Lifestyle

Díky skleněnému oltáři a skleněné výzdobě je kostel v Hartmanicích považován za unikát. Ne vždy tomu ale tak bylo. Po válce kostel chátral, v době komunismu byl kostel zcela vydrancován. Nachází se totiž v bývalém hraničním pásmu, a tak byl v totalitě využáván jako vojenský sklad.

Kostel pochází z roku 1709. Pojmenován je po sv. Vintíři. Blahoslavený Vintíř (německy Gunther nebo Günther, latinsky Guntharius, 950–1045) byl německý benediktinský mnich.

Kostel je vyzdoben skleněnou dekorací a unikátním skleněným oltářem. Oltář je vysoký 3,2 metry, je 4,5 metrů široký a váží 5 tun. Autorkou je Vladimíra Tesařová, sklářská výtvarnice, která v Dobré vodě žije a pracuje. S nápadem vytvořit skleněný oltář v kostele přišla sama výtvarnice, když viděla prázdný a zdevastovaný kostel. Na oltáři pracovala rok, v kostele je umístěn od roku 2002.

Kromě oltáře jsou v kostele i skleněné obrazy křížové cesty. Všech 14 zastavení kžížové cesty je vyobrazeno ve skle. Je zde i skleněná socha sv. Vintíře nebo skleněný obětní stůl.

foto: Milan Janoch
 

Zoo Plzeň a Dinopark - otevřen je venkovní areál, uzavřeny jsou pavilony a suvenýry, u občesrtvení jsou otevřená výdejní okénka. Kapacita je 2500 osob (20%) v jeden okamžik, ale rezervace nejsou nutné.

Dvůr Krasíkov u Konstantinových Lázní - otevřena je minizoo a Amálčin krámek, kde si můžete zakoupit kávu s sebou, sýry domácí výroby apod. Více jsme psali zde. V této oblasti můžete absolovvat krásný výlet po naučné stezce Krasíkov a Ovčí vrch - popis výletu najdete zde.

V Plzni na náměstí Republiky se v sobotu dopoledne uskuteční farmářské trhy - více zde. 

V Plzni můžete vyrazit na procházku, s dětmi na pohodu od Tyršova mostu do Borského parku - více zde.

Tipy na cyklovýlety v Plzni a okolí najdete zde.

Otevřeny už jsou s omezením sportovní areály, v Plzni můžete vyrazit například do Škodalandu, Škoda sport parku v Doudlevcích nebo na Božkovský ostrov.

Doporučujeme výlety:

Na jižním Plzeňsku ke zřícenině hradu Skála u Přeštic. 

Po nové křížové cestě v Nepomuku - více zde.

Sigmondova stezka v Plzni k unikátní kolomazné peci - popis a foto zde.

Po stopách zaniklých mlýnů kolem Úhlavky.

Pohodová procházka kolem šumavské Vydry - více zde.

foto: ilustrační QAP.CZ

Stezka dlouhá 10 km se jmenuje Krasíkov - Ovčí vrch a začíná v Konstantinových Lázních. My vám ale doporučujeme jako výchozí místo Dvůr Krasíkov, kde můžete zaparkovat. Pokud vyrazíte s malými dětmi, nemusíte jít stezku celou, ale můžete zavítat jen ke zřícenině hradu Krasíkov a na Ovčí vrch.

Zbylý čas si pak můžete užít ve Dvoře Krasíkov, který se o tomto víkendu 17. - 18. dubna už otevírá návštěvníkům. Děti potěší určitě zvířátka v minizoo a vy si můžete vychutnat kávu nebo další občerstvení v Amálčině krámku. Více zde.
Od dvora Krasíkov můžete vyrazit na Ovčí vrch a také k nedaleké zřícenině hradu Švamberk (od té se po stejné cestě vrátíte ke Dvoru Krasíkovu - viz mapa). Při cestě k těmto místům musíte počítat se stoupáním. Cestu ale zvládnou určitě i děti.

Na Ovčím vrchu (697,7 m), na místě tragické selské vzpoury, najdete barokní kapli rotundového typu a památník. Z kopce je nádherný výhled do krajiny Konstantinolázeňska a také na protější vrch se zříceninou hradu Krasíkov.

K místu se váže důležitá historická událost. V roce 1680 se zdejší sedláci vzbouřili, nejdříve vydrancovali bezdružický zámek a poté se opevnili právě na Ovčím vrchu. Dominantou vrchu je do daleka viditelná kaple podobající se rotundě. Ta stojí na planině pod hlavním vrcholem. Pomníkem selské rebelie je kamenná mohyla stojící poblíž kaple.

Pohled z Krasíkova

Z Ovčího vrchu je vidět také Krasíkov ležící na protějším kopci. Tady kdysi stával hrad Krasíkov (postaven ve 13. století), kterému se říkalo mezi lidmi také Švamberk. Pod tímto názvem je známé místo dodnes. Rod Švamberků vlastnil hrad už ve 13. století. Z hradu se zachovaly pouze zbytky vnitřního jádra. Domimantu dnes tvoří kaple sv. Máří Magdalény.

Na Hrad Krasíkov se můžete podívat z ptačí perspektivy na stránkách www.kokasice.cz - více zde.

Naučná stezka vás zavede nejen na Ovčí vrch a Krasíkov, ale také do Polžic nebo Konstantinových Lázní. Informační cedule vám přiblíží zdejší zajímavosti - přírodu, faunu, informace o staré tvrzi v obci Čeliv nebo o rodu Švamberků.

FOTO: QAP.cz, Martina Sihelská

Plzeňská společnost, která patří k inovativním firmám podporovaným městem, vyvíjí aplikaci s názvem Healthiary. Jejím cílem je uživatelům pomáhat chránit své zdraví, zvyšovat produktivitu a fitness úroveň. Využijí ji lidé, kteří dbají o své zdraví a hledají způsoby, jak si ho udržet a zvyšovat svou fyzickou zdatnost, ale i ti, kteří trpí chronickými chorobami, například nespecifickými střevními záněty, opakovanými migrénami, diabetem a dalšími. Zájemcům je aplikace k dispozici ke stažení zdarma.

„Město trvale podporuje inovativní podnikatele, a to nejrůznějšími způsoby. V Plzni díky tomu vznikají a dále se rozvíjejí společnosti, které podnikají v oborech s vysokou přidanou hodnotou, zvyšují prestiž západočeské metropole a v neposlední řadě nabízejí kvalitní pracovní příležitosti. Potřebujeme zde mít firmy, které mají potenciál růst a budou dosahovat úspěchů nejen v tuzemsku, ale i v zahraničí,“ uvedl plzeňský primátor Martin Baxa.

Hlavním cílem aplikace je umožnit uživateli vést si deník se zaměřením na své zdraví. Je cílena na efektivní logování kontaktů s ostatními lidmi v okolí v období epidemií a umožňuje vyhodnotit rizika možné nákazy. „Ve své aktuální podobě aplikace cílí na infekční choroby šířené kapénkovou formou a uživateli poskytuje informace o tom, jakou míru rizika podstupuje při svých aktivitách. Lidé skrze ni tedy mohou vidět, jak rizikové je jejich chování obecně, tak v porovnání s ostatními. Mohou také vidět, jak se časy, kdy opouštějí domov, překrývají s časy, kdy takto činí další uživatelé, tím pádem mají možnost své chování přizpůsobit s cílem minimalizovat kontakty,“ vysvětlil zakladatel společnosti a autor myšlenky aplikace Milan Legát.

Na vývoji aplikace firma stále pracuje. Do budoucna by podle něj měla dostat další rozměr, který se týká využití nástrojů strojového učení a umělé inteligence. „Uživatel bude mít možnost v aplikaci uchovávat své kompletní zdravotní záznamy i svá subjektivní pozorování týkající se jeho produktivity, fitness úrovně a zdraví. Aplikace mu na oplátku bude poskytovat doporučení či pozorování, která pak bude moct moci využít pro zlepšení kvality svého života,“ doplnil Milan Legát.

Aplikace Healthiary je k dispozici ke stažení pro Android v Google Play store, a to zcela zdarma. Aby mohla být přístupná ke stažení v App store pro platformu iOS, je třeba ji zaštítit zdravotnickou organizací, proto v současné době společnost hledá pro tento účel vhodného partnera.  

Foto: ilustrační

„Jsme šťastní, že s uvolněním některých protiepidemiologických opatření i my konečně můžeme alespoň částečně otevřít. O víkendu můžete s dětmi přijít do naší minizoo, otevřen bude Amálčin krámek, kde bude k zakoupení káva a další občerstvení s sebou,“ uvedla Libuše Pažoutová Sittová ze Dvora Krasíkov.

V Amálčině krámku, který navazuje na zdejší Amálčinu mydlárnu, si můžete zakoupit i ručně vyráběná mýdla. „V krámku budeme nabízet mýdla a další suvenýry z povoleného sortimentu. A také sýry z naší výroby,“ dodává majitelka.

Děti určitě ocení minizoo. Lamy, kozy a další zvířátka se na malé návštěvníky už těší. Dvůr Krasíkov bude otevřen v sobotu od 10:00 do 18:00 a v neděli od 10:00 do 17:00 hod.

Dvůr Krasíkov nedaleko Konstantinových Lázní je rozsáhlý zemědělský areál, který býval v historii krásným knížecím poplužním dvorem zahrnujícím pivovar, maštale, kravíny, teletníky, bramborárnu, kovárnu, zahradnictví, stodolu, špejchar a další a další stavby. V době komunismu ale areál chátral a podepsal se na něm zub času. V současné době je rodinným majetkem a majitelé se tu snaží nejen o renovaci, ale i navrácení života do tohoto areálu.

„Od roku 2005 se nám tu podařilo již vybudovat stáje pro koně se zázemím pro obsluhu, krámek s vnitřním posezením, venkovní sezónní bistro, sýrárnu pro výrobu kozích a kravských sýrů, penzion a turistickou ubytovnu a stáje pro kozy a ovce. Také jsme zprovoznili polovinu naší stodoly, kde pořádáme různé soukromé i veřejné akce,“ uvádí Libuše Pažoutová Sittová.

foto: Dvůr Krasíkov

Hrad Skála u Přeštic oslavil v roce 2018, tedy před třemi lety, 700 let od první písemné zmínky. Díky tomuto výročí se na hradu uskutečnila i slavnost. Akce jsou na hradu ale výjimkou, na hrad se můžete vypravit kdykoliv.

První písemná zmínka o hradu Skála na Přešticku pochází z roku 1318. Hrad vlastnili Švihovští z Rýzmberka. V roce 1441 byl hrad dobyt a vypále, poté byl ještě obnoven. Od roku 1568 se ale uvádí jako pustý. Dnes je již hrad volně přístupnou zříceninou.

Kudy s k hradu dostanete?

Přijet můžete do Radkovic. Na hrad vede z Radkovic červená turistická značka a značka NS Se sv. Vojtěchem okolím Přeštic.

Z Příchovic můžete jet také na Kbel a Měčín. Za osadou Zálesí je po levé straně odbočka na lesní cestu, která vede ke hradu. Tady je malé parkoviště, kde můžete nechat auto a pokračovat pěšky po červené turistické značce.

Z Přeštic nebo Příchovic se můžete vydat po NS Se sv. Vojtěchem okolím Přeštic.

Něco málo z historie...

Skála představuje v Čechách unikátní model tzv. dvojhradu. Proslavil se rovněž tím, že při jeho obléhání v roce 1399 kroniky poprvé zaznamenaly přítomnost palné zbraně v Čechách. Šlo o obléhací bombardu, která vystřelovala žulové koule, jež jsou dodnes k vidění u vchodu do Domu historie Přešticka v Přešticích. Hrad byl dobýván ještě třikrát a proslul jako lapkovské hnízdo.

K hradu vás dovede i naučná stezka Se sv. Vojtěchem okolím Přeštic

Stezka byla otevřena v roce 2015, je věnována životu a době svatého Vojtěcha a procházeným místům. Má celkem 12 zastavení. Její délka je 20 km, můžete jít ale jen část (tvoří ji dva okruhy cca 10 km).

V případě zájmu si můžete kompletní týdenní cvičební balíčky objednat na stránkách Fit Studia Jiřiny Hůrkové. Podpoříte tím v této nelehké době toto plzeňské studio a uděláte něco pro své zdraví! Přejeme příjemné domácí cvičení! Cvičební balíčky k objednání najdete zde.

Nepomucká křížová cesta byla vytvořena a instalována v letošním roce, je dlouhá přibližně 800 m a vede od zdejšího hřbitova k bývalému popravčímu místu na Lipovém vrchu, místně označovaném Lipák nebo také Šibenice.

"Jednotlivé výjevy všech čtrnácti zastavení jsou vyobrazeny na třech ocelových plátech paprskovitě směřujících k nebi, symbolizujících trojjediného Boha. Autorem díla je umělecký kovář Lukáš Marek, na realizaci se s ním podíleli šikovní a pracovití kováři z uměleckého kovářství Kovaný svět," informují na webových stránkách Nepomuku.

Tato křížová cesta je výjimečná i tím, že byla financována ze soukromých zdrojů, probíhala i veřejná sbírka. Je na památku dvou významných mecenášů nepomucké farnosti Petra Jenčíka z Prádla (†2019) a Karla Antona z Čepince (†2020).

"Vybudování a úpravy křížové cesty podpořily i město Nepomuk a Římskokatolická farnost Nepomuk, na jejichž pozemcích jsou všechna zastavení umístěna. Díky všem jmenovaným i nejmenovaným mohla být myšlenka vzniku křížové cesty dovedena do její současné originální podoby," uvádí se na stránkách města Nepomuk.

foto: Milan Janoch

Od Tyršova mostu přes České údolí prochází část naučné stezky Údolím Radbuzy, která vás pak zavede k Borské přehradě a do Lhoty. My ale z Českého údolí míříme do Borského parku, kde je spousta míst k odpočinku a také zábavy pro děti. Vyrazit můžete i s menšími dětmi, s kočárkem nebo odrážedlem. Většinou jdete po asfaltce.

Už samotný Tyršův most je jedinečný. Tento silniční obloukový most byl totiž prvním úplně svařovaným obloukovým mostem na světě. Byl postaven v roce 1933. Autorem byl František Faltus, tehdejší konstruktér ve Škodovce narozený ve Vídni. Hmotnost konstrukce činila 111 tun. Most ale prošel v 90. letech 20. století rekonstrukcí. Je zde sice původní ocelový oblouk, ale konstrukce mostu nad ním už se výrazně liší.

Od Tyršova mostu už začíná České údolí. Podél Radbuzy přijdete až k dětskému hřišti a také pěší lávce. Ta nese jméno Slunečná lávka a spojuje České údolí s chatovou oblastí Na Výsluní. V tomto místě je studánka, dnes zastřešená, altánek nabízí také posezení. Viaduktem se pak dostanete do Borského parku.

Borský park je největším plzeňským parkem. Založen byl už v roce 1914 podle projektu Leopolda Baťka. Budování parku přerušila první světová válka, pokračovalo se až v roce 1919. V letech 1955 - 1960 byl park rozšiřován jako lesopark. Najdete tu spoustu zábavy pro děti - dětská hřiště, mnoho míst k odpočinku. Park sousedí s areálem TJ Slávia VŠ, kde je i minigolf nebo in-line dráha.

Parkem vede žlutá turistická značka, která dále pokračuje kolem vodní nádrže České údolí až na rozcestí Nad Valchou.

Hezkou procházku vám přeje QAP.cz.

"V době, kdy není hrad Rabí přístupný veřejnosti, o něj starostlivě pečujeme. V závislosti na povětrnostních podmínkách zahrnuje naše práce úklid hradního areálu i dalších objektů ve správě Národního památkového ústavu," řekla QAPu Hana Rudová ze správy státního hradu Rabí.

Na hradu se tak v těchto dnech pilně pracuje, a to nejen v exteriéru. "Konkrétně se jedná o úklid návštěvnických tras, hradního kostela či veřejných toalet, gruntování prostor, které slouží jako zázemí pro pokladní a průvodce, hrabání listí na velkém nádvoří, odklízení zbytků sněhu. V některých částech hradu je nutné sníh odstranit, aby při jeho tání nedocházelo k prosakování vody do staveb, což vede k jejich postupné degradaci," vysvětluje Hana Rudová.

Dále na Rabí pečují o trávníky a okrasné rostliny, obnovují některé prvky v hradním areálu jako jsou například informační tabule, a dokonce uklízí i v okolním lese. "Děláme i úklid lesa, který hrad obklopuje. Vedle toho doplňujeme průvodcovské texty o nejnovější poznatky z různých oborů, plánujeme kulturní akce, administrujeme webové stránky či sociální sítě a plníme i množství administrativních úkolů," dodává Hana Rudová.

Na Rabí ale kvůli epidemiologické situaci nechystají žádné větší novinky. "V letošní sezóně žádné převratné novinky nechystáme, ani v rámci prohlídkových tras ani v rámci kulturních akcí," potvrzuje Hana Rudová.

Také k plánování akcí přistupují s velkou obezřetností. "Doufáme, že nám epidemická situace dovolí uskutečnit naše tradiční akce jako jsou Dny Šumavského trojhradí, Rabského Floutka, Hradozámeckou noc či Vánoce na hradě. A také že u nás budou o prázdninách probíhat i sokolnické ukázky a lukostřelba. V tuto chvíli se však nad vším vznáší velký otazník, a proto případným zájemcům o návštěvu hradu anebo nějaké akce doporučujeme pravidelně sledovat naše oficiální webové stránky a sociální sítě," uzavírá Hana Rudová.

Co se týče koronavirové krize, zatím ji na hradu zvládají bez nějakých výraznějších dopadů. Kdy se ale zase otevře Rabí návštěvníkům? To zatím neví ani správa hradu. Tak doufejme, že sezona na hradu začne včas a bude plnohodnotná.

foto: Správa hradu Rabí

Za sebou už máme Škaredou středu, Zelený čtvrtek, Velký pátek a nyní nastává Bílá sobota. Znamená to, že končí postní doba. O názvu se vedou spekulace. Mělo se jednat o odvozeninu od bílého roucha takzvaných neofytů. Název se ale může vázat k lidovým zvykům velkého úklidu. Ještě před východem slunce se totiž vždy muselo uklidit a vymetalo se zásadně novým koštětem. Mnohdy se i bílila stavení.

Bílá sobota je také zároveň dnem, kdy se pekly mazance, beránci a také chléb, aby bylo vše nachystáno na Boží hod velikonoční. Je také čas nabarvit vajíčka a udělat pomlázky.

Před námi je vyvrcholení velikonočních svátků. Co to vlastně znamená?

Velikonoční neděle (zmrtvýchvstání, "Hod Boží velikonoční“)

Podle Bible v tento den vstal Ježíš Kristus z mrtvých. Pro křesťany jde o nejvýznamnější svátek roku. V kostele se světí jídlo, které se pak podává u slavnostní tabule. Na Chodsku mělo jíst posvěcené jídlo v kostele ve stoje.

Velikonoční pondělí (červené)

Velikonoční pondělí je z náboženského pohledu oslavou Kristova vítězství nad smrtí, oslavou vzkříšení.

Od pradávna je pondělí spojené především s koledováním, které má v různých národních variantách jiné podoby. U nás jde v zásadě o šlehání děvčat a žen pomlázkami, za což si koledníci odnáší barvená vajíčka nebo jiné koledy. Nejspíš nejcennější vajíčkem bylo vždy červené, bylo symbolem Kristovy krve, v lidových tradicích byla červené barva spojená hlavně s ženskou plodností. Vejce obecně je o Velikonocích symbolem nového života.

Z tradice mělo šlehání nebo jinak šupání význam hlavně pro svěžest a krásu žen. Naopak pokud někdy chlapci na dívku zapomněli, bralo se to spíš jako smutná záležitost. Z tradice se koledování muselo odehrát od svítání do pravého poledne. Nicméně i dívčí polévání chlapců vodou má svoji tradici, mělo by také přinést svěžest. Od pohanských dob se koledování spojovalo také s námluvami.

ilustrační foto

V receptu jsme použili bio vejce z Farmy Skřivánek, jogrut Joma z farmy v Pošumaví a další potraviny zakoupené ve Farmářském obchodu.

Tento videorecept vám přináší Plzeňský kraj a Farmářský obchod. Potraviny z Farmářského obchodu teď můžete nakupovat online na www.farmarsky-obchod.cz.

Velikonoce jsou z náboženského hlediska nejdůležitější křesťanské svátky, které oslavují zmrtvýchvstání Ježíše Krista. V užším pojetí by se jako Velikonoce dal označit až samotný Boží hod velikonoční, v širším už ale do Velikonoc patří i takzvané Velikonoční triduum, tedy tři dny před Velikonoční nedělí...

Sazometná (škaredá, smetná) středa (letos 31. března)

Tento den byl určený na velké přípravy na Velikonoce. Pojmenování "sazometná" pochází z lidové tradice vymetání sazí z domů. Příbytky se uklízely a připravovaly na svátky. Podle pověry by se lidé v tento den neměli mračit, protože jinak by jim to mohlo vydržet i celý rok. Škaredá středa zároveň patří do pašijového týdne, v tento den se Jidáš mračil na Ježíše.

Zelený čtvrtek (letos 1. dubna)

Už podle názvu je poměrně jasné, že čtvrtek před Božím hodem Velikonočním byl spojenýn s přírodou. Jíst se měla zejména zdravá jídla připravovaná hlavně ze zeleniny. V české tradici se velmi často na Zelený čtvrtek jedl špenát nebo zelí. Podle pověry to samozřejmě znamenalo, že člověk zůstane celý rok zdravý.

V minulosti lidé v tento den vstávali hodně brzy, den začínal modlitbou a tradicí bylo také omývání ranní rosou. To mělo zabránit nemocím. Odpoledne už se nepracovalo, ale pekly se tradiční jidáše. Když se potíraly medem, měly opět zaručit zdraví.

Při večerní mši naposledy zvoní zvony, pak "odletí do Říma" až do Bílé soboty. V lidové tradici už v dalších dnech místo zvonů zněly vesnicemi řehtačky.

Velký pátek (letos 2. dubna)

Velký pátek je z křesťanského pohledu připomínkou dne smrti a ukřižování Ježíše Krista. Celý den byl vždy ve znamení rozjímání a smutku. Zároveň jde o den velkého půstu, který právě vrcholí.

V lidových tradicích měl Velký pátek velkou čarovnou moc. Otevírat se měly hory, skály i zem a vydávat měly své poklady. Na souš z vody měli dokonce vystupovat vodníci.

V tento den se ovšem například ani neměly půjčovat věci, protože by byly očarované. Zároveň se ale nemělo ani rýt nebo okopávat a už vůbec se nemělo prát prádlo. To by totiž bylo podle pověry namáčeno do krve Kristovy. Protože zvony už "odlětěly do Říma" chodili chlapci po vsi a řehtačkami i říkankami hlásili poledne klekání.

Bílá sobota (letos 3. dubna)

V tento den končil čtyřicetidenní půst. Také sobota patřila a dodnes patří ke dnům, kdy finišují přípravy. Uklízí se, pečou mazance a velikonoční beránci, barví se a zdobí vajíčka a pletou se pomlázky. Označení "bílá" bylo spojené i s tím, že v minulosti se v sobotu před Božím hodem velikonočním bílily světnice.

Velikonoční neděle (zmrtvýchvstání, "Hod Boží velikonoční“) - letos 4. dubna

Podle Bible v tento den vstal Ježíš Kristus z mrtvých. Pro křesťany jde o nejvýznamnější svátek roku. V kostele se světí jídlo, které se pak podává u slavnostní tabule. Na Chodsku mělo mjíst posvěcené jídlo v kostele ve stoje.

Velikonoční pondělí (červené) - letos 5. dubna

Velikonoční pondělí je z náboženského pohledu oslavou Kristova vítězství nad smrtí, oslavou vzkříšení.

Od pradávna je pondělí spojené především s koledováním, které má v různých národních variantách jiné podoby. U nás jde v zásadě o šlehání děvčat a žen pomlázkami, za což si koledníci odnáší barvená vajíčka nebo jiné koledy. Nejspíš nejcennější vajíčkem bylo vždy červené, bylo symbolem Kristovy krve, v lidových tradicích byla červené barva spojená hlavně s ženskou plodností. Vejce obecně je o Velikonocích symbolem nového života.

Z tradice mělo šlehání nebo jinak šupání význam hlavně pro svěžest a krásu žen. Naopak pokud někdy chlapci na dívku zapomněli, bralo se to spíš jako smutná záležitost. Z tradice se koledování muselo odehrát od svítání do pravého poledne. Nicméně i dívčí polévání chlapců vodou má svoji tradici, mělo by také přinést svěžest. Od pohanských dob se koledování spojovalo také s námluvami.

foto: ilustrační

V případě zájmu si můžete kompletní týdenní cvičební balíčky objednat na stránkách Fit Studia Jiřiny Hůrkové. Podpoříte tím v této nelehké době toto plzeňské studio a uděláte něco pro své zdraví! Přejeme příjemné domácí cvičení! Cvičební balíčky k objednání najdete zde.

Nová prohlídka hradu se bude jmenovat "Návštěva u Půty Švihovského". Určena je pro menší děti od 4 do 10 let, které na závěr čeká překvapení v podobě ražby mince. Nová prohlídka povede stejnými prostory jako zdejší základní prohlídkový okruh.

Během této speciální dětské prohlídky poznají návštěvníci osobnost Půty Švihovského z Rýzmberka, jak se na hradu v jeho době žilo. Zavítáte do hodovní síně, ložnice hradní dámy, do kaple nebo do zbrojnice. To ale není vše. Děti budou během prohlídky plnit úkoly, hledat vzkazy od Půty Švihovského. A na závěr prohlídky si vyrazí minci, s čímž pomohou i rodiče.

Nový prohlídkový okruh chystají také například na Kašperku. Více jsme psali zde.

ilustrační foto Milan Janoch

V receptu jsme použili vepřové maso z farmy Čečkovice, bio vejce z Farmy Skřivánek a další potraviny zakoupené ve Farmářském obchodu.

Tento videorecept vám přináší Plzeňský kraj a Farmářský obchod. Potraviny z Farmářského obchodu teď můžete nakupovat online na www.farmarsky-obchod.cz.

Další recepty:

Muffiny z nebílovských jablek

Sýrová hrudka

V případě zájmu si můžete kompletní týdenní cvičební balíčky objednat na stránkách Fit Studia Jiřiny Hůrkové. Podpoříte tím v této nelehké době toto plzeňské studio a uděláte něco pro své zdraví! Přejeme příjemné domácí cvičení! Cvičební balíčky k objednání najdete zde.

Nejvýše položený královský hrad Kašperk se už těší, až otevře svou bránu návstěvníkům. A na novou návštěvnickou sezonu chystá i některé novinky a samozřejmě osvědčené a oblíbené záležitosti.

Nový prohlídkový okruh „Proměny hradu“ doplní ten stávají, velmi oblíbený, s názvem „Život na hradě“. Hodinový okruh představí nejen stavbu gotického Kašperku, ale i jeho stavební vývoj. Představí i osudy hradu v jeho novější historii. V létě prohlídkové okruhy mají doplnit i noční prohlídky, o které je na Kašperku obrovský zájem.

Na přelomu července a srpna se chystá Shakespearovské léto.  Vedle reprízy Macbetha se můžete těšit na obnovenou premiéru Romea a Julie a vůbec poprvé se představí Městské divadlo Kladno s oblíbenou klasikou, bude to Sen noci svatojánské!

"Pokud tomu situace dovolí, rádi bychom zahájili divadelní sezonu pod otevřeným nebem co nejdříve. Aktuální informace naleznete vždy na facebookových nebo webových stránkách www.kasperk.cz, kde pravidelně probíhá předprodej vstupenek," uvádí vedení hradu na facebookových stránkách.

Na Kašperku se pobaví opět i děti. Připravují se obnovené dětské prohlídky, při kterých budou malí návštěvníci hledat dokonce i poklad.

Chybět nebude ani spolupráce s ostatními šumavskými hrady, tedy Velharticemi a Rabím tzv. Šumavské trojhradí. Pokud tedy bude situace příznivá, proběhnou dva tematické Dny šumavského trojhradí. První už v červnu a druhý v září.

Tak si držme palce, ať je situace příznivá a hrad Kašperk je otevřený po celou sezonu. Máme se na co těšit.

ilustrační foto: QAP.CZ

Výlet byste mohli začít například v Sokolské ulici ve Stříbře, kde je možnost zaparkovat vůz a pěšky se napojit na červenou turistickou značku (v mapě je značená jako E6). 

Po té jdete vzhůru lesem, vyjdete na poli (pozor, značky jsou na stožárech el. vedení) a pokračujete po značce až opět do lesa. U rozcestí Pod Romanem pokračujete dále polní cestou kolem chat nad údolím s řekou Mží po levé ruce. Pak přijde velmi strmý sráz, značka vás vede ze skály dolů, zde je nutno dbát velké opatrnosti! Za to budete mít dole odměnu v podobě Panenky Marie u skal. Tam si můžete odpočinout na lavičce. Pak už se jde krásnou cestou skrze chatovou oblast Máchovo údolí kolem splavů a pokračujete v podstatě až k silnici na obec Milíkov. Cestou kromě zajímavé chatové výstavby uvidíte i peřeje a jezy, krásná zákoutí u chatek i skalní útvary.

Cestu zpět si můžete vybrat stejnou, nebo přejít někde silnici a vrátit se přes bývalé kasárny. 

Foto: Martina Sihelská