Zprávy

Česká pošta zveřejnila na svém webu informace o tom, jakým způsobem mají lidé prověřit, jestli byly roušky od státu při doručování poškozeny.

Pošta distribuovala pět roušek a respirátor lidem starším 60 let.  Roušky byly z balení po 50 kusech rozdělovány a vkládány do obálek po pěti. Podle Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) pošta porušila zákonné požadavky na distribuci a technické normy zdravotnických prostředků. Lze je distribuovat jen v ochranných obalech a s informací od výrobce.

Pošta měla do tří dnů přijmout nápravná opatření.

"Vyzýváme všechny příjemce těchto obálek, aby si důkladně vizuálně zkontrolovali stav doručených roušek a respirátorů. Pokud při takové kontrole odhalí jakékoli mechanické poškození (např. pomačkání), znečištění nebo namočení (či navlhnutí), pak by takové roušky a respirátory neměli použít," píše se na webu České pošty.

Protože nebyly roušky a respirátory doručeny v původním obalu, pošta zveřejnila také návod na jejich použití. "Zároveň dáváme k dispozici návod z původního obalu na používání ochranných prostředků, který jsme kvůli vybalení nemohli dodat uživatelům.

Respirátor

Rozevřete respirátor, přidržte jej rukou a zafixujte jej na obličeji tak, aby nosní spona byla nahoře.
Upevněte elastické pásky na uši na obou stranách k levému a pravému uchu.
Přizpůsobte svorku tvaru kořene nosu tak, aby byl respirátor co nejblíže obličeji.
Pouze na jednorázové použití, po použití zničit.

Roušky

Rozevřete roušku, zavěste pásky na obou stranách roušky na uši.
Stisknutím pásky u kořene nosu roušku zafixujete a zabráníte vnikání nečistot.
Přitáhněte roušku k dolní čelisti a vytvořte tak dýchací prostor.

Ministerstvo plánuje rozesílat roušky a respirátor ještě dalším osobám s plným invalidním důchodem a také zdravotně postiženým do 18 let. Ministr zdravotnictví Prymula prohlásil, že těmto osobám už budou roušky a respirátor profesionálně přebaleny tak, že nebudou odcházet v papírových obálkách.

Foto: ilustrační

Milovníci zimy a sněhu se dnes na nejvyšší hoře Šumavy a Bavorského lesa dočkali sněhu. Předpověď meteorologů se vyplnila.

Velký Javor (německy Großer Arber) je s výškou 1 456 metrů nejvyšší horou horského masivu na pomezí Čech a Bavorska a bývá proto také nazýván „Král Bavorského lesa“. Leží jen 10 minut od hraničního přechodu v Železné Rudě.

I když leží Velký Javor už na německé straně Šumavy, domluvíte se tu prakticky všude česky — jak s lanovkářem, tak s obsluhou v restauraci nebo s lyžařskými instruktory. Kromě toho jsou i jídelníčky v restauracích stejně jako webové stránky střediska přeložené do češtiny.

Podívejte se fotky ve fotogalerii a načerpejte zimní atmosféru.

Foto: oficiální stránky www.arber.de

Ministerstvo zdravotnictví ČR vyhodnotilo aktuální epidemiologickou situaci v souvislosti s covid-19. Do prvního stupně pohotovosti, mezi zelené okresy, které značí výskyt nákazy bez komunitního přenosu, je celkem zařazeno 18 okresů. Do druhého stupně pohotovosti, mezi oranžové okresy značící počínající komunitní přenos, je nyní zařazeno celkem 58 okresů (o 30 více od poslední aktualizace mapy). V Plzeňském kraji jsou v druhém stupni pohotovosti zařazeny už všechny kraje kromě Rokycanska.

„Nové záchyty se stále týkají naprosté většiny okresů ČR, byť dynamika šíření a kapacita záchytů je velmi různá. Republika je nyní převážně oranžová. To by nás mělo varovat a vést ke zodpovědnému přístupu v dalších dnech. Chci proto požádat všechny naše spoluobčany, aby využili deštivého prodlouženého víkendu k tomu, aby zůstali doma. Četli si knížky, dívali se na filmy a užívali si rodinu. A nainstalovali si aplikaci eRouška. Pomohou tím omezit šíření viru,“ uvedl ministr zdravotnictví Roman Prymula. 

 „Vysoké denní nárůsty počtu nakažených s sebou nesou riziko tlaku na nemocniční systém v následujících dvou týdnech. Ačkoli mohu potvrdit, že vývoj nesleduje žádný z vysoce rizikových scénářů, tak týdenní nárůst 133 případů na 100 tisíc obyvatel rizikový je, především podle mezinárodně nastavených norem. I přes relativně nízké procento nakažených seniorů starších 75 let, kterých je méně než 5 %, jde o vysoké počty pacientů, kterým hrozí riziko těžkého průběhu nemoci,“ uvedla hlavní hygienička ČR Jarmila Rážová k současné situaci.

Nemocnice Plzeňského kraje jsou zatím na druhou vlnu pandemie připraveny. "Nemocnice Plzeňského kraje jsou v tuto chvíli připravené na další vlnu pandemie koronaviru, která zjevně přichází. Mají připravené zásoby ochranných pomůcek, dokáží zintenzivnit testování na onemocnění covid a jsou zpracované postupy pro zprovoznění triáží či covidových lůžek. Otázkou je, jak dlouho nemocnice v případném covidovém režimu vydrží. Pandemie totiž zvyšuje náklady, které ale zatím nikdo neproplácí," uvedl Marek Kýhos, předseda představenstva Nemocnic Plzeňského kraje.

Více o stavu lůžek v nemocnicích v Plzni jsme psali zde.

Foto: ilustrační

Dva roky působí jako 1. náměstek primátora města Plzně. V kanceláři na magistrátu ale Roman Zarzycký netráví tolik času. Až do večera se setkává s lidmi, řeší věci na místě. Ve své gesci má sport, řídí strategický rozvoj v městských firmách, také například zoo a působí jako předseda představenstva PMPD. Tuto funkci vykonává zcela bez nároku na honorář. Své zkušenosti z vedení města chce uplatnit v kraji. Kandiduje za hnutí ANO na hejtmana Plzeňského kraje a v případě úspěchu má jasno. Kumulovat uvolněné funkce nebude.  
 

Velkým tématem v Plzeňském kraji byla v posledních měsících doprava. Vy sám jste se angažoval v nápravě některých změn, i když nejste krajským zastupitelem.  

Ano, protože se to dotýkalo lidí jezdících do Plzně za prací a změna se týkala i PMDP, kde jsem předsedou představenstva. Setkal jsem se s lidmi, kteří volali po nápravě. Proto jsem byl v tu chvíli velmi aktivní. Abychom ale vysvětlili, co se vlastně stalo. Vedení Plzeňského kraje změnilo dopravce a tím nastala řada změn a bohužel i velký chaos, zpoždění, zrušené linky a problémy pro dojíždějící. Domnívám se, že kraj neudělal správné rozhodnutí, když pod zástěrkou systémovosti zrušil vybrané příměstské spoje, zajišťované Plzeňskými městskými dopravními podniky (PMDP), přičemž tento postup neaplikoval na celém území stejně. Doprava, která fungovala v nadstandardní kvalitě, se tak touto změnou bohužel posunula o několik úrovní níže. Nespolehlivost nového dopravce pak nutí některé cestující využívat individuální automobilovou dopravu, což má nepříznivý vliv i na provoz v samotné Plzni. A bohužel se problémy netýkají jen lidí kolem Plzně. Nyní jsme na setkání v Klatovech potkali s paní z Javorné, která nám vysvětlovala, jaké má kvůli změně dopravce problémy dostat se do Klatov do práce.

Největší problém je tedy v řízení krajské dopravy?

Ano, zásadní problém vidím v řízení krajské dopravy. Podívejte se, dopravní podniky například připravily krajský dispečink, ale ještě před spuštěním ostrého provozu kraj smlouvu PMDP vypověděl. Přišel tak o možnost využít odbornost zaměstnanců PMDP, kteří mají mnohaleté zkušenosti s řízením městské veřejné dopravy. PMDP měly připravenou i integraci obou systémů, tedy městské dopravy a linkové dopravy. Ale vzhledem k tomu, že dispečink nezajišťují, jedná se v současné době o dva oddělené systémy, což má vliv na kvalitu poskytovaných služeb v celém Plzeňském kraji.

A vaše konkrétní plány pro správné fungování dopravy v kraji?

Bez ohledu na to, co jsme říkali o provozovateli krajské dopravy, našim cílem je masivní podpora dobudování západního okruhu Plzně a zvýšení investic do oprav a rekonstrukcí silnic II. a III. tříd. Chceme omezit tranzitní kamionovou dopravu v centrech měst a obcí, například vybudováním či dokončením obchvatů na silnicích I/27 a I/20, které vedou napříč celým Plzeňským krajem. A zejména vytvořit jednotný řídící systém ucelené hromadné dopravy v Plzeňském kraji, naší vizí je platforma spojující všechny typy veřejné dopravy (krajský metropolitní dispečink). Podporovat chceme budování cyklostezek jak pro sportovní či rekreační využití, tak i jako alternativu ekologického způsobu dopravy.

Velkým tématem před volbami je i voda. Vy máte v programu zajištění vody v každé obci.

Přesně tak, protože je to divné, ale i dnes v roce 2020, není kvalitní pitná voda samozřejmostí v každé obci. Na severním Plzeňsku se potýkají s obrovskými problémy, sucho trápí obyvatele malých obcí od  obce Líté přes Manětín, Mladotice až ke Kralovicím. Jednou z nejhůře postižených je třeba Žihle.  A problémy nejsou jen na severním Plzeňsku.

Co ještě byste chtěli dělat pro malé obce v kraji?

Chceme se věnovat zlepšení internetového pokrytí regionu, aby i v malých obcích měli lidé rychlý internet. Nebo je potřeba pomoci hasičům zvláště v malých obcích třeba na Šumavě. Máme v plánu spolupracovat s Národní sportovní agenturou a sehnat až 30 milionů do sportovišť v kraji navíc, tak aby i děti v malých městech a obcích mohly sportovat. A co nás nejvíce trápí? Dostupná zdravotní péče. To někomu třeba v Plzni může přijít úsměvné, ale my máme prostě hluchá místa v regionu, kdy musí lidé dojíždět opravdu desítky kilometrů k doktoru. Příkladem je Tachovsko, nemocnice v Plané byla zrušena a lidé mají nejbližší nemocnice v kraji více než 50 kilometrů daleko. Problém dostat se k doktoru mají i někteří senioři z malých vesnic třeba na Šumavě nebo na severním Plzeňsku. I to chceme změnit.

Jste před volbami optimista? Vyhráli jste v roce 2016 volby do krajského zastupitelstva a jste v opozici. Toto jste zažili i v Plzni v roce 2014.

K lidem přistupuji s pokorou, jsem vděčný, pokud se setkávám s pozitivními ohlasy při kontaktní kampani. Abych odpověděl, věřím, že vyhrajeme a dostaneme šanci měnit věci k lepšímu. Vyhráli jsme volby v roce 2014 a staré struktury nás poslaly do opozice. Vyhráli jsme volby v roce 2016 do kraje a skončili jsme zase v opozici. Zlom nastal v roce 2018, kdy jsme znovu vyhráli a poprvé jsme utvořili koalici v Plzni. Mám skvělý tým lidí, se zkušenostmi, pracují poctivě, jsou za nimi vidět výsledky. Nejsou za námi žádné kauzy, které znáte z minulosti. A chceme tak pracovat i pro celý kraj.
 
Proto vaše hlavní volební heslo zní první hejtman pro lidi?

Přesně to jsme chtěli říci. Jsme připraveni pracovat pro lidi, poctivě a s velkým nasazením, řešit skutečné problémy obyvatel. Každé místo má svůj vlastní problém. Někde řeší sucho, jinde zase mají 50 kilometrů daleko doktora, v dalším místě je zase silnice samá díra. Náš tým má velkou místní znalost, což je samozřejmě velmi důležité. Těžko vyřešíte nějaký problém, když o něm ani nevíte. Navíc je velmi důležité nedělat věci stylem po nás potopa. Politik je zvolený na 4 roky, ale některé investice jsou prostě dlouhodobější a věci musí fungovat i po jeho odchodu. My máme připraveno i několik dlouhodobých projektů. Není přece důležité, kdo bude u nové silnice stříhat pásku při slavnostním otevření. Nejdůležitější je, aby nová silnice sloužila lidem. Volební sliby všech stran jsou podobné a tradiční strany už šance měly. Vezměte si jejich 4 nebo 8 let staré volební sliby a řekněte si, co vlastně dokázaly. My jdeme makat a jsem připraven na to, že nám po 4 letech lidé vystaví účet.

Výrazný propad je patrný téměř ve všech sběrných kanálech – sběr klesl ve firmách, ve městech a obcích a také ve školách. Jedinou výjimkou jsou obchody, kde se vybralo přibližně stejné množství jako loni.

„Na statistikách odevzdaných baterií je patrné, že i do třídění a recyklace se promítají koronavirová opatření. Logicky klesl sběr baterií ve školách, které byly od března uzavřené. Méně je také baterií z průmyslu, ale i z měst a obcí. Předpokládáme však, že v druhé polovině roku se situace zlepší. Věříme, že lidé na třídění nezanevřeli, jen baterie na sběrná místa odnesou později,“ říká Petr Kratochvíl, jednatel neziskové společnosti ECOBAT, která v České republice zajišťuje sběr a recyklaci baterií.

Kam s bateriemi?

Sběrných míst, kam je možné nosit použité baterie, je v České republice již přes 22 tisíc. Konkrétně můžete baterie odevzdávat do červených venkovních kontejnerů, ve sběrných dvorech, dále ve všech obchodech, kde se baterie prodávají, ve školách, které jsou zapojeny do programu Recyklohraní aneb Ukliďme si svět, v některých městských a obecních úřadech, nebo též v některých firmách a organizacích, které zřizují sběrná místa na pracovištích. Abyste nemuseli s každou baterií běhat na sběrné místo, pro skladování baterií v domácnosti je možné využít designovou krabičku ECOCHEESE. Tu si můžete zdarma objednat na www.ecocheese.cz.

Foto: Ecobat

Politické debaty určitě neukážou vše, ale můžete si rozhodně udělat obrázek o jednotlivých kandidátech. V debatě věnované Plzeňskému kraji se jich „utkalo“ celkem 9.

ČT nazvala debatu souboj lídrů politických sil, které mají největší volební potenciál v Plzeňském kraji. Faktem ale je, že debaty se účastnili i zástupci stran, které podle předběžných průzkumů nemají dosáhnout ani na požadovaných 5 %.

Seznam debatujících (podle pořadí, jak je představil moderátor)

Ivana Bartošová (KDU-ČSL + ADS + nestraníci)
Josef Bernard (STAN + Zelení + Idealisté)
Ivo Grüner (ČSSD)
Ilona Mauritzová (ODS + TOP09)
Marie Pošarová (SPD)
Blanka Schröpferová (Demokratická Strana Zelených za práva zvířat)
Rudolf Špoták (Česká pirátská strana)
Jiří Valenta (KSČM)
Roman Zarzycký (ANO)

V začátcích jste díky moderátorovi ani neměli pocit, že byste se dívali na debatu k volbám o Plzeňském kraji. Vše se točilo kolem koronaviru a celostátních opatřeních. Zajímavé bylo ale slyšet názory současných představitelů kraje nebo například Josef Bernarda, který ještě nedávno kraj vedl.

Suma sumárum Josef Bernard (do 8.6.2020 hejtmanem Plzeňského kraje za ČSSD, nyní kandiduje jako nezávislý za STAN + Zelení + Idealisté ) se sám prezentoval jako nejlepší hejtman, který řízení v koronavirové krizi skvěle zvládl. To si ale rozhodně nemysleli jeho protivníci. Vytýkáno mu byl nejen nákup ochranných pomůcek bez certifikace. Na přetřes přišla i jeho koronavirová aféra poukazující na nedodržování karantény.

„Já si myslím, že v průběhu řešení covidu v Plzeňském kraji ta rada nebyla vzorem pro naše občany. Rada radila, jak se občané mají chovat, ale dva členové rady se nakazili, a bývalý hejtman Bernard dokonce porušil pravidla karantény, a to byla poslední kapka do poháru a došlo k jeho odstoupení z postu hejtmana. Takže nejdříve bychom si měli zamést před vlastním prahem a potom kritizovat centrální sféru,“ reagoval lídr komunistů Valenta na slova Josefa Bernarda.

Bernard to ale rozčílený Valentovi vrátil tím, že ho označil za agenta STB. „Pane Valento, já vím, že jste byl agentem StB, prosím vás, ale nedělejte epidemiologa a nedělejte lékaře. Já jsem přísně postupoval podle pokynů hygieny, řekla to i krajská hygienická stanice,“ reagoval Bernard, kterému v tu chvíli chyběl nadhled i klid.  

Slova Bernarda ovšem několikrát zpochybnil i lídr hnutí ANO Roman Zarzycký. „Jsem velmi překvapen z toho, co tu říkal bývalý hejtman Bernard a co říkala paní Bartošová za KDU, já celkem chápu rétoriku, kterou opozice vede a chce za každou cenu pranýřovat vládu, ale já tu jsem jako zástupce opozice Plzeňského kraje.“

A následně byl Zarzycký ještě důraznější a označil Bernarda za přeběhlíka. „Pan Bernard je tuším 90 dní v jiné politické straně. On se rozhodl, že uteče, přeběhne, a ve chvíli, kdy přeběhl, tak hází špínu na nás. Ale především, Plzeňský kraj pod jeho vedením vůbec nefungoval správně, a dal jsem tady několik konkrétních příkladů,“ řekl Roman Zarzycký kandidující za ANO.

Možná se bývalý hejtman drží přísloví "Koho chleba jíš, toho píseň zpíváš". Bernard nešetřil kritikou nejen na ANO, ale i na vládnoucí ČSSD, tedy stranu, kde býval členem. „Přiznáváte vinu, že věci nefungují tak, jak by měly, když jste bývalým členem ČSSD?“ zeptal se proto Bernarda moderátor Řezníček. Bývalý hejtman prý věci dokázal tolerovat na jaře (to byl ještě hejtmanem za ČSSD), nyní už ale ne.

Ani Ivo Grüner (ČSSD) se nevyhnul kritice svojí strany na centrální úrovni. Ještě zajímavější byla ale jeho slova o zásluhách ČSSD v Plzeňském kraji při stavbě obchvatu.  

„Sociální demokracie byla ta, kdo začala stavět a která ho také staví v současnosti. Takže já musím jenom říct, že jsme byli úspěšní, nejúspěšnější…“ chválil Grüner sociální demokracii ve vedení kraje.

Pár minut poté, se ale zdálo, že sociální demokracie už takové zásluhy neměla.

„Sociální demokracie přišla k vládě kraje v roce 2008 a ty plány již byly dávno hotovy. Podle mě se to stalo nesystémově, ale daleko před tím, než sociální demokracie přišla do vedení Plzeňského kraje,“ uvedl Grüner.

Na to ale reagoval moderátor. „Nebyla sociální demokracie i před tím ve vládě?

Grüner: "Určitě. To je rozhodnutí přece města, jak jste správně řekl, a kraje. Kraj a město se rozhodli, tenkrát pod vedením ODS, že půjdou touhle cestou. My bereme jen to, co jsme zdědili a snažíme se to dělat kvalitně."

Tak čert, aby se v tom vyznal. Je to zásluha sociální demokracie, jsou nejúspěšnější, začali…ale nakonec to rozhodla ODS.

„Obchvat je samozřejmě zahájený, je zase potřeba říct, aby se nepřipisovaly falešné body, protože mí kolegové to používají na svých billboardech a reklamních plochách, je to především investice z IROPu, tedy Ministerstva pro místní rozvoj, kde máme ministra už od roku 2014 a ¾ té investice obchvatu je z těchto prostředků. Pak je tam samozřejmě participace města,“ uvedl Roman Zarzycký.

Po koronaviru a obchvatu se dostalo i na priority jednotlivých stran pro Plzeňský kraj. Moc konkrétních věcí ale nepadlo.

ČSSD chce investovat do učňovského školství, i když jak Ivo Grüner řekl v debatě, v této problematice už je kraj na vysoké úrovni.

Ivana Bartošová zase vysvětlovala jaké budou dotační tituly pro absolventy vysokých škol, kteří by chtěli začít podnikat. Mimochodem její strana KDU -ČSL je toto volební období u moci, proto se i moderátor divil proč se doposud tyto dotační tituly nerealizovaly.

Blanka Schröpferová (Demokratická Strana Zelených za práva zvířat) opakovala, že mají v plánu zejména ochranu zvířat. „Hlavně na ochranu zvířat, přírody, krajiny, ale chápeme, že investice jsou důležité,“ uvedla Schröpferová. „Mě by zajímalo, co byste dělali pro lidi? Ptal se opakovaně moderátor.

Ilona Mauritzová vysvětlovala, jak podporovat to, aby lidé zůstávali na vesnicích. Podle ní je to o dopravě, dostupnosti škol a podpoře malých a středních titulů. K tomu lze dodat jediné, co pro to dělala ODS dosud, když je ve vedení kraje?

A tak bychom mohli pokračovat dále…

Pokud jste debatu neslyšeli, podívejte se sami zde.

A hlavně, ať už je váš kandidát kdokoliv, jděte k volbám.

Zdroj: Česká televize

Na 98 kilometru dálnice D5 u Blatnice vzplál motor dodávky převážející cigarety.

V místě požáru zasahovali hasiči a policie řídila dopravu.

Zcela neprůjezdný byl pravý jízdní pruh, ale také neprůjezdná zpevněná krajnice (odstavný pruh). Místem se projíždělo se zvýšenou opatrností.

Z místa nebyly hlášeny zraněné osoby.

Foto: HZSPK

Na kamenný podstavec nedaleko kašny v Černošíně se opět vrátila socha svatého Floriána z roku 1748, která byla zrestaurována v rámci Plánu rozvoje péče o kulturní památky na správním území města, jak uvedla starosta Miroslav Plincelner. " Tato socha patří ke klenotům města a zasluhuje oprávněnou péči. Jedná se pískovcovou barokní plastiku v životní velikosti na hranolovém podstavci s volutami. Socha je datována do roku 1748 a zub času se na soše dost podepsal. Restauroval ji pan Petr Círl," vysvětluje Miroslav Plincelner.

Město investovalo do opravy 130 tisíc korun, ale pokusí se získat i nějakou dotaci. "Za tyto peníze došlo k očištění díla, penetraci, byly také doplněny chybějící modulace. Na čelní stěně býval také nápis, ten byl obnoven a chyběl hrot praporce," vyjmenoval opravy sochy starosta.

Opravené sochy si už obyvatelé všimli. "Já jsem rád, že se to opravuje, zvláště památky několik století staré. Florián tu je skoro 300 let. Jen je škoda, že se ta socha trochu ztrácí mezi stromy," řekl Pavel Klepsa. 

Lucie Grundlochová chodí kolem s kočárkem. "Myslím si, že právě tato socha si renovaci fakt zaslouží, je tady spoustu let a je to vlastně patron hasičů. Pro někoho je možná nenápadná, ale já myslím, že je důležitá jako podpora našich úžasných hasičů," řekla mladá maminka.

Foto: Martina Sihelská

Při křtu 24. září dostala malá lvíčátka jména Fazan (vládce) a Farida (jedinečná nebo vzácná). Kmotrem malých lvíčat se stal 1. náměstek primátora města Plzně Roman Zarzycký. Tomu ředitel zoo děkoval hlavně za podporu, které se zahradě dostalo, aby překonala ztráty způsobené dopadem koronavirové pandemie.

Ředitel plzeňské zoo nešetřil při křtu slovy chvály, náměstka primátora dokonce označil za frajera. „Chtěl bych opravdu velmi poděkovat za spolupráci, je obrovská až pro mě neuvěřitelná, protože jsme byli v opravdu tíživé situaci díky koronaviru. Byli jsme 2,5 měsíce byli bez návštěvníků a propad byl více než 20 milionů, což bylo téměř likvidační, vzpomenu si na řadu německých či anglických, světových zoo, které padly. Protože byly soukromé nebo protože město nemělo peníze. My jsme naštěstí nedopadli jako řada západoevropských zoo, dopadli jsme krásně. Zrovna včera přišlo z Rady města Plzně potvrzení, že jsme získali 16 milionů na likvidaci těch finančních problémů kvůli koronaviru. Takže, za to si ještě jednou dovolím poděkovat, protože jste velkej frajer a protože máte rád zahradu a vážíme si toho,“ uvedl ředitel zoo směrem k Romanu Zarzyckému.

A slova díků se od náměstka dočkal také ředitel zahrady. „Já bych zase ocenil vás, jak se vám povedlo nastavit tady zaměstnance a péči o zvířata v době, kdy to bylo opravdu složité, takže za to především děkuji já Vám, pane řediteli. Zároveň děkuji celému vašemu týmu,“ uvedl Roman Zarzycký.

Náměstek byl na křest pozván s celou rodinou, jeho obě dcery byly z malých lvíčátek unesené. „Moje dcera Lotynka tu kdysi se mnou křtila lvíčátko, dostalo jméno Luisa podle oblíbené knihy mé dcery Luisa a Lotka. No a protože mi moje starší dcera Anetka vyčítala, že Lotka už křtila, tak přišla rovnou celá rodina. Tedy s výjimkou syna, který bohužel musel do školy,“ usmíval se před křtem Roman Zarzycký.

Malá lvíčátka se v plzeňské zoo narodila 4. srpna. Pečuje o ně samice Tamika.

Plzeňská zoo chová berberské lvy (Panthera leo leo) od roku 2002, reprodukce se daří od roku 2016 od tria Mates (*2010 Olomouc), Tamika a Neyla (*1.7.2014 Hannover). Prvním odchovem byla samice Amira 12.9.2016 (Mates/Tamika). Následoval Baqir od Neyly, trojčata od Tamiky a Luisa aka Esma od Tamiky. Z prvních odchovů jsou nyní 3 lvi v různých francouzských zoo a nejstarší, Amira v Rakousku (už je sama matkou).

Dne 18.9. 2020 se odstěhoval lev Dabir do Zoo Chleby ve Středočeském kraji jako poslední z první skupiny odchovanců. Podle webu zootierliste.de nyní chová berberské lvy 30 zoo v Evropě. V letech 1940-2000 chovala Zoo Plzeň lvy pustinné bez přiřazení ke konkrétnímu poddruhu, poslední předchozí odchov se podařil v roce 1974.

Severoafrický poddruh lva, zvaný někdy také lev atlaský, byl ve 40. letech 20. století považován za v přírodě vyhubeného, později se zjistilo, že byl zachován v soukromém chovu marockých králů. Současná koordinovaná populace v lidské péči tak pochází z této linie.

Od 4.8. 2020 pečuje samice Tamika o další dvojčata, samce a samici. Při křtinách 24.9. obdržela lvíčata jména FAZAN – vládce a FARIDA - jedinečná, vzácná. Kmotrem se stal 1. náměstek primátora města Plzně Roman Zarzycký.

Žena kolem 12:45 dne 24. září telefonicky upozornila na muže, který se měl údajně podle všeho obnažovat v aleji "Kilometrovky" v Plzni.

Hlídka Městské policie Plzeň Lochotín byla pověřena tuto událost prověřit.  "Dle uvedeného popisu strážníci nalezli muže odpovídajícího popisu, který se před nimi i podivně choval.  Snažil se před hlídkou ukrýt mezi stromy a viditelně měl ztopořený pohlavní orgán," uvedla mluvčí Městské policie Plzeň Andrea Vlčková. 

Muž byl cizinec, ročník 1983, který měl povolený pobyt v ČR. 

Andrea Vlčková dodala: "Dále hlídce MP uvedl, že do těchto míst chodí pravidelně se nadýchat čerstvého vzduchu. Poté byl dotázán, zda-li používá nějaké stimulanty či trpí nějakým onemocněním, vzhledem k jeho ztopořenému pohlavnímu orgánu, načež uvedl, že ne a nechtěl dále odpovídat."

Oznamovtelka strážníkům potvrdila, že se jedná o muže, kterého viděla, a rovněž strážníkům sdělila, že jej zde nevidí poprvé.

FOTO: ilustrační, MP Plzeň

Kolem půl druhé odpoledne vyjížděli hasiči Plzeňského kraje k muži, který údajně uvízl pod stojící multikárou. K události došlo v obci Loučová na Sušicku. 

"Muž se pod stojící vozidlo měl dostat po pádu ze žebříku. Spadl tak nešťastně, že se prosmekl mezi kamenným ostěním příjezdové cesty a podvozkem vozidla a zůstal pod ním," oznámil tiskový mluvčí HZSPK Petr Poncar.

K vyproštění muže hasiči použili pneumatické vaky a stabilizační tyče, aby bylo možné jej bezpečně zpod vozidla vyprostit.

"Celá akce probíhala ve spolupráci se ZZS, která si pacienta následně převzala," dodal mluvčí hasičů Petr Poncar.

FOTO: HZSPK

Spolek Ulita na statku sdružuje děti i dospívající jedince s psychickým postižením, nejčastěji jde o autismus a depresivně-úzkostnou poruchu. Vedení spolku pořádá akce pro členy i širokou veřejnost a snaží se pro členy zajistit co nejpříjemnější sociální kontakt se světem.

"Milí přátelé, příznivci, sportovci, odvážní... Srdečně vás zveme na náš Charitativní svatováclavský běh," oznámil spolek na svém webu.

Charitativní akce se bude konat na státní svátek dne 28. září od 14:00 v Chouzovech u Plzně, konkrétně v zázemí spolku na adrese Chouzovy 23.

Návštěvníci se mohou těšit na kapelu Kvarcit, která všechny přítomné bezpochyby roztancuje. Startuje se v 15:00. Vedení spolku tento rok připravilo dvě trasy. Jedna je dlouhá 5,5 km, která je připravená pro ty odvážnější. Kratší trasa měří pouze 1,5 km. 

Nebude chybět ani občerstvení za příznivé ceny, na jehož výrobě se podíleli i členové spolku. Vstupné činí 150 Kč. Výtěžek půjde na podporu chodu spolku. 

Neváhejte... Přijďte si zaběhat a podpořit dobrou věc!

Více o spolku se dočtete zde. 

FOTO: Ulita na statku z.s.

Ve Stříbře probíhají stavební opravy u hřbitova, konkrétně se staví nová obvodová hřbitovní zeď. Jde o severní stranu v rámci druhé etapy. "Bylo nutné původní rozbitou zeď rozebrat a připravit nové základy, teď dochází ke stavbě nové ohradní zdi z přírodního kamene. Máme už hotovo asi sedmdesát procent, takže se pomalu chýlíme ke konci. Pak ještě přijde na řadu obnova okolní zeleně," uvedli zástupci města Stříbra.

Z východní strany je už nový trávník a několik vysazených stromů. "Parkový trávník bude i kolem starých opuštěných hrobů, o které se nikdo nestará. Dále zde budou u zdí vysázeny do konce května stromy, jsou navrženy habry, platany, hlohy a další. Postupně tu pak vznikne nová alej stromů," říká zahradnice města Petra Koukolíková.

Na hřbitov chodí pravidelně také Nikola Benešová. "My máme ten hřbitov docela hezký, akorát tam opravdu ta zeď padala a některé stromy byly špatné. Teď se to tam hodně mění, část zdí je hotová a vypadá to pěkně, ještě, kdyby tak byla odolná proti zlodějům, protože se tam pořád krade z hrobů. Jinak jsem ale ráda, že se to postupně upravuje a že bude další zeleň, to moc děkujeme," říká Benešová.

Foto: Martina Sihelská

Současná epidemiologická doba je složitá a FN Plzeň dělá vše pro to, aby druhá pandemická vlna proběhla bez následků jak mezi pacienty, tak i mezi zaměstnanci. Čísla pozitivních občanů narůstají řadu dnů, to je známý fakt celé společnosti.

Šíření epidemie onemocnění covid-19 v celorepublikovém měřítku nadále pokračuje. Podle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky se nyní onemocnění šíří rychleji. Dodržováním základních hygienických pravidel a preventivními opatřeními, jako jsou roušky, je možné riziko exponenciálního šíření koronaviru výrazně snížit.

K dnešnímu dni je ve FN Plzeň hospitalizováno 40 pacientů, 6 napojeno na UPV, 10 na lůžku JIP. "Můžeme potvrdit, že hospitalizovaných pacientů s nemocí covid-19 přibývá," reaguje tisková mluvčí nemocnice Gabriela Levorová.

FN Plzeň otevřela nový pavilon pro pozitivní pacienty. Vyčleněná kapacita je zatím dostačující, v případě jejího naplnění se otevřou další covidové stanice. Infekční klinika pro covidové pacienty nabízí 35 lůžek, interní pavilon v bývalé vojenské nemocnici pojme 50 pacientů (nově otevřený pavilon pro pozitivní pacienty) a dalších 11 lůžek jsou pracoviště JIP.

Poslední dobou se často hovoří o vysokém počtu nakažených zdravotních sester a lékařů. "Z celkové ho počtu zaměstnanců cca 1600 všeobecných sester a  900 lékařů je v současnosti 36 pozitivně testovaných zaměstnanců. K mírnému omezení provozu došlo jen na odborných ambulancích urologické kliniky, jinak provoz FN Plzeň běží v normálním režimu," uvádí na pravou míru mluvčí nemocnice Gabriela Levorová.

Aktuálně k dnešnímu dni je v Plzeňském kraji 1027 nakažených pacientů s koronavirem.

Nejčastějšími ohnisky, resp. místy šíření nákazy je rodinné prostředí, pracoviště, společenské akce (svatby, rodinné oslavy a setkání), sportovní akce (výskyt u sportovců – amatérských i profesionálních), školy (20 % nových případů), rizikové jsou také návraty ze zahraničí a přeshraniční pohyb obecně. „V tuto chvíli jsou plošná opatření, jako je omezení vnitřních hromadných akcí na stání, zavedení roušek ve všech prostorech školy, včetně tříd ve školách, a omezení noční otevírací doby provozů stravovacích služeb, zcela nezbytná. Další opatření budeme zvažovat v závislosti na vývoji epidemie,“ uvedl vedoucí Epidemiologické skupiny při MZ ČR Roman Chlíbek.

Roman Chlíbek také upozornil, že nejdůležitější cestou přenosu covid-19 jsou kapénky. Povinné nošení roušek ve všech vnitřních prostorách je dle něj klíčové. „Používání roušek může skutečně snížit počet osob v karanténě. Kapénky ale ulpívají také na plochách a na rukou, proto je třeba dezinfikovat sebe i předměty, kterých se dotýkáme. Důležitá je dezinfekce před jídlem a pitím. Omezit bychom měli taktéž doteky v obličeji, doteky s druhými lidmi a účast na hromadných akcích. Dodržování odstupu je klíčové. Není to o strachu z epidemie, ale o zodpovědném a rozumném přístupu,“ doplnil Roman Chlíbek.

Foto: ilustrační

Hranice mezi Českem a Německem zůstávají otevřené, nutné je ale dodržovat zpřísněná karanténní opatření. Při porušení pravidel hrozí pokuty i několik tisíc eur. Výjimku mají ale pendleři či řidiči kamionů.

„Kvůli vysokému počtu infikovaných varujeme před nenaléhavými a turistickými cestami do Česka s výjimkou Ústeckého a Moravskoslezského kraje,“ uvádí ministerstvo zahraničí informace týkající se České republiky.

Obyvatelé oblastí označených RKI za rizikové mohou do Německa i nadále cestovat. Pro překročení hranice ale musí mít test, který není starší než 48 hodin. Pokud ho nemají, musí nastoupit do karantény a rozbor absolvovat do 72 hodin v Německu. Když se koronavirus neprokáže, je možné karanténu ukončit.

Od prvního října se pravidla změní. Test na koronavirus při příjezdu do Německa už stačit nebude, ale bude vyžadována izolace, která bude moci skončit nejdříve po pěti dnech na základě negativního rozboru. Výjimky z těchto omezení mají zatím řidiči kamionů či pendleři, pokud nevykazují příznaky nemoci covid-19.

Foto: twitter Ministerstva vnitra

 V lesních lokalitách nebo poblíž lesa totiž hrozí srážky s lesní zvěří. "Zároveň by řidiči měli svou jízdu přizpůsobit tak, aby v případě výskytu lesní zvěře dokázali včas zareagovat. Ačkoliv ke střetu může dojít v jakoukoliv denní dobu, má vysoká z věř tendenci pohybovat se hlavně za svítání a za soumraku. V případě, že zahlédnete vysokou zvěř na silnici, vypněte dálková světla, přibrzděte a pomalu pokračujte," radí mluvčí policie Ivana Jelínková a dodává, aby řidič byl na pozoru i nadále. Zvěř se totiž často pohybuje ve větším počtu kusů, proto buďte obezřetní a počítejte raději s dalšími zvířaty.

Jak se zachovat, když už střetu se zvěří nelze zabránit? "V případě, že střetu již nemůžete zabránit, zkuste zachovat klid. Neměňte směr jízdy. Tímto manévrem může dojít k daleko závažnější havárii. Proto nestrhávejte volant, ani nijak nekličkujte. Schůdnější variantou je do zvířete najet," říká Ivana Jelínková.
Co se sraženým zvířetem? Lesní zvěř nepatří majiteli lesa ani nikomu jinému. Pokud však zvěř vozem srazíte, stává se majetkem mysliveckého sdružení, které má v místě dopravní nehody svoji honitbu. Jestliže se některý z řidičů rozhodne si sraženou zvěř odvézt s sebou domů, dopouští se protiprávního jednání. Navíc poraněné zvíře může člověka zranit.

Policisté doporučují celou událost nahlásit na linku tísňového volání Policie České republiky 158. Operační důstojník vyšle na místo dopravní policisty a kontaktuje hospodáře mysliveckého sdružení, v jehož teritoriu se dopravní nehoda stala. Ten se o zvíře postará a zajistí, aby bylo zvíře bezpečně odklizeno ze silnice.

Foto: HZSPK

Nový ministr zdravotnictví Roman Prymula ve středu shrnul nová opatření v boji proti šíření koronaviru. „Když se srovnáme s jednotlivými zeměmi v Evropě, tak naše data teď nejsou uspokojivá,“ uvedl Prymula.

Nová opatření se týkají převážně hromadných akcí. Počet diváků na velkovních akcích se omezí na 2 tisíce, pokud budou ve více sektorech, například při fotbalovém utkání. „Je v našem zájmu, aby byly tyto sportovní aktivity limitovány. Po ukončení zápasu dochází k poměrně blízkým kontaktům okolo stadionu,“ vysvětloval ministr zdravotnictví Roman Prymula.

Pokud budou diváci pouze v jednom sektoru, bude moci přijít maximálně 500 diváků. Co se týče vnitřních akcí, může se jich účastnit 1000 diváků, pokud budou rozděleny na sektory.

Venkovní akce na stání se budou moci konat pouze do účasti 50 osob. Dál platí zákaz vnitřních akcí na stání pro více než 10 lidí.

Opatření se týkají i kadeřnictví nebo holičšství. „Musí tam probíhat dezinfekce, pokud má kadeřník příznaky onemocnění, neměl by pracovat,“ uvedl Prymula. Samozřejmostí je také fakt, že když se zákazník cítí nemocně, měl by raději zůstat doma.

Zkrácení provozní doby v barech a restauracích už bylo občanům oznámeno. Místo o půlnoci buudou muset zavírat už ve 22 hodin. „Myslím, že to opatření není tak tvrdé, jak se prezentovalo, je časově omezené na limit 14 dnů. Asi se shodneme, že potřebujeme snížit počty nakažených,“ komentoval Prymula a projevil obavy, že by se zvýšený počet nakažených projevil i co se týče hospitalizovaných pacientů.

Omezení se zatím nebudou týkat školství. „Uzavírání zvlášť prvního stupně základních škol nepřichází v úvahu,“ uvedl ministr. Ředitelům pouze dříve Prymula doporučil v pátek vyhlásit ředitelské volno. Páteční uzavírá škol doporučil proto, že čtyři dny nepřítomnosti dětí ve školách mohou příznivě ovlivnit stav nakažených. Je ale na ředitelích škol, zda své školy v pátek uzavřou.

Foto: ilustrační

Ceníky na dobu neurčitou klesnou v průměru o 9 % u elektřiny a o 11 % u plynu. Za každou megawatthodinu spotřeby tak české domácnosti uspoří u elektřiny 230 korun a u plynu 120 korun.

„Máme pro naše zákazníky i celou Českou republiku dobrou zprávu. Ceny elektřiny i plynu na burzách během epidemie COVID klesly a nám se je pro naše zákazníky podařilo nakoupit výhodněji. Plníme tak svůj slib, že pokud ceny na burzách vydrží níže delší dobu, budou z toho mít prospěch i naší zákazníci,“ říká místopředseda představenstva a ředitel divize obchod a strategie ČEZ Pavel Cyrani.

Snížení se netýká jen domácností. Od 1. října sníží ČEZ Prodej ve stejné výši také ceny elektřiny a plynu pro živnostníky a malé firmy. V podobné výši klesnou ceníky od listopadu také u ČEZ ESCO, které dodává elektřinu a plyn středním a větším firmám nebo veřejné správě.

„Ceny elektřiny snižujeme jako první, výrazně a napříč všemi produkty. U plynu jsme navíc se slevou 11 procent daleko před našimi konkurenty. Zákazník, který od nás odebírá elektřinu i plyn, tedy uspoří dvojnásobně,“ říká generální ředitel ČEZ Prodej Tomáš Kadlec. „U všech produktů si mohou zákazníci nové ceníky už teď prohlédnout na našich webových stránkách. Jak u elektřiny, tak u plynu snižujeme ceny ještě před nastávající topnou sezonou, aby měli z tohoto kroku zákazníci co největší užitek,“ uzavírá Tomáš Kadlec.

Foto: ČEZ

Hravý podzim v plzeňské zoo vrcholí na sv. Václava

Každoroční svatováclavský program na státní svátek 28. září v Zoologické a botanické zahradě města Plzně nabídne v pondělí jejím návštěvníkům – zejména rodinám s dětmi – soutěžní procházku přes tři světadíly. Od expozice s africkými a asijskými zvířaty povede k těm evropským a vyvrcholí na vyhlídce nad medvědím výběhem. Ještě před tím se mohou návštěvníci ve výběhu, který  dříve obývali pižmoni, podívat na nová zvířata v zoo – jaky.

Začátek soutěžní vědomostní a dovednostní stezky bude poblíž hlavní pokladny v ul. Pod Vinicemi. Absolvovat ji bude možné mezi 10. a 17. hod. Úspěšní soutěžící se mohou těšit na zajímavé ceny.

Programový blok nazvaný Hravý podzim pokračuje v sobotu 3. října v rámci mezinárodního dne ochrany zvířat od 13 do 17 hod. Zvířecí sobotou před Tropickým pavilonem. Ve 14,30 hod. se stane jejím vrcholem tradiční sraz plyšových zvířátek o ceny.

Foto:Milan Svoboda

Dva roky působí jako 1. náměstek primátora města Plzně. V kanceláři na magistrátu ale Roman Zarzycký netráví tolik času. Až do večera se setkává s lidmi, řeší věci na místě. Ve své gesci má sport, řídí strategický rozvoj v městských firmách, také například zoo a působí jako předseda představenstva PMPD. Tuto funkci vykonává zcela bez nároku na honorář. Své zkušenosti z vedení města chce uplatnit v kraji.
 
Jedno z vašich volebních hesel pro Plzeňský kraj je „30 000 000 Kč ročně do sportovišť zajistíme“. V Plzni je vidět, že za vašeho vedení sport dostává řadu dotací, opravují se sportoviště, která léta chátrala. Dá se to ale přenést i na celý region?

Určitě. Jedna věc je, aby děti i v menších obcích měly dostupné sportovní aktivity. A druhá věc je, aby k tomu měly také dostatečné zázemí, hřiště, sportoviště. Uvedu to na konkrétních příkladech. V plzeňských Liticích se nám podařilo vybudovat hřiště pro pozemní hokej, které patří k nejlepším v republice. Hrát se tu mohou i mezinárodní a světové turnaje. V místním klubu přibylo mnoho nových členů a tým nám to vrací, patří ke špičce v republice, vyhrál ligu. Navíc hřiště slouží i k dalším sportovním aktivitám. Ve zdejší TJ už lze hrát i fotbal a házenou. Takto to může fungovat i na jakékoliv menší obci.

V Plzni na Lochotíně dlouhá léta chátrala Prokopávka, podařilo se sehnat finance a začala rekonstrukce. Během několika měsíců to bude jeden z nejmodernějších sportovně-rekreačních areálů. A mohl bych jmenovat dál, rekonstruuje se bazén na Slovanech, hokejová akademie má super moderní zázemí s tělocvičnou a ubytovnou a tak dále. Vidíte, že se v Plzni sportovní areály daří opravovat, totéž zajistíme v kraji. Je to všechno jen o poctivé, dlouhodobé a koncepční práci. Myslím, že jsem za dva roky ukázal, že to opravdu lze.

Vy sám jste velkým fandou nejrůznějších sportů, jako malý jste závodně plaval. Pro Martina Straku jste nějakou dobu vedl hokejový klub. Jak to máte se sportem nyní?
Mám blízko i teď k celé řadě sportů, nejen kvůli mé práci, ale také díky mým třem dětem. Syn hraje fotbal na Viktorce a chodíme spolu často na fotbal. Starší dceru doprovázím na koně. Nejmenší, tříletou zatím tipuji na tancování. No a s celou rodinou chodíme fandit na hokej, házenou i třeba florbal nebo americký fotbal. Také tu nejmladší, ani ne tříletou, už beru s sebou. Spolu jsme si užili nádherný atletický víkend v Plzni, když probíhalo ve Skvrňanech mistrovství ČR.
 
Jako sportovního fanouška vás ale musí velmi mrzet dopad koronavirové pandemie na sport.
To tedy velmi. Trochu trpím, nejen za fanoušky, ale i za sportovní kluby. Snažili jsme se pomoci všem sportovním organizacím a klubům v této nelehké situaci. V kritické situaci se ocitly i velké kluby, nejen ty malé. Vyčlenili jsme zhruba 7,5 milionu na pomoc i těm nejmenším klubům.
 
Jste před volbami optimista? Vyhráli jste v roce 2016 volby do krajského zastupitelstva a jste v opozici. Toto jste zažili i v Plzni v roce 2014.
 K lidem přistupuji s pokorou, jsem vděčný, pokud se setkávám s pozitivními ohlasy při kontaktní kampani. Abych odpověděl, věřím, že vyhrajeme a dostaneme šanci měnit věci k lepšímu. Vyhráli jsme volby v roce 2014 a staré struktury nás poslaly do opozice. Vyhráli jsme volby v roce 2016 do kraje a skončili jsme zase v opozici. Zlom nastal v roce 2018, kdy jsme znovu vyhráli a poprvé jsme utvořili koalici v Plzni. Mám skvělý tým lidí, se zkušenostmi, pracují poctivě, jsou za nimi vidět výsledky. Nejsou za námi žádné kauzy, které znáte z minulosti. A chceme tak pracovat i pro celý kraj.
 
Proto vaše hlavní volební heslo zní první hejtman pro lidi?

Přesně to jsme chtěli říci. Jsme připraveni pracovat pro lidi, poctivě a s velkým nasazením, řešit skutečné problémy obyvatel. Každé místo má svůj vlastní problém. Někde řeší sucho, jinde zase mají 50 kilometrů daleko doktora, v dalším místě je zase silnice samá díra. Náš tým má velkou místní znalost, což je samozřejmě velmi důležité. Těžko vyřešíte nějaký problém, když o něm ani nevíte. Navíc je velmi důležité nedělat věci stylem po nás potopa.

Politik je zvolený na 4 roky, ale některé investice jsou prostě dlouhodobější a věci musí fungovat i po jeho odchodu. My máme připraveno i několik dlouhodobých projektů. Není přece důležité, kdo bude u nové silnice stříhat pásku při slavnostním otevření. Nejdůležitější je, aby nová silnice sloužila lidem. Volební sliby všech stran jsou podobné a tradiční strany už šance měly. Vezměte si jejich 4 nebo 8 let staré volební sliby a řekněte si, co vlastně dokázaly. My jdeme makat a jsem připraven na to, že nám po 4 letech lidé vystaví účet.