QAPOVKY – NEJRYCHLEJŠÍ ZPRÁVY

Na Šumavě žije jeden z nejvzácnějších evropských brouků! FOTKY

15.09.2023 18:34

To, že na Šumavě žije nejvzácnější evropský brouk, prokázal rozsáhlý monitorig, který probíhal po celé léto. Výzkum ukázal i další zajímavosti.

0R0A6799-1
0R0A6795-10R0A6799-10R0A6863-10R0A6894-10R0A6938-1

Monitoring se zaměřil na velmi vzácný druh bezobratlého živočicha – trnoštítce horského (Tragosoma depsarium). Podobně, jako v případě kornatce velkého (Peltis grossa), který se na Šumavě znovu objevil po více než 100 letech, se jedná o velmi vzácného brouka, který se vyskytuje jen na několika málo místech v Evropě, a to ještě v malých populacích.

„Trnoštítec není pro Šumavu novým druhem. O jeho přítomnosti víme už z konce 19. století. Konkrétně v roce 1898 byl zachycen v oblasti Trojmezné. Z roku 1928 máme záznam z oblasti Plesné, o sedm let později byl trnoštítec zachycen na Železnorudsku, v roce 1965 u Plešného jezera, kde byl nalezen také v roce 2014,“ uvedl zoolog Správy NP Šumava Vladimír Dvořák.

Monitoring iniciovali pracovníci z národního parku Bavorský les. Ti disponují speciálními samičími feromony, bez kterých by komplexní monitoring tohoto druhu brouka nebyl možný.

„Vybrali jsme padesát lokalit napříč celým územím národního parku, především v místech, kde v letech 2007 až 2012 proběhl přirozený rozpad dospělého lesa. Tam jsme umístili nárazové lapače s feromony a ve spolupráci s kolegy lesníky jsme pak všechna odchytová zařízení pravidelně kontrolovali. Zachycené brouky jsme označili unikátním kódem a vypustili zpět. Takto jsme celkově odchytili sedmdesát jedinců na čtrnácti lokalitách, vysvětlila postup koordinátorka, entomoložka z Entomologického ústavu Biologického centra Akademie věd ČR Lucie Ambrožová.

 

Trnoštítec žije na Šumavě většinou v bezzásahových plochách s ponechaným, nevytěženým dřevem. Jeho přítomnost byla prokázána ale i tam, kde se dřevo těží. Tento vzácný brouk ke svému vývoji nejčastěji vyhledává padlé kmeny, stojící torza, či pařezy větších průměrů. Vyžaduje však dřevo se specifickými podmínkami - ideálně to, které je v kontaktu se zemí, odkud přijímá vlhkost, zároveň je silně osluněné, v okolí nemá příliš vysokou vegetaci, a je napadené hnilobou. Ideální podmínky nachází nejčastěji právě na bezzásahových plochách, například na Trojmezné nebo v lokalitě Na Ztraceném. 

Monitoring kromě míst výskytu zdokumentoval i přelety trnoštítců a potvrdil tak jejich schopnost šíření až do vzdálenosti několika kilometrů.

„Díky jedinečnému označení brouků jsme zjistili, že ve třech případech brouci přeletěli z místa prvotního odchytu na jinou lokalitu, kde se opět chytili do feromonové pasti. V jednom případě se jednalo o přelet na vzdálenost asi 600 metrů a to v průběhu několika dnů. Ve druhém a třetím případě brouci překonali vzdálenost necelých čtyř kilometrů. V jednom případě mu to trvalo dva dny, v tom druhém dokonce jen 24 hodin,“ zmiňuje zjištěnou zajímavost koordinátorka Lucie Ambrožová.

Právě dokončený monitoring odhalil, že je trnoštítec rozšířený prakticky na celém území Šumavy, i když pravděpodobně v nízkých populačních hustotách.

„Jsme na začátku systematického pozorování a objevování tak vzácného živočicha jakým je trnoštítec horský. Bude určitě zajímavé sledovat, kam se všude, na obou stranách hranice, rozšíří. Jestli se třeba neobjeví v údolí řeky Otavy nad Rejštejnem, kde právě teď dochází po mnoha desetiletích k zásadní přirozené změně lesního porostu. Možná se ukáže, že je Šumava místem s největší hustotou trnoštítce v celé střední Evropě. Odpovědi na tyto otázky nás teprve čekají a musíme si na ně počkat. Už dnes je ale nepochybné, že nečekaně velká populace trnoštíce tu žije díky tak velkému chráněnému a bezzásahovému území, které se jmenuje Národní park Šumava,“ zakončuje ředitel Správy NP Šumava Pavel Hubený.

 

Fotografie: NP Šumava, Štěpán Rosenkranz

SDÍLEJTE ČLÁNEK
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT