Kvalita vody je v Boleváku situace stabilní od roku 2008, kdy se projevily účinky projektu zlepšení jakosti vody. Od té doby je zde voda průhledná (2-4 m) a také bez sinic. Ve většině ukazatelů splňuje i požadavky na vodu pitnou.

Voda ve Velkém boleveckém rybníce se sleduje od dubna do října pravidelně 2x měsíčně. Laboratorní výsledky dokládají, že pro koupání kvalita vody trvale vyhovuje s velkou rezervou jak v oblasti chemického složení, tak po stránce bakteriologické.

Pro dobrou kvalitu vody je nezbytný určitý druh péče. "Je nezbytné udržet velmi nízkou hustotu rybí obsádky. To je sice na první pohled jednoduché, ale v praxi je třeba stále ostražitosti, aby nedošlo k populační explozi kaprovitých druhů ryb, zejména plotice a cejna. Proto jsou podporované dravé druhy ryb včetně bolena dravého, který bývá k vidění podél břehů," uvedl Jindřich Duras ze Správy veřejného statku města Plzně. Stav rybí obsádky pravidelně vždy začátkem května kontrolují odborní pracovníci Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích.

Dál je zapotřebí udržet ve vodě velmi nízký obsah fosforu, což je nejdůležitější živina pro vodní řasy a sinice. Ve vodě Boleváku je fosforu 10x až 50x méně než v běžných rybnících. "Tak nízký obsah fosforu je možné dosáhnout pouze při nízké rybí obsádce a za pomoci mírného chemického ošetření dna rybníka síranem hlinitým. Síran hlinitý se v podobě 6-8 tun jemného prášku rozveze po skončení vegetační sezóny po rybníce. Prášek se okamžitě rozpouští a bílá sraženina se usadí na dno, kde na sebe váže sloučeniny fosforu celou zimu, aby byly na jaře co nejlepší podmínky pro start další sezóny," řekl Jindřich Duras s tím, že zatím nikdy nebyly zjištěny negativní účinky na vodní organismy.

Ponořená vegetace je dalším důležitým článkem celého vodního ekosystému. Udržuje vysokou průhlednost vody a zejména kvalitu stabilizuje. Růst ponořené vegetace se ovšem musí regulovat, na čemž pracuje vyžínací loď Bolek. "Bolek jezdí skoro každý den a sklízí biomasu vodních rostlin a vykládá ji na břeh. Tady z hromady rostlin vyteče voda a biomasa je naložena a odvezena k využití jako hnojivo v rámci lesního hospodářství města Plzně. V roce 2019 bylo sklizeno přes 3000 m3 vodních rostlin. Stává se, že v některé části rybníka mohou plavci narazit na ostrůvky vegetace, která ještě nebyla sklizena. Také po hladině a při březích se pravidelně nacházejí úlomky vodních rostlin, které se uvolňují při práci Bolka. Je to jakási daň za přírodní velmi čistou vodu. Vodní rostliny ovšem nejsou nijak nebezpečné ani při kontaktu s pokožkou," sdělil Jindřich Duras.

V Boleveckém rybníce se postupně mění jak složení vodní vegetace, tak rozsah porostů rákosu a orobince na březích a také skladba rybí obsádky.

V posledních dvou letech není hlavním problémem otázka kvality vody, ale jejího množství. Soustava boleveckých rybníků leží v poměrně malém povodí, kde byl čas od času vody vždycky nedostatek. Série posledních let se ale vyznačuje nejen chudšími srážkami, ale i dlouhým a teplým létem. Takové léto znamená vysoký výpar vody z hladiny rybníka – za sezónu to může být až 50 cm.

"Pokud v roce 2019 pršelo, projevil se vliv především vody, která napršela na hladinu. Lesní krajina v povodí Boleveckého potoka ale přímo žádnou vodu do rybníků nepustila, protože jí sama měla nedostatek. Byl ale pozorován i mírně vyšší přítok s podzemní vodou, což se projevilo zvýšeným obsahem síranů z podzemní vody ve vodě rybníků. Podzemní voda prosakovala z podzemí do rybníka, protože hladina vody v rybníce klesala rychleji než hladina okolní podzemní vody. Naopak když napršelo na vodní hladinu a ta se mírně zvýšila, z rybníka voda se zasákla do podzemí," vysvětlil Jindřich Duras.

Otázka, jak zvýšit množství vody ve Velkém boleveckém rybníce, zaměstnává v současnosti odborníky z oblasti vodního hospodářství i politiky. Je nutné, aby dešťová voda, která bezúčelně odteče ze sídlišť v povodí boleveckých rybníků do kanalizace, se opět dostávala do rybníků. "To bude ale práce na celá budoucí desetiletí. Rychlejší by mohlo být přečerpat do rybníka říční vodu z Berounky nebo z vrtu poblíž řeky. Tuto vodu je ovšem třeba nejprve vyčistit, aby kvalitou odpovídala vodě v Boleváku a nevnášeli jsme nepřijatelné množství znečištění. To celou záležitost komplikuje a prodražuje. Zároveň musíme počítat také s tím, že vodou přiváděnou do Boleváku budeme muset naplnit i prostor pro vodu podzemní, o jehož objemu nevíme prakticky nic," řekl Jindřich Duras s tím, že doufá, že se snad podaří schůdné řešení najít.

FOTO: ilustrační

Plzeň podpoří půl milionem korun menší kulturní a umělecké projekty realizované na území města a v blízkém okolí.

Takzvané Mikrogranty jsou určeny na projekty, které během roku oživí kulturní dění v Plzni. Dotaci získá jen projekt, který je veřejně prezentován.

"Kulturní projekty podporuje město prostřednictvím dotačních systémů již více než 22 let. Jde nejčastěji o dotování širokého spektra kulturních aktivit zejména neziskových organizací, v některých případech zdánlivě menšinových kulturních a uměleckých akcí a činností," uvedla náměstkyně pro oblast kultury, památkové péče a sociálních věcí Eliška Bartáková.

Průběžný dotační program nazvaný Mikrogranty na podporu kulturních a uměleckých projektů vyhlašuje Odbor kultury Magistrátu města Plzně od roku 2013. Dotace v maximální výši 20 tisíc korun se přiděluje v průběhu roku. Žádosti je možné podávat od 23. března. Termín uzávěrek odevzdání žádostí je 31. března, 30. dubna, 31. července a 1. září 2020. Zájemce o dotaci musí podat žádost před zahájením konání projektu.

FOTO: ilustrační

K události došlo 8. února v době od 03:00 do 04:36 hodin. "Neznámý pachatel měl využít nepozornosti spícího poškozeného na zastávce městské hromadné dopravy na Americké ulici v Plzni. V nestřeženém okamžiku obral poškozeného o peněženku, která mimo osobních dokladů obsahovala finanční hotovost ve výši 12 tisíc korun a platební kartu,“ sděluje policejní mluvčí Veronika Hokrová. S kartou pak pachatel minimálně dvanáctkrát zaplatil na různých místech v Plzni. Škoda, kterou způsobil okradenému, tak dosáhla necelých 16 tisíc korun.

Policie má k dispozici mimo jiné fotografie z kamerového záznamu, které zachycují podezřelého.

"Policisté žádají o spolupráci všechny občany, kteří jsou schopni identifikovat osobu zachycenou na přiložených fotografiích, aby se neprodleně přihlásili na nejbližší obvodní oddělení Policie České republiky nebo zavolali na linku 158,“ uzavírá mluvčí.

FOTO: Policie ČR

V Plzeňském kraji je aktuálně 8020 nemocných, v přepočtu na 100 tisíc obyvatel je to 1392 nemocných. Chřipková epidemie už trvá jen v okresech Plzeň – jih, Plzeň – město a Tachov.

Díky částečnému poklesu počtu nemocných chřipkou ruší od pondělí 17. února zákaz návštěv hospitalizovaných pacientů na odděleních chirugie a gynekologicko porodnickém Stodská nemocnice. Zákaz nadále trvá na odděleních interny a následné péče.

Zákaz návštěv ukončila k pátku 14. února s okamžitou platností nemocnice v Horažďovicích, od pondělí mohou návštěvy i do Klatovské nemocnice. Zákaz návštěv platí i nadále do odvolání ve Stodské nemocnici. Další zdravotnická zařízení ze Skupiny Nemocnic Plzeňského kraje jsou přístupná bez omezení.

FOTO: ilustrační

Seznam výherců:

Lucie Sedláčková z Vochova

Jan Babka z Plzně

Hana Plocarová z Plzně

Michal Krieger z Přeštic

Eva Zykmundová z Plzně

Výherci z 13. února 2020

Jakub Rajm z Plzně

Ludmila Plocarová z Plzně

Ivana Šmůlová z Plzně

Matěj Mladý ze Šťáhlav

Monika Mrázková z Plzně

Výherci ze 17. února 2020

Stanislav Šilháb z Plzně

Marie Blažková z Plzně

Dana Matoušková z Plzně

Michal Kolena ze Štěnovického Borku

David Matas z Klatov

Výhry si prosím vyzvedněte po předchozí telefonické dohodě (602 654 351) v redakci QAP.cz (Zikmunda Wintra 21 B) ve všední den od 8:30 do 15:00. Po domluvě lze mimo úřední hodiny. Výhry nelze zasílat, nevyzvednuté ceny propadají. Výhru lze vyzvednout do 21. února 2020.

Budky jsou určeny pro hnízdění sýkor, špačků, vrabců a speciální černé poslouží jako úkryt pro netopýry, kteří se vyskytují především ve Smetanových sadech.

Umístění budek inicioval centrální obvod. Vytipování těch nejvhodnějších a jejich osazení si vzal na starost Dobrovolný ekologický spolek – ochrana ptactva (DESOP).

"Pro uchycení poměrně těžkých, ale zato dlouhověkých, vyzkoušených a nejlepších budek, co znám jsme zvolili šetrný způsob přichycení pomocí ocelového lanka. Původní drátěný závěs byl tím pádem nahrazen ocelovým lankem zajištěným kovovou sponkou, tak aby budka byla uchycena bezpečně, nespadla a mohla minimálně 30 let plnit svou funkci,“ sděluje za DESOP Karel Makoň.

"S instalací budek jsme začali v pátek 14. února pod divadlem Josefa Kajetána Tyla a přes Smetanovy jsme pokračovali do sadů Kopeckého, Šafaříkových až Křižíkových.  Za doslova aprílového počasí jsme pak do 15. hodiny v pátek rozvěsili pouze 10 budek. Dalších 13 jsme pak o víkendu rozvěsili v Mlýnské strouze, Štruncových sadech a na soutoku řeky Radbuzy a Mže,“ dodává Karel Makoň.

Inspiraci, jak pomoci opeřencům i na svých zahradých, by v sadech mohli najít lidé, kteří tudy procházejí. "Cílem celé akce je nejenom nabídnout drobným pěvcům žijícím v parkovém okruhu bezpečné hnízdní možnosti, ale i výchovně působit na veřejnost. Sady denně projde velké množství lidí a až uvidí, že město se stará o bydlení nejen svých lidských obyvatel, ale i těch ptačích, třeba si budou chtít stejnou budku pro své opeřence pořídit i oni.  Navíc hnízdící ptáci jsou určitým oživením lokality a určitým indikátorem zdravého životního prostředí a stylu. Prostě zejména drobní zpěvní ptáci do parků a k zeleni podle mě patří. To už nemluvím o ptačím zpěvu, mísícím se zejména v létě s hudbou znící z oken konzervatoře u sochy Martina Kopeckého, či ‘mazaných‘ a ukřičených vrabčácích, kteří s velikou oblibou ozobávají zejména v létě hmyz nalepený na předních maskách zaparkovaných automobilů,“ pokračuje Karel Makoň.

Výrobou a pověšením ptačí budky ale vše teprve začíná. "Každá budka musí splňovat určité parametry, musí být pro ptáky bezpečná, funkční a musí se udržovat, pravidelně kontrolovat i čistit. U dřevěných budek to bývá komplikované, jelikož se rozpadají a jsou poničeny častěji než budky, které jsme osazovali teď. To však nemění nic na tom, že i tento typ betonových budek je třeba jednou za čas vyčistit,“ uzavírá Karel Makoň.

FOTO: DESOP