QAPOVKY – NEJRYCHLEJŠÍ ZPRÁVY

Darovat kostní dřeň skoro nebolí a znamená to velkou šanci zachránit lidský život

16.12.2011 7:30

Proč se lidé stále bojí darovat kostní dřeň? Bojí se bolesti? Zdravotních komplikací? MUDr. Tomáš Svoboda z Hematologicko-onkologického oddělení FN v Plzni vysvětluje, co dárcovství znamená a že strach z bolesti je zbytečný!

a
aba1a2

O dárcovství kostní dřeně si QAP.cz povídal s MUDr. Tomášem Svobodou z Hematologicko-onkologického oddělení FN Plzeň.

Většina lidí si o darování kostní dřeně myslí, že to velmi bolí. Je to pravda?

Je nutné bourat mýty a předsudky, které o dárcovství kostní dřeně většina lidí má, a ten hlavní je, že to bolí a že dárce podstupuje odběrem velké riziko. Samozřejmě nemohu každému slíbit, že odběr bude naprosto bezbolestný. Existují dva rozdílné způsoby odběru, prvním je odběr kostní dřeně z pánevních kostí v celkové narkóze, druhým pak speciální filtrace krevních buněk na přístroji zvaném separátor. Při obou typech odběrů může dárce pocítit přechodnou fyzickou bolest, která je ale většinou jen mírná.

Jak tedy odběry vypadají?

Odběr kostní dřeně z pánevních kostí se provádí podobně jako malá operace trvající asi 40 minut, v celkové narkóze, v době odběru tedy dárce bolest necítí. Dva až tři dny po odběru pak může cítit přechodné bolesti v dolní části zad, tak jako by byla ´naražená´. Během krátké doby tyto potíže ale ustanou a u většiny dárců není ani potřeba užívat léky proti bolesti. Běžná aktivita po odběru nebývá nijak narušena, již druhý den odchází dárce domů a další den může klidně nastoupit do práce, není-li zrovna extrémně náročná jako například u pilotů nebo horolezců. Po třech až pěti dnech tělesného šetření může dárce klidně začít sportovat.

Filtrace periferních krvetvorných buněk na separátoru může pro dárce znamenat spíše krátkodobé obtíže před odběrem, v souvislosti s tím, že si nechávají píchat injekci růstového faktoru bílých krvinek. Jeho podávání často provázejí ´chřipkovité´ příznaky se zvýšenou teplotou, bolestmi kloubů nebo zad, z toho, jak se krvetvorné buňky ´tlačí´ z kostní dřeně ven. Tyto potíže ale opět trvají zhruba tři dny a po odběru již dárci většinou nemívají žádné problémy.

Proč se dělají dva druhy odběrů?

To je dáno vývojem v medicíně za posledních patnáct až dvacet let, do té doby se prováděly odběry jen klasickou metodou - odsáváním kostní dřeně z pánve. Teprve později se do běžné praxe dostaly injekce růstových faktorů, které dokáží namnožit krvetvorné buňky v těle dárce. Ty se totiž za normální situace v krvi nevyskytují a kolují pouze uvnitř kostí, v kostní dřeni.
Každý způsob odběru má své výhody a nevýhody, a to jak pro dárce, tak i pro pacienta. V určitých situacích upřednostňujeme pro nemocného jeden způsob odběru před druhým, většinou si však způsob odběru může dárce zvolit sám a rozhodnout se, která z těchto dvou metod by mu více vyhovovala.

Další mylnou představou bývá, že vhodného dárce najdete pouze v rodině pacienta.

U každého nemocného, který by v budoucnu mohl transplantaci potřebovat, hned na začátku zjišťujeme, zda se v jeho rodině vyskytuje možný dárce kostní dřeně. Největší pravděpodobnost shody bývá mezi vlastními sourozenci, i tam je ale šance jen asi kolem 30%. Pokud se tedy dárce uvnitř blízké rodiny nenajde, začíná jeho vyhledávání v registrech nepříbuzných dobrovolných dárců.

Jak takové hledání vypadá?

Náš registr dárců kostní dřeně je s těmi ostatními propojen celosvětovou počítačovou databází. Do ní zadáme konkrétní kombinaci čísel transplantačních znaků pacienta, kterým říkáme ´HLA antigeny´, a počítač nám následně vypíše seznam možných dárců na celém světě. Ten může být pouze jeden, ale i několik tisíc, záleží na tom, jak ´obyčejnou´ sestavu těchto HLA znaků má právě náš pacient. Tím ale zdaleka vše nekončí. Jde pouze o předběžný výběr dárce a nemáme zatím vůbec jistotu, že nakonec nějakého vhodného najdeme. V této databázi totiž figurují dárci jen se základním vyšetřením a transplantační znaky se pak musí dále rozkrýt. Často zjistíme, že původně vytipovaní dárci mohou mít s pacientem nakonec několik neshod, a to už efekt transplantace významně snižuje. Ideální je tedy najít kompletně shodného dárce.

Co se děje pak?

Začíná vlastní komunikace s vybraným dárcem. Kontaktujeme jej s tím, že byl předběžně vybrán a zda s odběrem souhlasí. Registry fungují na principu dobrovolnictví, takže každý dárce má zaručeno právo kdykoliv od odběru odstoupit. Pokud souhlasí, začínáme s ním domlouvat termín odběru, což ale také není jednoduché. Musíme brát na zřetel jeho pracovní nebo rodinné povinnosti, u žen - dárkyň pak zase termín menstruace, tak aby se co nejvíce zamezilo zbytečným ztrátám krve před odběrem.

Lidé se často bojí, že jim odběr kostní dřeně může způsobit trvalé zdravotní následky.

To je nesmysl. Každý dárce musí ještě před vlastním odběrem absolvovat v našem plzeňském centru kompletní předoperační vyšetření včetně náběrů krve, RTG plic nebo EKG, tak abychom si byli jisti, že je zdráv a odběr mu nemůže ublížit. Uvědomujeme si, že pracujeme se zdravými lidmi, kteří se pro odběr rozhodli zcela dobrovolně a nemůžeme si tedy dovolit opomenout byť jen maličkost, která by je mohla ohrozit. Pokud například půjdete sama na operaci slepého střeva a zjistí se před výkonem, že Vám fungují hůře ledviny, tak Vám operaci stejně provedou, protože to slepé střevo potřebuje ven. V tomto případě bychom však museli odběr kostní dřeně zrušit, protože by horší ledvinné funkce mohly již ohrozit zdraví dárce. Tento proces tedy funguje také jako síto, kterým projdou k odběru opravdu jen ti vhodní a zdraví dárci. I z tohoto pohledu je důležitý námi stanovený věkový limit pro vstup do registru dárců, tedy 18 až 35 let.

Dárce a příjemce prý nemusí mít stejnou krevní skupinu?

Nemusí. To bývá další mylná představa, a to nejen laiků, ale i řady lékařů. Je samozřejmě výhodou, pokud se ti dva shodují i v krevní skupině, ale není to podmínka, spíš takový malý bonus. Často transplantujeme lidi s odlišnou krevní skupinou. Po transplantaci se pak u pacienta jeho původní krevní skupina změní podle skupiny dárce. Jde to postupně, během několika měsíců. Nejdříve v jeho těle kolují dvě krevní skupiny a postupně ta dárcovská převládá, až zůstane jen ona.

Může změna krevní skupiny přinést nějaká zdravotní rizika pro pacienta?

Ne. To, že se změní krevní skupina, není takový problém. Jde jen o změnu typu červených krvinek a to nemá žádné velké důsledky. Někdy jen během té přechodné doby, kdy změna krevní skupiny probíhá, potřebuje pacient transfuze krve, protože jeho tělo ještě nestačí vyrobit dost červených krvinek. Problém je spíš v tom, že u některých diagnóz stále existuje riziko, že se nemoc vrátí i po transplantaci. Sice máte velkou jistotu, naleznete-li pro svého pacienta shodného dárce, že se krvetvorné buňky v jeho těle dobře ujmou, nelze ale zaručit, že se tím podaří nemoc potlačit jednou provždy. To záleží na řadě faktorů – stáří pacienta, konkrétní diagnóze, množství a druhu předchozí léčby a podobně.

Lidově se nádorovému onemocnění krve říká leukémie, je to správně?

Leukémie je jen jedním konkrétním typem nádorového onemocnění kostní dřeně. Tato tzv. ´rakovina krve´ postihuje jeden druh bílých krvinek, které vznikají v kostní dřeni. Ty nějakým způsobem nádorově zmutují, nikdo dodnes přesně neví jak, a začnou se rychle množit. Stanou se jakoby ´nesmrtelnými´ a velmi rychle se zvětšuje jejich počet na úkor zbytku normálních krvinek. Za nějakou dobu je kostní dřeň již plná jen těchto nádorových krvinek a pokud se nemoc nezačne ihned léčit, pacient rychle umírá.

Dárcovství kostní dřeně může zachránit i jinak nemocné lidi?

Transplantace kostní dřeně se provádí i u jiných diagnóz. Ačkoliv největší podíl tvoří pacienti právě s akutní leukémií, transplantují se nemocní i s formami chronické leukémie nebo podobných onemocnění krvetvorné tkáně (myelodysplazie, lymfom, myelom). To jsou choroby, které většinou probíhají pomalu, zhoršují se během několika let a většinou dobře ustupují po podání chemoterapie nebo moderní biologické léčby. Avšak u některých pacientů se mohou po několika letech opět vrátit a v tom případě je již dobré promýšlet, zda by větší efekt nepřinesla právě transplantace. Velmi dobré výsledky mívá transplantace kostní dřeně také u některých nenádorových onemocnění, jako jsou např. těžké útlumy krvetvorby nebo závažné poruchy imunitního systému. Jedná se třeba o těžkou aplastickou anémii, u které tvoří úspěšnost transplantace kostní dřeně až 90% všech případů.

Jak vlastně vypadá samotná transplantace kostní dřeně?

Vlastní podání kostní dřeně pacientovi je jednoduché, provádí se podobně jako krevní transfuze, a to v případě odběru kostní dřeně i periferních krvetvorných buněk. Je to jednorázová procedura trvající maximálně pár hodin, které ovšem předchází náročná příprava. Asi 1-2 týdny před vlastní transplantací se musí kostní dřeň pacienta vyprázdnit tak, aby mohla přijmout cizí mateřské krvinky. To se děje většinou pomocí intenzivní chemoterapie nebo také v kombinaci s ozařováním.

Pro dárce odběrem celá věc skončí, jak je na tom ale pacient?

Na transplantační jednotce zůstává pacient ještě několik týdnů v přísné izolaci až do doby, než se v jeho těle krvinky dárce dobře ujmou. Jejich počet nemusí být vždy zcela v normě, aby pacient mohl odejít domů. Vše se dorovnává postupem času, většinou tu lidé tráví čtyři až šest týdnů po transplantaci. Poté musí dále docházet na časté kontroly do ambulance, zpočátku alespoň jednou týdně. Zde se provádějí speciální krevní testy včetně určování hladin léků, které nemocní musí ještě několik měsíců užívat. Léky musí být velmi přesně vyvážené, protože jen tímto způsobem si pacient může dobře zvyknout na krvinky dárce a ty si zase dobře zvykají v těle příjemce. Může totiž nastat i situace, kdy nadměrně aktivní dárcovské krvinky chtějí začít ´škodit´ a poškozují tkáně pacienta, jako jsou kůže, střeva, játra apod. Tomuto problému se říká reakce štěpu proti hostiteli a pacient by na ni mohl i zemřít. Jde o nejzávažnější komplikaci, která se objevuje i několik let po transplantaci. Proto je nutné, aby všichni pacienti byli minimálně pět, nebo i deset let pod intenzivní kontrolou, i když už třeba žádné léky neužívají.

Vraťme se nyní opět k dárcům - může člověk darovat kostní dřeň více než jednou?

Ano. V zásadě může podstoupit během života dva odběry, má to ale svá přísná kritéria. Po prvním odběru kostní dřeně (nebo periferních krvetvorných buněk) je v celosvětové počítačové databázi dárce zablokován po dobu minimálně jednoho roku, aby si odpočinul. Po této době bývá registrem opět uvolněn a může být tedy v budoucnu znovu požádán o druhé darování. Takových dárců máme několik desítek a jsou zdravotně zcela bez problémů. Více než dva odběry se ale podstoupit nedoporučují, nelze totiž již zaručit, že by z toho nemohla pro dárce plynout nějaká zdravotní rizika.

Jaké jiné problémy máte s dárci?

Často se stává, že vytipované dárce nemůžeme ´dohnat´. Od jejich registrace totiž mohla uběhnout řada let a oni mezitím změnili jméno, adresu nebo své telefonní číslo. Proto je velmi důležité, aby dárce každou změnu, a to nejen svého zdravotního stavu, včas ohlásil do registru, např. pomocí formuláře na našich webových stránkách.

Proč je vůbec důležité mít co nejširší registr dárců?

Přestože je dnes na celém světě více než 19 milionů dárců kostní dřeně, stále to nestačí. Pro asi 25% pacientů, kteří by transplantaci potřebovali, nemůžeme najít vhodného dárce. Je to dáno širokou variabilitou HLA znaků, jejichž kombinací může být i několik miliard a pokud pacient tyto znaky nemá vyloženě ´obyčejné´, nemusí i mezi několika miliony dárců svého dvojníka nalézt. Proto je potřeba registry dále rozšiřovat a obnovovat. Dárci nám také samozřejmě přirozeně stárnou a dosáhnou-li 60 let věku, musí být nakonec z registru vyřazeni. I z tohoto důvodu potřebujeme stále nové dárce.

Jak se mohu stát dárcem kostní dřeně?

Je-li Vám 18 až 35 let, jste zdrávi a neužíváte pravidelně nějaké léky, znamená pro Vás vstup do registru dárců pouhé vyplnění zdravotního dotazníku a odběr několika mililitrů krve. Žádný bolestivý odběr z kosti se neprovádí! Na konkrétní informace se můžete také zeptat na kterékoliv transfuzní stanici nebo navštívit webové stránky registru www.kostnidren.cz , kde je seznam deseti hlavních dárcovských center rozmístěných po celé republice včetně spolupracujících menších transfuzních oddělení, které mohou být poblíž Vašeho bydliště.

Nebuďte lhostejní ke svému okolí a pomozte zachránit život těžce nemocným dětem i dospělým. Zapište se někomu do života!

SDÍLEJTE ČLÁNEK
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT
Auto CB ŠKODA Kamiq flexi_03_24