Co dělat, když na dveře zaklepe policie? 8 chyb obviněného v trestním řízení!

Byť se naprostá většina našich čtenářů snaží žít řádně a v souladu se zákony a o trestné činnosti se dozvídá naštěstí jen z našich zpráv, bohužel i v běžném životě se může stát, že se dostaneme do hledáčku orgánů činných v trestním řízení.

Takováto situace bohužel může vzniknout u kohokoliv z nás a nemusí se jednat hned o loupež či vraždu, jako příklad lze uvést například ublížení na zdraví v souvislosti s dopravní nehodou, nedbalostní trestné činy (např. zranění způsobené Vaším nezajištěným zvířetem), trestní stíhání v důsledku nepřiměřené obrany nebo publikování nevhodného příspěvku na Facebooku. Samostatnou kapitolou jsou pak případy, kdy je osoba obviněna například na základě nepravdivé výpovědi skutečných pachatelů trestného činu apod. 

Z uvedeného je patrné, že do pozice stíhané osoby se může dostat prakticky kdokoliv s tím, že právě osoby, které za sebou nemají žádné zkušenosti s trestním řízením, neví, jak v takovéto situaci reagovat a na co si dát pozor (na rozdíl od těch, kteří za sebou mají bohatou kriminální minulost a policejní cela je jejich druhým domovem).

Trestní řízení je pro laika velmi složité a pro úspěšnou obhajobu je určitě vhodné jeho průběh řešit hned od počátku s odborníkem. Co dělat a jaké jsou nejčastější chyby obviněného v trestním řízení? Zeptali jsme Mgr. Ing. Pavla Cinka, advokáta s mnohaletými zkušenostmi z oblasti trestního práva z advokátní kanceláře CINK a partneři, se kterou dlouhodobě spolupracujeme.

Existuje nějaký univerzální návod, jak z toho ven?

Bohužel univerzální jednoduchý návod, co v takovém případě dělat, neexistuje, kdyby to bylo tak jednoduché, tak by nebylo třeba právníků a každý by si poradil sám. Existuje ale několik mezi veřejností rozšířených chyb, které se často opakují a které mají často negativní dopad na výsledek trestního řízení.

Na co by si tak lidé, kteří se dostanou do kontaktu s orgány činnými v trestním řízení jako podezřelí, či dokonce obvinění, měli dát pozor?

1/ Máte nárok na právní pomoc, využijte ji, než bude pozdě!

Tak v prvé řadě je častou chybou nevyužití právní pomoci hned v počátku trestního řízení. Velmi často se setkávám s tím, že osoba podcení počátek trestního řízení a na advokáta se obrátí až ve fázi, kdy již ve věci vypovídala, aniž by si uvědomila, že tato výpověď již slouží jako důkaz a lze ji použít před soudem. Obviněný má právo na přítomnost obhájce při všech úkonech trestního řízení, dokonce i osoba podávající vysvětlení má právo na to, aby byl při výslechu přítomen advokát. Obviněný se může s advokátem bez přítomnosti třetích osob radit a konzultovat způsob obhajoby. V případě, že si obviněný vezme obhájce až k soudnímu řízení je jeho možnost účinné obhajoby zpravidla výrazně ztížena, neboť těžiště trestního stíhání je zpravidla v přípravném řízení, kdy policie vyslýchá svědky a opatřuje důkazy.

2/ Zvažte, zda je namístě v dané věci vypovídat, i nevypovídat je Vaše právo!

Řada obviněných často špatně vyhodnotí, zda je pro jejich obhajobu lepší k trestnému činu vypovídat či naopak výpověď odepřít. Byť má obviněný právo nevypovídat, v řadě případů může odmítnutí výpovědi obviněného připravit o zohlednění jeho doznání v souvislosti s ukládáním trestu. Doznání až při soudním jednání pod tíhou provedených důkazů může být pak sotva bráno za polehčující okolnost. Naproti tomu neuvážená výpověď v přípravném řízení se již těžko dá vzít zpět, a pokud z provedených důkazů vyplyne něco jiného, bude výpověď obviněného hodnocena negativně a bude mít nepochybně dopad na výši uloženého trestu. Důrazně proto doporučuji, aby rozhodnutí zda vypovídat a kdy bylo činěno jako součást strategie obhajoby po konzultaci s obhájcem. V souvislosti s tím upozorňuji na to, že vypovídat lze kdykoliv během trestního řízení s tím, že obhájce má právo nahlížet do vyšetřovacího spisu a má tak přehled o tom, jaké důkazy má policie k dispozici a které skutečnosti se dosud prokázat nepodařilo s tím, že tyto informace mohou být pro způsob obhajoby často klíčové.

3/ Opatřete si důkazy o své nevině, listiny, svědci a posudky mají svou váhu!

Obviněný v trestním řízení není jen pasivní figurkou, trestní řád mu dává řadu možností, jak se aktivně účastnit procesu prokazování své neviny. V rámci trestního řízení je tak obviněný oprávněn navrhovat důkazy, požadovat výslechy případných svědků, předkládat znalecké posudky ap. V praxi se často setkávám s tím, že obviněný nemající obhájce nemá povědomí o tom, že i posudek zadaný policií je jen jedním z důkazů a nic mu nebrání v tom, aby, je-li přesvědčen o nesprávnosti tohoto posudku, oslovil znalce jiného a nechal si vypracovat posudek vlastní. S uvedeným se setkáváme například u dopravních nehod, kdy se často názory znalců mnohdy výrazně liší.

4/ Rozlišujte dobu před zahájením trestního stíhání a po něm - pozor na křivou výpověď!

V souvislosti s trestním řízením je mimořádně důležité mít na zřeteli, zda již bylo sděleno usnesení o zahájení trestního stíhání či nikoliv. Do zahájení trestního stíhání nelze výpověď podezřelého či svědků v rámci trestního řízení použít. I kdyby se tak pachatel ke svému jednání při výslechu přiznal, tato výpověď u soudu použít nelze (ale při změně výpovědi pozor na trestný čin křivé výpovědi!). Naopak výpovědi po zahájení trestního stíhání jsou použitelné jako důkaz a soud z nich vychází. Doznání či výpověď v této fázi řízení již odvolat či změnit bez dalšího nelze! Naproti tomu po zahájení trestního stíhání má obviněný řadu práv, která může při obhajobě využít, jako např. nárok na přítomnost obhájce u všech úkonů, právo nahlížet do spisu ap. 

5/ Buďte aktivní již v rámci vyšetřování a soudu, spoléhat jen na milost prezidenta se nevyplácí!

Další častou chybou je pasivita podezřelého či obviněného v počátku trestního řízení. Bohužel často se setkávám s tím, že obviněný je přesvědčený o své nevině a z počátku řízení je nečinný s tím, že pomoc advokáta nepotřebuje a snahu věc aktivně řešit začne vyvíjet až po vynesení rozsudku. Je pravdou, že existuje řada řádných a mimořádných opravných prostředků, ale z 80% se na výsledku podílí přípravné řízení a následné projednávání věci před prvoinstančním soudem. Je tedy třeba věnovat maximum úsilí řízení v této fázi, při podcenění uvedeného je možnost domoci se změny později výrazně ztížena ne-li vyloučena. Přitom často již jen pouhá konzultace před zahájením trestního řízení výrazně zvyšuje šanci, že se případ ani do dalších fází trestního stíhání nedostane či že obviněný zvolí takový způsob obhajoby, který povede k pro něj příznivým výsledkům.

6/ Velmi dobře zvažte zvolený způsob obhajoby, doznání po vynesení rozsudku už Vám nepomůže!

Tento bod se z části překrývá s bodem 2). Je mimořádně důležité rozhodnout se o způsobu své obhajoby již na začátku trestního řízení, neboť případné změny mohou mít negativní dopad na výsledek trestního řízení. Je tedy třeba dobře zvážit, zda se např. doznám a využiji toho jako polehčující okolnosti, nebo zda jsem přesvědčen o své nevině a budu se v rámci řízení aktivně bránit. Byť oba postupy mohou vést za určitých okolností k úspěchu, je třeba říci, že nejméně šťastnou obhajobou je zpravidla postup, kdy obviněný přijde s verzí obhajoby, která je následně důkazy vyvrácena, následně přijde s jinou verzí obhajoby, své výpovědi mění a jeho obhajoba je nevěrohodná a v rozporu se zjištěnými důkazy.

7/ Informujte se, jak zastavit trestní řízení než dojde k soudu. Možností je několik!

Řada obviněných si často neuvědomí, že jejich případ vůbec nemusí skončit u soudu, neboť je i v případě viny obviněného možno využít tzv. odklonů. Trestní řád dává několik možností, kdy je možno řízení zastavit bez toho, že by věc vůbec došla k soudu. Jako příklad lze uvést například podmíněné zastavení trestního stíhání dle §307 trestního řádu. V rámci řízení existuje i řada dalších způsobů, jak se vyhnout uložení trestu soudem, jako relativně nový nástroj bych upozornil například na možnost uzavření dohody se státním zástupcem ohledně viny a trestu. Tyto nástroje a jejich vhodnost doporučuji řešit již v počátku trestního stíhání, mnohdy je jimi možno dosáhnout výsledku, který je výrazně příznivější, než případný verdikt soudu.

8/ V případě neoprávněného stíhání máte nárok na odškodnění, využijte ji!

V řadě případů se setkáváme s tím, že je klient obviněn, trestně stíhán a následně se nám podaří prokázat, že je nevinen. V souvislosti s tím je namístě řešit jeho odškodnění v souvislosti s újmou, kterou v důsledku tohoto neoprávněného trestního stíhání utrpěl. Tyto nároky je namístě uplatnit vůči ministerstvu spravedlnosti, které má za tímto účelem zřízený odbor, v rámci kterého jsou tyto žádosti posuzovány a klienti odškodňováni. V případě, že jste tedy neoprávněně stíháni a následně zproštěni obvinění, je zcela standardní postup požádat o kompenzaci této újmy.

Děkujeme za výše uvedená doporučení, byť jsme si vědomi toho, že v rámci tohoto rozhovoru nelze postihnout všechny eventuality. Existuje však ještě něco, co by bylo možno našim čtenářům v souvislosti s trestním stíháním poradit?

S ohledem na množství situací, které mohou v trestním řízení nastat, je prakticky vyloučeno, aby zde bylo možno vyčerpávajícím způsobem reagovat na všechny situace, nicméně pokud by se mělo výše uvedené zobecnit a shrnout do jediné věty tak by se dalo říci, že (stejně jako je tomu například v medicíně) nejlepším řešením je prevence, tedy předcházet situacím, které mohou vést k trestnímu stíhání a dále (pokud již k tomu dojde) včasná odborná pomoc, tedy situaci nepodcenit a vyhledat pomoc odborníka. Tato rada zaručeně funguje a i z našich mnohaletých zkušeností víme, že mnohem lepších výsledků se dosahuje tam, kde je účinná obhajoba řešena již od počátku než tam, kde je obhajoba řešena až v rámci trestního řízení. I přes uvedené přeji vašim čtenářům, aby se s trestními předpisy setkávali jen z doslechu a výše uvedené nemuseli řešit z pozice osoby, která je účastníkem trestního řízení.

foto: Advokátní kancelář CINK a partneři