Cestování

Karkulky zanedlouho oslaví první rok fungování, během něhož rozhodně nezahálely. V červnu došlo již ke druhému rozšíření vozového parku a do provozu byla zařazena osmimístná dodávka, o kterou uživatelé služby projevili zájem.

Carsharing Karkulka byl spuštěn v září loňského roku a dnes ho využívá více než 500 uživatelů. „Příjemně nás překvapilo, jak rychle se Karkulky v Plzni etablovaly. Dnes se Karkulky rychle blíží k hranici 100 tisíc najetých kilometrů, které bychom měli dosáhnout v průběhu jednoho měsíce“ uvádí Jiří Ptáček, dopravně provozní ředitel PMDP.

Zájem o sdílená auta v Plzni průběžně roste a počty rezervací se zvyšují. PMDP proto na zvýšenou poptávku reagují. „Nejdříve jsme v březnu přidali deváté auto, teď došlo i na Vlka - vícemístnou dodávku Ford Tourneo, na kterou se zákazníci často ptali“, říká Milan Šot, projektový manažer Karkulky, a doplňuje: „Jestli Vlk mezi Karkulky zapadne, budeme zjišťovat do konce roku. Pokud bude ze strany zákazníků dostatečný zájem, rádi ho zařadíme natrvalo“.

Dopravní podniky ale v nabídce služeb chtějí jít ještě dál a vsadit na elektromobilitu. „Značná část jízd probíhá na území města, kde nám dává smysl vyzkoušet využití elektromobilu. Může to být zajímavá zkušenost jak pro uživatele Karkulek, tak i pro nás jako provozovatele služby“, dodává Ptáček s tím, že předběžná jednání o možnosti zapojení elektromobilu již proběhla. Ideálním stavem je podle Ptáčka situace, kdy si zákazníci mohou vybrat nejvhodnější typ automobilu s ohledem na aktuální potřeby.

FOTO: PMDP

Máte rádi turistiku a cestování? Pak určitě během léta navštivte Zlatou stezku - nejdelší síť pěších turistických tras ve střední Evropě. Zlatá stezka prochází na české straně Plzeňským a Jihočeským krajem, v Německu Hornofalckým a Bavorským lesem. www.zlatoustezkou.cz

My jsme pro vás připravili soutěž o zajímavé ceny. Stačilo jen odpovědět na jednouduchou otázku.

Výhry jsou k osobnímu převzetí na adrese Zikmunda Wintra 21 v Plzni. Výhry nelze zasílat poštou. Výhry si vyzvedněte po telefonické dohodě na telefoním čísle 602 654 351.

Seznam výherců:

1. Kešnerová Kateřina, Plzeň

2. Pavel Hlavatý, Kdyně

3. Martin Odvárko, Kaznějov

4. Jana Mladá, Šťáhlavy

5. Zdeněk Matouš, Ledce

Výherci vyhrávají: cestovní balíček turistických materiálu Zlatá stezka (etapový průvodce Zlatá stezka v Čechách, etapový průvodce Zlatá stezka v Německu, etapové mapy a souhrnná mapa)
balíček Zlatá stezka pro turistu - taška přes rameno, podsedák, blok s tužkou
2x vstupenka do Muzea loutek v Plzni
2x vstupenka na stezku v korunách stromů - areál WaldWipfelWeg v Sankt Englmar v Bavorsku
2x vstupenka bobová dráha v areálu zážitkového parku "Egidi-Buckel" v Sankt Englmar v Bavorsku

6. Lenka Rádlová, Plzeň

7. Ludmila Jandová, Plzeň

8. Petra Kolářová, Plzeň

9. Olga Štenglová, Plzeň

10. Lukáš Desort, Horní Bříza

Výherci vyhrávají: cestovní balíček turistických materiálu Zlatá stezka (etapový průvodce Zlatá stezka v Čechách, etapový průvodce Zlatá stezka v Německu, etapové mapy a souhrnná mapa)
balíček Zlatá stezka pro turistu - taška přes rameno, podsedák, blok s tužkou
2x vstupenka do Západočeského muzea v Plzni
2x vstupenka do Skanzenu Finsterau v Bavorsku

11. Karla Colori, Plzeň

12. Olga Leharová Plzeň

13. Alice Cimrová, Plzeň

14. Růžena Vrchlavská, Plzeň

15. Petra Královcová, Plzeň

Výherci vyhrávají: cestovní balíček turistických materiálu Zlatá stezka (etapový průvodce Zlatá stezka v Čechách, etapový průvodce Zlatá stezka v Německu, etapové mapy a souhrnná mapa)
vak Zlatá stezka s drobnými reklamními předměty Zlatá stezka 
2x vstupenka do Skanzenu Finsterau v Bavorsku

Hradiště - Střípky z historie a současnosti, to je název nové knihy, která spatřilo světlo světa na konci května. Vydána byla u příležitosti 100 let Sokola Hradiště.

Na knize pracovali členové Sokola, místní občané a vydali ji spolu s prestižním vydavatelstvím Starý Most Plzeň. Kniha se podrobně věnuje bohaté historii této velmi oblíbené plzeňské lokality, jednotlivé kapitoly přinášejí informace o pravěkém hradišti, zdejším hamru i místních statcích. A také o dlouhé historii sokolské organizace, jednotlivých sportech, hasičích či turistech.

V knize jsou unikátní fotografie, které pocházejí se sbírek místních obyvatel. Je k zakoupení v obchodě v plzeňském Hradišti nebo si ji můžete objednat na https://www.starymost.cz/knihy/hradiste.

foto: QAP.cz

Narůstající obliba cestování vede k vytváření nových okruhů a tras. Zlatá stezka vede Plzeňským a Jihočeským krajem z Chodové Plané až k jihočeskému Strážnému. Zlatá stezka v Čechách vytváří paralelu k bavorské Zlaté stezce, s níž je propojena přeshraničními stezkami. Jde o jednu z největších dálkových tras ve střední Evropě.

Propojení českých a německých větví Zlaté stezky nabízí turistům téměř nevyčerpatelné množství variant. Ke Zlaté stezce byla vydána i celá řada turistických materiálů, kompletní souhrnná mapa, mapy jednotlivých etap i krásný etapový průvodce. Tak si zajděte do nejbližšího infocentra v Plzeňském nebo Jihočeském kraji, zabalte batoh, vezměte dobré boty a vydejte se na cestu po Zlaté stezce.

Více informací o Zlaté stezce najdete na www.zlatpoustezkou.cz.

My vám představíme etapu 12 hlavní trasy Zlaté stezky.

TRASA: Domažlice – Újezd – Trhanov – Chodov – Výhledy – Klenčí pod Čerchovem

Při procházení této etapy poznáte krásnou přírodu Českého lesa, malebnou krajinu Chodska. Její délka je 13,8, má obtížnost střední.

Vycházíte z centra Chodska, z domažlického náměstí, které má nádherné náměstí s loubím a dominantu šikmou věž. Zamíříte do Újezdu a vystoupáte na vrch Hrádek s pomníkem J. Sladkého Koziny. Pokocháte se výhledy na Domažlicko a zamíříte k malebné chodské vesničce Trhanov.

Přes Chodov vystoupáte na Výhledy, nádherné vyhlídkové místo s pomníkem Jindřicha Šimona Baara, kde budete mít Chodsko jako na dlani a dohlédnete až do Bavorska. Baarovou cestou pak dojedete až do cíle etapy – Klenčí pod Čerchovem, kde můžete navštívit například Dům přírody Českého lesa se zajímavou expozicí, kterou vás provede čáp bílý.

Výročí 120 let městské veřejné dopravy v Plzni společně s PMDP oslavilo téměř 7 tisíc návštěvníků. Akce se konala v sobotu 15. června. Podívejte se na fotky!

V autobusovém a trolejbusovém depu na Karlově probíhaly po celý den komentované prohlídky, vystaveny byly historické, provozní i technologické vozy a bylo možné nahlédnout pod pokličku dynamickému dispečinku. K tomu byl připraven bohatý doprovodný program, děti si užily soutěže nebo malování na obličej a všichni si domů odnesli drobné dárky.

Návštěvníkům byla otevřena také tramvajová vozovna na Slovanech, kde mimo jiné probíhaly jedny z posledních komentovaných prohlídek vozovny před její plánovanou rekonstrukcí.

"Velký dík patří kolegům z DP hl. města Prahy a DP Pardubice, kteří nám zapůjčili krásné historické skvosty a celý víkend vozili návštěvníky této akce," říká mluvčí PMDP, který dále děkuje všem, kteří v sobotu přišli slavit. "Vysoká návštěvnost byla pro všechny organizátory tou nejlepší odměnou," dodává.

FOTO: PMDP

Zastupitelstvo města Plzně schválilo na svém pondělním jednání další přípravy přestavby křižovatky Rondel. Současný kruhový objezd i mimoúrovňovou silnici nahradí úrovňová křižovatka!

Rekonstrukce je zapotřebí zejména z důvodu špatného technického stav mostů, ale také je potřeba zlepšit obslužnost lokality veřejnou dopravou a vytvořit třídu, která propojí centrum města se Severním Předměstím. S úpravami Rondelu lze začít až po dokončení západní a severovýchodní části městského okruhu, tedy nejdříve v roce 2023. Veřejné představení studie Rondel proběhne ve středu 26. června od 17 hodin ve Sněmovním sále plzeňské radnice.

„Křižovatka Rondel na Karlovarské byla realizována na přelomu 60. a 70. let minulého století a vzhledem k postupně se zhoršujícímu stavu mostů je již delší dobu zřejmé, že je zapotřebí tuto křižovatku upravit. Současně se tím pro město Plzeň naskytla jedinečná šance urbanisticky propojit centrum města se Severním Předměstím. Hledal se tedy takový návrh, který bude pro město Plzeň, Ředitelství silnic a dálnic České republiky a zejména pro obyvatele Plzně nejvhodnější. Takovéto řešení se nám díky úzké spolupráci se všemi dotčenými stranami podařilo najít,“ uvedl Pavel Šindelář, technický náměstek primátora města Plzně.

„Kromě špatného technického stavu mostů, které je zapotřebí buď znovu postavit, nebo nahradit zcela jiným dopravním návrhem, je nutné řešit také nedostatky tohoto úseku, kterými jsou chybějící tramvajová zastávka, absence přechodů pro chodce a zejména chybějící plochy pro pohyb a pobyt pěších. Cílem je upravit prostor Rondelu na městskou třídu s alejemi stromů a odpovídajícím parterem. Návrh přináší provázané řešení automobilové, městské hromadné, pěší a cyklistické dopravy,“ vysvětlil náměstek pro oblast dopravy a životního prostředí Michal Vozobule.

Vybraná varianta počítá s úrovňovou komunikací se třemi dopravními pruhy v obou směrech. Některé z pruhů budou vyhrazeny pouze pro MHD. Tramvajová trať je vedená středem této komunikace, od které je oddělená travnatým pásem se stromy. Dopravu řídí tři světelné křižovatky, které zajistí plynulost dopravy ve všech směrech. Podél komunikace jsou navržené cyklostezky a chodníky pro pěší a aleje stromů.

„Mimo vyřešení dopravní situace a nahrazení mostů, které jsou ve špatném stavu, nám nové řešení nabízí také možnost vytvořit pro nově vznikající obytnou čtvrť náměstí s kvalitně upraveným pobytovým prostorem. Náměstí využijeme pro umístění hodnotné zeleně, která prostor zpříjemní a zlepší jeho klimatické podmínky. Ve veřejných prostranstvích navrhneme opatření pro smysluplné hospodaření s dešťovou vodou,“ doplnil architekt Jaroslav Holler z Útvaru koncepce a rozvoje města Plzně.

„Zásahy do stávajícího stavu křižovatky bude možné provádět nejdříve v roce 2023, tedy po dokončení západní a severovýchodní části městského okruhu, který této lokalitě výrazně dopravně odlehčí. Zároveň však nelze stavbu zbytečně odkládat vzhledem ke stavu mostů,“ vysvětlil technický náměstek Pavel Šindelář.  Protože je nutné realizovat stavbu při zachování tramvajové i automobilové dopravy, lze předpokládat délku trvání stavby dvě až tři stavební sezóny. Realizaci stavby bude tedy možné časově umístit mezi roky 2023 až 2026.

Na vybranou variantu úrovňové křižovatky byla provedena simulace zatížení silničního provozu, která počítala jak s poklesem dopravy po zprovoznění dvou částí městského okruhu, tak i s přirozeným nárůstem automobilové dopravy v nejbližších letech. Tato simulace potvrdila, že navržené řešení je kapacitně dostatečné a zajistí plynulý a bezpečný průjezd automobilů i vozů MHD.

Více informací o vybraném návrhu najdou zájemci na www.ukr.plzen.eu.

VIZUALIZACE: Magistrát města Plzně

Zlatá stezka začíná v Chodové Plané a vede Českým lesem a Šumavou až do jihočeského Strážného.

Česká Zlatá stezka vytváří paralelu ke stejnojmenné bavorské stezce Goldsteig, jež je nejdelší dálkovou turistickou trasou v Německu a pyšní se evropským certifikátem kvality Top trails. Obě tyto stezky se vzájemně spojují třinácti propojovacími trasami a vytváří tak unikátní a největší systém pěších tras ve střední Evropě, který nabízí téměř nevyčerpatelné množství výletních variant.

Pojmenování Zlatá stezka není náhodné. Trasa tematicky poukazuje na bývalé historické zemské stezky, které příhraniční oblastí Českého lesa a Šumavy od pradávna vedly. Svoji renesanci v této turistické síti zažívají např. Zlatá cesta, Svatojakubská cesta, Vintířova stezka, Solná stezka apod. Díky své rozsáhlosti trasa představuje v celé své kráse nejen nevšední půvab tohoto přírodně hodnotného regionu, ale i pohnutou historii a mnoho kulturních a historických klenotů.

Zlatá stezka využívá značené cesty Klubu českých turistů označené logem velkého oranžového S a byla k ní vydána i celá řada turistických materiálů, kompletní souhrnná mapa, mapy jednotlivých etap i podrobný etapový průvodce. Tak si zajděte do nejbližšího infocentra v Plzeňském nebo Jihočeském kraji, zabalte batoh, vezměte dobré boty a vydejte se za zážitky!

My vám představíme etapu 7 hlavní trasy Zlaté stezky vedoucí z Kašperských Hor do Hartmanic. Její délka je 15,2 km a její obtížnost je střední. 

Místa, která na této trase stojí za návštěvu, jsou často spojena s působením mnicha a pozdějšího poustevníka Vintíře.

TRASA: Kašperské Hory – Radešov – Velký Radkov – Dobrá Voda – Hartmanice

Trasa začíná v Kašperských Horách, v městečku ve kterém je mnoho zajímavého (Muzeum Šumavy, Muzeum historických motocyklů, radniční podzemí, renesanční budova radnice, kostely, infocentrum atd.).  Část cesty půjdete i po značené Klostermannově cestě, před Malým Radkovem si můžete dát malou odbočku k zajímavé technické památce – smolné peci.

Půjdete krásnou přírodou na rozhraní CHKO a NP Šumava. Tato etapa vede přes Radešov, osadu na břehu řeky Otavy s tábořištěm a kempem.

Přes dříve proslulé poutní místo Dobrá voda s barokním kostelem sv. Vintíře, ve kterém můžete vidět unikátní skleněný oltář, přijdete až do cíle této etapy. Tím jsou Hartmanice, městečko pod svahem Hamižné (854 m), kterému dominuje barokní kostel sv. Kateřiny. 

Nový geopark Barrandien nabídne letos sérii výletů s průvodcem, které představí nejen lokality se zkamenělinami, ale také místa s ložisky kaolinu či dřívější povrchovou těžbou černého uhlí, či lokalitu, kde se nacházejí kamenné kuličky se zkamenělým "pokladem“ uvnitř.

Krásy neživé i živé přírody v geologicky světoznámé lokalitě představí pěší i cykloprůvodci a také geologové. Na první ze tří červnových výletů po Barrandienu se mohou zájemci vydat už tuto sobotu. Když budou mít štěstí, přinesou si domů z první geovycházky kamenný suvenýr – trilobita.

Geopark Barrandien, o jehož vznik se zasadilo příbramské Ekologické centrum Orlov, se nyní uchází o titul národního geoparku. Rozhodnutí o zařazení do sítě národních geoparků by mělo padnout již během podzimu letošního roku. Již teď se rozjíždí seriál výletů, který ho má široké veřejnosti představit. „Budeme představovat zajímavosti celého území geoparku Barrandien. Teď v červnu začínáme v Brdech na Jinecku, další výlety budou v Praze, v Českém krasu, v oblastech těžby kaolinu na Plzeňsku či na Radnicku, kde se těžilo černého uhlí,“ říká projektový manažer Ekologického centra Orlov Luboš Gardoň.

První tři výlety s průvodcem naplánované na červen zavítají do severozápadní části Geoparku Barrandien. „Začínáme geologickou vycházkou do okolí Jinců, které je známé nálezy zkamenělin trilobitů,“ uvádí Luboš Gardoň. Účastníci se mohou také těšit na návštěvu bývalé huti Barbora, která je běžně návštěvníkům uzavřena. Výlet zpestří hledání trilobitů. Geolog Josef Mucha vysvětlí, ve kterých horninách zkameněliny nalézt lze a jak to poznat. Účastníci by proto měli být vybaveni kladívkem, rukavicí na druhou ruku a nejlépe starými novinami na případné nálezy. Osmikilometrová vycházka začíná a končí na nádraží v Jincích, a protože počet účastníků je omezen, měli by se zájemci předem registrovat telefonicky nebo na internetu.

Druhý výlet z Hořovic o týden později zavede cyklisty do oblasti středních Brd s krásnou přírodou, kterou si před otevřením CHKO Brdy mohli užívat jen vojáci. Právě stopy po jejich činnosti jsou tématem druhého výletu tentokrát na kolech s průvodcem Jiřím Holomelem. „Kromě krásné vyhlídky od bunkru na Houpáku uvidí cyklisté také hrad Valdek, půvabný lovecký zámeček Tři Trubky, ve kterém pobýval i T.G.Masaryk a další velké osobnosti. Několik zastávek u bunkrů a střelnic, které tu donenávna byly, mohou být dobrým tipem na výlet pro táty se zdatnějšími kluky na kolech,“ říká Luboš Gardoň. Devětačtyřicetikilometrový výlet je proložen spoustou zajímavých zastávek s výkladem průvodce a zájemcům se doporučuje registrace předem.

Třetí výlet ze Zaječova o poslední červnové sobotě provede cyklisty terénem středních Brd kolem studánek. Průvodce Jiří Švamberk ukáže cyklistům také místa, kde se točily filmy „Zítra vstanu a opařím se čajem“ a „Obecná škola“, či brdské letiště ukryté v hlubokém lese. Výlet má 42 kilometrů a začíná a končí v Zaječově.

Zájemcům se doporučuje na výlety registrovat předem na telefonním čísle 725 443 243, a to od pondělí do neděle v době od 9 do 17 hodin, popřípadě na internetu na www.poznejbrdy.cz/vylety-s-pruvodcem. Cena činí pro dospělého 120 korun, pro dítě pak 80 korun.

Termíny:

Sobota 15. června - pěšky "Za nejstaršími obyvateli moří aneb jak se žilo trilobitům v Čechách“

Sraz: v 9:15 v Jincích na nádraží, konec kolem 15:00 tamtéž

Sobota 22. června 2019 – pěšky "Za vojenskou historií Středních Brd I.“

Sraz: v 8:15 , Hořovice – žel. stanice, konec kolem 16:00 tamtéž

Sobota 29. června – na bajku "Kolem studánek centrálních Brd“

Sraz: v 10:00, před OU Zaječov, konec kolem 15:00 tamtéž

FOTO: ilustrační
 

Chalupská slať leží zhruba 1 kilometr od obce Borová Lada nedaleko IC Svinná Lada. Právě zdejší "íčko" je výchozím bodem k rašelništi. Odtud vede povalový chodník, po kterém dojdete až k vyhlídkové plošině k největšímu rašelinovému jezírku v Čechách.

Pokud nezavítáte na slať v rámci nějaké větší túry, nemusíte si dělat starosti s autem. To zaparkujete u silnice (vedoucí z Kvildy na obec Borová Lada) jen pár minut chůze od informačního střediska.

Do infocentra Svinná Lada při návštěvě slatě rozhodně zajděte. Jde sice o menší íčko, expozice je zde ale velmi zajímavá. Věnuje se právě šumavským rašeliništím. Dozvíte se například, jak na slatích probíhala těžba rašeliny.

Na louce pod íčkem je dětské hřiště pro nejmenší návštěvníky.

Chalupská slať představuje přechodný typ mezi údolními vrchovišti vytvořenými podél Vltavy a Křemelné a horskými vrchovišti z náhorní plošiny Šumavských plání. Podél povalového chodníku k jezírku roste řada vzácných rostlin a stromů, na informačních tabulích se dozvíte, o jaké druhy jde.

K další slati vyrazte po silnici směrem na Kvildu. Po necelých deseti kilometrech se mezi obcemi Kvilda a Horská Kvilda nachází další slať - Jezerní slať.

Ani tady nepůjde o nějakou velkou túru. U silnice je parkoviště s parkovacím automatem, odkud se po pár minutách chůze dostanete k Jezerní slati (pozor až ke slati nesmíte na kolech, to musíte nechat zaparkované před závorou).

Jezerní slať má vyhlídkovou věž, která nabízí pěkný výhled na rozsáhlé rašeliniště. Zdejší klima patří k nejstudenějším v Čechách, panují zde celoročně velmi nízké teploty.

Dalším zajímavým tipem v okolí jsou Soví voliéry v obci Borová Lada. Info k výletu a fotky najdete zde.

foto: QAP.CZ

Komentované vycházky probíhají jak k rysímu tak jelenímu výběhu.

Komentovaná vycházka k rysímu výběhu probíhá vždy v 10 hodin dopoledne, a to v následující termíny: pondělí 10. června, čtvrtek 13. června a pátek 19. června.

Na komentovanou vycházku do jeleního výběhu se můžete vydat ve 14 hodin, a to v pondělí 10. června, ve čtvrtek 13. června a ve středu 19. června. V pátek 28. června pak proběhne vycházka už v 10 hodin dopoledne.

Na komentovanou vycházku se nahlaste u obsluhy v návštěvnickém centru.

Ve fotogalerii najdete fotky z obou návštěvnických center na Šumavě. U Srní se nachází centrum s vlčím výběhem. U Kvildy zmiňované návštěvnické centrum s výběhem rysů a jelením výběhem.

foto: QAP.CZ

Letošní už 16. ročník pořádá Plzeňský kraj ve spolupráci se spolkem Dobroslav, plzeňskou Zoologickou a botanickou zahradou a Správou informačních technologií města Plzně.

Štafeta je určena dětem a mládeži do 18 let a letošní největší novinkou je doba jejího trvání. Začne už 1. června a potrvá do 31. srpna. Místo dvou měsíců potrvá tedy tři a tím pádem bude možné projekt podpořit i prostřednictvím škol v kraji.

Letošní ročník je opět v elektronické podobě. Podstatně se ale zjednodušila pravidla. Stačí se registrovat a můžete začít hrát. Soutěž nabízí padesát turistických cílů, mezi nimiž jsou hodně známé památky, hrady a zámky v regionu, ale také nové naučné stezky, rozhledny či zajímavé přírodní útvary. Významnou novinkou je také nižší počet cílů, které je třeba navštívit, aby se soutěžící dostal do závěrečného losování. Stačit jich bude patnáct (dříve 25), ale při splnění limitu není nutné končit, návštěva dalších bude určitě také příjemným zážitkem pro celé rodiny. A na speciální cenu se může těšit soutěžící, který navštíví cílů nejvíc.

Jak se do soutěže zapojit? Přihlásit se každý může kdykoliv od 1. června do konce prázdnin na webových stránkách Prázdninové štafety. Vše potřebné najdou soutěžící na adrese: http://stafeta.plzensky-kraj.cz.

Při návštěvě každého cíle se soutěžící vyfotí na nádvoří či uvnitř navštíveného objektu (případně u cedule na turistické trase) a snímek pošle prostřednictvím webových stránek kdykoliv během trvání soutěže. Všichni soutěžící, kteří splní daný limit patnácti navštívených cílů, budou zařazeni do slosování. Třicet šťastlivců se může těšit na odměnu.

Hlavní cenou je opět rodinný zájezd. Přesný seznam sponzorů je uveden na webových stránkách projektu. Vyhlášení a předání hlavních cen (pro prvních deset výherců) se uskuteční na Mezinárodním veletrhu cestovního ruchu ITEP 2019 v hale TJ Lokomotiva Plzeň, který se koná v termínu 19. až 21. září.

FOTO: Prázdninová štafeta

Celkem do 16 míst s chráněnou přírodou se mohou letos vypravit turisté s novým speciálním návštěvnickým pasem. Projekt zahrnuje také Šumavu.

Novinka s sebou přináší i malou odměnu pro každého, kdo navštíví nejméně pět z návštěvnických středisek národních parků či Domů přírody chráněných krajinných oblastí. Na ty, kteří proputují všech 16, čeká překvapení. 

„Chceme lidem ukázat, že péče o přírodu je velmi rozmanitá. Některá území potřebují, aby je člověk ponechal tak, jak jsou, a mohl pozorovat, jak si příroda poradí. Jiná vyžadují péči – třeba bez pravidelného kosení by z luk zmizely orchideje či motýli. To všechno se dozvědí v návštěvnických střediscích národních parků či Domech přírody v chráněných krajinných oblastech. Doufáme, že nově vydaný návštěvnický pas bude tou správnou motivací k jejich návštěvě,“ vysvětluje František Pelc, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

„Stále více jsme svědky masového turistického využívání chráněných území, jejich skutečný společenský význam přitom často ustupuje a příroda je redukována na zajímavou kulisu jednorázových zážitků. Návštěvnické pasy naopak pomohou svým držitelům poznávat hlubší souvislosti, různorodost, ale i zranitelnost naší přírody,“ říká Pavel Benda, ředitel Správy národního parku České Švýcarsko.

„Pokud návštěvník získá pět razítek, čeká na něj malá odměna. Ten, komu se podaří navštívit všechny NP a CHKO, může očekávat velkou odměnu či překvapení,“ říká David Grossmann z národního parku Podyjí.

Návštěvnický pas si zájemci mohou vyzvednout v informačních centrech ve všech našich čtyřech národních parcích a ve 12 chráněných krajinných oblastech po celém Česku. Domy přírody a návštěvnická střediska národních parků nabízejí pro veřejnost a školy expozice i ekovýchovné programy, prezentace regionálních produktů a tradičních řemesel, tematické přednášky, výstavy, projekce či tvůrčí dílny.

FOTO: ilustrační

Nebílovy, Kozel, Přimda, Velhartice a další známé i trochu zapomenuté památky a přírodní zajímavosti budou mezi cíli Prázdninové štafety 2019.

Letošní už 16. ročník pořádá Plzeňský kraj ve spolupráci se spolkem Dobroslav, plzeňskou Zoologickou a botanickou zahradou a Správou informačních technologií města Plzně. Štafeta je určena dětem a mládeži do 18 let a letošní největší novinkou je doba jejího trvání. Začne už 1. června a potrvá do 31. srpna. Místo dvou měsíců potrvá tedy tři a tím pádem bude možné projekt podpořit i prostřednictvím škol v kraji.

Letošní ročník je opět v elektronické podobě. Podstatně se ale zjednodušila pravidla. Stačí se registrovat a můžete začít hrát. Soutěž nabízí padesát turistických cílů, mezi nimiž jsou hodně známé památky, hrady a zámky v regionu, ale také nové naučné stezky, rozhledny či zajímavé přírodní útvary. Významnou novinkou je také nižší počet cílů, které je třeba navštívit, aby se soutěžící dostal do závěrečného losování. Stačit jich bude patnáct (dříve 25), ale při splnění limitu není nutné končit, návštěva dalších bude určitě také příjemným zážitkem pro celé rodiny. A na speciální cenu se může těšit soutěžící, který navštíví cílů nejvíc.

Jak se do soutěže zapojit? Přihlásit se každý může kdykoliv od 1. června do konce prázdnin na webových stránkách Prázdninové štafety. Vše potřebné najdou soutěžící na adrese: http://stafeta.plzensky-kraj.cz.

Při návštěvě každého cíle se soutěžící vyfotí na nádvoří či uvnitř navštíveného objektu (případně u cedule na turistické trase) a snímek pošle prostřednictvím webových stránek kdykoliv během trvání soutěže. Všichni soutěžící, kteří splní daný limit patnácti navštívených cílů, budou zařazeni do slosování. Třicet šťastlivců se může těšit na odměnu.

Hlavní cenou je opět rodinný zájezd, hraje se ale i o další zajímavé ceny.

Vyhlášení a předání hlavních cen (pro prvních deset výherců) se uskuteční na Mezinárodním veletrhu cestovního ruchu ITEP 2019 v hale TJ Lokomotiva Plzeň, který se koná v termínu 19. až 21. září 2019.

FOTO: ilustrační

V sobotu 25. května se v obci Babylon na Domažlicku bude konat zajímavá akce. Má název Po Zlaté stezce na Čertův kámen a připomene 10. výročí umístění viklanu Čertův kámen.

K viklanu se po dobu akce můžete vydat s Pavlem Pavlem, českým technikem a experimentálním archeologem, který se proslavil rozhýbáním soch na Velikonočním ostrově. Právě strakonický rodák Pavel Pavel před 10 lety přesunul na původní místo viklan Čertův kámen u Babylonu.

Program se uskuteční nedaleko viklanu a Zlaté stezky, která Babylonem vede, a to u zdejší hasičské zbrojnice a dětského hřiště. Akce začíná v 11 hodin. Čeká vás kapela B.R.K., soutěže nejen pro děti, stopovačka se Zlatou stezkou, občerstvení a další zábava. Na své si přijdou nejen rodiny s dětmi, ale i milovníci turistiky. Chybět nebude zajímavé povídání, spousta turistických materiálů a zajímavostí.

Na akci zve Plzeňský kraj ve spolupráci se Spolkem Babylon a Správou CHKO Český les.

Zlatá stezka se bude turistům představovat také na Šumavě, a to v Kašperských Horách ve zdejších infocentru. Fotografické putování Šumavou po Zlaté stezce proběhne v Informačním středisku Kašperské Hory v pátek 7. června od 18 hodin. Těšit se můžete i na netradiční fotografie z ptačí perspektivy.

V sobotu 8. června pak proběhne rovněž v Kašperských Horách akce Kvetoucí poklady na Zlaté stezce. Na tematickou botanickou vycházku z infocentra do okolí Kašperských Hor se můžete vydat v 10 hodin dopoledne. A po celé odpoledne se bude Zlatá stezka představovat přímo v informačním středisku, kde si budete moci seznámit s ruční výrobou skelněných korálků.

Přehled akcí Zlatá stezka:

25. května od 11 hodin
Po Zlaté stezce k Čertovu kamenu s Pavlem Pavlem, Babylon u hasičské zbrojnice

7. června od 18 hodin
Fotografické putování Šumavou po Zlaté stezce, IS Kašperské Hory

8. června
Kvetoucí poklady na Zlaté stezce, botanická vycházka, začátek 10:00 IS Kašperské Hory
Zlatá stezka – historie sklářství na Šumavě a ruční výroba skleněných korálků, 13:00 -17:00 IS Kašperské Hory
 

foto: QAP.CZ

„Den volna uprostřed týdne to je sen každého cyklisty a bajkera. My jsme jej tentokrát využili k dobytí nejvyššího brdského vrcholu, vyrazili jsme na Tok,“ říká cykloprůvodkyně po Brdech Lenka Boříková.

Cyklisti dorazili na sraz do Teslína. „S velikou radostí jsem mezi námi přivítala dámu, bajkerku Mirku z teamu Bikeheart,“ říká Lenka Boříková.  

K výstupu byly tentokrát zvoleny cesty se jmény: Planýrka, Andělská, Havelská, Brdecká, Perkanská, Bahenská. Na cyklisty čekal i výšlap serpentinami Čihadelskou cestou až k náhorní plošině, k přístřešku na Carvánce. Po zelené na Tok se pak už podle cykloprůvodkyně jelo lehce.

„Čekala nás zkouška obratnosti, průjezd úzkými pěšinkami k vyhlídkovému místu. Cestou Travěnkou jsme sjeli k Houpáku, nevynechali jsme vyhlídku z horního bunkru. Cestou  zpět jsme opět jeli po tocké hřebenovce, tentokrát cestou Dřevěnkou, pro sjezd jsem zvolila cestu vedoucí poblíž Bohutínského vrchu, kde jsme trošičku zakufrovali. Po pár metrech jsem se zkušeně napojili na lesní cestu a užili si sjezd do údolí. Lesními cestami, díky těžbě dřeva a blokování cest stroji, jsme se doslova propletli až k Malému Toku,“ popisuje Lenka Boříková.  

Cyklisti absolvovali 55 kilometrů v Brdech, ke kterým přidali ještě závěrečných 11 kilometrů sjezdu po zelené až do Spáleného Poříčí. „Výlet se opět vydařil, počasí výborné a parta vynikající,“ uzavírá Lenka Boříková.

foto: Lenka Boříková

Evropsky významná lokalita Dobřany byla vyhlášena nařízením vlády a pro její větší ochranu byla zřízena právě přírodní památka Šlovický vrch. Dříve zde dlouhodobě pobývala armáda, po jejím odchodu v roce 2014 začala radikální obnova přirozených biotopů. 

Mezi Evropsky významné lokality byla lokalita zařazená díky vzácným motýlům a korýšům, žábě kuňce žlutobřiché a některým rostlinám. Aby území nezarostlo křovinami, musí se opakovaně rozrývat. 

Před dvěma lety se Šlovický vrch stal také dejištěm natáčení filmařů. Konkrétně šlo o ruský štáb, který zde natáčel scény do historického filmu z druhé světové války. Paradoxně právě tanky, které se v oblasti proháněly, pomohly i přírodě. Postaraly se totiž o výše zmíněné rozrývání.

V loňském roce se na vrchu zabydlelo šestičlenné stádo exmoorských pony ze středočeských Milovic. Koně měli za úkol spásat keře a náletové dřeviny. Šlo se o potomky zakládajícího stáda, které bylo přivezeno do rezervace velkých kopytníků v roce 2015. 

FOTO: Michaela Květová

V plzeňské kavárně v areálu papírny se koncem března konala zajímavá přednáška o cestě po Islandu. Přednášet přijel cestovatel a fotograf Pavel Svoboda.

Ačkoliv v Plzni vyprávěl o Islandu, jeho cestovatelské zkušenosti jsou hodně bohaté, napsal také knihu Napříč Jižní Amerikou, vyprávěl i po cestě po Asii.

"Zážitků z cest je opravdu hodně, bylo by to na mnoho knih. Moji druhou knihu o velké cestě po Asii v současné době akorát připravuji. Co se týče Islandu, byl jsem tam několikrát , půl roku jsem tam studoval. Je to místo, které mně doslova změnilo život. Island je místo plné energie, miluji termální bazénky na koupání. Islandská příroda i krajina je neuvěřitelně pestrá a až extrémně fotogenická. I když tam pojedete po několikáté, stále vás bude něco nového překvapovat. Ať již to bude severské nevyzpytatelné počasí, místní vodopády, polární záře či svérázná islandská kultura. Island v zimě je taky kapitola samo o sobě," říká Pavel Svoboda.

Návštěvníci byli spokojení. "To byla skvělá beseda, autor je vtipný, výborně mluví, moc mě zaujal. Island je prozatím takový můj turistický cíl, kam bych se ještě chtěla podívat a věřím, že to jednou podaří," uvedla Olina Samková z Dolních Lukavic.

Domácí plzeňské publikum doplnili Jiří Dlouhý a Michal Šisl. Zatímco co Michal Šisl byl na podobné přednášce poprvé, Jiří Dlouhý chodí na akce pravidelně. "Mě takové přednášky zajímají, sám dost cestuji, vloni jsem si užil cesty ve Spojených státech amerických. Takže pro mě výborná beseda," uvedl Dlouhý.

Foto a video: Martina Sihelská

V dubnu se mění otevírací doba informačních a návštěvnických center národního parku Šumava.

"V měsíci dubnu budou naše informační střediska uzavřena. Od druhého dubnového týdne můžete bez omezení do obou návštěvnických center a jejich zvířecích výběhů," uvádí NP Šumava.

Provozní doba návštěvnických center a informačních středisek Správy Národního parku Šumava.

Duben 2019:

Informační střediska:

Kvilda, Svinná Lada, Stožec, Kašperské Hory - v dubnu zavřeno

Informační středisko:

Alžbětín - středa až neděle 9:30-16:30 otevřeno

Návštěvnické centrum Kvilda:

1. až 7. 4. 2019 (pondělí až neděle) uzavřeno včetně výběhů a parkoviště
8. až 30. 4. 2019 plný provoz

Návštěvnické centrum Srní:

1. až 5. 4. 2019 (pondělí až pátek)  uzavřeno včetně výběhů a parkoviště
6. až 30. 4. 2019 plný provoz

Hrady a zámky v Plzeňském kraji už finišují s přípravou nové sezóny. Ve velkém stylu ji otevřou na Švihově. Hrad nabídne zbrusu novou expozici Za tajemstvím Popelčina střevíčku.

Expozice je umístěná v Bílé baště a je tedy samostatně přístupná. Celkem zabírá čtyři podlaží. "Ve výstavní expozici najdete Vincka na cestě s kouzelnými oříšky, Popelku u potoka, Popelku ve své chaloupce se sovou Rozárkou, scénu ze soutěže o nejlepšího střelce, pohled od kuchyně s nešikovným kuchtíkem, pohled do světnice s množstvím látek na šaty, přebírání hrachu v popelu, královský ples i nezapomenutelnou závěrečnou scénu se střevíčkem, prstenem...," láká správa hradu. 

Část expozice je věnovaná samotnému filmu. Návštěvníci se tak dozví řadu zajímavostí o legendární pohádce, uvidí záběry z natáčení, nahlédnout budou moct i do originálního scénáře a soukromí některých představitelů. Chybět nebudou ani ukázky z filmu.

Výstava bude tahákem zejména pro rodiny s dětmi a i na to její tvůrci mysleli. Jedna z částí expozice je věnovaná právě dětem. Ty budou moct se svojí "Rozárkou" plnit nejrůznější úkoly a řešit hádanky.

Okruh je samostaný a bez omezení termínem konkrétní prohlídky. Informace o otevření expozice najdete zde. Vůbec poprvé bude návštěvníkům představená o Velikonocích.

Už teď se mohou ale zájemci namlsat díky nově spuštěnému facebookovému profilu "Za Popelkou na hrad Švihov".

FOTO: Vodní hrad Švihov

Cyklovýlety s průvodci do Brd pokračují i v letošním roce a hned první jarní víkend přinesl putování na vrch Nad Maráskem. Ačkoliv počasí bylo parádní, řádění větru z posledních týdnů nastražilo celou řadou překážek.

Sraz účastníků byl u informačního centra ve Spáleném Poříčí. "Od začátku jsem nikoho nešetřila. Hned za cedulí Spálené Poříčí jsme najeli na polní cestu a vystoupali k Ovčínu a následně až ke kříži u Nechánic. Daňky v oboře jsme jen zahlédli, nebyl čas ztrácet čas. Přes les jsme projeli k Železnému Újezdu, a odtud jsme museli kus na asfalt a vystoupat na Chynín," říká průvodkyně Lenka Boříková.

Ačkoliv sobotní počasí bylo luxusně jarní, v terénu byly znát deště z minulého týdne. K vrcholům se tak skupina vydala po zpevněné cestě. "Chlapi jeli jako draci, a tak hned na první pauzičce bylo rozhodnuto: Marásek je málo – vyjedeme na Třemšín!  A tak jsme prokličkovali k TZ červené a vydali se k Třemšínu. Výhledy ze skal byly fajn, ale až výšlap na vrchol konečně chlapy uspokojil. Od kaple pod Třemšínem vydupali až k poutní kapličce a potom až na zbytky hradu," chválí účastníky Lenka Boříková.

Sjezd ovšem zkomplikovaly následky silného větru a polomů z uplynulých týdnů. "Čekalo nás přenášení kol přes popadané stromy, objíždění hlubokých louží a moc pěkný sjezd po zelené. Při přesunu po červené  nás čekal jeden z nejtěžších výstupů rozbahněnou svážnicí, kterou stéká potůček okolo Chynínských buků," popisuje průvodkyně.

Ani nepříznivý terén ovšem nikoho neodradil a skupina pokračovala směr Nad Maráskem. Na samotný vrchol už byl jen pěší výstup. Následně vedla cesta na Míšov sjezdem po červené. I v tomto případě došlo na přenášení kol. "Sjezd byl super! A následná občerstvovačka na Míšově také. Spousta motorkářů, bajkerů a i elektrocyklistů – bohužel jsme ani neseděli u jednoho stolu. Po klobáse jsme na dojezd zvolili mírnější variantu okolo Holubího koutu, přes Dolní Borovno a Hořehledy. Na nové cyklostezce z nás opadaly poslední zbytky bahna. Odbočka k vodopádům pak už byla jen kochací zastávkou," uzavírá Lenka Boříková.

Počasí se povedlo, skupinka si sedla, a tak se první jarní sobota cyklisticky hodně vydařila.

FOTO: Lenka Boříková, Zdeněk Kybikás