Plakety převzali odbojáři i disidenti. Oceněn byl voják padlý v Afghanistánu

Jaroslav Cuhra, Petr Hrach, Josef Kaše, Jan Rampich a František Wiendl dnes v předvečer 17. listopadu v Měšťanské besedě v Plzni obdrželi od hejtmana Josefa Bernarda pamětní list a Čestnou plaketu hejtmana Plzeňského kraje za odvážné občanské postoje. Ocenění in memoriam převzal i bratr Patrika Štěpánka. Ten 5. srpna letošního roku podlehl zraněním, která utrpěl při útoku sebevražedného atentátníka v Afghanistánu.

"Je mi ctí předat Čestnou plaketu hejtmana Plzeňského kraje za osobní statečnost lidem, kteří mají vazbu na náš kraj a svými postoji přispěli k obnově demokracie a svobodě v naší zemi. Jejich zásluhy a osobní statečnost, se kterou vystupovali v době, která nepřála odlišným názorům, v době, v níž za názory a postoje byli lidé trestáni, si je třeba neustále připomínat. Nenapadlo mě, že to, co jsme řešili v roce 1989, můžeme zase brzy řešit,“ uvedl hejtman Josef Bernard.

Akci moderovala novinářka Petra Procházková, o hudební doprovod se postaral Jaroslav Hutka.

Jaroslav Cuhra

Po uvěznění otce nemohl Jaroslav Cuhra studovat, proto se vyučil zedníkem. Později dálkově dokončil ČVUT a pracoval v Plzni jako projektant. Stal se disidentem a signatářem Charty 77. Opakovaně byl vyslýchán StB. Po sametové revoluci byl poslancem za KDU-ČSL a po vzniku České republiky pracoval na Ministerstvu obrany jako personální šéf. Dodnes je předsedou Konfederace politických vězňů v Plzni.

Petr Hrach

Koncem sedmdesátých let podepsal dvě petice a Chartu 77, byl kvůli tomu často vyslýchán. Na Sušicku  sbíral podpisy pod různé petice, např. petici za navrácení pamětní desky připomínající účast americké armády při osvobozování Sušice. Rozšiřoval informace o chartě, Listy a Svědectví, za což byl opakovaně zadržen. Petr Hrach žije v Sušici a v posledních letech jeho kreslený humor publikují české a slovenské časopisy a noviny.

Josef Kaše

Josef Kaše pocházel z věřící rodiny, nedostal se proto  na studia a měl se jít učit horníkem do Ostravy. Na přímluvu se nakonec dostal do plzeňské Škodovky na obor elektromontér.

V roce 1969 se zúčastnil dvou mezinárodních táborů mládeže v Rakousku a Norsku, které ho inspirovaly k myšlence organizace podobných akcí i u nás. V době totality se věnoval řadě aktivit, organizoval pro děti a mládež putovní tábory do slovenských hor a obětavě pomáhal druhým.

Jan Rampich

Jan Rampich se stýkal s lidmi kolem punku a undergroundu. Právě za to a svoji punkovou vizáž byl stíhán. Nakonec musel opustit střední školu a nastoupil jako dělník do ŽOS Plzeň. Podepsal Chartu 77 a několik petic, účastnil se demonstrací v Praze, vydával časopis Pevná hráz, rozmnožoval a sbíral podpisy pod prohlášení Několik vět a byl členem tzv. Plzeňské iniciativy. Za to vše byl opakovaně zadržen StB. Po listopadu 1989 byl jedním ze zakladatelů Občanského fóra.

František Wiendl

Za druhé světové války se  podílel na odbojové činnosti skupiny Lidice. Po únoru 1948 se svým otcem a členy původní odbojové skupiny zahájili akce proti komunistům. Pomáhal s převody občanů přes hranice, spolupracoval s americkou rozvědkou . Za to byl odsouzen na 18 let těžkého žaláře a transportován na nucené práce do uranových dolů v Jáchymově. Smrti ozářením unikl díky převozu na Pankrác, kde pracoval jako stavař. Ve stavebnictví pak působil až do důchodu. Stal se členem Konfederace politických vězňů a zakládal její klatovskou pobočku. Je aktivním členem Českého svazu bojovníků za svobodu.

Patrik Štěpánek

V roce 2014 dokončil Patrik Štěpánek studia na plzeňské SOŠ elektrotechnické. Potom nastoupil  vojenskou službu ve Vyškově a po jejím absolvování byl přeložen k 13. dělostřeleckému pluku v Jincích. V lednu 2017 se stal příslušníkem 42. mechanizovaného praporu v Táboře. Letos v  dubnu odjel do Afghánistánu na svou první a zároveň poslední zahraniční operaci. Podlehl zraněním, která utrpěl při útoku sebevražedného atentátníka nedaleko spojenecké základny Bagram. Posmrtně byl povýšen do hodnosti štábního praporčíka a vyznamenán Křížem obrany státu a Medailí Za hrdinství.

FOTO: Plzeňský kraj