Ministerstvo nedoporučuje vakcíny AstraZeneca a Johnson pro lidi pod 60 let

Podle ministerstva jde u obou vektorových vakcín o velmi vzácný nežádoucí účinek, o syndrom trombózy s trombocytopenií (TTS). Ministerstvo bude o stanovisku informovat praktické lékaře a očkovací místa.

"Odborníci z České vakcinologické společnosti a Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) se shodli na věkovém omezení aplikace dvou vektorových vakcín proti onemocnění covid-19. Vakcíny Vaxzevria a COVID-19 Vaccine Janssen doporučují používat u osob ve věku nad 60 let," uvádí ministerstvo v oficiální tiskové zprávě.

U vakcín Vakcíny Vaxzevria (AtraZeneca) a COVID-19 Vaccine Janssen (Johnson & Johnson) nadále převládají benefity nad riziky. Lidé, kteří mají první dávku AstraZeneca, budou doočkováni stejnou vakcínou. 

„U osob, u kterých již bylo zahájeno očkování první dávkou vakcíny Vaxzevria (pozn. vakcína Janssen je jednodávková), je nyní důležité dokončit schéma aplikací druhé dávky stejné vakcíny bez ohledu na věk. Vzácné krevní sraženiny se navíc vyskytovaly spíše po první dávce. Nedoočkovaný člověk není před koronavirem dostatečně chráněn a je tak vystaven riziku nákazy,“ říká předseda České vakcinologické společnosti Roman Chlíbek.

Pokud si vzhledem k aktuálnímu zdravotnímu stavu není pacient jistý, zda je pro něj očkování vhodné, je na místě konzultace s ošetřujícím lékařem. „Praktiční lékaři před podáním každé vakcíny vždy sledují anamnézu pacienta a zváží, zda je bezpečné vakcínu pacientovi podat. Snažíme se svým pacientům vysvětlovat, že riziko TTS u vakcín Vaxzevria a COVID-19 Vaccine Janssen je skutečně minimální. Jsme přesvědčeni, že přínosy očkování těmito vakcínami jsou významné a mělo by se jimi dále očkovat ve stanovených skupinách obyvatel,“ zmiňuje přednosta Ústavu všeobecného lékařství a místopředseda odborné společnosti Bohumil Seifert.

Co je syndrom TTS?

Syndrom TTS zahrnuje jak přechodný výrazný pokles krevních destiček, tak vznik trombóz, zpravidla v neobvyklých lokalizacích (především v mozkových žilních splavech). Pokud taková reakce nastane, vyžaduje hospitalizaci a urgentní specifickou léčbu. Nejedná se však o stejný typ krevních sraženin, jako jsou klasické hluboké žilní trombózy (často spojovány s užíváním hormonální antikoncepce). Každá z těchto reakcí má jiný mechanismus vzniku. Riziko klasické hluboké žilní trombózy je navíc po aplikaci těchto vakcín nižší, než je pozorováno v běžné populaci. Na syndrom TTS je potřeba pohlížet jako na samostatnou klinickou jednotku.  

Z hodnocení EMA vyplývá, že TTS je možným nežádoucím účinkem obou vektorových vakcín, vyskytuje se však jen velmi vzácně. Na základě spontánních hlášení lze jen zhruba odhadnout frekvenci nežádoucího účinku, pro TTS je výskyt přibližně u 0,01 % očkovaných. Pro porovnání, riziko krevních sraženin všeobecně (nikoli specificky TTS) u žen užívajících hormonální antikoncepci je vyšší a pohybuje se v rozmezí 0,06-0,14 %, u kuřáků je riziko dokonce okolo 0,18 % za rok. U pacientů hospitalizovaných s covid-19 se riziko tromboembolií všeobecně odhaduje v rozmezí 9–21 % (9 % u všech hospitalizovaných, 21 % u pacientů hospitalizovaných na JIP).

ilustrační foto