Divadlo

Lochotínský amfiteátr v Plzni bude hostit výjimečnou kulturní událost. Noc s operou Divadla J. K. Tyla uvede dvě představení. V pátek 24. června operu Macbeth, v neděli 26. června muzikál Elisabeth. Diváky čeká velkolepá show, středověké bitvy, jezdci na koních a v neposlední řadě strhující herecké i pěvecké výkony pod širým nebem. O opeře Macbeth jsme si povídali s režisérem této open-air akce Tomášem Ondřejem Pilařem.

Tomáš Ondřej Pilař patří ke generaci nejmladších českých režisérů. Od roku 2020 je šéfem opery Jihočeského divadla. Forbes ho dokonce zařadil do žebříčku 30 pod 30. "Když se bavím s vrstevníky, tak se často setkávám s předsudky, že opera je žánr, který je nudný, zdlouhavý, náročný a nesrozumitelný. Za svoji životní misi považuji tyto předsudky bourat, protože podle mě je opera strhující, vyprávěná filmovou rychlostí, nesmí nudit diváka, který na ni přijde poprvé. Ani minutu," říká s nadšením Pilař a dodává: "Rád bych pozval všechny, kteří mají vůči opeře předsudky a myslí si, že je to žánr, který patří do 19. století, aby se přišli přesvědčit na Lochotín, že je to přesně naopak. Ty nejsilnější zážitky v divadle zažijí právě v opeře."

Ideální příležitost zažít operu nevšedním způsobem nabízí kulturní událost Noc s operou. V pátek 24. června proběhne v Lochotínském amfiteátru v Plzni představení Macbeth. "Macbeth na Lochotíně bude premiéra zcela nového scénického díla v nové interpretaci, ve které se vracíme do 11. století našeho letopočtu do Skotska. Na jevišti rozvíjíme jedno téma, které je až mrazivě současné. Tím tématem je to, že někdy jediný způsob, jak porazit mocného nepřítele je prostě utéct. To je hlavním tématem Macbetha a také tématem roku 2022," říká Pilař, současný šéf opery Jihočeského divadla.

Macbeth je hra Williama Shakespeara, která se dotýká historických událostí, které se udály v období Macbethovy vlády v 11. století. Operu složil Giuseppe Verdi. "Verdiho záměrem bylo jednoznačně přimrazit diváka do sedačky. Opravdu ho skolit energií té hudby, která je neskutečně mohutná. Velké sborové scény diváky doslova vozí po horské dráze emocí. Jsou zde nádherné sólové árie, ve kterých umí Verdi propojit ty konkrétní situace s hudbou tak dramaticky, že zpěvákům věříte, i když to zpívají italsky," popisuje hru režisér Pilař. Představení bude v italštině s českými titulky.

V letošním roce probíhá poprvé Noc s operou ve dvou večerech. Kromě opery Macbeth budou moci diváci zhlédnout i muzikál Elisabeth. "Podílím se na organizaci obou inscenací. Během premiéry Macbetha budu stát za světelným pultem, je to moje tradice už deset let, při představení ovládám světla. Být součástí toho pulsujícího organismu je zážitek, který se nedá ničím napodobit," říká s úsměvem Tomáš Ondřej Pilař.

"Specifikum režie tohoto projektu je v tom, že musíte vytvořit perfektní zážitek jak pro ty, kteří to uvidí ze dvou metrů, tak pro ty, kteří sedí daleko. Operu si můžete užít neformálně a jinak, koupit si vstupenku třeba na deku, udělat si piknik, vzít si občerstvení a vychutnat si příjemný večer v naprosté pohodě,” říká Tomáš Pilař a dodává: “Zaručuji vám, že zažijete zážitek, po kterém se budete chtít do opery vrátit."

Vstupenky a další informace k Noci s operou naleznete zde.

foto ilustrační DJKT, Martina Root

Jeden z největších českých divadelních festivalů pod širým nebem Divadelní léto proběhne od 19. června do 25. července. Vstupenky se začali prodávat prostřednictvím dítě GoOut již v pátek 1. dubna.

15. ročník Divadelního léta bude první, který se odehraje mimo historické centrum města. Scéna vyroste tentokrát v parku na náměstí Míru v plzeňské čtvrti Bory. V předchozích letech se hrálo U Zvonu, U Ježíška, v Proluce, na náměstí Republiky a na dalších místech Plzně, která vždy vytvořila letním inscenacím jedinečnou kulisu. Součástí Divadelního léta je i bohatý doprovodný program, který přivádí na open air scénu netradiční žánry a dává příležitost mladým talentům.

„Herec Milan Šteindler se kromě role paní Outěchové stane i průvodcem festivalu – ve žluté pláštěnce a se žlutým průvodcovským deštníkem bude v rámci kampaně zvát diváky na představení hlavního i vedlejšího programu i do města Plzně,“ uvedla ředitelka Divadelního léta Marcela Mašínová.

V rámci hlavního programu produkuje Divadelní léto každý rok jednu činoherní inscenaci a opakuje reprízy inscenace loňské. Pro každý ročník tak vzniká nový tvůrčí tým, letos v jeho čele stojí režisér Šimon Dominik:„Podivné odpoledne dr. Zvonka Burkeho v legendární inscenaci Činoherního klubu pro mě před asi třiceti lety znamenalo jeden z prvních divadelních zážitků po přesunu z dětských představení k těm dospělým, na které mě začali brát rodiče. A mám radost, že se řízením osudu s touhle hrou znovu setkávám, tentokrát už jako režisér, ale znovu stejně jako tenkrát okouzlen Smočkovou prací s jazykem, postavami, situacemi. A taky se těším, že se po víc než deseti letech potkám s magií open air produkce, už mi ty noční zkoušky a hlídání meteoradaru opravdu chybí.“

Premiéra komedie Ladislava Smočka „Podivné odpoledne dr. Zvonka Burkeho“ se uskuteční v sobotu 2. července, od 6. do 16. července se pak na scéně na náměstí Míru odehraje celkem 10 repríz. Spolu s Jakubem Albrechtem a Milanem Šteindlerem, kteří jsou na Divadelním létě nováčky, se v dalších rolích objeví tváře známé z předchozích ročníků Diana Toniková, Petr Konáš a Michal Štěrba.

Od 20. do 23. července se návštěvníci Divadelního léta mohou těšit na obnovenou premiéru a reprízy loňské inscenace „Romeo a Julie“ s charismatickým Janem Zadražilem v roli Kapuleta. Inscenaci připravil pro Divadelní léto pražský Spolek Kašpar v čele s režisérem Jakubem Špalkem.

Divadelní léto přivede i letos na scénu mladé herecké naděje. Po inscenacích, které vznikly z rezidenčních pobytů studentů DAMU a HAMU v předchozích letech, pozve festival letos v rámci doprovodného programu studenty 3. ročníku Katedry loutkového a alternativního divadla DAMU. Na náměstí Míru uvedou 19. června svoji novinku s pracovním názvem „Pláž“, která bude prvním představením letošního Divadelního léta. Doprovodný program nabídne také 20. června večer s hity muzikálového souboru Divadla J. K. Tyla pod názvem „Jsme muzikál!“. Chybět nebude ani tradiční večer „Slam Poetry All Stars“, který se 25. července stane tečkou za letošním Divadelním létem.

foto: A. Huclová

Odlehčená komedie o nevěře, ve které je umění lhát dovedeno k dokonalosti bude mít svoji premiéru první dubnovou sobotu v Divadle J. K. Tyla. Komedie „Pravda“ pochází z pera oscarového autora Floriana Zellera.

„Pravda“ měla světovou premiéru v roce 2011 v Paříži a spolu s hrami „Otec“ a „Matka“ patří k nejúspěšnějším a nejčastěji inscenovaným autorovým textům. U nás se komedie objevila poprvé v roce 2017 v Chebu a od té doby ji s úspěchem uvedlo již několik českých divadel, například Divadlo Na Fidlovačce, Divadlo v Celetné a další. Hra se dočkala i rozhlasového zpracování s hvězdným obsazením – Trojan, Černá, Dvořáková, Čermák. Filmoví diváci se mohli se Zellerovou tvorbou seznámit díky adaptaci jeho hry Otec, oceněné mimo jiné dvěma prestižními Oskary – Florian Zeller jej získal společně s Christopherem Hamptonem za nejlepší adaptovaný scénář a Anthony Hopkins za nejlepšího herce v hlavní roli.

 „‘Pravda‘ je hra o vztazích, o tom, že někdy se vyplácí být ve vztahu upřímný a někdy taky ne. Když někoho skutečně milujete, může být lež milosrdná, a naopak pravda může hodně bolet. Problém je akorát ten, že můžete zjistit, že milujete jen povrchně, a jediné, co opravdu nechcete, je prohrát,“ prozrazuje režisér Thomas Zielinski.

Hlavním hrdinou Zellerovy „Pravdy“ je nevěrný Michel v podání Michala Štěrby, jenž to, že lže na všechny strany, považuje za projev ohleduplnosti – přece nebude ubližovat těm, na kterých mu doopravdy záleží. „Michel je přesvědčený, že má vše pevně v rukou,“ doplňuje Zielinski, „diváci však pomalu zjišťují, že to tak úplně být nemusí. Navíc autor ve hře používá podobné věty, a nejen jeho postavy ale i diváci mají potíž rozlišit, co je zdání a co skutečnost. 'Pravdu' tvoří sedm Michelových dialogů s ostatními třemi postavami, více než dvě osoby se v ní nikdy navzájem nesetkají,“ komentuje hru dramaturgyně Klára Špičková.

„Věříme, že i když je komedie „Pravda“ komornějším titulem, nadchne pikantní hra o nejistotě v milostných vztazích svou aktuálností. Její kouzlo spočívá v tom, že rozesmátým divákům nastaví nemilosrdné zrcadlo sebereflexe. A pokud ne, nemusí mít strach. Ve vztazích natož v manželství není nikdy všem dnům konec. Inscenace ‚Pravda‘ každopádně diváky připraví na okamžik prozření.“ doplňuje Klára Špičková.

Režisér přizval ke spolupráci stejný inscenační tým jako v případě Brouka v hlavě – scénografa Pavla Svobodu, kostýmní výtvarnici Janu Smetanovou a skladatele Ivana Achera. Svobodova scéna však diváky tentokrát nezavede do hotelového pokoje či kanceláře, ve kterém by se příběh mohl odehrávat, ale představí abstraktní prostor. Ten podle režisérových slov nabízí divákům další interpretační roviny. Herci obléknou kostýmy vycházející ze současné módy. „Kostýmy se budou během hry dobarvovat do červena,“ vysvětluje Jana Smetanová, „chtěli jsme totiž, aby se v nich nějakým způsobem zrcadlila lež. Čím více se budou postavy zaplétat do lží, tím více červených doplňků či jednotlivých kusů oděvů budou na sobě mít.“

Premiéra na scéně Velkého divadla se odehrale v sobotu 2. dubna od 19 hodin.

foto: M. Root

Libor Vaculík pracuje s plzeňským baletem již po několikáté a jeho inscenace se zapsaly k divácky nejoblíbenějším titulům, za všechny připomeňme alespoň Edith – vrabčák z předměstí, Čachtická paní, Anna Karenina, Zvoník od Matky Boží, Romeo a Julie a další. Na libretu nového tanečního dramatu pracoval společně se Zdeňkem Prokešem. „Musím přiznat, že obrovskou inspirací byl pro mě film Lady Macbeth režiséra Williama Oldroyda,“ uvádí choreograf, „tento britský snímek mě naprosto uchvátil svou zvláštní atmosférou a verbálním minimalismem.“

Film z roku 2016 vychází z novely Nikolaje Semjonoviče Leskova Lady Macbeth Mcenského újezdu stejně jako slavná stejnojmenná opera Dmitrije Šostakoviče. Pro taneční adaptaci krvavého příběhu si Vaculík zvolil kromě Šostakovičovy symfonické a komorní hudby také hudbu estonského skladatele Arvo Pärta a svého dlouholetého spolupracovníka, klavíristy a skladatele Petra Maláska. Autorem scény a projekcí je grafický designer a animátor Petr Hloušek, kostýmy navrhl jeden z nejvyhledávanějších divadelních výtvarníků současnosti Roman Šolc, jenž naposledy spolupracoval s divadlem J. K. Tyla na kostýmech k muzikálu Elisabeth.

Autoři libreta Lady Macbeth – 1865 zachovávají původní charaktery postav, děj však přenáší do viktoriánské Anglie. Katherine snažíc se vymanit z údělu své doby, a i přes nechtěné manželství naplnit svou touhu, která ji dovede až ke krvavým zločinům, alternují Andronika Tarkošová a Jarmila Hruškociová, držitelka Umělecké ceny města Plzně za titulní roli v baletu Carmen s přihlédnutím k výkonu právě ve Vaculíkově baletu Slečna Julie. „Role Katherine je náročná především po stránce herecké. Je toho tolik, co se v této mladé, utlačované ženě odehrává a co ji následně vede k oněm krutým činům. Ozvláštněním je pak využití znakového jazyka, který je zakomponovaný do tance. Jsem šťastná a vděčná panu Vaculíkovi, že mi dal příležitost tančit takovou dramatickou roli, kterou mi ušil takříkajíc přímo na tělo,“ svěřuje se Jarmila Hruškociová. Manžela Katherine tančí Karel Audy nebo Richard Ševčík, mladého Bastiena alternují Joshua Lee, Gaëtan Pires a Justin Rimke.

Zajímavostí nového titulu je zmíněný znakový jazyk. „O použití znakového jazyka jsem už několikrát uvažoval a nyní nastal správný čas zkusit něco nového. Už po prvních zkouškách jsem viděl, že znakový jazyk skvěle doplňuje taneční pohyb a vznikají nové, zajímavé pohyby rukou,“ vysvětluje Vaculík. Choreograf ke spolupráci přizval tlumočnici Kristýnu Voříškovou, dle jejich slov bylo toto propojení obrovskou výzvou: „Mám sice zkušenosti s tlumočením činoher, ale toto bylo něco naprosto jiného. Během zkoušek bylo znaky nutné několikrát měnit, slova nahrazovat opisem, aniž by došlo k posunu nebo ke ztrátě významu, a zároveň, aby jejich podoba podtrhovala choreografii.“

Světová premiéra je naplánovaná na sobotu 19. března na Nové scéně Divadla J. K. Tyla.

foto: I. Štěrbová

Večer ponese název Bílý akát pro Ukrajinu. V roce 2019 totiž DJKT zorganizovalo s oděským divadlem společný mezinárodní koncert nazvaný podle ukrajinské operety Bílý akát, který se tehdy s velkým úspěchem odehrál jak v Oděse, tak ve Velkém divadle v Plzni.

„Tímto večerem chceme vyjádřit podporu nejen celé Ukrajině, ale také našim kolegům z oděského divadla. V době, kdy jsme organizovali náš první společný koncert, nás ani nenapadlo, že se naši přátelé budou za pár měsíců strachovat o svůj vlastní život,“ uvádí ředitel divadla Martin Otava. „Od vypuknutí konfliktu jsme ve spojení s vedením divadla v Oděse. Snad můžu tlumočit poděkování tamějších umělců, kteří si podle slov paní ředitelky Eleny Redko velmi cení, že na ně v této zlé době myslíme a chceme jim pomoci.“

Výtěžek ze vstupného je tak určen na podporu umělců a umělecko-technických zaměstnanců divadla, především těch, jejichž rodiny byly následkem války rozděleny. Formu pomoci si zvolí přímo oděské divadlo.

Bílý akát pro Ukrajinu je naplánován na pondělí 28. března od 19 hodin ve Velkém divadle. Pro program zvolilo divadlo netradičně pondělní večer, tedy den, kdy má většina zaměstnanců divadla jediný volný den v týdnu. „Pondělní večer je symbolický. Chceme tím vyjádřit, že podpora vzniká z dobré vůle, ne z povinnosti,“ vysvětluje Martin Otava a dodává: „Program večera, během kterého vystoupí členové všech uměleckých souborů, připravujeme tak, aby všechna vystoupení určitým způsobem rezonovala se současnou situací.“

V pokladně předprodeje si diváci mohou zvolit libovolnou maximální výši ceny vstupenky, při on-line prodeji mohou využít kategorii „Přispěji víc“ a zvolit vstupenku v hodnotě 500 korun.

foto: I. Štěrbová

Soutěž Intro vyhlásil soubor muzikálu Divadla J. K. Tyla v roce 2020 s cílem podpořit původní českou tvorbu. Přihlašovat se mohou autoři dosud neuvedených děl, jejich práci následně posuzuje odborná porota sestavená z renomovaných divadelních odborníků a praktiků z celé republiky. Vítězná díla budou vždy nastudována souborem muzikálu a za doprovodu orchestru představena divákům i zástupcům odborné veřejnosti na Malé scéně Divadla J. K. Tyla.

V České republice ojedinělý projekt tak přináší zajímavou příležitost nejen samotným autorům, ale také třeba začínajícím režisérům či choreografům a tentokrát i studentům a studentkám ZČU a plzeňské konzervatoře, kteří takto mohou získat zkušenosti a prezentovat svou práci na profesionálním jevišti.

Muzikál Píseň pro Ninu, umístěný na druhém místě v prvním ročníku projektu Intro, přináší příběh zpěvačky Niny a několika přátel v době, kdy do jejich života rázně zasáhnou praktiky komunistického režimu tehdejšího Sovětského svazu. Přátelé se musí vyrovnat s odloučením kvůli zatčení některých z nich či emigrací, nucenými pracemi i válkou. Podaří se jim přečkat těžké časy a zacelit jizvy, které na jejich osudech předchozí události zanechaly? „Jedná se prakticky o hotový muzikál,“ zaznělo v hodnocení odborné poroty, „má nevšední námět, je dobře zpracovaný a využívá hudební prostředí, které věrně evokuje dobu i místo děje.“

„Původně se příběh odehrával v Moskvě,“ vysvětluje šéf souboru Lumír Olšovský, „bohužel jsme netušili, jak jeho hlavní téma – zhoubný vliv diktátorské totalitní moci na osudy obyčejných lidí – bude ve dnech jeho uvedení aktuální. Ostatně i proto se tvůrci rozhodli zareagovat na současnou situaci a drobně pozměnili některé reálie.“

První ročník projektu Intro završí 22. a 23. dubna uvedení vítězného muzikálu s názvem Kouzelné hodinky doktora Kronera autorů Tomáše Javorského a Jana Kaňky o tajuplných hodinkách, které dokáží pro svého majitele zastavit okolní čas. Přihlašování do druhého ročníku je ukončeno, výsledky budou oznámeny s koncem divadelní sezóny a v sezóně příští se vítězná díla opět dočkají uvedení na Malé scéně.

foto: I. Štěrbová

Od 19. června do 23. července se bude konat jeden z největších českých divadelních festivalů pod širým nebem. Ten nabídne opět bohatý program. Především to bude premiéra a deset repríz kultovní komedie Ladislava Smočka „Podivné odpoledne dr. Zvonka Burkeho“ a také reprízy slavného milostného příběhu „Romeo a Julie“, který vloni pro Divadelní léto nastudoval Spolek Kašpar.

Divadelní léto vzniklo v roce 2008 a umělecký tým tvoří od té doby každý rok jednu činoherní inscenaci ušitou na míru městu Plzni. Festival je jedinečný tím, že objevuje pro představení zcela nová místa a propojuje divadelní umění a architekturu. Scénu staví každý rok jinde, cílem je, aby okolí co nejlépe dokreslilo atmosféru příběhu. Na některé lokality se Divadelní léto v průběhu let vrátilo, jinde scéna vyrostla jen v jedné sezóně. Od roku 2008 už se hrálo v Proluce, na náměstí Republiky, před Západočeským muzeem, v parku u Mlýnské strouhy, na zahradě Měšťanské besedy, v parku U Ježíška a na prostranství U Zvonu.

„Letos poprvé v historii festivalu míříme ven z centra. Plzeňané ale místo, které jsme si vybrali, dobře znají. Park na náměstí Míru se nachází přímo před budovou Českého rozhlasu a je lehce dostupný plzeňskou MHD. Má své kouzlo a věříme, že návštěvníkům nabídneme v prostředí krásné plzeňské čtvrti Bory zcela výjimečný zážitek!“ uvedla ředitelka Divadelního léta Marcela Mašínová.

Komedie „Podivné odpoledne dr. Zvonka Burkeho“ je nejznámějším dílem dramatika Ladislava Smočka. Divácká srdce po celém světě si hra získala především díky originálnímu humoru, který osciluje na hraně mezi fraškou a hlubokomyslným filozofováním. Premiéra v režii Šimona Dominika se uskuteční v sobotu 2. července a v titulní roli podivínského starého mládence se divákům představí herec Jakub Albrecht. Od 6. do 16. července se pak na scéně na náměstí Míru odehraje celkem 10 repríz.

Na scéně na náměstí Míru bude Divadelní léto pod plzeňským nebem hrát od 20. do 23. července i obnovenou premiéru a reprízy loňské inscenace „Romeo a Julie“ s charismatickým Janem Zadražilem v roli Kapuleta. Nejznámější Shakespearův milostný příběh nastudoval režisér Jakub Špalek a diváci se mohou těšit i na další herecké tváře Spolku Kašpar – v hlavních rolích Daniel Pivoda Ondráček a Tereza Slámová, dále hrají Eva Elsnerová, Miloslav Tichý, František Kreuzmann, Štěpán Coufal a Kristián Stolařík. Ples v domě Kapuletů rozproudí dobová hudba kapely Krless.

Divadelní léto přivede i letos na scénu mladé herecké naděje. Po inscenacích, které vznikly z rezidenčních pobytů studentů DAMU a HAMU v předchozích letech, pozve festival letos v rámci doprovodného programu studenty 3. ročníku Katedry loutkového a alternativního divadla DAMU. Na náměstí Míru uvedou 19. června svoji novinku s názvem „Pláž“, která bude prvním představením letošního Divadelního léta.

Večer s hity muzikálového souboru Divadla J. K. Tyla se pod názvem Jsme muzikál! odehraje 20. června.

Vstupenky na 15. Divadelní léto pod plzeňským nebem se začnou prodávat prostřednictvím sítě GoOut na začátku měsíce dubna.

foto: A. Huclová

"Vážení diváci, vzhledem k tomu, že inscenace Dortel zpracovává pro mnohé až radikálním způsobem společenská témata, která by momentálně mohla kvůli současnému dění na Ukrajině vyznít jinak, než jak bylo v době svého vzniku myšleno, rozhodli jsme se přistoupit v sobotu 5. března ke změně programu. Místo této kuchařské show o tom, jak se vaří nacionalismus, vás čeká od 19:00 na Malé scéně večer věnovaný Ukrajině," uvádí vedení DJKT.

Během večera s názvem UKRAJINO! uslyšíte písně ukrajinsko-české kapely Strohoskop, jež budou prokládat ukázky autentických výpovědí studentů a účastníků Majdanu. Těšit se můžete na Apolenu Veldovou, Libora Stacha, Matyáše Darnadyho, Janu Ondruškovou, Kláru Kuchinkovou a Martina Zahálku ml.

"Protože chceme zároveň vyjádřit také materiální podporu lidem postiženým válečným konfliktem, návštěvníci akce budou mít možnost doplnit humanitární sbírku organizovanou Diecezní charitou Plzeň ve spolupráci s Odborem sociálních služeb města Plzně. Tyto věci odvezeme přímo na sběrné místo Diecézní charity v Cukrovarské ulici, která se postará o jejich další distribuci. Budou využity k zajištění základních životních potřeb žen a dětí přicházejících z Ukrajiny či v koordinaci s lokálními kancelářemi Charity ve Lvově a v Kyjevě distribuovány především na východ Ukrajiny a do Kyjeva," informuje dále divadlo.

Vstupenky zakoupené na původně plánované představení Dortel zůstávají v platnosti. Pokud si přejete vstupenky vrátit, můžete tak učinit v místě nákupu do 10. března 2022.

foto: DJKT
 

V pátek 24. června se v prostředí Amfiteátru Lochotín představí operní drama Macbeth s barytonistou Martinem Bártou v titulní roli. Tajemný a napínavý příběh o středověkém vojevůdci, který se spojí s temnými silami, aby získal korunu, režijně připraví Tomáš Ondřej Pilař, hudební nastudování bude v rukou dirigenta Jiřího Štrunce. Hostem šestého ročníku

Macbeth je nejdramatičtější z děl Giuseppe Verdiho a sám skladatel ho prý miloval více než všechny své ostatní opery. Děj vychází ze Shakespearova příběhu o bezuzdné ctižádosti, nezřízené touhy po stále větší moci, ve které Macbeth podléhá našeptávání své ženy. „Opera se odehrává ve Skotsku jedenáctého století a oplývá množstvím efektních scén, jakými jsou například sabat čarodějnic, velká středověká bitva nebo velkolepá královská korunovace, které jsou jako stvořené k realizaci pod širým nebem a jejichž atmosféru podtrhneme mimo jiné ohromujícím sborem, velkým baletem, novým cirkusem a světelnou show,“ prozrazuje Tomáš Ondřej Pilař. Skotského šlechtice Macbetha ztvární Martin Bárta, který se s touto rolí setkal nejen v plzeňském divadle, ale také na scéně Národního divadla v Praze. Jako jeho ctižádostivá manželka lady Macbeth vystoupí plzeňská sólistka, držitelka Ceny Thálie Ivana Veberová.

„Noc s operou je velkolepé, důstojné a nádherné zakončení divadelní sezóny a naši poslední produkci v roce 2019 – operu Nabucco – navštívilo 7500 lidí. A protože stále chceme naše diváky překvapovat a oslovit i další publikum, hostem letošní Noci s operou bude světoznámý muzikál Elisabeth,“ říká ředitel divadla Martin Otava.

Druhým představením v rámci Noci s operou bude v neděli 26. června muzikál Elisabeth - velkolepé dílo o životě proslulé císařovny Sisi, za kterým stojí dvojice prestižních evropských tvůrců, textař a libretista Michael Kunze a skladatel Sylvester Levay. Česká premiéra Elisabeth se odehrála v listopadu 2019 na plzeňské Nové scéně a muzikál se zařadil mezi nejnáročnější produkce Divadla J. K. Tyla. „Elisabeth nabízí nejen podmanivý příběh doprovázený působivou hudbou, ale také velkou divadelní podívanou. Je to skvělý muzikál, máme hvězdné obsazení a teď máme dokonce příležitost naplno využít možnosti i atmosféru amfiteátru přímo pod širým nebem,“ neskrývá nadšení režisér Lumír Olšovský.

Že obsazení bude opravdu hvězdné, dokazují ocenění, která protagonisté hlavních rolí získali. Představitelka titulní role Soňa Hanzlíčková je držitelkou Umělecké ceny města Plzně a její výkon byl oceněn i nominací na Cenu Thálie, její kolega Pavel Režný se za svůj výkon v roli Smrti stal laureátem této nejprestižnější tuzemské divadelní ceny.

Náročné open air produkce vznikají za významné podpory Úřadu městského obvodu Plzeň 1, statutárního města Plzeň a Plzeňského kraje.

foto: M. Root

Muzikál Fun Home vznikl podle autobiografického komiksového bestselleru kreslířky Alison Bechdel, u nás vydaného pod názvem Rodinný ústav.

„Muzikál Fun Home zaujme všechny diváky, kteří mají rádi dramatické komorní příběhy. Autorky muzikálové adaptace díky chytře a citlivě propojené hudbě, textům písní a dialogům poskytly velmi působivý a emotivní pohled do života rodiny Bechdelových, jenž nám s velkou otevřeností odhaluje hlavní hrdinka Alison – tedy vlastně autorka původního komiksu,“ přibližuje dílo dramaturg Pavel Bár.

Muzikál Fun Home měl světovou premiéru v říjnu 2013 a již o dva roky později se představil přímo na legendární Broadwayi. Kromě mnoha pozitivních kritik získal řadu ocenění, mezi nimiž nechybí ani pět prestižních Cen Tony včetně hlavní trojice – ceny za nejlepší muzikál roku, nejlepší libreto a nejlepší hudbu. Libreto Lisy Kron se dokonce zařadilo mezi finalisty Pulitzerovy ceny.

Režisérem plzeňského, teprve třetího evropského nastudování je šéf souboru Lumír Olšovský: „Divákovi musí být na první pohled jasné, že na jevišti nesleduje reálný život, ale vzpomínky dospělé Alison, třeba zkreslené či tendenční. Chceme tak navázat na původní ‚tragikomiks‘ – na jevišti se budou chvílemi dít věci, které obvykle nezažíváme: postavy se mohou pohybovat jakoby kresleně, v důležitém momentu třeba ustrnou v nějakém gestu, jak tomu v komiksech bývá.“

Hlavní postava Alison se v příběhu objevuje ve třech věkových rovinách – dítě, teenager a dospělá žena, která v podání Evy Staškovičové provází coby vypravěčka celým představením. „Alison je všechno, jen ne já – mám dvě děti a manžela, ale hlavně vše hodně prožívám. Alison ale – jak o sobě sama píše – nedokáže projevit emoce. Právě proto je pro mě tato stránka role náročná, celý příběh je totiž hodně silný a já mám co dělat, abych na konci nebrečela jako malá holka,“ svěřuje se Staškovičová, jež jako Alison v příběhu vzpomíná na své dětství, složitosti dospívání i období svého coming outu a zároveň hledá odpovědi na otázky o skrytých tajemstvích svého otce.

„Bruce se snaží, aby rodina fungovala, ale tím, že před ní něco skrývá, rodinu ničí,“ prozrazuje představitel provozovatele pohřebního ústavu a učitele angličtiny Bruce Bechdela Jozef Hruškoci a pokračuje: „Stále utíká k nějakým povinnostem, třeba k renovaci svého domu, aby se zaměstnal a nemusel myslet na svá tajemství.“ Alisoninu matku Helen ztvární Lucie Dolejšková, malou Alison Markéta Jindrová nebo Silvie Kropáčová, dospívající pak Ema Karpeles a Viktorie Vítová.

Premiéra muzikálu se uskuteční v sobotu 26. února na Malé scéně Divadla J. K. Tyla.

foto: M. Root

Po loňském ročníku, kdy se odehrál pouze zahajovací koncert „Má vlast“ prázdnému sálu, se letošní 42. ročník Smetanovských dnů opět představí s tradičním bohatým programem. Součástí festivalu jsou koncerty, divadlo, výstavy i mezioborové sympozium.

„Smetanovské dny mají v Plzni velmi dlouhou tradici. Město v letošním roce přivítá řadů významných zahraničních i tuzemských umělců a v rámci programu si připomeneme nejen osobnost Bedřicha Smetany. Velkým lákadlem pro návštěvníky bude nejen zahajovací koncert Plzeňské filharmonie, ale také Symfonického orchestru hlavního města Prahy FOK pod vedením Tomáše Braunera s Kateřinou Kněžíkovou. Věřím, že díky bohatému programu festivalu, který se vrací po dvou letech v plné kráse, na něj zavítají nejen tradiční příznivci Plzeňské filharmonie, ale i mladí posluchači a milovníci klasické hudby,“ uvedla letošní ročník náměstkyně primátora města Plzně Eliška Bartáková.

42. ročník festivalu Smetanovské dny proběhne od 3. do 24. března a do dramaturgie programu se bude prolínat ústřední téma „Dílo a proměna myšlení v české společnosti 19. století“, k němuž se tradičně řadí osobnost Bedřicha Smetany a související odkazy.

Festival nabídne 21 akcí, z toho tři symfonické koncerty a tři pořady budou věnovány dětem. „Hned první koncert s německým sólistou Albertem Beikircherem, na kterém zazní Dvořákova Novosvětská, Verdiho síla osudu a málokdy slýchaný houslový koncert italského skladatele Ermanna Wolf-Ferrariho bude jedním z vrcholů festivalu. Moc se těším na komorní koncerty v Domě hudby, kde bude například vystupovat Štěpán Rak s představením nejen pro děti. Dále nás čeká Wihanovo kvarteto, klavírní recitál Igora Ardaševa, Smetanovo trio nebo Klavírní kvarteto Josefa Suka. Zážitkem bude určitě také vystoupení souborů Schola Gregoriana Pragensis a Moravia Brass Band v katedrále sv. Bartoloměje nebo netradiční vystoupení Slam poetry show v Návštěvnickém centru Plzeňského Prazdroje. Chybět nebudou ani hudebně literární pořady ‚Bedřich Smetana v dopisech‘ či beseda o knize historika Zdeňka Hazdry ‚Jak šli zdejším světem… Rodinné album‘,“ pozvala na program ředitelka festivalu Lenka Kavalová.

Součástí doprovodného programu bude také výstava v Západočeské galerii ve Výstavní síni „13“ nesoucí název „Dílo a proměna umělecké scény". Vernisáž proběhne 3. března od 18 hodin a výstava potrvá do 29. května. Tematická výstava si klade za cíl představit umělecká díla, která ve své době způsobila proměnu estetických i morálních kvalit domácí rakousko-česko-německé umělecké scény 19. století. K vidění budou díla, která na výstavách často rezonovala či se stala svým způsobem přelomovými.

Kompletní bohatý program festivalu najdete ZDE.

foto: QAP

„Pádístepí, náčelník Bizonů“ je příběh indiána, posledního ze svého kmene. Ten dostane tři úkoly od Kojota, důležité postavy indiánské mytologie. A to postavit týpí, zplodit syna a zasadit totem. „Při naplňování svého poslání narazí na spoustu problémů, které mu servírují proradný kmen Komančů a desperát Pedro se svými kumpány,“ prozradil režisér Tomsa Legierski.

Autoři scénáře Blahoslav Fajmon a Martin Marek píší pro plzeňské divadlo poprvé. Jsou to ovšem zkušení matadoři. Oba učí na Střední škole filmové, multimediální a počítačových technologií ve Zlíně, píší scénáře a účastní se nejrůznějších projektů. Martin Marek stojí jako scenárista a režisér za filmem Poslední spravedlivý, který byl nominován na Cenu Magnesia za nejlepší studentský film.

Scéna Ivana Nesvedy je umístěná na jevišti a před ní, rovněž na jevišti, budou sedět i diváci. Toto uspořádání už návštěvníci Alfy znají z dřívějších maňáskových inscenací, jako jsou kultovní „Tři mušketýři“ nebo „Pozor, Zorro!“. Zkušený scénograf Ivan Nesveda je v Alfě už dlouho doma, s režisérem Tomsou Legierskim se ale při práci na inscenaci potkávají poprvé. Autorem hudby je Daniel Čámský.

Indiána kmene Bizonů Pádístepího hraje Petr Vydarený, jeho lásku, tanečnici Dolores Martina J. Hartmannová a zlotřilého Pedra Petr Borovský. V dalších rolích se představí Lenka Lupínková, Dan Horečný, Tomáš Jereš a Robert Kroupar.

„Pádístepí má ambice zábavné rodinné inscenace, a kromě zábavy nabízí také jedno důležité poslání. Totiž že někdy je lepší vzdát se bohatství a požitků, pakliže mohu získat něco mnohem cennějšího: třeba jako osamělý poslední Bizon rodinu a život ve volné prérii bez rušivého elementu otravných a bezohledných hrabivců,“ dodal režisér Tomsa Legierski.

Večerní premiéra se bude konat v pátek 18. února od 17:30 a od 19:00 hodin. Rodiny s dětmi se na novinku mohou vypravit 19. února od 14:00 nebo od 15:30 v rámci tradičních sobotních odpoledních představení.

foto: Václav Čtvrtník

Klasik moderního amerického dramatu Arthur Miller jej napsal na motivy nejslavnějšího čarodějnického procesu všech dob, ke kterému došlo v roce 1692 v izolovaném prostřední massachusettského Salemu a který dodnes patří k nejtemnějším kapitolám amerických dějin.

„Čarodějky ze Salemu můžeme sice považovat za historickou hru, ale Miller využil čarodějnické procesy jako metaforu k jeho vlastní současnosti, kdy kritizoval mccarthismus 50. let v Americe a kdy byl dokonce vyslýchán Výborem pro neamerickou činnost,“ upozorňuje dramaturg činohry Zdeněk Janál. „Jeho hra je varování před fanatismem, který byl stejně nebezpečný v dobách dávných, jako je nebezpečný dnes.“

S tím souhlasí i režisér Adam Doležal, který Čarodějky vnímá jako takový Millerův protestní výkřik. „Zvednutý ukazováček, varování nad tím, kam může lidskou společnost dovést davová hysterie, jak snadno se dá davem manipulovat a kam až může taková manipulace zajít,“ popisuje Adam Doležal.

Příběh začíná u zhrzené Abigail Williamsové, jejíž křivé obvinění ženy Johna Proctora postupně rozpoutá krutý a nesmyslný hon na čarodějnice. Johna Proctora, který se snaží svou ženu bránit a který nakonec před soudem stane sám, hraje Jan Maléř, jeho ženu Elizabeth Zuzana Ščerbová, roli Abigail alternují Klára Kuchinková a nová posila souboru Denisa Cupáková.

Hudba tvoří výraznou složku inscenace. „Nápad s živou hudbou vyplynul z přemýšlení nad vizuální složkou inscenace,“ vysvětluje režisér, „v ní pracujeme spíše znakovým systémem, v jednu chvíli evokujeme jistou dobovost, která je ve hře obsažená, ale neilustrujeme ji, a postupem času se přesouváme do systému čistě divadelního znaku. Nijak nezakrýváme, že jde o divadlo, tak proč zakrývat hudební složku? Pomocí hudby a zpěváků reagujeme na dění na jevišti, podporujeme vnitřní život postav a zároveň je ženeme k neodvratnému konci.“

Čarodějky ze Salemu, známé také pod názvem Zkouška ohněm, z roku 1953 jsou jeho nejuváděnějším dramatickým textem a dočkaly se i dvou filmových zpracování.

Premiéra bude uvedna 5. února na Nové scéně. Nejbližší reprízy budou 12. února a 2. března.

foto: Irena Štěrbová

„I bez nadsázky se dá říct, že zažíváme nejhorší období od začátku pandemie. Na jednu stranu je dovoleno bez omezení hrát, na druhou stranu politici vyzývají a apelují na všemožných tiskových konferencích, aby raději nikdo nikam nechodil,“ zoufá si principálka Divadla Pluto Jindřiška Kikinčuková. „Jsme soukromé divadlo bez jakýchkoliv pravidelných dotací a nemůžeme si dovolit hrát pro prázdný sál. Na všechna představení v únoru jsme měli prodáno řádově kolem padesáti vstupenek,“ dodává.

Podle herce a uměleckého šéfa souboru Jiřího Bláhy je důvod malé návštěvnosti neustále se měnící pravidla. „V září jsme pro diváky nakoupili antigenní testy. Ty však přestaly být pro návštěvu dostačující zhruba za šest týdnů. Aktuálně nám leží nevyužité ve skladu. Dnes už neumožňuje návštěvu divadla ani PCR test, do sálu smíme pustit pouze očkované, několikrát byl také nařízením vlády upravován počet povolených diváků sedících u stolů, o rouškách nemluvě. Když do toho připočtu obecný strach a rozdělení společnosti, zapadá mi to do sebe jako puzzle,“ říká Bláha.

Divadlo Pluto tak na tři neděle zavírá dveře do sálu. Znovu začne hrát až v neděli 20. února. Vedení divadla věří, že za tu dobu se převalí republikou aktuální největší vlna pandemie a diváci si zase najdou cestu zpátky za kulturou.

foto: Divadlo Pluto

Děj opery Alceste se odehrává v Řecku, kde se manželka smrtelně nemocného krále Adméta rozhodne obětovat svůj život za jeho uzdravení. „Ve své inscenaci se zaměřuji na traumatizující rodinné drama odehrávající se kolem umírajících rodičů dvou malých dětí. Potlačuji jeho společenský rozměr, upozaďuji okázalost a do popředí kladu samotnou obnaženou hrůzu z neustálé blízkosti smrti,“ přibližuj své pojetí opery režisér Tomáš Ondřej Pilař a dodává: „Přestože jsme se pro tuto operu rozhodli ještě před začátkem covidové pandemie, je dnes až mrazivě aktuální – její postavy přestávají ve chvílích krize rozlišovat mezi dobrem a zlem, mezi pravdou a lží.“

Titulní roli alternují Karolina Plicková a Barbora de Nunes-Cambraia, která se pravidelně objevuje jak na našich, tak zahraničních scénách. S Gluckovou tvorbou se však profesně setkává poprvé. „Gluckovu hudbu mám velmi ráda, a proto jsem vděčná, že mohu vystupovat v této vynikající opeře, která poskytuje nejen mně, ale i ostatním interpretům obrovské možnosti – a to nejen hlasové, ale i herecké. V plzeňském divadle jsem již několikrát hostovala a s chutí se do něj vracím, zvláště v tak emotivně vypjaté roli, kterou považuji za jednu z mých životních. Doufám, že tato inscenace přinese divákům stejné potěšení jako mně a kolegům,“ komentuje své účinkování v opeře Barbora de Nunes-Cambraia.

Premiéra opery, která zazní v italském originále s českými a německými titulky, je 15. ledna. Představena bude na na jevišti Velkého divadla.

Plzeňské nastudování bude také uvedeno ve dvou reprízách na prestižním festivalu Musica Bayreuth v květnu tohoto roku.

foto: M. Root

Písně z populárních světových muzikálů Kočky, Chyť mě, jestli na to máš, Duch, Donaha!, Josef a jeho úžasný pestrobarevný plášť, Billy Elliot, Elisabeth, American Idiot, Něco shnilého!, Sunset Boulevard, ale i z české Dobře placené procházky si můžete nově poslechnout i v klidu vašeho domova nebo při jízdě autem.

Na albu zpívají Stanislava Topinková Fořtová, Pavel Režný, Soňa Hanzlíčková, Jozef Hruškoci nebo Pavel Klimenda. Bonusově i několik populárních hostů – například Ivana Chýlková, Dasha, Jan Kříž či Tomáš Savka. Zpěváky doprovází převážně orchestr muzikálu divadla pod vedením dirigentů Dalibora Bárty, Kryštofa Marka a Jakuba Šafra. Čtyři skladby jsou pak v podání Symfonického orchestru Českého rozhlasu s dirigentem Jakubem Žídkem.

„Soubor muzikálu prošel v posledním období velkou proměnou. Od někdejšího operetního ansámblu až po dnešek, kdy je schopen uvádět ty nejnáročnější světové muzikály a řadí se tak k české špičce. Přispělo k tomu i otevření technicky skvěle vybaveného Nového divadla v roce 2014, které tehdy umožnilo uvést světoznámý hit Kočky,“ řekl ředitel Divadla J. K. Tyla Martin Otava.

Práce na CD zabraly souboru více jak dva roky, většina skladeb byla natočena v Novém divadle díky modernímu technickému vybavení. Slavnostní křest se uskuteční 12. ledna příštího roku ve foyer Nové scény. CD je k zakoupení již nyní v pokladně předprodeje divadla, ve foyer Nové scény hodinu před a během představení či on-line.

foto: M. Root (ilustrační)

Pravidelné úsilí plzeňské činohry zabývat se tématy spjatými s městem Plzní oceňuje režisér připravované inscenace Radovan Lipus: „Jsem toho názoru, že každé divadlo má povinnost zpracovávat místní příběhy. V plzeňském DJKT budu pracovat poprvé a jsem rád, že zrovna na tak zajímavé látce. V minulosti jsem měl možnost točit na Novém Zélandu a tam zná Lindauerovo jméno snad každý a za jeho obrazy se tam platí astronomické sumy.“

Autorkou hry o plzeňském malíři je Renata Putzlacher, která společně s Jaromírem Nohavicou, Tomášem Kočkem a Radovanem Lipusem napsala dnes již legendární dílo Těšínské niebo. Inscenaci Lindauer? Pākehā! připravovala téměř rok.

„Má první myšlenka byla: Co já mám společného s Maory?“ vzpomíná autorka na nabídku šéfky činohry Apoleny Veldové, „zaujala mě ale ta Plzeň, protože jsem před 10 lety zjistila, že Putzlacherové, kteří pocházejí ze Štýrska, žili i na Plzeňsku. Nejdříve jsem zhlédla spoustu filmů o Novém Zélandu, následovala podrobná četba všeho, co by se mi mohlo během psaní hodit, navštívila jsem Náprstkovo muzeum… Prošla jsem si i Plzeň – místa kudy chodil Bohumír Lindauer a jeho blízcí. Středobodem toho všeho bylo Velké divadlo, které vyrostlo starému panu Lindauerovi na jeho milované zahradě.“

K činohře Lindauer? Pākehā! vyjde ještě letos publikace, která v sobě bude kromě samotného textu hry Renaty Putzlacher obsahovat celou řadu doprovodných materiálů. Má za cíl provést diváka od prvotního námětu přes zamyšlení tvůrců nad tématem, přes fotografie z první čtené zkoušky až po dokument výsledku.

Premiéra hry se odehraje ve Velkém divadle v sobotu 18. prosince od 19 hodin.

foto: Irena Štěrbová

Komedie Vánoce na poušti sleduje příběh dvou kamarádů z české rockové skupiny Tataturk, která byla kdysi stejně slavná jako kapela Lucie. Přestože se po ní slehla zem, v jedné zemi je stále populární, a to v totalitním Turkmenistánu. Její cestu zpátky ke slávě a penězům však zhatí nečekaná událost… To je výchozí situace hry, která vznikla přímo pro plzeňskou činohru.

Autoři, Petr Pýcha a Jaroslav Rudiš, jsou kamarádi od dětství a na svém společném kontě mají již několik divadelních a rozhlasových her, například Léto v Laponsku, které získalo Cenu Alfréda Radoka a Cenu Českého rozhlasu 3 – Vltava, Strange Love oceněnou nominací na Cenu Alfréda Radoka nebo Lidojedi, na níž spolupracovala i režisérka Natália Deáková a která se s úspěchem představila i v Plzni v rámci hostování Činoherního studia města Ústí nad Labem.

„V případě Vánoc na poušti jsme se nechali vést zadáním – napsat hru pro činohru DJKT, na Novou scénu, žánr tragikomedie či hořká komedie. Kromě toho tam byla poznámka, že by bylo fajn, kdyby součástí hry byly písničky. Takže jsme to vzali tou nejpřímější cestou a vymysleli si postavu muzikanta Olina, kterému jsme pořádně naložili, včetně krize středního věku,“ přibližuje vznik hry Petr Pýcha a Jaroslav Rudiš, který začátkem října převzal od německého prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera Záslužný řád Spolkové republiky Německo za kulturní činnost, doplňuje: „Olina je mi líto, ale současně, nemůžu si pomoct, se mu musím smát. To, že jsme od počátku věděli, že Olina bude hrát Martin Stránský, jsme brali jako výhodu.“

Světová premiéra proběhne 17. prosince na Nové scéně v Plzni. Nejbližší reprízy budou 21. prosince a 16. ledna.

foto: Irena Štěrbová

Tvůrci se nejprve inspirovali hrou dramatika Luigiho Pirandella, aby si nakonec půjčili jen upravený název a vytvořili zcela autorský kus. Zaujali je současní vyznavači teorie, která stovky let po procesu s Giordanem Brunem tvrdí, že Země je plochá.

„Každý, kdo pravidelně sleduje výměny názorů na sociálních sítích, může být frustrovaný z množství rezolutních ‚pravd‘, z agresivního obhajování konspiračních teorií všeho druhu a z relativizací vědou doložených faktů. Zdá se, že lze popírat i přírodní zákony, o kterých jsme si mysleli, že jejich znalost sdílíme vespolek,“ uvedla Petra Kosová, dramaturgyně Divadla ALFA.

Diváci se mohou těšit mimo jiné na loutkářskou rekonstrukci přistání na Měsíci. Různé rafinované výtvarné detaily by nebylo možné zvládnout bez nápaditosti a nasazení zaměstnanců dílen Divadla ALFA.

Slavnostní večerní premiéra se uskuteční v pátek 17. prosince od 18 hodin.

foto: M. Hajn

V režii Šimona Dominika chystá 15. ročník festivalu Divadelní léto pod plzeňským nebem kulturní grotesku „Podivné odpoledne dr. Zvonka Burkeho“ z roku 1965 je nejznámějším a také nejhranějším dílem Ladislava Smočka. Hra byla přeložena do čtrnácti jazyků, hrála se opakovaně ve většině evropských zemí, ale třeba i v Latinské Americe. Divácká srdce si získala především díky originálnímu humoru, který osciluje na hraně mezi fraškou a hlubokomyslným filozofováním.

„Naše nová inscenace by měla být mimo jiné i dárkem k autorovým devadesátým narozeninám, které v příštím roce oslaví,“ uvedl dramaturg Divadelního léta Jiří Janků. Obsazení i místo, kde scéna pro příští ročník vyroste, zveřejní festival na začátku roku 2022.

Divadelní léto má za sebou dvě extrémně náročné sezóny poznamenané pandemií. V roce 2020 byl festival nucen omezit program, nakonec se ale odehrál jako jedna z prvních kulturních akcí po jarním lockdownu. Sezóně 2021 pomohla spolupráce s pražským Spolkem Kašpar, se kterým festival spolupracoval při tvorbě inscenace „Romeo a Julie“. 

„V obou uplynulých sezónách si náš tým sáhl na dno. Jsme šťastní, že se nám Divadelní léto podařilo udržet, bez našich partnerů a podporovatelů bychom to ale nikdy nezvládli. Dík patří všem, v první řadě však městu Plzeň a Plzeňskému kraji,“ uvedla ředitelka Divadelního léta Marcela Mašínová.

Divadelní léto se za 14 let stalo největším open air divadelním festivalem v kraji a řadí se i k největším v republice. Plzeňský kraj festival nejen dlouhodobě podporuje, ale umožňuje mu například i spolupráci se sítí svých informačních center. Z ohlasů a komunikace s diváky vyplývá, že na festival míří stále častěji také příznivci divadla a turisté z celého Česka.

Na své si přišli i zahraniční návštěvníci, kteří nemluví česky. Nejen pro ně připravilo Divadelní léto premiéru tanečně pohybové inscenace s názvem „Slyšíš mě?“.

Dárkové poukazy Divadelního léta v ceně 2000, 1300, 1100, 1000 a 500 Kč lze zakoupit od 1. prosince prostřednictvím sítě GoOut.

foto: Divadelní léto