Lokalitu o rozloze téměř sedm hektarů tvoří mozaika sušších a vlhčích luk a rozptýlených soliterních dřevin. Pestrá luční společenstva hostí velké množství druhů rostlin. Řada z nich patří mezi vzácné a chráněné. Od jara do podzimu hraje louka nejrůznějšími barvami.
Jarní fialovou barvu květů orchidejí – prstnatce májového, vstavače kukačky, vstavače osmahlého a pětiprstky žežulníku nahradí letní žlutý odstín omanu vrbolistého, kokrhele menšího a vrbiny obecné, až louka nakonec zmodrá květy čertkusu lučního a hořce hořepníku. Květy hořepníku pak zdobí bílá vajíčka vzácného modráska hořcového. Hvožďanská louka je jediným místem výskytu tohoto kriticky ohroženého motýla v Českém lese.
Splachy živin z okolní zemědělsky intenzivně využívané krajiny, kde se používají pesticidy a umělá hnojiva, jsou problémem mnoha chráněných území. Vytvoření bariéry, například vysazením keřů a stromů či travnatým pásem, pomáhá jejich dopad na vzácná společenstva zmírnit.
„Aby zdejší louky zůstaly druhově pestré se spoustou vzácných druhů, je nutné o ně pečovat. Od vzniku CHKO, tedy již téměř dvacet let, louky pravidelně kosíme a paseme. Tuto péči financujeme z Programu péče o krajinu. Před deseti lety jsme mezi loukou a polem vysázeli původní druhy dřevin a křovin jako ochrannou bariéru před splachem nežádoucích živin," uvedla Markéta Kašparová, botanička z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Nadbytek živin v louce totiž vytvářel prostor pro kopřivy, šťovíky nebo kulturní druhy trav a ty pak vytlačovaly vzácné druhy rostlin, které jsou konkurenčně slabé.
„Remíz se stal nyní součástí zvláště chráněného území. V příštím roce do něj dosadíme další dřeviny, abychom posílili jeho ochrannou funkci,“ dodala Markéta Kašparová.
Foto AOPK
