Velhartice o víkendu 9. a 10. června ožily středověkem. Proběhla tady unikátní akce z dob historie. Štíty stříbrného lva zkazilo ale nedělní počasí. I tak byl celou sobotu hrad Velhratice narvaný zvědavci, které zajímal život ve 14. století. QAP byl u toho!

Program byl opravdu na hradě velmi pestrý. První, na co jsme narazili, byla dobová operace. Zkušený lékař zde předvedl s patřičným komentářem amputaci ruky od jakéhosi uspání pacienta až po pilou provedenou amputaci za patřičného krvácení a řevu pacienta. "To víte, tehdy nebyla anestezie a ani antibiotika. Místo nich se požíval med s cibulí. Med dobře hojí a cibule je antiseptická," vysvětluje lékař s krvavou rouškou. "Né, že by antibiotika znali, ale věřili tomu, že právě tohle jim pomůže," dodal poté, co nahřátým želízkem zastavil krvácení. "To je vždycky smaradu," ohrnovali nos lékařovi asistenti nad spálenou ranou. Velmi nepěkný pohled na to, jak to tehdy, ve středověku, chodilo. Přečíst jste si tady mohli také historii johanitského léčení a nemocnic.

Další velmi zajímavá byla módní přehlídka s komentářem nebo také středověká hudba v podání kapely Turdus, kterou doplňovaly i tanečnice. Netradiční byla i prohlídka hradu, který byl obsazen dobovým obyvatelstvem. Když vyslechnete jen komentář prvodce, je to zajímavé, ale na Velharticích jste mohli osazenstvo i vidět a dokonce se i osobně zeptat.

V prvním patře hradu jsme našli zbrojnoše, kteří se připravovali k ukázce dobového cvičení. Dozvěděli jsme se něco o zbraních a výstroji tehdejších vojáků. Víte, že zbrojnoši šlechtici nosili kroužkovou výstrojj o váze až 25 kilogramů? Víte, že obyčejní vojáci nenosili vůbec v boji rukavice a kroužková výstroj pro ně byla drahá? "Obvykle nosili jen látkovou vycpávku," vysvětluje zbrojnoš s tím, že právě zmíněné rukavice jim překážely v dobré manipulaci se zbraní. Ohmatali jsme si také dýku, kopí nebo meč, který tehdy měli jen šlechtici. "Obyčejný voják na meč neměl. Ten stál tehdy, jak se uvádí, až tři vesnice," doplnil zbrojnoš s tím, že někde se uvádí 10 zlatých.

V dalším patře byla hodovní síň, kde se tančilo, pilo a hodovalo ale také přes den odpočívalo a ženy zde například vyšívaly. Byl tady také dobový záchod. Zajímavostí je, že nebyl oddělen od hodovní síně. "To proto, aby šlechtic při vykonávání potřeby neztratil kontakt s ostatními," vysvětluje průvodce. Pak jsme navštívili také zbrojnici, která pak o několik set let později sloužila jako hladomorna pro ty, kteří nepřijali katolictví. To bylo za dob španělského pána. Velhartičtí zde totiž byli jen necelé století a to ve 14. století. To byl například nejznámější zdejší pán, Bušek z Velhartic.

Jako bonbónek na závěr byl připraven dobový výcvik a ukázka boje, kdy zbrojnoši předvedli manévry na povely v boji a pak také souboje i menší bitvu. Kdo měl dost programu, mohl si prohlédnout dobové tábořiště v podhradí, kde se vařilo na ohni a někteří zbrojnoši se už zde převlékali. "Tohle bylo dneska ještě dobré, ale když jsme měli jednou parno 30 stupňů, to bych vám přál si to vyzkoušet" konstatoval unavený a hlavně zpocený zbrojnoš. Nosit totiž tuhle výstroj není nic jednoduchého. A to bylo necelých 20 stupňů.

K vyzkoušení tady byla také střelba z luku a kuše, svou práci předvedli mistři kovář a řezbář nebo kameník. A jejich umění, opravdu inspirující a zajímavé, co už tehdy mistři řemesel dokázali.

Hrad Velhartice je velmi zajímavý, najdete tady i pár unikátů a také nově zrekonstruovaný hradní pivovar. Vřele doporučujeme!