Společnost

Sérii zabijačkových hodů zahájí Plovárna Hradiště v Plzni, která vepřové dobroty nabízí po celý víkend 19. - 20. ledna. O akci jsme psali ve článku zde.

Zabijačkové hody chystá i restaurace Tunel v Lobzích, kde v sobotu od 10 do 17 hodin ochutnáte vše od polévky „prdelačky“ přes jitrnice po krvavou tlačenku.

Ve stejnou dobu proběhne zabijačka také v Plzni na Bolevecké návsi. „Zabijačka a hody s ní spojené patří k oblíbeným akcím, které každoročně pořádá městský obvod Plzeň 1. V letošním roce zahájíme sérii vepřových hodů na Bolevecké návsi, pokračovat se pak bude v únoru na Košutce a v březnu zavítáme s masopustní veselicí i na Vinice,“ říká starostka obvodu Helena Řežábová. Lidé si pochutnají na domácích zabijačkových specialitách, zahřeje je svařák či medovina a jako zákusek určitě ocení něco sladkého. K zabijačce patří i muzika, součástí doprovodného programu bude vystoupení Pětatřicátníků a Švejk bandu Michala Karpíška.

První únorovou sobotu se chystá "Pivovarská zabijačka v Purkmistru". Akce začíná v 11:30 h komentovanou ukázkou výroby a zpracování masa i s ochutnávkou. Pro ty, kteří si v sobotu rádi přispí, se bude to samé opakovat ještě ve 13:30 h.

Plzeňský Prazdroj zve k hodování nad nádvořím u zahradního pavilonu Formanka v sobotu 9. února. Od 12 do 17 hodin zde budou probíhat vepřové hody, na kterých nebude chybět muzika, pivo a zabijačkové speciality.

Ovar, jitrnice, guláš a další řeznické lahůdky budou k ochutnání 9. února také na "Zabijačce v Lokále Pod Divadlem". Připraven bude vnitřní i venkovní výčep a zabijačkovou atmosféru dokreslí kapela. Na zahřátí budou pod venkovním stanem spuštěné teplomety.

FOTO: ilustrační

Plzeňský Prazdroj přichystal na počátek roku zkušební sérii sušenek ve sladké a slané variantě. Cílem je zkusit z odpadních surovin vyrobit plnohodnotnou a zdravější variantu běžných sušenek.

Mláto i nápad na jeho zpracování se zrodily v Prazdroji. Samotná realizace proběhla v Biopekárně Zemanka, která dokázala využít příznivých vlastností mláta, které vzniká jako odpadní surovina z ječmenného sladu používaného v pivovaru při výrobě piva. „Mláto má oproti běžným moukám vyšší obsah bílkovin a vlákniny a nižší obsah sacharidů. Těchto vlastností dokonale využívá několik startupů v USA a vyrábí z něho speciální mouku nebo zdravé tyčinky. Rozhodli jsme se najít partnera, který by spolu s námi zkusil experimentálně vyrobit něco podobného i u nás,“ říká iniciátorka projektu Tereza Kamal, která je v Plzeňském Prazdroji zodpovědná za CSR aktivity. Z experimentu vzešly dvě varianty sušenek, sladká s medem, ovesnými vločkami a rozinkami a slaná, která se hodí například k pivu.

Mláto Prazdroj i dosud zpracovává ekologicky a dodává jej zemědělcům, kteří jej používají jako krmivo pro hospodářská zvířata. „Zemědělci se o mláto ani v budoucnu nemusejí obávat. Jedná se o jednorázový experiment, naší ambicí, aspoň prozatím, není výroba pečiva ve velkém. A i kdybychom se v budoucnu vydali cestou pravidelné výroby sušenek, budeme používat jen malý zlomek celkového množství mláta, které máme k dispozici. Naší snahou je hlavně ukázat, že i z odpadu se dá vytvořit něco s přidanou hodnotou. A jsem moc ráda, že se to podařilo a že do toho s námi šla právě Biopekárna Zemanka,“ říká Tereza Kamal. „Pro nás to byla zajímavá výzva. I my jsme se vydali cestou udržitelné výroby a rádi jsme se podíleli na tomto projektu. Ukázali jsme, že výrobu pořád můžeme posouvat ekologičtějším směrem,“ dodává Jan Zeman z Biopekárny Zemanka.

Plzeňský Prazdroj trvale snižuje ekologické dopady svého podnikání a patří mezi nejzodpovědnější pivovary na světě. „Dnes recyklujeme nebo znovu využijeme 98,5 % veškerého odpadu z výroby. Mláto, kvasnice a sladovnický odpad dodáváme zemědělcům jako krmivo. Čistírenské kaly se používají jako hnojivo. Odpadní filtrační křemelina se zaorává, což přispívá ke zlehčování půdy pro rekultivovaná území. Zbytek třídíme,“ uvádí Tereza Kamal. V loňském roce se stal Plzeňský Prazdroj členem Asociace společenské odpovědnosti, která je největší iniciativou společenské odpovědnosti a udržitelného rozvoje od OSN v Česku.

FOTO: Plzeňský Prazdroj

Plzeňský primátor a náměstek pro dopravu a životní prostředí navštívili 2. ledna sociální zařízení. V sedmi organizacích v sociálních službách poděkovali vedení a zaměstnancům organizací, popovídali si s klienty a seznámili se s poskytovanými službami. Poděkování spojili s předáním dárků v hodnotě pěti tisíc korun pro každé zařízení.

Před Vánocemi navštívili sociální zařízení náměstkyně Eliška Bartáková, radní David Šlouf a radní Martin Zrzavecký. Město Plzeň v rámci tzv. Spanilé jízdy věnovalo organizacím poskytujícím sociální služby dary v celkové výši 110 tisíc korun.

Primátor Martin Baxa navštívil stacionář Jitřenka v Doubravce, Domov sv. Jiří Městské charity Plzeň a Domovinku. „Návštěvy plzeňských sociálních zařízení jsou příležitostí poděkovat jménem města Plzně všem zaměstnancům, kteří toto náročné povolání vykonávají a na něž jsme patřičně hrdí,“ uvedl při návštěvě Jitřenky Martin Baxa a doplnil: „Do zdejšího zařízení jezdím pravidelně již od roku 2010, pouze jednou jsem nemohl přijet. Město jako dar Jitřence zakoupilo vyřezávací strojek pro ergoterapii.“ Klienti si také připravili vystoupení, jež představilo průřez slavných písní od vzniku samostatného Československa až po současnost. Domov pro seniory sv. Jiří za poskytnuté finance nakoupí podklady pro obraz sv. Jiří s drakem, který se svými rozměry 2 x 2,5 metru bude dominantou tamní jídelny. Domovinka díky nové dělící stěně, zrcadlu a hodin zvelebí společné prostory zařízení.

„Při své první návštěvě sociálních zařízení jsem zavítal do Domova se zvláštním režimem Petrklíč, kam jsme jako dárek přivezli laminovačku, vysoušeč vlasů, tavné pistole a tempery. Azylový dům MáTa pro rodinu je zařízení poskytující přechodné ubytování dospělým a jejich dětem v nepříznivé situaci. Zde dostali děti dřevěný domek na zahradu. Dále jsem navštívil Domov sv. Aloise, kde si přáli odšťavňovače a Domovu se zvláštním režimem Sněženka jsme zakoupili terapeutickou panenku, hru Tactilo a molitanové míčky na míčkování,“ přiblížil svoji návštěvu plzeňských zařízení náměstek pro oblast dopravy a životního prostředí Michal Vozobule.

Náměstkyně Eliška Bartáková se seznámila v prosinci s Dětským centrem Plzeň na Vinicích, kam od města přivezla dětem dárky. Dále navštívila Domov se zvláštním režimem Čtyřlístek Městského ústavu sociálních služeb v Plzni, zařízení Senior rezidence Terasy a Domov sv. Zdislavy, azylový dům Městské charity v Plzni.

Radní David Šlouf předal jako dar Diecézní charitě Plzeň pračku pro účely humanitárního skladu. Ten si v areálu v Cukrovarské ulici prohlédl za doprovodu emeritního biskupa plzeňského Františka Radkovského i potravinovou banku a seznámil se s terénní krizovou službou, kterou charita zajišťuje. Dále si prohlédl i zařízení Městského ústavu sociálních služeb v Plzni Nováček pro osoby se zdravotním postižením, stejně tak navštívil i denní stacionář Človíček a charitní Domov sv. Františka.

Radní Martin Zrzavecký navštívil zařízení Městské charity Plzeň – Domov sv. Zity. Tam předal seniorům dary, které si přáli. Zavítal i do Domova sv. Alžběty a také do zařízení v Železniční ulici Naděje. Z poskytnutých financí zakoupilo centrum vánoční dárky pro tamní děti. Poslední návštěvou bylo Salesiánské středisko mládeže – Vzducholoď.

Město Plzeň poskytuje na sociální služby zhruba čtyři procenta městského rozpočtu.

FOTO: Magistrát města Plzně

Druhý svátek vánoční je ve znamení svatého Štěpána a tedy i koledování. Dnes už se tyto tradice dodržují jen velmi málo a jen na několika místech republiky, druhý svátek vánoční tak zůstává spojený především s návštěvami příbuzných.

Svatý Štěpán byl podle katolické církve jeden z prvních mučedníků, vynikal prý zejména nebojácností. Jeho světský život ukončilo ukamenování před Damašskou bránou do Jeruzaléma, protože věřil ve vzkříšení Ježíše Krista. Podle pramenů zároveň tvrdil, že Ježíš je rovný Bohu. Krom toho se ale právě svatý Štěpán stal patronem koní a vinné révy.

V českých zemích je svátek svátého Štěpána spojován s tradiční vánoční koledou. Tu obstarávali mladí koledníci, kteří se vydávali po vsi s klasickou říkankou: "Koleda, koleda Štěpáne! Co to neseš ve džbáně? Nesu, nesu koledu, upaď jsem s ní na ledu, psi se na mě sběhli, koledu mi snědli...“

Během koledy chlapci obcházeli stavení, přáli krásné Vánoce sousedům a odměnou jim bylo pohoštění ve formě nejrůznějších lihovin a někdy i peněz.

V 19. století chodívaly na koledy děti s hůlkou, na které byla připevněna betlémská hvězda s bedýnkou, ve které měly postavené malé jesličky. Koleda byla zejména pro chudší rodiny zdrojem zásob i na několik dalších týdnů. S vánoční přáním obcházel domy i pastýř, který u každého zatroubil. 

Dnes je druhý svátek vánoční zejména ve znamení rodinných návštěv.

Koleda, koleda Štěpáne

Koleda, koleda, Štěpáne,
co to neseš ve džbáně,
nesu, nesu koledu,
upad' jsem s ní na ledu.
Psi se na mě sběhli,
koledu mi snědli.

Já jsem malý koledníček,
přišel jsem k vám pro pětníček,
pětníček mi dejte,
nic se mi nesmějte,
však já jsem se najedl,
suché řepy neberu.

Co mně dáte to vezmu,
třeba trochu kaše,
vždyť je všechna vaše,
třeba starou krávu,
vezmu ji na kávu,
třeba zlatý tele,
vezmu do kabele.

Třeba malý rohlíček,
mám tu na něj pytlíček,
a to že mi nic nedáte,
hlavně si mě nahněváte,
otluču vám všechny hrnce,
co v polici máte.

FOTO: ilustrační

Primátor přál Plzeňanům i návštěvníkům města krásné svátky i úspěšný nový rok plný zdraví, pohody a štěstí. Vedle přání rozdával punč, čaj a vanilkové rohlíčky.

Setkání se uskutečnilo před katedrálou sv. Bartoloměje u příležitosti rozdávání betlémského světla, které Plzeňanům každoročně přivážejí a rozdávají skauti. „Je to hezká příležitost se potkat s Plzeňany, kteří přicházejí pro betlémské světlo a dát jim něco dobrého a teplého. Všichni moc příjemně reagují. Jsem rád, že se zastavují pro betlémské světlo u skautů, pro mě osobně to byla vždy důležitá součást Vánoc a jeden z jejích symbolů,“ řekl Martin Baxa. Z akce, kterou pracovně nazval Primátorský punč, chce do dalších let udělat tradici. Ve stanu během odpoledne promluvil s několika stovkami lidí, na začátku akce spolu s ním nápoj naléval také biskup plzeňský Tomáš Holub.

Betlémské světlo, oheň zažehnutý v místě narození Ježíše Krista v Betlémě, každoročně do Plzně přivážejí skauti z plzeňského střediska ICHTHYS. Do Plzně letos doputovalo vlakem v neděli 16. prosince. Jeho vydávání se uskutečnilo ve stanu před vstupem do katedrály, ale i na dalších místech Plzně – v Parku Lochotín, v kostele sv. Jana Nepomuckého, v kostele Nanebevzetí Panny Marie nebo v kostele svatého Martina a Prokopa. Betlémské světlo 2018 zapálil ve středu 28. listopadu v jeskyni narození Ježíše v Betlémě jedenáctiletý skaut Niklas Lehner z Horního Rakouska, který světlo dopravil již do rakouského Lince. Odtud putovalo vlaky do celé Evropy.

FOTO: Magistrát města Plzně

Boží hod je v dnešní době časem rodinných návštěv, svátečních obědů a setkávání. Původně tomu tak ale nebylo. Na Boží hod se rozhodně nemělo uklízet a pracovat, ale spíš naopak odpočívat. Tradičním obědem má být husa se zelím a knedlíky.

Prvním svátkem vánočním, tedy 25. prosincem, fakticky začínají Vánoce. Na Boží hod se nemá pracovat. Kdysi se ani nezametalo, nesměly se dokonce ani stlát postele a už vůbec nemělo v domě viset prádlo. To všechno by znamenalo neštěstí. Naopak po náročných přípravách Vánoc se mělo hodně odpočívat a užívat si vánoční atmosféry.

Dokonce ani rodinné návštěvy nebyly zrovna tradiční. Když už někdo na návštěvu dorazil, měl s sebou přinést koledu a v klidu jen popřát šťastné a veselé svátky.

Husa, kachna, krůta a hlavně zelí i knedlíky. To je tradiční božíhodový oběd...

Tradičním jídlem na Boží hod byla od pradávna pečená husa nebo kachna či krůta. K tomu se podávalo dušené zelí a knedlíky. V mnoha rodinách se tento zvyk drží dodnes, i když naopak v řadě domácností je zvykem spíš dojídání řízků a kapra ze Štědrého dne. Za tradiční božíhodový oběd se mnohde považuje také svíčková nebo krocan s bramborovou nádivkou.

Jedním z hlavních tradic na Boží hod byla rodinná vycházka spojená s návštěvou kostela. Také dodnes se na První svátek vánoční řada rodin vydává do kostelů k jesličkám. Božíhodová mše byla dřív nazývaná Hrubá. Kouzelná moc se přisuzovala chlebu, který se na Boží hod upekl. Za zázračná byla považována také vejce, která slepice snesly.

FOTO: ilustrační

Vánoce patří k nejkrásnějším svátkům roku. Konkrétně Štědrý den je pak hlavně z pohledu dětí nejočekávanějším dnem, od pradávna se ale právě tento svátek pojí také s řadou pověr a zvyků... 

Už samotná štědrovečerní večeře s sebou nese hned několik pověr a existuje řada záležitostí, kterými se údajně dá naprosto "stoprocentně" zajistit například bohatství, sílu a zdraví. I když by to nejspíš dnes vypadalo při nejmenším trochu podivně, sekera pod štědrovečerním stolem byla zárukou slibné budoucnosti. Kdo si totiž bosou nohou stoupl na sekeru pod stolem, měl být celý příští rok bez nemocí a bolestí nohou. Dodnes je poměrně hodně rozšířená pověra ohledně šupin z kapra. Kdo nosí u sebe tři šupiny ze štědrovečerního kapra, neměl by mít potíže s penězi. Bohatství ale přivolávají podle tradic také pokrmy z čočky nebo jáhel. Peníze se drží také toho, kdo si pod talíř dá drobnou minci.

Pokud si chcete zajistit štěstí, měli byste u večeře sníst kousek okoralého chleba. Česnek a med pak podle tradice měly dodávat sílu. Ovšem rozlije - li se při štědrovečerní večeři víno, znamená to do roka křtiny.

Zvyky na Štědrý den...

Nejspíš jedním z nejrozšířenějších zvyků, které vydržely dodnes, je krájení jablka. Tím se určovalo hlavně zdraví. Pokud se po rozkrojení jablka objeví hvězdička, znamenalo to zdraví. Naopak křížek nevěstil nic dobrého.

Házení střevícem si nenechala ujít na Štědrý den žádná svobodná dívka. Ta, která chtěla zjistit, jestli se do roka vdá, postavila se zády ke dveřím a přes rameno hodila střevíc. Pokud ukazovala špička ke dveřím, do roka se děvče vdalo. Pokud ne, zůstalo svobodné.

Pokud se chcete vyhnout smůle, rozhodně byste na Štědrý den neměli plést nebo šít a už vůbec ne prát. Kdysi se tradovalo i to, že na Štědrý den se nesmí čistit chlévy, jinak by dobytek kulhal. Na Štědrý den se zároveň nemá psát milostné psaní, to by totiž znamenalo rozchod.

FOTO: ilustrační

Smažený kapr s bramborovým salátem patří ke skutečně klasickým pokrmům, které se v Česku pojí s Vánoci. V minulosti se ale kapr velmi často podával také takzvaně "načerno". Bramborový salát jako takový je přitom přílohou, která u nás má tradici v historickém měřítku jen "několik" desítek let.

Kapr jako hlavní jídlo na štědrovečerním stole nemá u nás úplně dlouhou historii. Ve srovnání s bramborovým salátem je nicméně o něco starší. Vzhledem k tomu, že štědrý den byl postním dnem, bylo také jídlo podávané na Štědrý den postní. Ryby se nicméně za maso nepovažovaly, a tak sem mohly připravovat. A nešlo zdaleka jen o kapra. Na talířích se objevovaly také druhy jako lín nebo sumec. Většinou se ryby připravovaly nasladko. Přímo kapr se u nás většině domácností usídlil až ve 2. polovině 19. století. Důvodem byla především jeho cena, která byla nižší než u ostatních ryb a mohli si ho dovolit i méně movití lidé.

Nejčastěji se kapr připravoval načerno. Pekl se v omáčce z mandlí, rozinek, perníku, povidel, ořechů a sladkého piva. Jako příloha se podávaly šišky, pak také knedlíky. Smažený kapr se k nám dostal z Rakouska. Původní recept se objevil v kuchařce Magdalény Dobromily Rettigové v roce 1895.

Postupně v mnoha rodinách i tradice kapra vymizela a nahradilo ho klasické smažené řízky.

Bramborový salát se "zrodil" až během druhé světové války...

Nejspíš dnes už si nikdo nedokáže představit štědrovečerní tabuli bez bramborového salátu. Pokud jde ale o jeho původ, je dost nejasný. V předválečných kuchařkách se nicméně neobjevuje. Podle některých historiků se objevil až v průběhu druhé světové války a jeho původ je prý ruský.

Základem bramborového salátu jsou samozřejmě brambory. I jeho následné složení se nicméně může měnit jak podle krajů, tak podle rodinných receptů. Kromě brambor nicméně základem dál bývá mrkev, petržel, hrášek, cibule, kyselé okruky a majonéza. V některých receptech se objevuje i salám, šunka, vejce nebo dokonce tvrdý sýr. 

FOTO: ilustrační Andrea Motlíková

Vánoce, Vánoce přicházejí.... Plzeňský Becher klub má už ale ty letošní za sebou. Becher klub se setkává pravidelně jednou měsíčně a vánoční večer nesmí chybět. I letos se konalo vánoční setkání v plzeňském hotelu Angelo, kde byla přichystána speciální dekorace ledové království.

Na vánoční tabuli nechyběly vánoční speciality a hrály se koledy. Zkrátka večer plný vánočních tradic, který se nesl v duchu příjemné atmosféry. Předseda klubu Josef Klimt jako vždy před koncem roku bilancoval a zavzpomínal na ty, co už nejsou mezi námi. A i když  Josef Klimt svými vzpomínáním přinese do večera trochu nostalgie, jsou Vánoce Becher klubu vždy hodně veselé, přátelské... a ještě s bohatou vánoční nadílkou.

Každý člen Becher´klubu si odnáší z večera dárek, leckdy i velmi hodnotný, někdy zase vtipný, často nějakou lahvinku. Pod stromečkem bylo dárků opravdu hodně. Na Becher klubu mají totiž jednu krásnou a oblíbenou tradici. Na vánoční setkání přinese každý z členů dárek, nadělí ho ostatním pod stromek a pak si při odchodu jeden dárek vybere.

A oblíbené je i hromadné zpívání koled, na které vždy každý dostane od Josefa Klimta červenou vánoční čepici. Zpívat koledy se totiž musí stylově. A kdyby si někdo nepamatoval slova, má předseda klubu pro každého koledy vytištěné!

Tak šťastné a veselé všem členům Becher´klubu!

Po celý rok 2018 probíhala sbírka Díky dětem. Projekt je založen na myšlence pomoci dětí dětem, která vznikla v roce 2013, kdy začalo Storm Ballet studio Plzeň pořádat Kouzlo Vánoc, charitativní večer, jehož výtěžek je poukazován na dobročinné účely.

Za dobu jeho trvání bylo zasláno více než 300.000,- Kč na pomoc handicapovaným či znevýhodněným dětem. Od roku 2018 začala spolupráce s celoročním projektem Díky dětem, do něhož se může zapojit kdokoliv příspěvkem na transparentní účet, zasláním DMS či výtěžkem z konkrétní akce.

Kouzlo Vánoc je poslední akcí v roce, jejíž výtěžek je věnován právě na projekt Díky dětem a k datu konání Kouzla Vánoc je sečtena částka, která poputuje na pomoc. Garantem Díky dětem je Nadace 700 let města Plzně.

V rámci galavečera vystoupila Natálie Grossová, Amelie Pokorná, Anna Palková, Ema Katrovas, Daniel Kfelíř a samozřejmě tanečníci Talentového centra tance Storm Ballet. Večerem provázel Ondřej Vodný. Akce proběhla pod záštitou primátora města Plzně Mgr. Martina Baxy a i tradičně jí požehnal biskup plzeňský Mons. Tomáš Holub.

Částka, která bude z projektu Díky dětem 2018 poskytnuta, je 185.000 korun a půjde na projekty Znakovka do škol, Zdravínek ve FN Plzeň a handicapovaní sportovci TJ Halma.

FOTO: Ivka Váchová

Dnes dvanáctiletá Klárka trpí jednou z nejzákeřnějších nemocí vůbec. Ještě než jí byly dva roky, diagnostikovali jí lékaři spinální muskulární atrofii. Se statečnou slečnou se ovšem osud doslova nemazlil ani v dalších ohledech. Celý příběh Klárky si můžete přečíst zde. Klárka se ale nevzdává a bojuje ze všech sil.

Léčba a péče je ovšem velmi nákladná. Právě proto se v Plzni v Saloonu Roudná odehrála speciální taneční benefice, která nakonec přinesla opravdu úctyhodnou částku. "Na benefici se vybralo bezmála 100 tisíc korun. Celkem vystupovalo 18 tanečních skupin, sopranistka Miriam Čížková a pěvecký soubor Svět Kvítek," říká za organizátory Dominika Metličková.

Na parketu se vystřídaly taneční skupiny Storm Ballet, Taneční oddíl SKV Praha, Inis, Daima Dancers, Dance Center Petry Parvoničové, 4joy z tanečního studia Fitdanceart, Las Leonas a další.

Akce slavila ohromný úspěch a už teď je tak jasné, že v příštím roce proběhne znovu. "Pro úspěšnost akce se bude opakovat a už máme i termín na příští rok. Tentokrát to bude 1. prosince 2019," dodává Dominika Metličková s tím, že forma bude velmi podobná a návštěvníci se mohou těšit opět na řadu skvělých tanečních vystoupení.

Do té doby ovšem mohou všichni, kteří by Klárce chtěli pomoct s financováním léčby, posílat peníze na zřízený účet 2801515249/2010 pod variabilním symbolem 065618. Ten se symbolicky otevře 24. prosince. Další informace najdete zde.
FOTO: Elis Kondelíková

Co frčí ve světě mobilů a moderních technologií? A co pořídit k Vánocům? Nový telefon, tablet nebo jen pouzdro na telefon, to jsou dárky, o kterých si nemusíme ani povídat. Ale co když chcete nějaký hit, něco, co opravdu zaujme? Ptali jsme se u odborníků, u firmy Express Servis v Divadelní ulici v Plzni.

„Doporučil bych bezdrátová sluchátka od Applu, Apple AirPods. Jedná se o inteligentní sluchátka, která dokáží rozeznat, zda jsou v uchu, zda jsou v pravém či levém. Výdrž baterky je 20 hodin poslechu, což je skvělá věc. Plus pět hodin samotná sluchátka. Ty se hodně prodávají, lidé si je velmi  chválí,“ říká Jan Chlebuš z plzeňského Express Servisu.

(POZOR! Jako čtenář QAP.CZ máš speciální slevu 500 Kč na tyto sluchátka. Při objednávce po internetu zadej slevový kód QAP. Při nákupu v prodejně v Divadelní ulici, upozorni, že jsi čtenář  QAPu a nahlaš slevový kód QAP)

Velkým hitem zejména u teenagerů je repráček ve tvaru buldočí hlavy. „Buldoček, to je bezdrátový repráček. Hraje výborně, výdrž baterky je 15 hodin hraní. Když se pořídí dva, tak se dají používat jako stereo reproduktory. Repráček je za 945 korun, opravdu pěkný a dostupný dárek,“ uvádí dále Jan Chlebuš. Více o výrobku najdete zde.

Odborníci z Expreess Servisu doporučují i ruční stabilizátor od firmy DJI. „Ruční stabilizátor od firmy DJI Osmo Mobile 2 je opravdu super. Když chcete natáčet venku a musíte u toho chodit, tak tento stabilizátor vám eliminuje chyby ve videu. To video máte pak opravdu krásné, plynulé, bez třesů. Já osobně jsem s tím už několikrát natáčel svatbu. A to se nedá srovnat s tím, když to držíte v ruce,“ popisuje Jan Chlebuš. Více zde.

Stabillizátor si můžete koupit i samostatně bezu kamery. Dá se k němu přidat jakýkoliv telefon s kamerou. „To potěší spousta mladých lidí, dnes chce být každý youtuber. Je k tomu šikovná brašnička, výměnné baterky. Za mě toto jedna z nejlepších věcí,“ dodává Jan Chlebuš.

V Express Servisu v Divadelní ulici v Plzni ale seženete i další vychytávky. Například kabely, které se umí samy odpojit. Když pak nabíjíte telefon během noci, kabel se sám odpojí. Určitě pěkný vánoční dárek.

Více o Express Servisu

Express servis v Divadelní ulici v Plzni je prodejna i servis Apple telefonů a dalšího zařízení, a rovněž sběrné místo autorizovaného servisu Apple. Více najdete zde.

Čtěte také Problém s Applem? Kvalitně a s úsměvem vyřeší plzeňský Express servis

foto: ilustrační Express Servis

Nadační fond Zelený poklad, jehož zřizovatelem je město Plzeň, podpořil v nejnovější grantové výzvě "Ani kapka nazmar" čtyři projekty ve výši 727 154 Kč. Zapojily se především školky, a to 23. MŠ ze Slovan, 57. MŠ z Doubravky, 90. MŠ z Lochotína a Soukromá mateřská škola z Božkova.

U vchodu do 23. mateřské školy vznikne dešťová zahrada. Bude se jednat již o druhou dešťovou zahrádku, kterou podpořil Nadační fond Zelený poklad u mateřské školy v Plzni. „Jedná se o terénní prohlubeň, kam stéká a je zadržována voda z okolí. V prohlubni musí být vysázené místně vhodné vlhkomilné rostliny, jejichž kořenový systém pomáhá zadržovat vodu a navíc i dešťovou vodu filtruje. Zadržení a následný výpar dešťové vody přispívá ke zvýšení retenční schopnosti krajiny, zlepšení mikroklimatu a také ke snížení rizika povodní. Dešťové zahrady u nás moc známé nejsou, ale ve světě jsou stále populárnější. U 23. MŠ vysadí ještě navíc ovocný sad a dotaci získala mateřská škola v požadované výši 200 000 Kč,“ vysvětluje hydrobiolog a člen správní rady NF Zelený poklad RNDr. Jindřich Duras PhD.

V 57. MŠ začnou chytat dešťovou vodu do sudů a podzemní nádrže. Ten samý záměr mají v Soukromé mateřské škole v Božkově. Zde navíc plánují, že voda bude kontrolovaně upouštěna do kaskádovitě spádovaných vzdělávacích prvků a následně se bude hromadit v jezírku, kde bude její poměrná část využita k zalévání zahrady. V současné době jsou obě zahrady zalévány vodou z vodovodního řadu, což se díky podpořeným projektům změní.

V 90. MŠ plánují na jedné části školkového pavilónu vybudovat extenzívní zelenou střechu. Správní rada podpořila 1. etapu vybudování zelené střechy ve výši 188 000 Kč. „Jsme velmi rádi, že o grantovou uzávěrku Ani kapka nazmar je zájem a doufáme, že k propagaci uzávěrky mezi další zájemce z řad plzeňských škol a školek, ale i potenciálních dárců přispěje i venkovní výstava, která je do konce roku k vidění před Studijní a vědeckou knihovnou Plzeňského kraje,“ říká k tomu předsedkyně správní rady Nadačního fondu Zelený poklad Ing. Lucie Davídková.

Na výstavě jsou představeny jednotlivé možnosti, jak mohou školy a školky hospodařit s dešťovými vodami. Výstava vznikla díky přispění celkem 15 firem a institucí včetně zřizovatele fondu Statutárního města Plzně. Další uzávěrka grantového programu Ani kapka nazmar je plánována na duben 2019.

FOTO: Nadační fond Zelený poklad

Předposlední letošní setkání Becher´klubu se neslo v duchu Itálie. Nechyběl zpěv, italské víno a dobré jídlo. Večer zpeštřila podnikatelům i hra bingo.

Večerem provázela Leka Olbertová, zazpíval jeden z členů Becher´klubu Emil Kristek a fotbalista Viktorky David Limberský se zhostil tahu hlavních výherních čísel.

Majitel restaurace, rovněž člen Becher´klubu, Richard Marek všechny seznámil s filosofií této nové restaurace. On i nastávající padesátník Emil Kristek pak od předsedy Becher´klubu Josefa Klimta obdrželi dárek v podobě obrazu Mona Lisa od Leonarda Da Vinci. Kde se ale podařilo sehnat předsedovi Becher´klubu dva „originály“, zůstává záhadou.

Dobré italské jídlo, pohodová atmosféra a vysoká účast, takové bylo předposlední letošní setkání. Teď už se Becher´klub sejde v tomto roce jen jednou, a to na tradičním vánočním večírku. To se bude konat v jejich domovském sídle, a to v hotelu Angelo.

Den otevřených dveří "Ukaž, co umíš" na SUPŠ Zámeček se uskuteční 15. listopadu od 12 do 17 hodin.

Zámeček zve zájemce o studium na SŠ, budoucí absolventy ZŠ, jejich rodiče a rodiny, třídní či školní kolektivy, učitele a výchovné poradce a další zájemce. V celé své budově na adrese Pod Vinicemi 889/82 otevře ateliéry, kreslírny i modelárny.

Probíhat budou workshopy, instalována bude výstava k výročí vzniku republiky a uskuteční se i studentský jarmark.

"Uchazeči o studium na naší škole (talentová přijímací zkoušky 9. ledna 2019) mohou konzultovat s našimi pedagogy svou domácí tvorbu," uvedla Milada Kolářová z SUPŠ Zámeček.

Škola představí všech pět studijních oborů, které nabízí.

FOTO: SUPŠ Zámeček

Setkání plzeňského Becher´klubu proběhlo v říjnu v Národním technickém muzeu - Centru stavitelského dědictví v Plasích. Všechny členy přivítala ředitelka Kristýna Koderová.

Členové Becher´klubu měli obrovskou příležitost, a to vyrobit si svoji vlastní mozaiku. Z připravených keramických různobarevných střepů, zrcadel apod. si každý vytvořil dílo dle své fantazie. Ty nejlepší výtvory pak byly vyhlášeny, vybírat bylo opravdu z čeho. Cenu si nakonec odnesli Kateřina Bornová a Zdeněk Kratschmer.

Za odborné asistence vedoucího centra Pavla Kodery se členové Becher ´klubu vypravili také na prohlídku muzea. Jak se prostor bývalého pivovaru proměnil, jak se historicky zpracovávaly stavební materiály a jaká je expozice věnovaná světově uznávanému architektovi Janu Kaplickému? To vše bylo k vidění a nutno říci, že pro členy Becher´klubu opravdu velmi zajímavé. Zvláště pak pro ty, kteří se věnují architektuře, realitám nebo jsou odborníky ve stavebnictví.

Ani ostatní se ale nenudili. Říjnové setkání klubu proběhlo ve spolupráci s ČSOB. Skvělé gastro služby pak zajistil Knížecí pivovar.

foto: Ondřej Firýt

Sté výročí vzniku Československa se také v Plzni nese v duchu velkých oslav. Zahájil je páteční koncert Vojty Dyka a B-Side Bandu na náměstí Republiky (více zde).

V průběhu soboty nabraly oslavy na obrátkách. Konaly se speciální komentované prohlídky. Nejrůznější turistické cíle v Plzni se otevřely za symbolické vstupné 28 korun. Veřejnosti se otevřela také radnice na náměstí, kde je mimo jiné vystavený originál Fidlovačky z roku 1834 s textem písně Kde domov můj.

Do ulic města opět vyjely také historické vozy dopravních podniků. Zájemci se mohli vydat na věž katedrály svatého Bartoloměje, ale také například do Staré synagogy a na další místa. Večer pak patřil v areálu DEPO2015 speciálnímu koncertu "Děkuji, bylo to krásné". V podání Plzeňské filharmonie a bandu Blue Stars zazněly melodie z první republiky a jako host se v roli Karla Hašlera představil herec Petr Rychlý.

V neděli jdou oslavy do finále. Na programu je oficiální pietní akt u pomníku T. G. Masaryka, Průvod světel a závěrečný ohňostroj na náměstí Republiky. Podrobnosti k programu najdete zde. 

FOTO: Milan Svoboda, Magistrát města Plzně - Miroslav Chaloupka

Dopravní podniky v Plzni mají jedny z nejproduktivnějších revizorů v celých Čechách. Revizor většinou černého pasažéra pozná, už když nastoupí do vozu. Když strávíte nějaký čas s revizorem, zjistíte, že by si zasloužil metál. Místo toho se denně dočká kupy nadávek i výhružek. A většina z nich není ani publikovatelná.

To, který úsek bude revizor ten den kontrolovat, pozná dle aktuálního rozpisu směn. Pak je jasno, zda bude kontrolovat Slovany, Doubravku nebo například Borská pole. Právě Borská pole jsou kvůli nárůstu zahraničních dělníků nejproblematičtější lokalitou.

„Nejvíce černých pasažérů činí agenturní dělníci. Je to většinou na linkách směřujících na Borská pole,“ říká jeden z revizorů. 

Jan Schejbal, vedoucí odboru příjmů z dopravy PMDP, ukazuje některá čísla ze statistik černých pasažérů: „Jsou to hlavně dospělí, mezi 20 a 30 lety. Velkou část tvoří cizinci, kteří tady žijí, Rumuni, Bulhaři, Slováci. Nezletilých černých pasažérů je asi 10 %.“

Revizoři většinou poznají černého pasažéra, už když nastupuje do vozu. „Vidím, jak se dotyčný chová, kam se posadí, apod. To už člověk pozná,“ říká revizor, který tuto práci vykonává už šestým rokem.

Za tu dobu si vyslechl už nepočítaně nadávek, urážek i výhružek. Ptáte se proč? Vždyť přece dělá běžnou práci. Jen kontroluje, zda mají lidé platnou jízdenku. Stejně jako například průvodčí ve vlaku.

„Lidé chybují a zároveň jsou sprostí. Dnes se neumí společnost chovat,“ říká klidně revizor, který spolu s kolegy jak sám přiznává, denně vychovává lidi k tomu, aby platili jízdné.

Je to až neuvěřitelné, ale není den, kdy by revizoři v Plzni neobjevili nějakého černého pasažéra. „To se nikdy nestane,“ říká revizor a uvádí nejčastější výmluvy, proč cestující nemá jízdenku: „Jízdenku jsem ztratil ve voze. Označenou jízdenku - už jsem takto koupil v trafice a teď jsem ji označil podruhé.  Budu si stěžovat. Jedu jen jednu zastávku, tak se to přece nemusí označovat. Jízdenku jsem si chtěl právě teď označit a tak dále.“ 

Revizor ale nesmí na nějaké výmluvy dát. A hlavně musí si zachovat chladnou hlavu. „Člověk musí být klidný, nesmí ho nic vyprovokovat,“ shodují se revizoři, kteří si po výmluvách většinou vyslechnou hromadu nadávek.

„Jel jsem tady s kolegou na několik kontrol. Je to fakt někdy děsivé, nadávky a urážky. Ten klid mu závidím,“ potvrzuje Jan Schejbal.

Čas od času se stane, že černý pasažér utíká. Tady se pak revizorům hodí, že mají fyzičku. Ta je ostatně třeba po celý den, jsou totiž celou šichtu na nohou. „Snažíme se dotyčného zadržet ještě na zastávce. Máme možnost zavolat také hlídku policie, která si s ním už poradí,“ říká revizor. To je v případě, že cestující nemá žádný doklad totožnosti, nebo když je velmi agresivní.

A co jsou lidé udělat pro to, aby pokutu nedostali? „Teď při výluce na lince 4 na mostě Generála Pattona na jednokolejce mi jeden mladík utekl. Ale to tak, že když tramvaj stála na výhybce, tak on prolezl okénkem. Zůstala mu tam bota. Bylo to velmi nebezpečné, kdyby se tramvaj rozjela, mohl přijít k velkému úrazu,“ popisuje revizor.

A další zážitek, mladý pár jel načerno. „Společně jsme vystoupili na zastávce. A když jsem vypisoval kupon na 500 korun, dívka se najednou skoulela na zem do klubíčka a začala strašlivě křičet. Kluk na mne začal křičet: Vidíš, co jsi udělal ty šmejde, přítelkyně má panický záchvat,“ vzpomíná revizor. Na revizora v tu chvíli začali nadávat i další lidé, proč té dívce ubližuje. Nakonec přijela záchranka i městská policie. A ukázalo se, že dívka vše předstírala.

Záchvat měla i další kontrolovaná paní. Při sepisování pokuty začala na zastávce na revizora křičet, že nestihne svého psychiatra, kterému musí dokázat, že je v pořádku. „Při tom tloukla hlavou o chodník,“ uvádí revizor.

Leckdy ale nadávají i lidé, kteří mají platnou jízdenku. „Jeden starší pán mi nedávno s nechutí podával Plzeňskou kartu a začal mi říkat, jaký jsem šašek, že buzeruju lidi, ať jdu radši kopat krumpáčem,“ vzpomíná další revizor. A nechybí ani primitivní věty typu: „To ti st… nedala.“ Apod.

Přesto všechno se najdou lidé, kteří tuto práci rádi vykonávají. „Asi mi na tom nejvíce baví to, že mohu přispívat k tomu, že vychovávám společnost. Aby se prostě lidi naučili platit za službu. Je to přece služba jako každá jiná, když si vezmete taxíka, také zaplatíte,“ uzavírá revizor.

A my si můžeme jen říct, že takových chlapů s klidnou hlavou a vůlí vychovávat bychom potřebovali více. Děkujeme za ně. Snad se jednou dočkají respektu i od cestujících.

FOTO: ilustrační

Při příležitosti letošních nedožitých 85. narozenin bývalé první dámy vysadili dnes v kampusu ZČU na Borských polích rektor ZČU Miroslav Holeček, zástupkyně Výboru Dobré vůle Olgy Havlové Libuše Bautzová a Eva Kvasničková a předseda správní rady ZČU Václav Šimánek "Strom Olgy Havlové".

Strom Olgy Havlové má připomínat osobnost této mimořádné ženy. První "strom dobré vůle" byl v Plzni vysazen letos v dubnu, na Slovanech. Informovali jsme ve článku zde.

Vysazení sakury se uskutečnilo v souvislosti s konferencí Dobrá praxe, která se bude konat od 17. do 18. října v Techmania Science Center. "Konference poskytne příležitost pro sdílení zkušeností v oblasti podpory osob se specifickými potřebami, a to jak ve vztahu k jejich vzdělávání, tak k jejich uplatnitelnosti na trhu práce. Konferenci pořádá Informační a poradenské centrum (IPC) Západočeské univerzity v Plzni a je jednou z aktivit centra, které přesahují hranice univerzity," uvedl Pavel Korelus ze Západočeské univerzity v Plzni.

FOTO: ZČU