Předvolební debatu lídrů politických stran odvysílala Česká televize. Jak v ní uspěli kandidáti na hejtmana Plzeňského kraje? Proč bývalý hejtman kandidující nyní za jinou stranu neudržel nervy na uzdě?
Politické debaty určitě neukážou vše, ale můžete si rozhodně udělat obrázek o jednotlivých kandidátech. V debatě věnované Plzeňskému kraji se jich „utkalo“ celkem 9.
ČT nazvala debatu souboj lídrů politických sil, které mají největší volební potenciál v Plzeňském kraji. Faktem ale je, že debaty se účastnili i zástupci stran, které podle předběžných průzkumů nemají dosáhnout ani na požadovaných 5 %.
Seznam debatujících (podle pořadí, jak je představil moderátor)
Ivana Bartošová (KDU-ČSL + ADS + nestraníci)
Josef Bernard (STAN + Zelení + Idealisté)
Ivo Grüner (ČSSD)
Ilona Mauritzová (ODS + TOP09)
Marie Pošarová (SPD)
Blanka Schröpferová (Demokratická Strana Zelených za práva zvířat)
Rudolf Špoták (Česká pirátská strana)
Jiří Valenta (KSČM)
Roman Zarzycký (ANO)
V začátcích jste díky moderátorovi ani neměli pocit, že byste se dívali na debatu k volbám o Plzeňském kraji. Vše se točilo kolem koronaviru a celostátních opatřeních. Zajímavé bylo ale slyšet názory současných představitelů kraje nebo například Josef Bernarda, který ještě nedávno kraj vedl.
Suma sumárum Josef Bernard (do 8.6.2020 hejtmanem Plzeňského kraje za ČSSD, nyní kandiduje jako nezávislý za STAN + Zelení + Idealisté ) se sám prezentoval jako nejlepší hejtman, který řízení v koronavirové krizi skvěle zvládl. To si ale rozhodně nemysleli jeho protivníci. Vytýkáno mu byl nejen nákup ochranných pomůcek bez certifikace. Na přetřes přišla i jeho koronavirová aféra poukazující na nedodržování karantény.
„Já si myslím, že v průběhu řešení covidu v Plzeňském kraji ta rada nebyla vzorem pro naše občany. Rada radila, jak se občané mají chovat, ale dva členové rady se nakazili, a bývalý hejtman Bernard dokonce porušil pravidla karantény, a to byla poslední kapka do poháru a došlo k jeho odstoupení z postu hejtmana. Takže nejdříve bychom si měli zamést před vlastním prahem a potom kritizovat centrální sféru,“ reagoval lídr komunistů Valenta na slova Josefa Bernarda.
Bernard to ale rozčílený Valentovi vrátil tím, že ho označil za agenta STB. „Pane Valento, já vím, že jste byl agentem StB, prosím vás, ale nedělejte epidemiologa a nedělejte lékaře. Já jsem přísně postupoval podle pokynů hygieny, řekla to i krajská hygienická stanice,“ reagoval Bernard, kterému v tu chvíli chyběl nadhled i klid.
Slova Bernarda ovšem několikrát zpochybnil i lídr hnutí ANO Roman Zarzycký. „Jsem velmi překvapen z toho, co tu říkal bývalý hejtman Bernard a co říkala paní Bartošová za KDU, já celkem chápu rétoriku, kterou opozice vede a chce za každou cenu pranýřovat vládu, ale já tu jsem jako zástupce opozice Plzeňského kraje.“
A následně byl Zarzycký ještě důraznější a označil Bernarda za přeběhlíka. „Pan Bernard je tuším 90 dní v jiné politické straně. On se rozhodl, že uteče, přeběhne, a ve chvíli, kdy přeběhl, tak hází špínu na nás. Ale především, Plzeňský kraj pod jeho vedením vůbec nefungoval správně, a dal jsem tady několik konkrétních příkladů,“ řekl Roman Zarzycký kandidující za ANO.
Možná se bývalý hejtman drží přísloví "Koho chleba jíš, toho píseň zpíváš". Bernard nešetřil kritikou nejen na ANO, ale i na vládnoucí ČSSD, tedy stranu, kde býval členem. „Přiznáváte vinu, že věci nefungují tak, jak by měly, když jste bývalým členem ČSSD?“ zeptal se proto Bernarda moderátor Řezníček. Bývalý hejtman prý věci dokázal tolerovat na jaře (to byl ještě hejtmanem za ČSSD), nyní už ale ne.
Ani Ivo Grüner (ČSSD) se nevyhnul kritice svojí strany na centrální úrovni. Ještě zajímavější byla ale jeho slova o zásluhách ČSSD v Plzeňském kraji při stavbě obchvatu.
„Sociální demokracie byla ta, kdo začala stavět a která ho také staví v současnosti. Takže já musím jenom říct, že jsme byli úspěšní, nejúspěšnější…“ chválil Grüner sociální demokracii ve vedení kraje.
Pár minut poté, se ale zdálo, že sociální demokracie už takové zásluhy neměla.
„Sociální demokracie přišla k vládě kraje v roce 2008 a ty plány již byly dávno hotovy. Podle mě se to stalo nesystémově, ale daleko před tím, než sociální demokracie přišla do vedení Plzeňského kraje,“ uvedl Grüner.
Na to ale reagoval moderátor. „Nebyla sociální demokracie i před tím ve vládě?
Grüner: "Určitě. To je rozhodnutí přece města, jak jste správně řekl, a kraje. Kraj a město se rozhodli, tenkrát pod vedením ODS, že půjdou touhle cestou. My bereme jen to, co jsme zdědili a snažíme se to dělat kvalitně."
Tak čert, aby se v tom vyznal. Je to zásluha sociální demokracie, jsou nejúspěšnější, začali…ale nakonec to rozhodla ODS.
„Obchvat je samozřejmě zahájený, je zase potřeba říct, aby se nepřipisovaly falešné body, protože mí kolegové to používají na svých billboardech a reklamních plochách, je to především investice z IROPu, tedy Ministerstva pro místní rozvoj, kde máme ministra už od roku 2014 a ¾ té investice obchvatu je z těchto prostředků. Pak je tam samozřejmě participace města,“ uvedl Roman Zarzycký.
Po koronaviru a obchvatu se dostalo i na priority jednotlivých stran pro Plzeňský kraj. Moc konkrétních věcí ale nepadlo.
ČSSD chce investovat do učňovského školství, i když jak Ivo Grüner řekl v debatě, v této problematice už je kraj na vysoké úrovni.
Ivana Bartošová zase vysvětlovala jaké budou dotační tituly pro absolventy vysokých škol, kteří by chtěli začít podnikat. Mimochodem její strana KDU -ČSL je toto volební období u moci, proto se i moderátor divil proč se doposud tyto dotační tituly nerealizovaly.
Blanka Schröpferová (Demokratická Strana Zelených za práva zvířat) opakovala, že mají v plánu zejména ochranu zvířat. „Hlavně na ochranu zvířat, přírody, krajiny, ale chápeme, že investice jsou důležité,“ uvedla Schröpferová. „Mě by zajímalo, co byste dělali pro lidi? Ptal se opakovaně moderátor.
Ilona Mauritzová vysvětlovala, jak podporovat to, aby lidé zůstávali na vesnicích. Podle ní je to o dopravě, dostupnosti škol a podpoře malých a středních titulů. K tomu lze dodat jediné, co pro to dělala ODS dosud, když je ve vedení kraje?
A tak bychom mohli pokračovat dále…
Pokud jste debatu neslyšeli, podívejte se sami zde.
A hlavně, ať už je váš kandidát kdokoliv, jděte k volbám.
Zdroj: Česká televize
Plné ruce práce měli hasiči v pátek před osmou hodinou ranní, kdy vyjížděli k nahlášenému požáru dodávky na 98 km dálnice D5. Dodávka převážela cigarety.
Na 98 kilometru dálnice D5 u Blatnice vzplál motor dodávky převážející cigarety.
V místě požáru zasahovali hasiči a policie řídila dopravu.
Zcela neprůjezdný byl pravý jízdní pruh, ale také neprůjezdná zpevněná krajnice (odstavný pruh). Místem se projíždělo se zvýšenou opatrností.
Z místa nebyly hlášeny zraněné osoby.
Foto: HZSPK
Téměř tři stovky let je u černošínské kašny na náměstí socha svatého Floriána. Zub času se na ní mnohokrát podepsal. Teď je jako nová! Restaurátor ji celou zrenovoval a doplnil i nápis na podstavci.
Na kamenný podstavec nedaleko kašny v Černošíně se opět vrátila socha svatého Floriána z roku 1748, která byla zrestaurována v rámci Plánu rozvoje péče o kulturní památky na správním území města, jak uvedla starosta Miroslav Plincelner. " Tato socha patří ke klenotům města a zasluhuje oprávněnou péči. Jedná se pískovcovou barokní plastiku v životní velikosti na hranolovém podstavci s volutami. Socha je datována do roku 1748 a zub času se na soše dost podepsal. Restauroval ji pan Petr Círl," vysvětluje Miroslav Plincelner.
Město investovalo do opravy 130 tisíc korun, ale pokusí se získat i nějakou dotaci. "Za tyto peníze došlo k očištění díla, penetraci, byly také doplněny chybějící modulace. Na čelní stěně býval také nápis, ten byl obnoven a chyběl hrot praporce," vyjmenoval opravy sochy starosta.
Opravené sochy si už obyvatelé všimli. "Já jsem rád, že se to opravuje, zvláště památky několik století staré. Florián tu je skoro 300 let. Jen je škoda, že se ta socha trochu ztrácí mezi stromy," řekl Pavel Klepsa.
Lucie Grundlochová chodí kolem s kočárkem. "Myslím si, že právě tato socha si renovaci fakt zaslouží, je tady spoustu let a je to vlastně patron hasičů. Pro někoho je možná nenápadná, ale já myslím, že je důležitá jako podpora našich úžasných hasičů," řekla mladá maminka.
Foto: Martina Sihelská
V plzeňské zoo mají dvě roztomilá malá lvíčátka. A od 24. září už mají i oficiální jména. Co znamená Fazan a Farida? Jak probíhal křest? A kdo byl kmotrem? Čtěte v článku a podívejte se na fotky a video.
Při křtu 24. září dostala malá lvíčátka jména Fazan (vládce) a Farida (jedinečná nebo vzácná). Kmotrem malých lvíčat se stal 1. náměstek primátora města Plzně Roman Zarzycký. Tomu ředitel zoo děkoval hlavně za podporu, které se zahradě dostalo, aby překonala ztráty způsobené dopadem koronavirové pandemie.
Ředitel plzeňské zoo nešetřil při křtu slovy chvály, náměstka primátora dokonce označil za frajera. „Chtěl bych opravdu velmi poděkovat za spolupráci, je obrovská až pro mě neuvěřitelná, protože jsme byli v opravdu tíživé situaci díky koronaviru. Byli jsme 2,5 měsíce byli bez návštěvníků a propad byl více než 20 milionů, což bylo téměř likvidační, vzpomenu si na řadu německých či anglických, světových zoo, které padly. Protože byly soukromé nebo protože město nemělo peníze. My jsme naštěstí nedopadli jako řada západoevropských zoo, dopadli jsme krásně. Zrovna včera přišlo z Rady města Plzně potvrzení, že jsme získali 16 milionů na likvidaci těch finančních problémů kvůli koronaviru. Takže, za to si ještě jednou dovolím poděkovat, protože jste velkej frajer a protože máte rád zahradu a vážíme si toho,“ uvedl ředitel zoo směrem k Romanu Zarzyckému.
A slova díků se od náměstka dočkal také ředitel zahrady. „Já bych zase ocenil vás, jak se vám povedlo nastavit tady zaměstnance a péči o zvířata v době, kdy to bylo opravdu složité, takže za to především děkuji já Vám, pane řediteli. Zároveň děkuji celému vašemu týmu,“ uvedl Roman Zarzycký.
Náměstek byl na křest pozván s celou rodinou, jeho obě dcery byly z malých lvíčátek unesené. „Moje dcera Lotynka tu kdysi se mnou křtila lvíčátko, dostalo jméno Luisa podle oblíbené knihy mé dcery Luisa a Lotka. No a protože mi moje starší dcera Anetka vyčítala, že Lotka už křtila, tak přišla rovnou celá rodina. Tedy s výjimkou syna, který bohužel musel do školy,“ usmíval se před křtem Roman Zarzycký.
Malá lvíčátka se v plzeňské zoo narodila 4. srpna. Pečuje o ně samice Tamika.
Foto: QAP.CZ, Zoo PlzeňPohoršená žena upozornila na možného onanistu v aleji "Kilometrovky" v Plzni. Strážníci Městské policie Plzeň Lochotín byli vysláni toto telefonní oznámení ověřit.
Žena kolem 12:45 dne 24. září telefonicky upozornila na muže, který se měl údajně podle všeho obnažovat v aleji "Kilometrovky" v Plzni.
Hlídka Městské policie Plzeň Lochotín byla pověřena tuto událost prověřit. "Dle uvedeného popisu strážníci nalezli muže odpovídajícího popisu, který se před nimi i podivně choval. Snažil se před hlídkou ukrýt mezi stromy a viditelně měl ztopořený pohlavní orgán," uvedla mluvčí Městské policie Plzeň Andrea Vlčková.
Muž byl cizinec, ročník 1983, který měl povolený pobyt v ČR.
Andrea Vlčková dodala: "Dále hlídce MP uvedl, že do těchto míst chodí pravidelně se nadýchat čerstvého vzduchu. Poté byl dotázán, zda-li používá nějaké stimulanty či trpí nějakým onemocněním, vzhledem k jeho ztopořenému pohlavnímu orgánu, načež uvedl, že ne a nechtěl dále odpovídat."
Oznamovtelka strážníkům potvrdila, že se jedná o muže, kterého viděla, a rovněž strážníkům sdělila, že jej zde nevidí poprvé.
FOTO: ilustrační, MP Plzeň
Plzeňští hasiči zasahovali u neobvyklé události! Muž po pádu ze žebříku skončil pod multikárou. Celý zásah probíhal ve spolupráci se záchrannou službou.
Kolem půl druhé odpoledne vyjížděli hasiči Plzeňského kraje k muži, který údajně uvízl pod stojící multikárou. K události došlo v obci Loučová na Sušicku.
"Muž se pod stojící vozidlo měl dostat po pádu ze žebříku. Spadl tak nešťastně, že se prosmekl mezi kamenným ostěním příjezdové cesty a podvozkem vozidla a zůstal pod ním," oznámil tiskový mluvčí HZSPK Petr Poncar.
K vyproštění muže hasiči použili pneumatické vaky a stabilizační tyče, aby bylo možné jej bezpečně zpod vozidla vyprostit.
"Celá akce probíhala ve spolupráci se ZZS, která si pacienta následně převzala," dodal mluvčí hasičů Petr Poncar.
FOTO: HZSPK
Spolek Ulita na statku, pomáhající lidem s psychickým postižením, zve společně s SDH Želčany nejen běžce na Charitativní svatováclavský běh. Nebude chybět ani doprovodný program!
Spolek Ulita na statku sdružuje děti i dospívající jedince s psychickým postižením, nejčastěji jde o autismus a depresivně-úzkostnou poruchu. Vedení spolku pořádá akce pro členy i širokou veřejnost a snaží se pro členy zajistit co nejpříjemnější sociální kontakt se světem.
"Milí přátelé, příznivci, sportovci, odvážní... Srdečně vás zveme na náš Charitativní svatováclavský běh," oznámil spolek na svém webu.
Charitativní akce se bude konat na státní svátek dne 28. září od 14:00 v Chouzovech u Plzně, konkrétně v zázemí spolku na adrese Chouzovy 23.
Návštěvníci se mohou těšit na kapelu Kvarcit, která všechny přítomné bezpochyby roztancuje. Startuje se v 15:00. Vedení spolku tento rok připravilo dvě trasy. Jedna je dlouhá 5,5 km, která je připravená pro ty odvážnější. Kratší trasa měří pouze 1,5 km.
Nebude chybět ani občerstvení za příznivé ceny, na jehož výrobě se podíleli i členové spolku. Vstupné činí 150 Kč. Výtěžek půjde na podporu chodu spolku.
Neváhejte... Přijďte si zaběhat a podpořit dobrou věc!
Více o spolku se dočtete zde.
FOTO: Ulita na statku z.s.
Na několika místech byla rozpadlá ohradní hřbitovní zeď ve Stříbře. Ta se teď postupně opravuje. Nejdříve se v první etapě dělala východní strana a v druhé se pokračuje na severu. Na místo budou také vysázeny stromy a tráva.
Ve Stříbře probíhají stavební opravy u hřbitova, konkrétně se staví nová obvodová hřbitovní zeď. Jde o severní stranu v rámci druhé etapy. "Bylo nutné původní rozbitou zeď rozebrat a připravit nové základy, teď dochází ke stavbě nové ohradní zdi z přírodního kamene. Máme už hotovo asi sedmdesát procent, takže se pomalu chýlíme ke konci. Pak ještě přijde na řadu obnova okolní zeleně," uvedli zástupci města Stříbra.
Z východní strany je už nový trávník a několik vysazených stromů. "Parkový trávník bude i kolem starých opuštěných hrobů, o které se nikdo nestará. Dále zde budou u zdí vysázeny do konce května stromy, jsou navrženy habry, platany, hlohy a další. Postupně tu pak vznikne nová alej stromů," říká zahradnice města Petra Koukolíková.
Na hřbitov chodí pravidelně také Nikola Benešová. "My máme ten hřbitov docela hezký, akorát tam opravdu ta zeď padala a některé stromy byly špatné. Teď se to tam hodně mění, část zdí je hotová a vypadá to pěkně, ještě, kdyby tak byla odolná proti zlodějům, protože se tam pořád krade z hrobů. Jinak jsem ale ráda, že se to postupně upravuje a že bude další zeleň, to moc děkujeme," říká Benešová.
Foto: Martina Sihelská
Se stále narůstajícími čísly nakažených osob s onemocněním covid-19 v Plzeňském kraji začínají někteří obyvatelé propadat panice a hysterii. Fakultní nemocnice má ale míst pro pacienty stále dost.
Současná epidemiologická doba je složitá a FN Plzeň dělá vše pro to, aby druhá pandemická vlna proběhla bez následků jak mezi pacienty, tak i mezi zaměstnanci. Čísla pozitivních občanů narůstají řadu dnů, to je známý fakt celé společnosti.
Šíření epidemie onemocnění covid-19 v celorepublikovém měřítku nadále pokračuje. Podle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky se nyní onemocnění šíří rychleji. Dodržováním základních hygienických pravidel a preventivními opatřeními, jako jsou roušky, je možné riziko exponenciálního šíření koronaviru výrazně snížit.
K dnešnímu dni je ve FN Plzeň hospitalizováno 40 pacientů, 6 napojeno na UPV, 10 na lůžku JIP. "Můžeme potvrdit, že hospitalizovaných pacientů s nemocí covid-19 přibývá," reaguje tisková mluvčí nemocnice Gabriela Levorová.
FN Plzeň otevřela nový pavilon pro pozitivní pacienty. Vyčleněná kapacita je zatím dostačující, v případě jejího naplnění se otevřou další covidové stanice. Infekční klinika pro covidové pacienty nabízí 35 lůžek, interní pavilon v bývalé vojenské nemocnici pojme 50 pacientů (nově otevřený pavilon pro pozitivní pacienty) a dalších 11 lůžek jsou pracoviště JIP.
Poslední dobou se často hovoří o vysokém počtu nakažených zdravotních sester a lékařů. "Z celkové ho počtu zaměstnanců cca 1600 všeobecných sester a 900 lékařů je v současnosti 36 pozitivně testovaných zaměstnanců. K mírnému omezení provozu došlo jen na odborných ambulancích urologické kliniky, jinak provoz FN Plzeň běží v normálním režimu," uvádí na pravou míru mluvčí nemocnice Gabriela Levorová.
Aktuálně k dnešnímu dni je v Plzeňském kraji 1027 nakažených pacientů s koronavirem.
Nejčastějšími ohnisky, resp. místy šíření nákazy je rodinné prostředí, pracoviště, společenské akce (svatby, rodinné oslavy a setkání), sportovní akce (výskyt u sportovců – amatérských i profesionálních), školy (20 % nových případů), rizikové jsou také návraty ze zahraničí a přeshraniční pohyb obecně. „V tuto chvíli jsou plošná opatření, jako je omezení vnitřních hromadných akcí na stání, zavedení roušek ve všech prostorech školy, včetně tříd ve školách, a omezení noční otevírací doby provozů stravovacích služeb, zcela nezbytná. Další opatření budeme zvažovat v závislosti na vývoji epidemie,“ uvedl vedoucí Epidemiologické skupiny při MZ ČR Roman Chlíbek.
Roman Chlíbek také upozornil, že nejdůležitější cestou přenosu covid-19 jsou kapénky. Povinné nošení roušek ve všech vnitřních prostorách je dle něj klíčové. „Používání roušek může skutečně snížit počet osob v karanténě. Kapénky ale ulpívají také na plochách a na rukou, proto je třeba dezinfikovat sebe i předměty, kterých se dotýkáme. Důležitá je dezinfekce před jídlem a pitím. Omezit bychom měli taktéž doteky v obličeji, doteky s druhými lidmi a účast na hromadných akcích. Dodržování odstupu je klíčové. Není to o strachu z epidemie, ale o zodpovědném a rozumném přístupu,“ doplnil Roman Chlíbek.
Foto: ilustrační
Německo s výjimkou Ústeckého a Moravskoslezského kraje považuje území České republiky za epidemicky rizikovou oblast. Výjimku mají pendleři nebo řidiči kamionů.
Hranice mezi Českem a Německem zůstávají otevřené, nutné je ale dodržovat zpřísněná karanténní opatření. Při porušení pravidel hrozí pokuty i několik tisíc eur. Výjimku mají ale pendleři či řidiči kamionů.
„Kvůli vysokému počtu infikovaných varujeme před nenaléhavými a turistickými cestami do Česka s výjimkou Ústeckého a Moravskoslezského kraje,“ uvádí ministerstvo zahraničí informace týkající se České republiky.
Obyvatelé oblastí označených RKI za rizikové mohou do Německa i nadále cestovat. Pro překročení hranice ale musí mít test, který není starší než 48 hodin. Pokud ho nemají, musí nastoupit do karantény a rozbor absolvovat do 72 hodin v Německu. Když se koronavirus neprokáže, je možné karanténu ukončit.
Od prvního října se pravidla změní. Test na koronavirus při příjezdu do Německa už stačit nebude, ale bude vyžadována izolace, která bude moci skončit nejdříve po pěti dnech na základě negativního rozboru. Výjimky z těchto omezení mají zatím řidiči kamionů či pendleři, pokud nevykazují příznaky nemoci covid-19.
Foto: twitter Ministerstva vnitra
Zvýšit svoji obezřetnost by měli řidiči v podzimních měsících, především pokud se vydají na silnice v blízkosti lesního porostu a polí, za snížené viditelnosti nebo v nočních a brzkých ranních hodinách.
V lesních lokalitách nebo poblíž lesa totiž hrozí srážky s lesní zvěří. "Zároveň by řidiči měli svou jízdu přizpůsobit tak, aby v případě výskytu lesní zvěře dokázali včas zareagovat. Ačkoliv ke střetu může dojít v jakoukoliv denní dobu, má vysoká z věř tendenci pohybovat se hlavně za svítání a za soumraku. V případě, že zahlédnete vysokou zvěř na silnici, vypněte dálková světla, přibrzděte a pomalu pokračujte," radí mluvčí policie Ivana Jelínková a dodává, aby řidič byl na pozoru i nadále. Zvěř se totiž často pohybuje ve větším počtu kusů, proto buďte obezřetní a počítejte raději s dalšími zvířaty.
Jak se zachovat, když už střetu se zvěří nelze zabránit? "V případě, že střetu již nemůžete zabránit, zkuste zachovat klid. Neměňte směr jízdy. Tímto manévrem může dojít k daleko závažnější havárii. Proto nestrhávejte volant, ani nijak nekličkujte. Schůdnější variantou je do zvířete najet," říká Ivana Jelínková.
Co se sraženým zvířetem? Lesní zvěř nepatří majiteli lesa ani nikomu jinému. Pokud však zvěř vozem srazíte, stává se majetkem mysliveckého sdružení, které má v místě dopravní nehody svoji honitbu. Jestliže se některý z řidičů rozhodne si sraženou zvěř odvézt s sebou domů, dopouští se protiprávního jednání. Navíc poraněné zvíře může člověka zranit.
Policisté doporučují celou událost nahlásit na linku tísňového volání Policie České republiky 158. Operační důstojník vyšle na místo dopravní policisty a kontaktuje hospodáře mysliveckého sdružení, v jehož teritoriu se dopravní nehoda stala. Ten se o zvíře postará a zajistí, aby bylo zvíře bezpečně odklizeno ze silnice.
Foto: HZSPK
Počet diváků na venkovních sportovních akcích se omezí maximálně na 2 tisíce lidí. Uvnitř jich může přijít nejvíc tisíc. Provozní doba restaurací a barů bude omezena do 22 hodin zatím na 14 dní.
Nový ministr zdravotnictví Roman Prymula ve středu shrnul nová opatření v boji proti šíření koronaviru. „Když se srovnáme s jednotlivými zeměmi v Evropě, tak naše data teď nejsou uspokojivá,“ uvedl Prymula.
Nová opatření se týkají převážně hromadných akcí. Počet diváků na velkovních akcích se omezí na 2 tisíce, pokud budou ve více sektorech, například při fotbalovém utkání. „Je v našem zájmu, aby byly tyto sportovní aktivity limitovány. Po ukončení zápasu dochází k poměrně blízkým kontaktům okolo stadionu,“ vysvětloval ministr zdravotnictví Roman Prymula.
Pokud budou diváci pouze v jednom sektoru, bude moci přijít maximálně 500 diváků. Co se týče vnitřních akcí, může se jich účastnit 1000 diváků, pokud budou rozděleny na sektory.
Venkovní akce na stání se budou moci konat pouze do účasti 50 osob. Dál platí zákaz vnitřních akcí na stání pro více než 10 lidí.
Opatření se týkají i kadeřnictví nebo holičšství. „Musí tam probíhat dezinfekce, pokud má kadeřník příznaky onemocnění, neměl by pracovat,“ uvedl Prymula. Samozřejmostí je také fakt, že když se zákazník cítí nemocně, měl by raději zůstat doma.
Zkrácení provozní doby v barech a restauracích už bylo občanům oznámeno. Místo o půlnoci buudou muset zavírat už ve 22 hodin. „Myslím, že to opatření není tak tvrdé, jak se prezentovalo, je časově omezené na limit 14 dnů. Asi se shodneme, že potřebujeme snížit počty nakažených,“ komentoval Prymula a projevil obavy, že by se zvýšený počet nakažených projevil i co se týče hospitalizovaných pacientů.
Omezení se zatím nebudou týkat školství. „Uzavírání zvlášť prvního stupně základních škol nepřichází v úvahu,“ uvedl ministr. Ředitelům pouze dříve Prymula doporučil v pátek vyhlásit ředitelské volno. Páteční uzavírá škol doporučil proto, že čtyři dny nepřítomnosti dětí ve školách mohou příznivě ovlivnit stav nakažených. Je ale na ředitelích škol, zda své školy v pátek uzavřou.
Foto: ilustrační
ČEZ jako první energetika v Česku po několika letech sníží cenu elektřiny pro fixované i nefixované produkty. Výrazná sleva čeká na české domácnosti u ČEZ i v případě plynu.
Ceníky na dobu neurčitou klesnou v průměru o 9 % u elektřiny a o 11 % u plynu. Za každou megawatthodinu spotřeby tak české domácnosti uspoří u elektřiny 230 korun a u plynu 120 korun.
„Máme pro naše zákazníky i celou Českou republiku dobrou zprávu. Ceny elektřiny i plynu na burzách během epidemie COVID klesly a nám se je pro naše zákazníky podařilo nakoupit výhodněji. Plníme tak svůj slib, že pokud ceny na burzách vydrží níže delší dobu, budou z toho mít prospěch i naší zákazníci,“ říká místopředseda představenstva a ředitel divize obchod a strategie ČEZ Pavel Cyrani.
Snížení se netýká jen domácností. Od 1. října sníží ČEZ Prodej ve stejné výši také ceny elektřiny a plynu pro živnostníky a malé firmy. V podobné výši klesnou ceníky od listopadu také u ČEZ ESCO, které dodává elektřinu a plyn středním a větším firmám nebo veřejné správě.
„Ceny elektřiny snižujeme jako první, výrazně a napříč všemi produkty. U plynu jsme navíc se slevou 11 procent daleko před našimi konkurenty. Zákazník, který od nás odebírá elektřinu i plyn, tedy uspoří dvojnásobně,“ říká generální ředitel ČEZ Prodej Tomáš Kadlec. „U všech produktů si mohou zákazníci nové ceníky už teď prohlédnout na našich webových stránkách. Jak u elektřiny, tak u plynu snižujeme ceny ještě před nastávající topnou sezonou, aby měli z tohoto kroku zákazníci co největší užitek,“ uzavírá Tomáš Kadlec.
Foto: ČEZ
Zoologická a botanická zahrada města Plzně plánuje na státní svátek v pondělí 28. září nabitý program. Soutěžní procházku přes tři světadíly mezi 10. a 17. hodinou.
Hravý podzim v plzeňské zoo vrcholí na sv. Václava
Každoroční svatováclavský program na státní svátek 28. září v Zoologické a botanické zahradě města Plzně nabídne v pondělí jejím návštěvníkům – zejména rodinám s dětmi – soutěžní procházku přes tři světadíly. Od expozice s africkými a asijskými zvířaty povede k těm evropským a vyvrcholí na vyhlídce nad medvědím výběhem. Ještě před tím se mohou návštěvníci ve výběhu, který dříve obývali pižmoni, podívat na nová zvířata v zoo – jaky.
Začátek soutěžní vědomostní a dovednostní stezky bude poblíž hlavní pokladny v ul. Pod Vinicemi. Absolvovat ji bude možné mezi 10. a 17. hod. Úspěšní soutěžící se mohou těšit na zajímavé ceny.
Programový blok nazvaný Hravý podzim pokračuje v sobotu 3. října v rámci mezinárodního dne ochrany zvířat od 13 do 17 hod. Zvířecí sobotou před Tropickým pavilonem. Ve 14,30 hod. se stane jejím vrcholem tradiční sraz plyšových zvířátek o ceny.
Foto:Milan Svoboda
Proč má volební heslo 1. hejtman pro lidi, jak si představuje podporu sportovních areálů i klubů v kraji a jak se cítí před volbami? Dokáže být ještě optimista? Na to a mnohem víc odpovídá lídr ANO Roman Zarzycký.
Dva roky působí jako 1. náměstek primátora města Plzně. V kanceláři na magistrátu ale Roman Zarzycký netráví tolik času. Až do večera se setkává s lidmi, řeší věci na místě. Ve své gesci má sport, řídí strategický rozvoj v městských firmách, také například zoo a působí jako předseda představenstva PMPD. Tuto funkci vykonává zcela bez nároku na honorář. Své zkušenosti z vedení města chce uplatnit v kraji.
Jedno z vašich volebních hesel pro Plzeňský kraj je „30 000 000 Kč ročně do sportovišť zajistíme“. V Plzni je vidět, že za vašeho vedení sport dostává řadu dotací, opravují se sportoviště, která léta chátrala. Dá se to ale přenést i na celý region?
Určitě. Jedna věc je, aby děti i v menších obcích měly dostupné sportovní aktivity. A druhá věc je, aby k tomu měly také dostatečné zázemí, hřiště, sportoviště. Uvedu to na konkrétních příkladech. V plzeňských Liticích se nám podařilo vybudovat hřiště pro pozemní hokej, které patří k nejlepším v republice. Hrát se tu mohou i mezinárodní a světové turnaje. V místním klubu přibylo mnoho nových členů a tým nám to vrací, patří ke špičce v republice, vyhrál ligu. Navíc hřiště slouží i k dalším sportovním aktivitám. Ve zdejší TJ už lze hrát i fotbal a házenou. Takto to může fungovat i na jakékoliv menší obci.
V Plzni na Lochotíně dlouhá léta chátrala Prokopávka, podařilo se sehnat finance a začala rekonstrukce. Během několika měsíců to bude jeden z nejmodernějších sportovně-rekreačních areálů. A mohl bych jmenovat dál, rekonstruuje se bazén na Slovanech, hokejová akademie má super moderní zázemí s tělocvičnou a ubytovnou a tak dále. Vidíte, že se v Plzni sportovní areály daří opravovat, totéž zajistíme v kraji. Je to všechno jen o poctivé, dlouhodobé a koncepční práci. Myslím, že jsem za dva roky ukázal, že to opravdu lze.
Vy sám jste velkým fandou nejrůznějších sportů, jako malý jste závodně plaval. Pro Martina Straku jste nějakou dobu vedl hokejový klub. Jak to máte se sportem nyní?
Mám blízko i teď k celé řadě sportů, nejen kvůli mé práci, ale také díky mým třem dětem. Syn hraje fotbal na Viktorce a chodíme spolu často na fotbal. Starší dceru doprovázím na koně. Nejmenší, tříletou zatím tipuji na tancování. No a s celou rodinou chodíme fandit na hokej, házenou i třeba florbal nebo americký fotbal. Také tu nejmladší, ani ne tříletou, už beru s sebou. Spolu jsme si užili nádherný atletický víkend v Plzni, když probíhalo ve Skvrňanech mistrovství ČR.
Jako sportovního fanouška vás ale musí velmi mrzet dopad koronavirové pandemie na sport.
To tedy velmi. Trochu trpím, nejen za fanoušky, ale i za sportovní kluby. Snažili jsme se pomoci všem sportovním organizacím a klubům v této nelehké situaci. V kritické situaci se ocitly i velké kluby, nejen ty malé. Vyčlenili jsme zhruba 7,5 milionu na pomoc i těm nejmenším klubům.
Jste před volbami optimista? Vyhráli jste v roce 2016 volby do krajského zastupitelstva a jste v opozici. Toto jste zažili i v Plzni v roce 2014.
K lidem přistupuji s pokorou, jsem vděčný, pokud se setkávám s pozitivními ohlasy při kontaktní kampani. Abych odpověděl, věřím, že vyhrajeme a dostaneme šanci měnit věci k lepšímu. Vyhráli jsme volby v roce 2014 a staré struktury nás poslaly do opozice. Vyhráli jsme volby v roce 2016 do kraje a skončili jsme zase v opozici. Zlom nastal v roce 2018, kdy jsme znovu vyhráli a poprvé jsme utvořili koalici v Plzni. Mám skvělý tým lidí, se zkušenostmi, pracují poctivě, jsou za nimi vidět výsledky. Nejsou za námi žádné kauzy, které znáte z minulosti. A chceme tak pracovat i pro celý kraj.
Proto vaše hlavní volební heslo zní první hejtman pro lidi?
Přesně to jsme chtěli říci. Jsme připraveni pracovat pro lidi, poctivě a s velkým nasazením, řešit skutečné problémy obyvatel. Každé místo má svůj vlastní problém. Někde řeší sucho, jinde zase mají 50 kilometrů daleko doktora, v dalším místě je zase silnice samá díra. Náš tým má velkou místní znalost, což je samozřejmě velmi důležité. Těžko vyřešíte nějaký problém, když o něm ani nevíte. Navíc je velmi důležité nedělat věci stylem po nás potopa.
Politik je zvolený na 4 roky, ale některé investice jsou prostě dlouhodobější a věci musí fungovat i po jeho odchodu. My máme připraveno i několik dlouhodobých projektů. Není přece důležité, kdo bude u nové silnice stříhat pásku při slavnostním otevření. Nejdůležitější je, aby nová silnice sloužila lidem. Volební sliby všech stran jsou podobné a tradiční strany už šance měly. Vezměte si jejich 4 nebo 8 let staré volební sliby a řekněte si, co vlastně dokázaly. My jdeme makat a jsem připraven na to, že nám po 4 letech lidé vystaví účet.
Krajská hygienická stanice vydala dvě mimořádná opatření, platit začnou na území okresů Plzeň-město a Plzeň-jih od 23. září. V úterý 22. září zasedal Krizový štáb Plzeňského kraje. Aktuálně je v kraji nakaženo 871 lidí.
Plzeňský kraj má od pondělí 21. září na tzv. semaforu místa s oranžovou barvou, jde o okresy Plzeň - město a Plzeň-jih. Pro tyto okresy platí od středy opatření.
Od středy 23. září platí pro Plzeň-město Plzeň-jih nová opatření, týkají se roušek i vysokoškoláků
Mimořádné opatření KHS Plzeňského kraje č. 4/2020 ze dne 21. 9. 2020
Výjimky platí pro děti do dvou let věku, osoby s poruchou intelektu,autistického spektra, s kognitivní poruchou či závažnou alterací duševního stavu, jejichž mentální schopnosti či aktuální duševní stav neumožňují dodržování tohoto zákazu,osoby při provádění autorského díla, osoby přednášející a osoby účinkující při tvorbě a výrobě audiovizuálního díla nebo pořadu, moderátory, redaktory a další osoby vystupující v rozhlasových, televizních a dalších pořadech, sportovce nebo cvičící osoby v době tréninku, cvičení, zápasu, soutěže apod.
Mimořádné opatření KHS Plzeňského kraje č. 5/2020 ze dne 21. 9. 2020
Zákaz se nevztahuje na: individuální návštěvy knihoven a studoven, individuální konzultace, zkušenosti za přítomnosti nejvýše 10 osob, laboratorní, experimentální nebo uměleckou práci za přítomnosti nejvýše 15 osob, klinickou a praktickou výuku a praxi.
Přechod na distanční výuku už oznámila v úterý 22. září plzeňská ZČU. Psali jsme zde. Některé základní školy vyhlašují na základě apelu ministra zdravotnictví Prymuly v pátek 25. září ředitelské volno.
V Plzeňském kraji zasedl kvůli situaci související s koronavirem krizový štáb.
Jednání Krizového štábu PK se uskutečnilo v úterý 22. září částečně videokonferenčním přenosem. Zástupci Krajské hygienické stanice PK (KHS) sdělili nová mimořádná opatření a zhodnotili situaci v kraji.
Náměstkyně vykonávající funkci hejtmana Marcela Krejsová nabídla KHS pomoc při personálním zajištění na call centrech. Na základě poptávky, kterou provedl odbor školství na vyšších odborných školách, je možné využít studenty, kteří projevili zájem o výpomoc u KHS.
"Dále byl zhodnocen stav zásob ochranných pomůcek v našich zařízeních, kterých je zatím dostatek. Náměstkyně informovala také o zřízení Ústředního krizového štábu, který bude mimo jiné evidovat stav ochranných pomůcek v jednotlivých zařízeních v kraji a také kapacity covid-lůžek ve zdravotnických zařízeních," uvádí tisková mluvčí kraje Alena Marešová.
V Plzeňském kraji je aktuálně nakaženo nemocí covid-19 871 lidí, v Plzni je aktuální počet nakažených 377, na Plzni-jihu 239. Na přesná čísla se podívejte na mapě nákazy (KHSPK).
Stodská nemocnice zakázala návštěvy od 22. září. Návštěvy už jsou omezené i v plzeňské fakultní nemocnici a zákaz platí již od minulého týdne v Klatovech.
"Z epidemiologických důvodů vyhlašuje Stodská nemocnice stejně jako desítky dalších nemocnic v celé zemi zákaz návštěv. Omezení platí od 22. září, je plošné a platí do odvolání. Vzhledem ke zhoršující se epidemiologické situaci, která je patrná i ve spádové oblasti Stodské nemocnice, bylo nutné přistoupit k tomuto nepopulárnímu opatření," říká mluvčí nemocnice Jiří Kokoška.
Zákaz návštěv platí také v Klatovské nemocnici, a to už od 18. září.
Také v plzeňské fakultní nemocnici omezují nášvěvy. Více najdete přímo na stránkách nemocnice zde.
ilustrační foto
„Modernizace bazénu odstartovala v lednu a probíhá za provozu,“ upřesnil náměstek Roman Zarzycký. Už teď je jasné, že půjde o supermoderní areál. Podívejte se na fotky!
Zmodernizované prostory zázemí a recepce se návštěvníkům otevřou na začátku října. Pak bude hned odstartována další etapa rekonstrukce. Bazén změnil nejen interiér, ale proměnou prošel i zvenku.
Jak aktuálně probíhají dokončovací práce se přišel osobně podívat i 1. náměstek primátora města Plzně Roman Zarzycký. Ten má totiž ve své gesci i sportovní areály města Plzně. Průvodcem mu byl ředitel bazénu Tomáš Kotora.
„Od 1. října budeme otevírat pro veřejnost vlastně kompletně nový vchod na bazén s recepcí hotelového typu, u které je turniketový systém a čipový systém. Čipový systém dále pokračuje do šaten. Tam si díky čipu návštěvník vybere jakoukoli skříňku, kterou si zamkne a pokračuje dál do úplně nových sprch a nového hygienického zázemí. Z něj vyjde do úplně nového dětského brouzdaliště a přirozeného meeting pointu napojeného na celoročně provozovaný bufet,“ vysvětluje ředitel bazénu Tomáš Kotora.
Aktuálně se dokončuje I. etapa s názvem Přestavba prostoru dětského bazénu na nové šatny včetně úpravy hlavního vstupu.
„Součástí rekonstrukce jsou nové rozvody a technologie vytápění, vzduchotechniky, měření a regulace, zdravotně technických instalací, zařízení silnoproudé a slaboproudé vč. doplnění kamerového sytému a technologie parních kabin,“ upřesnil náměstek primátora Roman Zarzycký.
Celková kapacita šaten je 448 ks skříněk + 105 ks skříněk pro sportovní klub, učitele a zaměstnance bazénu, celkem 593 skříněk. Na šatny navazuje potřebné oddělené zázemí sprch a WC pro muže a ženy s průchodem k bazénu. Nový výstup ze šaten je umístěn do prostoru dnešního dětského brouzdaliště.
„Další etapa rekonstrukce bude zahájena hned v říjnu. Hned vlastně tím otevřením té stávající etapy. Bude se kompletně nově stavět velká aklimatizační herna pro děti, bude zde nový, moderní přístup pro integrovaný záchranný systém přímo k bazénu a s tím související moderní, prosklená plavčíkárna a samozřejmě chodba z té krásné nové recepce k již postavenému dětskému bazénu. Tam bude i zázemí pro plaveckou školu,“ ukazuje dále Tomáš Kotora.
Bazén využívá nejen veřejnost, ale také závodní plavci. „V současné době máme 600 plavců registrovaných naším klubem plus školy, školky a individuální plavecké výuky,“ dodal Kotora.
„Jsem rád, že se v Plzni daří obecně modernizovat sportovní areály. Je to důležité nejen pro veřejnost, ale i sportující děti. Kluby potřebují mít dobré zázemí. To platí nejen tady na bazénu, ale obecně pro všechny sporty,“ dodal Roman Zarzycký, který sám v mládí závodně plaval.
foto: Qap.cz