Pozor na přikrmování labutí v tomto období

Labuť velká patří nejen k nejtěžším létajícím ptákům u nás, ale těší se i velkému zájmu veřejnosti. Dosahuje délky 150 centimetrů, rozpětí kolem 240 centimetrů a hmotnosti až 13 kilogramů. Labutě hnízdí převážně na stojatých vodách a po vyvedení potomstva zde zůstávají do zámrazu.

Velice často si získávají sympatie lidí, kteří je přikrmují a díky tomu i při prvních mrazech neodlétají na tekoucí vodu. Stejně tak zpravidla neodlétají ani při výlovech rybníků, kdy vodní hladina zmizí a labutě zůstanou na blátě. Proto by bylo vhodné je v této době nepřikrmovat, aby labutě odlétly na tekoucí vodu, kde najdou vhodnou a přirozenou potravu pro zdárné přezimování. Navíc je ochránci přírody či ornitologové na mnohých zimovištích dostatečně přikrmují. Horší je to však na stojatých vodách.

"Díky lidské, byť dobře míněné pomoci, kdy jsou zpravidla krmeny jednostrannou a zcela nevhodnou potravou, organismus ochabuje. Tím je nejen náchylnější k nejrůznějším nemocem, ale zároveň ani labutě nemají potřebu odletět. Trvá-li tato situace delší dobu, mohou nastat potíže. Obavy o případné přimrznutí labutí jsou však zbytečné, neboť labuť velká je severský pták dobře přizpůsobený pro život v zimě. Proto jsou případy, kdy přimrzne k ledu velice ojedinělé a vždy je doprovází nemoc či jiné oslabení organismu. Za více než čtvrt století působení naší záchranné stanice jsme řešili snad jediný případ, kdy labutě skutečně přimrzly," informuje Pavel Moulis, předseda rokycanských ochránců přírody.

V žádném případě vás však nechceme odrazovat od přikrmování ptactva – labutě nevyjímaje, nicméně vše je nutno dělat s rozumem. Vhodná je i konzultace s ochránci přírody, ornitology či myslivci, kteří mají dostatek informací i zkušeností s přikrmováním volně žijících živočichů. Dojde-li přece jen k podezření, že labutě přimrzly, je vždy nutné se nejprve přesvědčit, zda tomu tak skutečně je. V zimním období, kdy každý živočich šetří tukové zásoby, se zkracuje i úniková vzdálenost.

"V praxi to tedy znamená, že labuť či jiný volně žijící živočich vás v zimě nechá přijít na bližší vzdálenost, než by tomu bylo v létě. Nicméně toho nezneužívejte a zbytečně neplašte volně žijící živočichy, zvěř nevyjímaje. Ztracené tukové zásoby se v době nepříznivých klimatických podmínek jen stěží doplňují. Každopádně pokud uvidíte na zamrzlé ploše sedící labutě, zkuste je přimět k tomu, aby se zvedly. Podaří-li se Vám to, je to jasné znamení toho, že nejsou přimrzlé. Labuť přimrzá především za peří. Pokud však přimrzlá je, je nutné ji bezpečně vysvobodit a to nejen pro labuť, ale i pro vás," doplňuje Moulis. Když se však na tento zásah sami netroufáte, je lepší zavolat nejbližší záchrannou stanici živočichů. Jejich seznam najdete zde.

Labutě velké patří mezi časté pacienty záchranných stanic sdružené v unikátním projektu "Národní síť stanic pro handicapované živočichy". Většina z nich se díky usilovné péči ochránců přírody opět vrací do volné přírody.

"Chcete-li i vy labutím pomoci, nepřikrmujte je v tomto období na stojatých vodách. Lepší možností je oslovit rokycanské ochránce přírody, kteří pravidelně v zimním období labutě na Berounsku, Hořovicku a Rokycansku přikrmují," uzavírá Moulis.