Divadlo

Ondřej Rychlý, Martin Písařík, Michal Štěrba, Eliška Hanušová, jejich herečtí kolegové, tanečnice i skupinka romských dětí – ti všichni intenzivně zkoušejí na divadelní scéně v Plzni U Ježíška, na které se letos v červnu a červenci odehrává Divadelní léto pod plzeňským nebem.

Hlavní festivalová inscenace Švanda dudák v režii Marka Němce má premiéru v sobotu 29. června a do 12. července je pak naplánováno dalších deset představení. Od 20. července festival šestkrát zopakuje loňskou úspěšnou inscenaci Cyrano s Michalem Dlouhým v režii Ivana Řezáče.

Pod názvem Švanda dudák uvádí Divadelní léto vlastní adaptaci Tylovy hry Strakonický dudák, autory adaptace jsou režisér Marek Němec a dramaturg Jiří Janků. Příběh plný fantazie, letní lehkosti i mírného nadpřirozena přenesli autoři do 90. let minulého století. "Půjdeme cestou určité modernity, jestli se tak dá mluvit o ,devadesátkách‘, jinak jsme ale opravdu tylovští. Josef Kajetán Tyl na nás bude navíc dohlížet z nedalekého Mikulášského hřbitova, což má pro mě dojemný podtext,“ říká režisér Marek Němec.

Do hlavní role obsadil Marek Němec Ondřeje Rychlého, který se kvůli Švandovi učí už několik měsíců hrát na dudy. V dalších rolích se představí Martin Písařík jako Vocilka a Michal Štěrba jako Kalafuna. Švandovu věrnou milou Dorotku si zahraje studentka KALD DAMU Eliška Hanušová, jejího otce Trnku Tomáš Karger, který se představí i jako Alenoros a Tomáš. Klára Krejsová bude v roli Korduly, Kalafunovy ženy, matkou skupinky romských dětí, hraje ale také Lesanu a Zuliku. V obsazení Švandy dudáka nebudou chybět ani známé tváře z předchozích ročníků Divadelního léta, Jana Kubátová jako Rosava a Tlumočnice a v dalších rolích Bronislav Kotiš, Antonín Procházka ml. a David Kubát.

Divadelní léto pod plzeňským nebem patří s téměř 9000 diváky k největším open air divadelním akcím v republice. Divadelní scéna s hledištěm, které v posledních letech pojme na 500 diváků, vyrůstá každý rok v jiném prostoru. Od roku 2008 festival připravuje vždy jednu původní inscenaci, kterou zasazuje do kulis širšího centra města. Za dobu existence Divadelního léta se na plzeňské letní scéně vystřídala řada hvězdných tváří, mimo jiné Viktor Limr (Don Juan 2008), Jan Zadražil (Revizor 2009), Martin Hofmann (Král jelenem 2010), Roman Zach (Lhář 2014), Pavel Batěk (Prokletí rodu Baskervillů 2015) nebo Kamil Halbich (Don Quijote 2016). Jednou z nejúspěšnějších inscenací v historii festivalu byl loňský Cyrano s Michalem Dlouhým.

Vstupenky na 12. ročník festivalu Divadelní léto se prodávají prostřednictvím sítě GoOut. Ceny vstupenek na inscenace hlavního programu Švanda dudák a Cyrano se pohybují od 250 do 550 Kč. Vyšší cena je pouze u vstupenek na premiéru Švandy dudáka, které exkluzivně zahrnují i pozvání na sklenku vína po skončení představení. Ceny vstupného na doprovodný program se pohybují od 100 do 550 Kč.

FOTO: Alžběta Huclová

Slavný příběh Alenka v říši divů ožije v podání činoherního souboru Divadla Josefa Kajetána Tyla poprvé 22. června na Nové scéně DJKT. Rodinné představení pro malé i velké diváky v režii Natálie Deákové vychází z nejslavnějších knih anglického matematika Lewise Carrolla Alenka v říši divů a Za zrcadlem a co tam Alenka potkala.

Vedle známých členů činohry DJKT se v titulní roli představí mladá studentka konzervatoře Veronika Divišová, kterou si plzeňští diváci mohou pamatovat z výrazné role v inscenaci Unaveni sluncem.

Kniha Alenka v říši divů zaznamenala hned po svém vydání (1865) ohromný úspěch a dnes je považována za literární ikonu, jež vyniká svou satirou a slovními hříčkami. S nápadem dát fantastickému dobrodružství malého děvčátka jevištní podobu přišla šéfka souboru a režisérka Natália Deáková. "Pro jeviště Nové scény jsme hledali vhodný titul, který dokáže naplnit tento, pro činohru specifický, prostor a zároveň bude mít umělecký přesah. Alenka v říši divů je má oblíbená pohádka a náš soubor nabízí ideální představitele různých prapodivných postav a zvířátek,“ přibližuje výběr titulu Natália Deáková.

Nová inscenace souboru činohry vychází z obou známých knih o svéhlavé Alence, Alenka v říši divů a Za zrcadlem a co tam Alenka potkala. "Oba svazky jsou velice obsáhlé a těžko bychom všechny jednotlivé příběhy mohli zpracovat do jediného představení. Drželi jsme se konceptu, kdy Alenka během putování podivuhodnou krajinou objevuje a poznává sama sebe, a vybrali k tomu ty nejzajímavější příběhy. Věřím, že děti i dospělí půjdou touto cestou spolu s ní. I když to Carroll popíral, spousta postav vychází z reálných lidí, které autor znal, a proto příběh obsahuje mnoho vtipných momentů, které ocení i dospělí,“ odkrývá záměr činoherní inscenace Vladimír Čepek, dramaturg a autor dramatizace.

Celou hru určenou pro děti od deseti let i dospělé podtrhne živá hudba skladatele Jakuba Kudláče, pozoruhodná scéna Lukáše Kuchinky a hravé kostýmy Jany Smetanové.

Srdcová královna, kočka Šklíba i Kloboučník! Svět fantazie podtrhnou originální kostýmy...

Děj činohry, jak sám název napovídá, otevírá příběh vnímavého děvčátka, které se nečekaně octne ve vymyšleném světě, kde se jednání postav, čas, podoba věcí prudce mění. Během své cesty za sebepoznáním potkává mimo jiné kočku Šklíbu v podání Jana Maléře, Srdcovou královnu Zuzanu Ščerbovou, Krále Michala Štěrbu či Vladimíra Pokorného a Marka Mikuláška jako upovídanou dvojici Tydlitka a Tydlitáka. Do titulní role zvídavé Alenky byla obsazena studentka konzervatoře Veronika Divišová. "Když jsme se rozhodli uvést tento titul, netušili jsme, kdo bude Alenku hrát. Později nás napadlo oslovit dívku, která s námi spolupracovala před pěti lety na inscenaci Unaveni sluncem, tehdy jí bylo 11 let. Veronika je ideální typ, vypadá velmi mladě, má za sebou určité herecké zkušenosti, a tak jsme si řekli, že na ni vsadíme. A byla to skvělá volba,“ komentuje obsazení titulní role režisérka Natália Deáková.

"Knížku o Alence jsem četla a zamilovala si ji už jako malá holka a teď, s nabídkou hrát Alenku jsem se ke knížce opět vrátila. Baví mě, že v určitých momentech jsem si s Alenkou opravdu podobná. Dokonce v každé z postav příběhu vidím lidi, kteří jsou mi blízcí, a myslím, že tuto podobnost tam najdou i diváci,“ vyjadřuje se k připravované inscenaci představitelka titulní role Veronika Divišová.

Vstupenky můžete zakoupit v pokladně předprodeje Smetanovy sady 16, 301 00 Plzeň, on-line na webových stránkách djkt.eu nebo v síti Plzeňská vstupenka.

FOTO: Dita Havránková, Irena Štěrbová

Živá ulice letos poosmé promění centrum Plzně v místo plné hudby, divadla i dobrého jídla. Zahrají plzeňské i zahraniční kapely, připravena bude scéna pro děti, český design i program ke 30letému výročí svobody.

V červenci a srpnu zaplní program Živé ulice celkem šest míst v centru Plzně. Festival už tradičně odstartuje blokem Za dveřmi… je divadlo, který se bude konat v prostoru Mlýnské Strouhy. Od 15. do 17. července se chystá představení pod širým nebem plné akrobacie, žonglování a dalších novocirkusových disciplín. Chybět nebudou ani pohádky pro děti.

Zatímco červenec bude patřit divadlu, srpen rozehraje Plzeň všemi žánry. Hudba, film, výtvarné umění a mnoho dalšího bude k vidění od 9. do 18. srpna hned na několika scénách. Během prvních tří dnů srpnového programu zvou organizátoři akce do Proluky a Šafaříkových sadů, kde po celou dobu festivalu vznikne Inspiral Garden – oblíbený bar ukrytý pod korunami růžových keřů. „Živou ulici už tradičně zahájíme vernisáží výstavy Barva na ulici, kterou pořádáme s Unií výtvarných umělců. Od 9. do 11. srpna zůstaneme v Proluce a Šafaříkových sadech. Těšit se můžete na letní kino, program pro děti a večerní koncerty progresivních alternativních kapel ze zahraničí. Od pondělí 12. srpna se rozšíříme na další festivalová místa, jako je scéna U Branky nebo Zach’s pub. Od středy do soboty budeme na Náměstí republiky,“ říká k místům festivalového dění Matěj Halaš, dramaturg Živé ulice. Letos Živá ulice pozvala například Zrní, Kapitána Demo, Prago Union, Houpací koně nebo Lenku Dusilovou. „Jako každý rok i letos bude hudební program žánrově pestrý. Na několika scénách se vystřídá rock, indie pop nebo třeba ska. Chybět nebude například ani současná česká alternativní scéna. Plzeňské kapely jsou samozřejmostí. Chceme, aby si festival užil opravdu každý,“ dodává Matěj Halaš.

Kromě hudebního programu se můžete těšit také na Mint Market Plzeň no.8 – dva dny autorské módy a designu proběhnou 15. a 16. srpna v ulici Bedřicha Smetany. Šafaříkovy sady provoní již tradičně food festival národnostních menšin Babylon na Plotně a Proluka bude po celou dobu patřit dětem.

Součástí Živé ulice bude i letos happening Kolik stojí svoboda? #89 Jeho program se bude vázat k výročí 30 let od Sametové revoluce. „Naším cílem je i letos připomenout návštěvníkům celého programu důležitost základních principů svobodné demokratické společnosti, kterou se nám podařilo za posledních 30 let vytvořit,“ říká k projektu ředitel festivalu Jakub Vedral. Kolik stojí svoboda? #89 bude probíhat na scénách Živé ulice od 9. do 11. srpna a 14. srpna formou divadelních představení, koncertů a setkání a besed s významnými postavami společenského života přelomu 80. a 90. let. Součástí programu bude například debata s ženami českého disentu, zahrají Michal Ambrož & Hudba Praha, Monika Načeva & Michal Pavlíček, Garage & Tony Ducháček a další.

Živou ulici už tradičně ukončí Festival polévky, který se bude konat v neděli 1. září v areálu Plzeňského Prazdroje.

Více informací najdou zájemci na www.zivaulice.eu.

FOTO: Živá ulice

Ve dnech od 18. do 23. červnaproběhne na Malé scéně DJKT již druhý ročník festivalu muzikálových nadějí – Na scénu!, jehož cílem je diváky seznámit s nejlepšími inscenacemi, které české muzikálové školy během uplynulého školního roku nastudovaly, a poskytnout zájemcům možnost zúčastnit se jedinečného doprovodného programu pod vedením renomovaných profesionálů.

Festival již tradičně obohatí i soubor muzikálu DJKT, tentokrát speciálním koncertem složeným z vybraných písní z oblíbených Muzikálových matiné.

Za zrodem festivalu Na scénu! stojí herec, režisér a šéf souboru muzikálu DJKT Lumír Olšovský, který chce nabídnout prostor a příležitost nadcházející generaci umělců. „Divadelních festivalů je v České republice mnoho, tento je ale výjimečný, protože se zaměřuje jen na muzikál a na to nejlepší, co se za rok urodilo na uměleckých školách, kde často vznikají velmi zajímavá představení. A my – jako Plzeň – chceme být první, kdo je takto komplexně ukáže světu,“ představuje akci Lumír Olšovský a dodává: „Festival je přínosný nejen pro studenty či umělecké šéfy a režiséry, kteří si zde mohou vybírat nové tváře do svých projektů, ale i pro veřejnost, která se tak blíže seznámí se světem muzikálu.“

Program festivalu zahájí brněnská Janáčkova akademie múzických umění, která je jedinou vysokou muzikálovou školou u nás, se zábavným funky muzikálem Offline! na motivy knihy Alexe Rühleho Bez sítě. Následovat bude koncert Letem muzikálovým světem, který diváky provede prostřednictvím nejznámějších čísel historií muzikálu, slavné hudební drama Cabaret a Pěna dní, inscenace s písněmi Milana Svobody podle známého francouzského románu Borise Viana. Celý festival pak uzavře Konzervatoř Plzeň se zábavnou muzikálovou revue Jeptišky. Program tradičně obohatí i populární členové souboru muzikálu DJKT, tentokrát speciálním koncertem To nejlepší z Muzikálových matiné. Všechna představení se odehrají na Malé scéně DJKT od 18.00.

Doprovodný program, konající se v prostorách Nového divadla, v podobě workshopů, seminářů a přednášek nabídne účastníkům možnost pracovat s těmi nejlepšími ve svých oborech, např. s americkým režisérem a choreografem Stevem Josephsonem, lektorkou jevištní mluvy Evou Spoustovou, lektorkou muzikálového zpěvu Hanou Peckovou, textařem a libretistou Michaelem Prostějovským, tanečníky a choreografy Petrou Parvoničovou a Pavlem Strouhalem či režisérem Lumírem Olšovským. Všechny lekce jsou rozděleny do několika kategorií, kde si přijdou na své zájemci z řad laické veřejnosti, studenti i profesionálové. Kvůli omezené kapacitě je nutná registrace na e-mailu nascenu@djkt.eu nebo v pokladně předprodeje DJKT.

Vstupenky na festivalová představení si můžete zakoupit v pokladnách DJKT, on-line na webových stránkách divadla nebo v síti Plzeňská vstupenka. Vstupenky na doprovodný program jsou v prodeji pouze v pokladně předprodeje, Smetanovy sady 16, Plzeň. Využít můžete také výhod festivalového pasu, jenž umožňuje vstup na všechna představení i na doprovodný program s výraznou slevou (k zakoupení pouze v pokladnách DJKT).

FOTO: ilustrační

Čert, hastrman i jiná strašidla z Plzně a blízkého okolí ožijí v zábavném písničkovém pásmu Milana Benedikta Karpíška Plzeňský pověsti, aby pobavili a poučili dětského i dospělého diváka.

Nová pohádková inscenace souboru muzikálu DJKT, ve které se v nejrůznějších rolích představí Stanislava Topinková Fořtová, Lukáš Ondruš, Radek Antonín Shejbal, Martin Šefl a Kristýna Bečvářová, bude mít premiéru 15. června 2019 od 17.00 na Malé scéně DJKT.

Autorem hudby i libreta k nové inscenaci je plzeňský muzikant Milan Benedikt Karpíšek, který podle svých slov plzeňskou historii miluje a zhudebňování pověstí a bájí z Plzně a jejího okolí se věnuje téměř čtyřicet let. „Pro tuto hru jsem vybíral pověsti či příběhy úzce spjaté s Plzní. Při psaní jsem si zavzpomínal na své dětství, na to jak mluvil můj dědeček a babička, takže se tam objeví i plzeňské nářečí, do kterého herci přidali ještě mírnou nadsázku a celé to vyšlo nejen poučně, ale i nesmírně vtipně. Snažil jsem se, aby písničky byly jednoduché, lehce zapamatovatelné, ale ne prostoduché. Mám rád Plzeň a její příběhy a doufám, že i díky tomuto dílu si budou děti více uvědomovat své kořeny,“ objasňuje svůj záměr Milan Benedikt Karpíšek.

Plzeňský pověsti tak nabídnou divákům smyšlené i zaručeně pravdivé příběhy, pověsti a pověry z historie města Plzeň a jejího nejbližšího okolí. A to v režii herce, zpěváka a pedagoga Juraje Čiernika, pro něhož jsou Plzeňský pověsti režijním debutem v DJKT. „Pověsti jsou zhudebněny velmi roztomilým a barvitým způsobem. Jednoduché, hravé slovní obrazy a přímo legendární pohádková citoslovce dotváří barevnou instrumentací, která nese neobvyklý zvukový zážitek. A proto bych velmi rád podpořil tento skladatelský vklad hravou režií, která nechá vyniknout i kráse plzeňského nářečí,“ vysvětluje režisér a dodává: „S výtvarníkem Alešem Valáškem jsme zvolili barevný, ale střídmý vizuál, který podtrhne poselství jednotlivých příběhů.“

V písničkovém pásmu, které vysvětlí původ „osahaného“ andělíčka u katedrály sv. Bartoloměje, představí plzeňského bezhlavého vojáka nebo napoví, kde Plzeňané mohli narazit na hejkala či hastrmana, účinkují oblíbení členové muzikálového souboru. „Je dobře, že se děti i dospělí mohou pomocí lehce zapamatovatelných písniček setkat s plzeňskou historií a vlastně i plzeňským nářečím, které už pomaloučku zaniká. Vsadím se, že ani spoustu dospělých Plzeňáků neví, jak vznikl třeba takový ‚vošahánek‘ nebo ‚počůránek‘. Celé zkoušení této pohádky v čele s režisérem Jurajem Čiernikem je takovým příjemným zakončením letošní sezóny,“ komentuje své účinkování v inscenaci Stanislava Topinková Fořtová, představitelka Mlynářky a celé řady dalších rolí.

Vstupenky můžete zakoupit v pokladně předprodeje Smetanovy sady 16, 301 00 Plzeň, on-line na webových stránkách djkt.eu nebo v síti Plzeňská vstupenka.

FOTO: Martina Root

Ceny magazínu Musical-opereta míří do Plzně! Plzeňské divadlo zabodovalo a ceny ve všech kategoriích míří do Plzně! Gratulovat můžeme Stáně Topinkové Fořtové, Jozefu Hruškocimu a muzikálu Sweeney Todd!

Vyhlášením výsledků čtvrtého ročníku Cen magazínu Musical-opereta byl v pátek 7. června zahájen festival Dokořán pro hudební divadlo. Na jevišti Hudební scény stanul šéfredaktor Vítězslav Sladký spolu s kolegou Petrem Stoličným a prozradili divákům vítěze jednotlivých kategorií.

Ceny letos doznaly několika výrazných změn, což Vítězslav Sladký osvětlil hned zkraje vyhlašování: „Výsledky všech dosavadních ročníků zatím vycházely z výsledků hlasování na našem webu. To znamená, že vítěze jednotlivých kategorií určovali naši čtenáři, potažmo návštěvníci jednotlivých divadel. Letos jsme se poprvé rozhodli pro razantní změnu a oslovili patnáct divadelních publicistů, aby hlasovali oni. Jednak jsme po čtyřech letech zjistili, že anketa potřebuje nějakou změnu, nový vítr. A také se ukázalo, že ankety na rozličných webech svým způsobem ovládají fankluby jednotlivých herců a zpěváků, takže často několik let po sobě vítězí ti samí. Zkusili jsme zaexperimentovat, za rok si vše znovu zhodnotíme a rozhodneme se, který model je lepší."

Redakce internetového portálu oslovila muzikálové a divadelní publicisty z celé republiky. Namátkou Josefa Hermana, Lenku Šaldovou, Michala Nováka, Petera Stoličného, Jolanu Novákovou, Lubomíra Marečka nebo Gabrielu Špalkovou. Lidi z tištěných novin i v uvozovkách konkurenčních portálů. Z Prahy, Plzně, Brna i Ostravy, aby byly výsledky co nejobjektivnější.

Výsledky Cen magazínu Musical-opereta 2018

Muzikálový herec roku 2018

1. Tomáš Vaněk (Divadla Na Prádle a herec pražské muzikálové scény)
2. Vojtěch Dyk (zpěvák a hostující herec Hudebního divadla Karlín)
3. Jozef Hruškoci (DJKT Plzeň)

Muzikálová herečka roku 2018

1. Viktória Matušovová (MdB Brno)
2. Stanislava Topinková Fořtová (DJKT Plzeň)
3. Hana Fialová (NdM Ostrava)

Muzikálová inscenace roku 2018

1. Představ si…, Městské divadlo Brno, režie: Petr Gazdík
2. Sweeney Todd, Divadlo J. K. Tyla Plzeň, režie: Lumír Olšovský
3. Legenda jménem Holmes, Hudební divadlo Karlín, režie: Gabriel Barre

FOTO: DJKT

Operní soubor Divadla Josefa Kajetána Tyla vystoupí ve dnech 11. a 12. června na 58. ročníku prestižního operního festivalu Musica Bayreuth, který se vedle Slavností Richarda Wagnera řadí mezi nejvýznamnější evropské kulturní události.

Plzeňský operní soubor odehraje Cherubiniho operu Medea ve dvou reprízách na prknech Markraběcího operního domu, který je uznáván jako nejkrásnější dochované barokní divadlo v Evropě a který byl 30. června 2012 zapsán do seznamu Světového kulturního dědictví UNESCO a v roce 2014 na listinu sta nejvýznamnějších pamětihodností v Německu.

Během roku je Markraběcí operní dům přístupný pouze jako muzeum a za celý rok je zde uvedena pouze jedna inscenace. Divadlo J. K. Tyla mělo během minulého ročníku této věhlasné akce čest otevřít divadlo po šestileté rekonstrukci svým nastudováním barokní opery Orfeo, jež se zde odehrála hned ve třech reprízách. Režisér a současný ředitel DJKT Martin Otava byl poprvé osloven ke spolupráci s Bayreuthem v roce 1996, kdy mu tehdejší ředitel festivalu Viktor Lucas nabídl, aby v Markraběcím operním domě inscenoval Dona Giovanniho. "V té době jsem dostal nabídku uvést Dona Giovanniho také v Plzni, a díky tomu vznikla myšlenka na koprodukční spolupráci. Inscenace Don Giovanni byla nastudována s orchestrem a sborem plzeňského divadla a s hosty z řad sólistů Národního divadla. A protože měla tato inscenace úspěch, jeli jsme s ní do Bayreuthu další rok znovu,“ vzpomíná Martin Otava.

Opera Medea, kterou plzeňská opera uvedla před dvěma lety v české premiéře s režií ředitele DJKT Martina Otavy a s hudebním nastudováním Norberta Baxy, vypráví příběh kouzelnice, která se zamilovala do vůdce Argonautů Iásona a pomohla mu získat zlaté rouno. Když se později chtěl Iáson kvůli kariéře oženit, Medea se mu krutě pomstila a zavraždila obě své a Iásonovy děti. V titulní roli v obou reprízách vystoupí Katarína Jorda Kramišová, jako vůdce Argonautů se představí Paolo Lardizzone, v dalších rolích pak Pavel Klečka, Vanda Šípová, Jana Foff Tetourová, Radka Sehnoutková, Jana Piorecká a další.

FOTO: ilustrační

Mistrovské, neoprávněně opomíjené, dílo Antonína Dvořáka v režii Zbyňka Brabce a s hudebním nastudováním Jiřího Štrunce se tak po 65 letech znovu zařadí do repertoáru divadla. V ústřední zamilované dvojici Bětušky a Jeníka uvidí diváci oblíbenou Ivanu Veberovou v alternaci s finalistkou Mezinárodní pěvecké soutěže Antonína Dvořáka Marií Schmidtovou a sólisty plzeňské opery Tomáše Kořínka nebo Amira Khana, který získal post sólisty opery na počátku tohoto roku a již se s úspěchem představil v inscenacích Iris, Idomeneo a Nabucco.

Jeden z nejvýznamnějších českých skladatelů, Antonín Dvořák, autor známých oper Čert a Káča, Jakobín a Rusalka, napsal Šelmu sedláka (prem. 27. ledna 1878 v Praze) jako svou pátou operu a vytvořil v něm své první mistrovské operní dílo. "Hudba Dvořákova Šelmy sedláka je radostná, v národním tónu, čehož Dvořák dosahuje zejména hojným používáním českých tradičních tanců, zejména polky. Je také plná komplikovaných ansámblů se zajímavým vedením zpěvních hlasů. Hudba této opery je typicky Dvořákovsky zdravá, a přestože patří k raným dílům, je v ní již mnoho z toho, co známe v jeho pozdější tvorbě,“ přibližuje operu dirigent Jiří Štrunc. Dramaturg a režisér Zbyněk Brabec to potvrzuje: "Po hudební stránce se jedná o zralé dílo již renomovaného skladatele, v němž vyniká česká melodika, kde je vypracovaná rytmická stránka i harmonie s instrumentací.“

Opery Antonína Dvořáka tvoří významnou kapitolu v dějinách české operní literatury, která je ovšem tak bohatá, že se na častější uvádění některých děl nedostává. Šelma sedlák, ač v poválečném období patřil k populárním operám, se u nás v posledních letech hrál velmi sporadicky. Plzeňské divadlo tuto ryzí českou klasiku uvedlo naposledy v roce 1954 v režii Bedřicha Kramosila a pod taktovkou Alberta Rosena. Nyní, po 65 letech, vzniká v režii Zbyňka Brabce, který připravuje inscenaci pro všechny věkové skupiny. "Žádná Dvořákova opera se nehraje bez škrtů. K těm jsme přistoupili i v naší inscenaci, abychom jí zajistili větší spád a aby byla přijatelná pro dnešního diváka. Jsem přesvědčen, že půvabný lidový příběh diváky dojme i pobaví zároveň,“ vysvětluje režisér.

Libreto, které nezapře inspiraci z tehdy úspěšných děl, jako byla Smetanova Prodaná nevěsta či Mozartova Figarova svatba, nás zavede na Domažlicko, kde bohatý sedlák zaslíbí svou pohlednou dceru Bětušku milující chudého Jeníka bohatému ženichovi. A tak se rozehrává příběh, ve kterém téměř každý připravuje nějakou lest a zároveň se stává i obětí. "Dvořák a jeho Rusalka byli mým prvním setkáním s operou už v raném dětství, v dospívání jsem pak ráda poslouchala hlavně jeho symfonie, Stabat Mater, Requiem, Svatební košili,“ vzpomíná Ivana Veberová, představitelka Bětušky, a dodává: "Opera Šelma sedlák je plná krásných zpěvných melodií inspirovaných lidovou písní. Proto si myslím, že je ideální pro ty, kteří se teprve s operou seznamují. Ale jistě pobaví a potěší i zkušeného posluchače.“

Amir Khan, slovenský tenorista, který přijal angažmá v plzeňské opeře na začátku roku 2019 a který se divákům představí jako chudý vesnický chlapec Jeník, komentuje výběr opery takto: "Šelma sedlák je zajímavý velkým množstvím charakterově i hlasově různorodých postav, které se scházejí v bravurně vyskládaných ansámblových číslech, a rozhodně by měl mít své místo v operních domech, protože doplňuje Dvořákovský operní fenomén o další vjemy směrem k posluchači.“

Celý zážitek z ryze české opery podtrhnou kostýmy Josefa Jelínka, jenž má na svém kontě návrhy k více než 800 inscenací, scéna Pavla Kodedy a zapojení členů baletního souboru v choreografii Martina Šintáka.

Základní a střední školy mohou zhlédnout tuto operu ve speciálně upravené verzi, více informací na e-mailu lucie.kucerova@djkt.eu.

Vstupenky můžete zakoupit v pokladně předprodeje Smetanovy sady 16, 301 00 Plzeň, on-line na webových stránkách djkt.eu nebo v síti Plzeňská vstupenka.

FOTO: Martina Root

Pro příznivce nevšedních zážitků chystá Divadlo J. K. Tyla již pátý ročník zcela mimořádného projektu Noc s operou, který 28. června v prostředí Lochotínského amfiteátru představí slavnou operu Giuseppe Verdiho Nabucco.

Vášnivá a působivá Verdiho hudba, kvalitní pěvecké obsazení a silný biblický příběh o utiskovaném židovském národu a jeho osvobození z babylonského zajetí, to vše umocněné neobvyklým prostředím pod širým nebem, slibuje, že se tento večer stane pro nejednoho diváka zkrátka nezapomenutelným. Divadlo J. K. Tyla spolu s režisérem Tomášem Pilařem připravuje pro tuto příležitost úplně novou inscenaci, která naplno využije možnosti amfiteátru.

"Nabucco je velkolepé starozákonní plátno s obřími sbory a efektními davovými scénami. Opět zapojíme stovky účinkujících, živá zvířata, mohutné scénické efekty zahrnující světelnou show, videoart, pyrotechniku, nový cirkus, balet, parkur, gymnastiku a tak dále. Nicméně to vše bude sloužit úchvatné Verdiho hudbě pod taktovkou znamenitého Jiřího Štrunce, která je sama o sobě zárukou skvělého zážitku,“ láká diváky na akci Tomáš Pilař. 

Vstupenky takzvaně "na deku“ za 200 Kč do zatravněných částí amfiteátru jsou v prodeji v pokladně předprodeje ve Smetanových sadech 16, na webových stránkách divadla djkt.eu nebo v síti Plzeňská vstupenka.

FOTO: ilustrační

Muzikálový soubor Divadla Josefa Kajetána Tyla uvede jako první divadlo v České republice světově proslulý muzikál skladatele a zpěváka Eltona Johna a libretisty Lee Halla Billy Elliot.

Emotivní dílo, které patří mezi nejpopulárnější a nejoceňovanější muzikály současnosti, režíruje Lumír Olšovský a jeho premiéra je naplánovaná na 11. května 2019 na Nové scéně DJKT.

Titulní roli jedenáctiletého chlapce, který se snaží i přes nepřízeň okolí uskutečnit svůj taneční sen, alternují Šimon Fikar a Miloslav Frýdl, vedle nich se na jevišti objeví Ivana Chýlková, nebo Lucie Zvoníková, Ludmila Molínová v alternaci s Monikou Švábovou, Martin Stránský, nebo Martin Davídek, Lukáš Ondruš a několik desítek dalších účinkujících z řad domácích i hostů, včetně téměř dvou desítek dětí.

Anglický muzikál autorů Eltona Johna a Lee Halla, který stojí za scénářem k úspěšnému stejnojmennému filmu, měl světovou premiéru v roce 2005 v Londýně, kde se během 11 let odehrálo více než 4 000 repríz. Postupem času se mimořádně populární dílo rozlétlo z Londýna prakticky do celého světa a zařadilo se vedle Bídníků, Fantoma Opery či Lvího krále mezi největší muzikálové hity současnosti. Jeho výjimečnost podtrhuje i množství cen, které získalo, mimo jiné i deset prestižních amerických Cen Tony.

Po dlouhém jednání a náročném schvalování veškerých podkladů se podařilo získat Billyho Elliota právě plzeňskému divadlu, které nejenže uvede tento muzikál jako první divadlo v České republice, ale předběhne například i všechny německé muzikálové scény. „Agentura prověřovala vše velice podrobně, museli jsme doložit, jaké inscenace jsme v DJKT už vytvořili, jaké na ně byly odborné i divácké ohlasy nebo jaký tým bude muzikál Billy Elliot inscenovat. Posléze jsme museli poslat ke schválení český překlad muzikálu, návrhy scény a kostýmů, obsazení a řadu dalších věcí, nahrávky všech představitelů nevyjímaje,“ přibližuje situaci ohledně získání licence dramaturg Pavel Bár.

Dojemný muzikál vypráví o tanečně nadaném jedenáctiletém chlapci, který aby mohl jít za svým snem, musí bojovat nejen s nepřízní rodiny, ale i s drsným prostředím zoufalých horníků, bojujících o svou práci. „Jedinečnost tohoto muzikálu tkví nejen v silném příběhu a emotivní hudbě Eltona Johna, ale také v obsazení hlavních rolí dětskými představiteli,“ podotýká režisér Lumír Olšovský. „Pro nesmírně obtížnou roli Billyho Elliota jsme po dlouhých konkurzech vybrali dva talentované chlapce, kteří museli absolvovat náročnou několikaměsíční taneční přípravu.“

V titulní roli se tedy divákům představí Miloslav Frýdl, který si již zahrál na plzeňské Nové scéně v muzikálech Donaha! a Zahrada divů, a Šimon Fikar, jehož herecké zkušenosti jsou spojené s dabingem. „Celé zkoušení bylo pro nás někdy dost obtížné, museli jsme totiž náročné tréninky baletu, jazzu a stepu skloubit se školou,“ vysvětluje Miloslav Frýdl a jeho herecký kolega Šimon Fikar dodává: „Co se týče tréninků, tak to byla jen malá část toho, co nás čekalo během samotného zkoušení, kdy jsme museli zvládnout choreografii, zpěv a herectví. Jsme sice nadšení z takové krásné příležitosti, ale zároveň se taky hodně bojíme.“

„Kluci mají obavy úplně zbytečně,“ reaguje Lumír Olšovský: „Oba udělali od října, kdy jejich tréninky začaly, neuvěřitelný kus práce. Jejich výkony jsou nadmíru přesvědčivé a nic si nezadají se svými dospělými hereckými kolegy.“ V dalších rolích se diváci mohou těšit například na Martina Stránského a Martina Davídka, kteří hrají Billyho otce, zapomětlivou babičku v podání Ludmily Molínové či stálice plzeňské činohry Moniky Švábové nebo na učitelku tance podporující Billyho úsilí, ztvárněnou  Lucií Zvoníkovou či Ivanou Chýlkovou. „Billy je pro mě srdeční záležitost, viděla jsem ho v Londýně asi pětkrát a pokaždé jsem byla u vytržení. Je skvělý po hudební stránce, velice náročný po taneční stránce, ale hlavně je výborně napsaný. Takže jediný důvod, proč jsem váhala nad nabídkou účinkovat v Plzni, byly mé obavy z časově náročného dojíždění,“ reaguje na otázku, zda zvažovala zdejší hostování, Ivana Chýlková.

Na inscenaci se podílí vedle režiséra Lumíra Olšovského choreografka Denisa Kubášová, jejíž práce je známá plzeňskému publiku například z muzikálů Chyť mě, jestli na to máš či Šumař na střeše, a scénograf Dave Benson, který vytvořil scénu mimo jiné k inscenacím Sweeney Todd – ďábelský lazebník z Fleet Street, Šumař na střeše a Chyť mě, jestli na to máš. „Nechtěl jsem, aby Billy Elliot vypadal jako muzikál, ale jako skutečné drama o lidech procházejících těžkým životním obdobím. Na jedné straně jsou drsné podmínky horníků, odrážející se ve scéně i v kostýmech, na druhé pak Billyho sen. Dohromady to vytváří nádhernou show, emocionální, k zamyšlení,“ uvádí britský výtvarník, spolupracující s divadly nejen u nás a v Anglii, ale také s filmem a televizí, nejčastěji s prestižní televizní stanicí BBC.

Vstupenky můžete zakoupit v pokladně předprodeje Smetanovy sady 16, 301 00 Plzeň, on-line na webových stránkách djkt.eu nebo v síti Plzeňská vstupenka.

FOTO: Martina Root

Na jevišti Velkého divadla bude mít 4. května premiéru jeden z nejkrásnějších a nejsilnějších příběhů antického Řecka, Sofoklovo drama Antigona o hrdé ženě, která nehodlá ustoupit před autoritativní mocí a za svá rozhodnutí je připravena přinést oběť nejvyšší.

Slavné dílo nastudoval s činoherním souborem Divadla Josefa Kajetána Tyla zkušený režisér Štěpán Pácl, v titulní roli se objeví Zuzana Ščerbová, která se vzepře vůli krále Kreonta v podání Martina Stránského.

Síla příběhu

Sofokles patří společně s Aischylem a Euripidem k nejvýznamnějším starověkým dramatikům a od ostatních autorů té doby se odlišuje tím, že děj jeho her neovlivňují bohové, nýbrž lidé. Jeho postavy jsou komplexní a psychologicky dobře motivované, vznešené, ne však bezchybné. Napsal 123 tragédií, z nichž se dochovalo pouhých sedm. Dílo Antigona pojednává o dceři bývalého thébského krále Oidipa, která se vzepře rozhodnutí nového krále Kreonta a přes jeho přísný zákaz pohřbí svého bratra, jenž je označen jako nepřítel státu. Antigona se z lásky ke své rodině nezastaví před ničím, ani před rizikem vlastní záhuby.

Spor strachu a lásky...

Příběh o konfliktu Antigony a krále Kreonta režíruje v plzeňském divadle dvojnásobný držitel Ceny Alfréda Radoka, bývalý umělecký šéf ostravského Divadla Petra Bezruče a bývalý kmenový režisér souboru činohry Národního divadla v Praze Štěpán Pácl, který v současnosti působí jako režisér na volné noze, ale od příští sezóny nastupuje jako kmenový režisér do souboru činohry Národního divadla v Brně. "Jako režisér vnímám Antigonu ve třech rovinách. Zásadní je nepochybně spor hlavních figur, Kreonta a Antigony, mezi strachem a láskou, kterou zde chápu jako určitou sílu či potřebu dopřát milované osobě i po její smrti poslední poctu. Na druhé straně stojí sebejistota Kreonta, že jej nic a nikdo nepřevyšuje, což vede ke strachu, že o to vše přijde. Dále je tu politický rozměr a samozřejmě rodinný, který mi přijde nejdůležitější. To, že se celá událost odehrává v jedné rodině, dává příběhu neuvěřitelnou sílu,“ vysvětluje režisér Štěpán Pácl.

Zážitek ze slova...

V plzeňském divadle zazní Antigona, stejně jako před padesáti lety, v překladu uznávaného dramatika, básníka a redaktora Václava Renče, který aby ozřejmil autorovy myšlenky, místy nahrazuje text řeckého dramatika svým vlastním. Nejde však o provokativní aktualizaci, ale o snahu podat divákovi starověký text srozumitelněji. "Překlad Antigony od Václava Renče se mi dostal náhodou do ruky před dvěma nebo třemi lety. Byla to vlastně jen chvilka, ale Renčův překlad na mě zapůsobil. Je to doslova české znění Sofoklova jazyka s využitím všeho, co čeština svými bohatými prozodickými a rytmickými vlastnostmi umožňuje,“ popisuje překladatelovo dílo Štěpán Pácl."Renčův překlad je nádherný zvuk slov, je to také jistá cesta, kterou se ubíráme. Celá naše Antigona bude zážitek ze slova. To se také odráží ve scénografii, která je sice minimalistická, co do prostředků, ale díky využití světel o to efektivnější.“

Herecký koncert...

Sofoklova tragédie dává velkou hereckou příležitost ústředním postavám, tedy Antigoně v podání Zuzany Ščerbové a králi Kreontovi ztvárněného předním hercem plzeňského činoherního souboru Martinem Stránským. "Martin Stránský a Zuzana Ščerbová mají pro tenhle typ hry a jazyka cit a dokážou ho patřičně rozeznít tak, že se jejich výkon stává nejen zážitkem vizuálním, ale ještě silněji zvukový a skoro až fyzickým,“ komentuje výběr herců režisér.

"Tato hra potvrzuje, že mýlit se je lidské a přiznat, že ses mýlil, není žádná ostuda. Člověk totiž může v dobré víře ublížit i svým nejbližším. Pak se jedná opravdu o velikou tragédii,“ doplňuje k inscenaci Martin Stránský.

Vstupenky můžete zakoupit v pokladně předprodeje Smetanovy sady 16, 301 00 Plzeň, on-line na webových stránkách djkt.eu nebo v síti Plzeňská vstupenka.

FOTO: Klára Žitňanská

Divadlo J. K. Tyla v Plzni přivítá na svých "prknech" další hostující představení. Tentokrát jde o opravdu hvězdnou inscenaci divadla Ungelt, o kterou je zájem po celé republice i pár let od jejího prvního uvedení.

Richard Krajčo a David Švehlík jako drsní chlapíci Denny a Joey se představí na Nové scéně ve vystoupení divadla Ungelt 13. června. Zájem o inscenaci byl podle očekávání velký. V prodeji zbývají poslední vstupenky. K mání jsou také online.

Americké drama je hrou o přátelství a zároveň kriminálním příběhem. Drsní chlapíci Denny a Joey jsou přáteli od dětství, které oba strávili na chicagském předměstí. Dnes jsou parťáky u chicagské policie. Ve světové premiéře této hry ztvárnily mladé policisty filmové hvězdy Daniel Craig a Hugh Jackman.

Richard Krajčo za roli Dennyho získal cenu Thálie 2012 a David Švehlík se umístil v širší nominaci.

FOTO: ilustrační, DJKT

V sobotu 13. dubna přenese poprvé nádherná hudba Mascagniho opery Iris diváky Velkého divadla do exotického Japonska, kde se odehraje příběh na pomezí reality a mýtů o mladé dívce Iris, která je unesena a poté prokleta svým vlastním otcem.

V české premiéře opery v režii Tomáše Pilaře a s hudebním nastudováním Jiřího Štrunce titulní roli alternují Ivana Veberová a Maria Kobielska. Další postavy této působivé opery ztvární mimo jiné František Zahradníček, Philippe Castagner, Paolo Lardizzone, Michale Bragagnolo, Amir Khan, Svatopluk Sem, Jana Foff Tetourová a Jana Piorecká. Na inscenaci se také podílejí tři loutkoherci z Divadla Alfa, kteří společně vodí originální japonskou loutku typu bunraku.

Děj opery zavádí diváky na japonský venkov, kde žije mladá a půvabná dívka Iris, jež je unesena bohatým Osakou. Protože Iris odolává svodům sebevědomého šlechtice, je zanechána v nevěstinci, kde ji najde její otec a v domnění, že do veřejného domu vstoupila dobrovolně, ubohou dívku prokleje. „Vzhledem k tomu, že je u nás tato opera naprosto neznámá, soustředil jsem se v její režii zejména na srozumitelné vyprávění příběhu s důrazem na jeho spirituální rovinu. Ústředním tématem, které ve své inscenaci akcentuji, je věčnost naděje. Po nádherné a radostné expozici opery přicházejí v životě hlavní hrdinky prakticky jen negativní zvraty a celé to utrpení začne dávat smysl až v úplně posledním obrazu. Opera tak směřuje ke skálopevné jistotě, že víru v dobro si můžeme zvolit i v tu nejtěžší chvíli života,“ vysvětluje režisér Tomáš Pilař.

Opera Iris měla premiéru v roce 1898 v Římě a jejím autorem je italský skladatel, představitel verismu Pietro Mascagni, který se proslavil především svou jednoaktovou operou Sedlák kavalír (prem. 1888). Tuto autorovu prvotinu měli plzeňští diváci možnost vidět na jevišti Velkého divadla v roce 2015. Po úspěchu Sedláka kavalíra se stal Mascagni nesmírně žádaný, napsal v poměrně krátké době dalších patnáct oper, z nichž vedle Sedláka kavalíra vyniká právě Iris. „Operu Iris jsem chtěl do českého operního prostředí přivést již mnoho let. Její kouzlo tkví v úžasném spojení neotřelé a napínavé zápletky s hlubokou filozofickou rovinou příběhu, kterou navíc umocňuje působivá hudba,“ přibližuje volbu titulu Tomáš Pilař.

„Veristické opery patří jednoznačně k mým nejoblíbenějším. Často mají strhující děj i melodie, které se doslova dostanou pod kůži a nemohou člověka nechat chladným,“ komentuje výběr opery představitelka titulní role Ivana Veberová a dodává: „Ač Mascagniho opera Sedlák kavalír patří mezi mé nejoblíbenější, musím přiznat, že Iris jsem předtím nikdy neslyšela. Opera na mě ale udělala velice hluboký dojem, hudba stejně jako hlavní hrdinka je tak čistá, prostá, půvabná a zároveň silná i oduševnělá.“

Hudba k Iris je méně naturalistická než v Mascagniho prvotině a je zde zřejmý vliv francouzského hudebního impresionismu. Mascagni sice studoval japonskou hudbu z dostupných zdrojů, její prvky však využil po svém. Často můžeme slyšet, že je přirovnávána k Pucciniho Madama Butterfly nebo Debussyho Pelleas a Malisanda, nicméně obě tyto opery byly napsány až po Iris. Za zmínku stojí jedno z nejefektivnějších sborových čísel v historii opery, jímž opera Iris začíná a končí. Sbor zde představuje vycházející slunce a vrcholí v úžasném souzvuku s plným orchestrem a varhanami. „Odvážná harmonie, až experimentální smělost v instrumentaci, ale především melodická bohatost ať už pěveckých linek nebo orchestru, cit pro charakter postav i situací, to je na této opeře to nejzajímavější. Osobně se mi velmi líbí i libreto, které Puccini kritizoval,“ popisuje operu dirigent Jiří Štrunc.

Sílu opery podtrhuje práce celého inscenačního týmu. Tomáš Pilař spojil své síly s nadanou kostýmní výtvarnicí Ivanou Mikloškovou, která použitou látku nechala potisknout originálními japonskými geometrickými vzory, a mladým talentovaným scénografem Petrem Vítkem, jenž jako hlavní scénický prvek využil obrovskou dekorativní mříž složenou z japonských ornamentů. Působivý je také na zakázku vyrobený lustr, který evokuje explodující hvězdu. „Ač se opera odehrává v Japonsku, mým záměrem nebylo pojmout ji jako cestopisný dokument. Japonské prvky používáme spíše jako dekoraci, než jako ústřední prvek představení,“ upřesňuje režisér.

Opera bude uvedena v italském originále s českými a německými titulky. Vstupenky můžete zakoupit v pokladně předprodeje Smetanovy sady 16, 301 00 Plzeň, on-line na webových stránkách djkt.eu nebo v síti Plzeňská vstupenka.

FOTO: Martina Root

Noc s operou proběhne v letošním roce 28. června. Divadlo opět slibuje velkolepou výpravu i skvělé pěvecké výkony. Tentokrát se divákům v lochotínském amfiteátru 28. června představí legendárního Verdiho opera Nabucco.

Opera o biblickém králi Nabukadnezarovi stojí na samém začátku Verdiho tvorby a je neustále živým a aktuálním hudebním dramatem, které zdůrazňuje myšlenku svobody. V režii šéfa souboru opery DJKT Tomáše Pilaře slibuje letošní, již pátý ročník, neobyčejný divácký zážitek podpořený nejen atraktivním pěveckým obsazením.

Přípravy už se rozeběhly a divadlo nyní shání komaprz. "Každý, kdo by chtěl stanout na jevišti po boku operních hvězd a účinkovat před několikatisícovým obecenstvem, se může přihlásit. Hledáme ženy i muže každého věku. Všichni komparzisté musí absolvovat celodenní zkoušku a večerní generálku. Harmonogram zkoušek bude upřesněn. Odměnou pro účinkující budou dvě vstupenky na Noc s operou takzvaně ´na deku´, tedy do zatravněných ploch hlediště," informovalo DJKT.

Zájemci mohou volat na telefon 731 533 301 nebo písemně kontaktovat divadlo mailem jirichroust@gmail.com. Vstupenky na letošní Noc s operou už jsou navíc ve volném prodeji.

FOTO: ilustrační

Dvanáctý ročník divadelního léta chystá pro letošek vlastní adaptaci hry J. K. Tyla Strakonický dudák. Pod názvem Švanda dudák ji bude režírovat Marek Němec. Scéna Divadelního léta vyroste v polovině června v novém prostoru v Plzni U Ježíška.

Kromě premiéry a deseti představení Švandy dudáka se na ní v červenci budou odehrávat i reprízy loňské velmi úspěšné inscenace Cyrano s Michalem Dlouhým a chybět nebude ani zajímavý doprovodný program. Ten začíná již 15. června a festival bude pokračovat až do 25. července.

Každoročně navštíví Divadelní léto téměř 9000 diváků. Od roku 2008 festival připravuje každý rok jednu původní inscenaci, kterou zasazuje do kulis širšího centra města Plzně. Divadelní scéna s hledištěm pro přibližně 500 diváků vyrůstá každý rok v jiném prostoru a dodává tak letním večerům neopakovatelnou atmosféru.

„Divadelní léto je od prvního ročníku pevně spjaté s městem Plzní. Je zajímavé sledovat, jak pro své inscenace objevuje nová místa, jako třeba náměstí Republiky, prostor U Zvonu či před Západočeským muzeem, a ukazuje tak město z nové perspektivy. Jako věrný divák Divadelního léta se těším na to, jak letos díky festivalu ožije prostranství U Ježíška,“ říká primátor města Plzně Martin Baxa.

Prostranství U Ježíška si pro letošní ročník zvolil režisér Marek Němec, autorkou scény Švandy dudáka je Agnieszka Pátá-Oldak. „Místo U Ježíška pro nás disponuje neuvěřitelným přírodním zdrojem v podobě lesíčka a je tady také krásný kopec s topoly, které přirozeně značí cestu Švandy dudáka,“ říká režisér Marek Němec.

Do hlavní role obsadil režisér Ondřeje Rychlého, kterého plzeňští diváci dobře znají z působení v Divadle J. K. Tyla. Hereckou tváří známou z televize i filmu bude Martin Písařík v roli Vocílky, jako Kalafuna se představí stálice Divadelního léta, herec DJKT Michal Štěrba. Dorotku si zahraje studentka KALD DAMU Eliška Hanušová. Poprvé se na Divadelním létě objeví Tomáš Karger, kterého čeká dvojrole Trnky a Sultána. V dalším obsazení nebudou chybět oblíbené tváře z minulých ročníků. Jana Kubátová, Klára Krejsová, Bronislav Kotiš a Antonín Procházka ml. účinkují kromě Švandy dudáka také v Cyranovi, jehož šest repríz se U Ježíška odehraje ve druhé polovině července.

Divácká základna festivalu se každý rok rozrůstá. Alena Svobodová, vedoucí odboru kultury, památkové péče a cestovního ruchu Plzeňského kraje uvádí: „Divadelní léto pod plzeňským nebem získává dotaci téměř od samého počátku vzniku a od roku 2015 je tento projekt podporován jako významná kulturní akce přímo z rozpočtu Plzeňského kraje. Těší nás, že představení si stále drží standard neotřelosti a originálnosti a jsou navštěvována diváky z celého kraje.“

V rámci doprovodného programu se uskuteční 15. června Festiválek hereckých kapel v Zach's Pubu. Všechny další festivalové události už bude hostit scéna U Ježíška. V neděli 16. června ji otevře novinka – jedinečný večer s názvem Jsme muzikál!, který v režii Lumíra Olšovského představí to nejlepší z právě končící sezóny muzikálu Divadla J. K. Tyla. V červenci se pak diváci mohou těšit na tradiční doprovodné akce: 16. 7. Slam poetry Open Air a 18. 7. divadelní Improzápas. Prostor U Ježíška využijí také mladí účastníci příměstského Divadelního tábora, který se pod hlavičkou Divadelního léta bude konat už potřetí.

„Doprovodný program nás baví z několika důvodů. Svým zaměřením je určen zejména pro mladé lidi, kteří si v mnoha případech najdou cestu i k představením programu hlavního. Na druhé straně motivuje stálé diváky hlavního programu k poznání dosud nezažitých jevištních forem a leckdy je pak naláká i do dalších kulturních prostor v Plzni v průběhu divadelní sezóny. A divadelní tábor? Vychováváme si tak novou generaci diváků, možná i herců či scénografů, produkčních...,“ myslí si Marcela Mašínová, ředitelka Divadelního léta.

Vstupenky na Divadelní léto se prodávají od 1. dubna prostřednictvím sítě GoOut, kamenná prodejna je v Plzni v DEPO2015. Ceny vstupenek na inscenace hlavního programu Švanda dudák a Cyrano se pohybují od 250 do 550 Kč. Vyšší cena je pouze u vstupenek na premiéru Švandy dudáka, které exkluzivně zahrnují i pozvání na sklenku vína po skončení představení.

FOTO: Divadelní léto

Slavný román Červený a černý, o ambiciózním mladíkovi Julienu Sorelovi šplhajícím po společenském žebříčku, uvede Nová scéna DJKT. Premiéra působivého baletu s hudbou anglického skladatele sira Edwarda Elgara se odehraje 16. března.

V hlavních rolích diváci uvidí nejen známé sólisty baletu Gaëtana Pirese, Mami Hagiharu, Richarda Ševčíka, ale výraznou příležitost zde dostanou i mladé talenty souboru.

Vámosův balet Červený a černý měl světovou premiéru v roce 1988 v Dortmundu pod názvem Julien Sorel a později byl inscenován na dalších scénách, např. v Bonnu, v Lipsku, v Düsseldorfu. Lví podíl na úspěchu tohoto baletu má vedle osobité choreografie, která vyniká vynalézavostí a smyslem pro drama, i zajímavý výběr hudby, který padl na dílo sira Edwarda Elgara. S plzeňským souborem nastudoval balet sám choreograf spolu se svou asistentkou Joyce Cuoco. „Pokaždé vycházím z možností daného baletního souboru, s kterým aktuálně spolupracuji. Tím pádem mé dílo prochází určitým vývojem, což přináší jisté změny a úpravy,“ odpovídá Youri Vámos na otázku, zda v plzeňském nastudování budou nějaké odlišnosti oproti původní verzi.

Hrdinou společenského románu francouzského klasika 19. století je mladý a velice ambiciózní Julien Sorel, rozhodující se mezi vojenskou kariérou a úspěchem na duchovním poli, který pochází ze skromných poměrů a pro svůj kariérní postup je ochoten udělat takřka cokoliv. Pokrytecký Julien jednající vždy ve svém vlastním zájmu využívá i milostných pletek, nejprve se starostovou ženou Madame de Rênal a posléze s dcerou vysoko postaveného šlechtice Matyldou de la Mole, k dosažení kýženého cíle. Do role Juliena Sorela byl obsazen Gaëtan Pires, který se v lednu stal novým sólistou baletu, alternovaný Joshou Lee. „Julien Sorel je náročná role jak po stránce herecké, tak po stránce fyzické. Beru to ale jako obrovskou příležitost, protože tak výrazné role nepřicházejí každý den,“ míní Gaëtan Pires.

Jako Matyldu de la Mole diváci uvidí sólistku baletu Mami Hagiharu alternovanou Sarou Antikainen či nově nastupující Adrienn Tiszai. V roli Madame de Rênal vystoupí Afroditi Vasilakopoulou či Andronika Tarkošová, známá plzeňským divákům z řady vedlejších rolí. „V mladém věku představovat zralou ženu v nešťastném manželství, která zároveň ztratí hlavu v mileneckém vztahu, je těžké a je to pro mě velká výzva. Za rolí ale nevidím postavu z románu, ale reálnou ženu. V každé situaci si snažím představit, jak jí muselo být, co cítila… doufám, že podám co nejpřesvědčivější výkon. Možnost pracovat s Youri Vámosem je skvělá zkušenost, spolu se svou asistentkou Joyce Couco se nám poctivě věnují, abychom diváky přesvědčili, že opravdu žijeme životy svých postav,“ doplňuje Andronika Tarkošová.

Maďarský choreograf Youri Vámos, jehož tvorba vyniká tanečně-vypravěčským mistrovstvím, vystudoval Státní baletní školu v Budapešti a během své profesionální kariéry působil převážně v německy mluvících oblastech Evropy. Po svém prvním angažmá v Maďarské státní opeře přijal post prvního sólisty v Bavorské státní opeře v Mnichově. Po ukončení taneční kariéry zastával místo uměleckého šéfa baletu v Dortmundu, Bonnu a Basileji. Od sezóny 1996/1997 byl celých 13 let ve vedení baletního souboru Deutsche Oper am Rhein v Düsseldorfu. Knižní edice s názvem Historie tance dvacátého století v jednom svazku označila Youriho Vámose za nejlepšího choreografického vypravěče současnosti. Od roku 2001 je čestným profesorem Taneční akademie v Budapešti a v roce 2007 mu byla udělena Cena za zásluhy spolkové země Nordrhein-Westfalens. Youri Vámos od roku 2009 působí jako choreograf „na volné noze“ a své balety, které spojují lidské příběhy, smysl pro dramatičnost a nejvyšší míra muzikálnosti, uvádí po celém světě. Klasickému dědictví však zůstává věrný jako základu pro svou tvorbu. U nás byla jeho díla uvedena v Brně, v Ostravě, ve Státní opeře Praha i v Národním divadle, kde Vámosova Louskáčka – vánoční příběh inspirovaný pohádkou Charlese Dickense hrají s velkým úspěchem od roku 2004.

Vstupenky je možné zakoupit v pokladně předprodeje Smetanovy sady 16, 301 00 Plzeň, on-line na webových stránkách djkt.eu nebo v síti Plzeňská vstupenka.

FOTO: DJKT

Divadlo Josefa Kajetána Tyla je nuceno ze zdravotních důvodů jednoho z hlavních protagonistů zrušit nadcházející reprízy činohry Král Ubu, která měla premiéru na začátku února tohoto roku.

"Nechtěli jsme reprízy činohry rušit a složitě našim abonentům nabízet jiné termíny, proto jsme zvolili možnost náhradního představení,“ vysvětluje rozhodnutí ředitel divadla Martin Otava.  Namísto repríz Krále Ubu bude uvedena hra Jenom konec světa autora, herce a dramatika Jeana-Luca Lagarce, který v posledních letech patří ve Francii k nejhranějším současným domácím dramatikům. Jeho texty balancují mezi románem, dramatem a básní a jsou ovlivněné absurdní dramatikou. Hra Jenom konec světa, kterou uvedlo Divadlo J. K. Tyla jako českou premiéru v listopadu minulého roku na Malé scéně a která se po premiéře setkala s velmi kladnými ohlasy, se tak natrvalo přestěhuje na jeviště Velkého divadla.

Změna proběhne v rámci předplatitelských skupin a všichni abonenti budou včas informováni. Vstupenky, které byly zakoupeny mimo předplatné, zůstávají v platnosti, nebo je diváci mohou vracet v místě nákupu. Bližší informace o termínech možnosti vrácení vstupenek naleznou diváci na webových stránkách divadla. "V Divadle Josefa Kajetána Tyla přistupujeme ke změně nebo ke zrušení představení jen v naléhavých případech a věříme, že naši diváci přijmou tuto změnu s porozuměním,“ doplňuje Martin Otava.

FOTO: ilustrační

Hudební nastudování šéfdirigenta Norberta Baxy a režie vyhledávané německé choreografky a režisérky Arily Siegert jsou zárukou mimořádného hudebního a uměleckého zážitku, který bude podpořen kvalitním pěveckým obsazením.

V titulní roli Idomenea se objeví tenorista Philippe Castagner alternovaný Jaroslavem Březinou, v roli jeho syna Idamanta vystoupí mezzosopranistky s mezinárodní zkušeností Hannah Esther Minutillo a Barbora Polášková de Nunes-Cambraia.

Opera Idomeneo od své premiéry v roce 1781 prošla řadou úprav a přepracování. Sám autor, Wolfgang Amadeus Mozart, vytvořil dvě odlišné varianty – původní verzi pro Mnichov (1781) a o pět let později pro koncertní provedení ve Vídni, která se mimo jiné lišila obsazením role Idamanta.

„Můj tým, kostýmní návrhářka Marie-Luise Strandt a scénograf Hans Dieter Schaal, a já vycházíme z původní inscenace v Mnichově, kde je Idamante mezzosoprán. Chtěli jste zjistit, co bylo na díle tehdy zajímavé a co by mohlo být zajímavé v dnešní době. Individualita každého člověka a jeho osud, který je více méně v jeho vlastních rukách. Boj proti temnotě v nás, síle strachu, marnosti, nenávisti a chamtivosti, která je tak jako tehdy i teď mocná. To jsou naše hlavní témata,“ přibližuje své režijní pojetí uznávaná režisérka Arila Siegert, která pracuje v České republice poprvé.

Opera Idomeneo představuje začátek Mozartova vrcholného období, neboť v té době dokázal obohatit už pomalu dožívající barokní operu seria dokázal obohatit dramatickým obsahem i lidskými charaktery. Také orchestr má zde, poprvé v jeho operní tvorbě, velice významnou úlohu. „Mozart komponoval operu Idomeneo se znalostí úrovně orchestru v Mannheimu, který ve své době představoval významné hudební těleso vysoké hráčské úrovně. Tato skutečnost je zřejmá i z partitury, která střídá dramatické pasáže s průzračnými hudebními čísly bohatými na sólové až koncertantní pasáže jednotlivých hudebních nástrojů,“ dodává šéfdirigent Norbert Baxa.

V České republice byla tato opera uváděná spíše výjimečně, poprvé v Praze v roce 1887, česky pak zazněla v Národním divadle 5. prosince 1931, kam se vrátila v původním nastudování v roce 2010. V Brně se Idomeneo objevil na repertoáru v roce 1941 a 2006, v roce 1996 jej nastudovalo Moravské divadlo v Olomouci. „Přestože plzeňská opera vždy věnovala Mozartovu dílu zaslouženou pozornost a v posledních letech jsme zde uvedli všechny Mozartovy významné opery, s výjimkou opery La clemenza di Tito, Idomeneo zde nikdy nezazněl. Plzeňské publikum tak bude mít konečně možnost seznámit se s první Mozartovou mistrovskou operou,“ doplňuje dramaturg opery Zbyněk Brabec.

Titulním hrdinou opery je krétský král Idomeneo, jehož při návratu z trojské války překvapí na moři bouře, a za záchranu vlastního života slíbí bohu Poseidonovi obětovat prvního člověka, kterého potká. Tím člověkem je však jeho syn Idamante. Idomeneo se snaží osud přelstít, k synovi se nehlásí a chce ho poslat do ciziny. Opera vedle hlavní dějové linky také rozvíjí milostný trojúhelník Idamanteho, trojské princezny Ilie a mykénské princezny Elektry. V titulní roli mohou diváci vidět v alternacích Jaroslava Březinu, který je kritikou označován za jednoho z nejzajímavějších současných tenoristů v naší republice, a Kanaďana Phillipa Castagnera, nositele krásného znělého, nosného fondu, který již v Plzni vystoupil jako Lenskij v Evženu Oněginovi či Giason v Medei, v současně uváděném Nabuccu vystupuje jako Ismael. V dalších rolích se mimo jiné představí Hannah Esther Minutillo, Barbora Polášková de Nunes-Cambraia, Markéta Böhmová, Zuzana Kopřivová, Doubravka Součková, Petra Šimková Alvarez a Katrin Kapplusch.

Divadlo Josefa Kajetána Tyla uvede operu Idomeneo v italském originále s českými a německými titulky.

FOTO: Martina Root

V sobotu 2. března 2019 na Malé scéně DJKT uvede plzeňská činohra v koprodukci s ústeckým Činoherním studiem světovou premiéru hry Poslední kšeft.

Tragikomedii inspirovanou skutečnými událostmi z mafiánského prostředí, jejímž autorem je ředitel Činoherního studia Jiří Antonín Trnka, režíruje Natália Deáková a představí se v ní herci z obou divadel - Klára Krejsová, Jan Holík, Jan Plouhar a Adam Ernest.

O vzájemné spolupráci mezi Divadlem J. K. Tyla a Činoherním studiem se uvažovalo delší dobu a na počátku stálo přání obohatit repertoár Malé scény DJKT. "Nechci na Malou scénu zvát představení různých agentur či soukromých divadel. Proto jsem přišel s návrhem uzavřít memorandum s Činoherním studiem v Ústí nad Labem. Nápad se setkal s pozitivní odezvou jak u šéfky činohry DJKT, tak u ředitele Činoherního studia. Na začátku stála výměnná představení, a nyní dokonce hru Poslední kšeft uvádíme jako koprodukční inscenaci. Mám z této spolupráce velikou radost. Vzájemně tím vyjadřujeme úctu jednoho divadla k druhému,“ objasňuje původ myšlenky ředitel DJKT Martin Otava.

Autor hry, herec, dramaturg a režisér, Jiří Antonín Trnka, který spolupracuje s divadly po celé České republice, např. s Divadlem Komedie v Praze, Národním divadlem Moravskoslezským v Ostravě, Západočeským divadlem v Chebu nebo Městským divadlem ve Zlíně, vytvořil přímo pro tuto spolupráci smyšlený příběh, jehož jednotlivé části vycházejí ze skutečných událostí.

"Nechal jsem se inspirovat osudy a příběhy ze severních Čech, ze kterých jsem složil jeden fiktivní příběh, takovou komediální gangsterku, jenž je psaná hercům ‚přímo na tělo‘ ," přibližuje svou hru Jiří Antonín Trnka.

"Měli jsme jasně dané obsazení a dlouho jsme vybírali hru, která by byla vhodná pro tuto koprodukci a vyhovovala by dramaturgii jak našeho, tak ústeckého divadla. A protože jsme nic vhodného nenašli a chtěli jsme podtrhnout charaktery vybraných herců, přiklonili jsme se k původní tvorbě,“ komentuje volbu hry režisérka Natália Deáková.

Hra Poslední kšeft je drsným mafiánským příběhem z českého prostředí, v němž se po letech potkávají bývalí známí. Ačkoli bývalí… I když byl jeden z nich ve vězení, ví o sobě mnohé a jejich životy se prolínají. Kdo nakonec bude mít navrch? Nedávný dealer drog, průšvihář Erny, který se vrací z vězení a chce se „polepšit“? Jeho snoubenka Lada, která se mezitím etablovala v nejstarším řemesle? Kdysi regionální politik, který se dnes vyšvihl na poslance? Nebo protidrogový policista, který chrání Ernyho snoubenku? 

"Poslední kšeft je jakousi psychologickou gangsterkou z českého prostředí a najdeme v ní celou škálu emocí: vášeň, nenávist, lásku… ale také sex, násilí a drogy. Sociální skupině, ke které se příběh vztahuje, také odpovídá slovník jednotlivých postav,“ přibližuje hru dramaturg Vladimír Čepek a režisérka Natália Deáková k námětu hry dodává: "Samotné téma je sice drsné a temné, ale v našem nastudování se snažíme o jisté odlehčení. Na inscenaci mě nejvíc baví, že vychází z konkrétních událostí. Sice mě zaráží, že tohle všechno se opravdu děje, ale tyto tendence tady budou pořád. Ta hranice, která vás posune k nekalosti, je velmi tenká.“

Diváci se mohou těšit na působivou inscenaci umocněnou znamenitými hereckými výkony. Mladého Ernyho, sígra a průšviháře, který peníze získává výrobou drog, ztvární Adam Ernest, jako policista, člen protidrogového oddělení, vystoupí Jan Plouhar. Plzeňskou činohru v tomto koprodukčním představení zastupují Jan Holík, jako politik řečený Lukin, jenž po kariérním žebříčku stoupá stále výš a výš, a Klára Krejsová jako Ernyho snoubenka Lada. "Vzhledem k tomu, že jsem byla dříve v Ústí nad Labem v angažmá, na zkoušení jsem se moc těšila a hostování v Činoheráku beru jako odměnu. To, že je hra inspirovaná skutečností, je na ní to nejzajímavější, ale zároveň také nejsmutnější,“ doplňuje Klára Krejsová.

Vstupenky můžete zakoupit v pokladně předprodeje Smetanovy sady 16, 301 00 Plzeň, on-line na webových stránkách djkt.eu nebo v síti Plzeňská vstupenka.

FOTO: DJKT