Cestování

Pohodová naučná stezka na Chudenicku se dá absolvovat v každém ročním období i s menšími dětmi. Její délka je zhruba 5 kilometrů, vede lesoparkem po upravených cestách. Jít ji ani nemusíte celou, nejde o úplně klasický okruh. Z některých zastavení se budete trochu vracet. My ale doporučuje projít celou stezku, všechna zastavení jsou zajímavá. Stezka je pojmenovaná po vrchu Ždár, kolem kterého prochází.

Trasa začíná u zámku Lázeň, kde je bezplatné parkoviště. Věnuje se Chudenicku, místním rodákům, ale i přírodě, ptactvu, zvířectvu apod. Navíc vede kolem unikátní Americké zahrady plné vzácných stromů. Zavede vás k tzv. Kuchyňce, malému pavilonku v areálu bývalého parku Lázeň. Jedním ze zastavení jsou Kvapilova jezírka.

V rámci vaší procházky zavítejte do Americké zahrady, toto unikátní arboretum je volně přístupné. Zahrada má dlouhou tradici, byla založena už v roce 1828 hrabětem Eugenem Černínem jako školka okrasných dřevin určených pro výsadbu v zámeckém parku Lázeň. Vznik arboreta se pak datuje od roku 1842. V roce 1843 zde byl poprvé vysazen jedlovec tisolistý neboli douglaska, která se zachovala do současnoti a patří mezi nejstarší stromy v celé Evropě.

Ještě než dorazíte k rozhledně Bolfánek zavítáte k místnímu hřbitovu, kde stojí kaple sv. Anny postavená v roce 1766. Právě toto místo může být výchozím místem pro návštěvu rozhledny. Projdete přes další zastavení věnované Josefu Dobrovskému, který v Chudenicích pobýval v letech 1816 - 1828. Na jeho čest tu Klub českých turistů nechal vystavit pomník. 

Největší atrakcí naučné stezky je rozhledna Bolfánek (dnes kvůli koronaviru uzavřená). Leží ve výšce 584 metrů na vrchu Žďár. Na stavbě je vidět, že je pozůstatkem kdysi velkého poutního kostela. Rozhledna zde byla zřízena v roce 1845, kdy byla také změněna do současné podoby.

Od rozhledny k zámku Lázeň pak vede "nejtěžší" cesta celé trasy. Je tu prudší klesání, terén je ale stále příjemný. Historie zámku Lázeň sahá do 18. století, kdy zde byl poblíž léčivého pramene postaven malý empírový zámek. K zámku postupně přibyl rozlehlý anglický park, proběhly různé stavební úpravy a rozšíření. Příjíždělo sem mnoho lázeňských hostů včetně Josefa Dobrovského. V prosinci 2009 byl zámecký areál vrácen zpět rodině Czerninů.

Přejeme vám hezké putování kolem Ždáru. A pokud budete mít čas, navštivte i samotné Chudenice. Je zde Starý czerninský zámek a muzeum Josefa Dobrovského.

foto: QAP.CZ

Skalní stezka má celkem 7 zastavení, začíná kousek od parkoviště pod Radyní. Projdete ji zhruba za dvě hodinky. Pozor, ale není vhodná pro kočárky nebo invalidní osoby. Část naučné stezky totiž vede po strmé lesní cestě. Autem můžete přijet až na parkoviště pod zříceninu hradu Radyně. Naučná stezka začíná kousek od parkoviště.

Stezka už na začátku láká na interaktivní tabule s různými hlavolamy. Ty jsou určeny spíše pro menší děti. Ty větší si s vámi ale rozhodně užijí pěknou procházku vetšinou smíšeným lesem se skalními útvary. A pozor, sledujte pečlivě značení, ať nezabloudíte. Stezka je značená jen šipkami Skalní stezka, které lze při nepozornosti přehlédnout.

Na třetím zastavení se pokocháte krásným výhledem na Starý Plzenec a okolí. Na celkem 7 informačních tabulích se dozvíte zajímavosti z této oblasti (zastavení – Pod hájovnou, Vysoký Štont, Lom Hřeben, U Mohyly, Andrejšky, Otýsův lom, Svatební stěna). A pokud vás baví lézt, vezmětě si s sebou základní vybavení. I to se vám tady na jedné ze skal hned na začátku naučné stezky může hodit.

Parkovat můžete přímo na parkovišti pod Radyní. A když už jste tady, určitě zajděte i na zříceninu hradu Radyně. V této době je sice zavřená, i tak si ale můžete užít výhled z ochozu hradu.

Více o hradu Radyně:

Královský hrad Radyně byl postaven v letech 1356-1361 za vlády Karla IV. Po smrti Karla IV. byl hrad nazýván Radyní podle jména kopce a buližníkové skály, na níž byl vybudován.

Radyně je v současné době v péči města Starého Plzence. Zřícenina hradu Radyně leží ve výšce 567 m nad mořem, je dominantou Plzeňska. Od roku 2006 je hrad osvětlen. 

V hradní věži se nachází stálá audiovizuální pohádková expozice s tajemnými bytostmi z pověstí o hradě Radyni, historická expozice
s modelem hradu Radyně a na věžní vyhlídce je spolu s vyhlídkovými mapami k dispozici pozorovací dalekohled.

Hradní věž je vysoká 22m a na její vrchol vede 114 schodů.

Foto: QAP.cz

Zámecký park má rozlohu 40 ha. "V současné době po celém parku roste na 50 druhů jehličnanů a 111 druhů listnáčů. V okolí Franzových jezírek můžete vidět bohatou sbírku smrků- např. smrk hadí, či smrk Pančičův a další. Na Homolce v okolí altánu pak najdete sbírku buků. Celý park je protkán stanovišti rododendronů a azalek. Vzácností je zde liliovník tulipánokvětý, který roste před budovou jízdárny. Jedná se o 27 metrů vysoký, asi 150 let starý strom, s obvodem kmene 302 cm. Kvete v průběhu června. Svůj název dostal dle žluto-oranžových květů, které nápadně připomínají květ tulipánu," uvádí na webových stránkách zámku Kozel.

Zámek je vlivem vládních nařízení sice zavřený, ale navštívit můžete přilehlý zámecký park, užít si barvy na listech stromů a zpříjemnit si podzimní dny procházkou po anglickém parku.

Zámecký park je návštěvníkům otevřený denně do 19h. Auto můžete nechat zaparkované na blízkém parkovišti.

Fotky: Martin Hanáček

Můžete využít poslední čtyři dny, kdy bude středisko v provozu v končící letní sezoně. „Můžeme nadále i přes zpřísněná vládní opatření fungovat. Samozřejmě se u nás dodržují hygienická pravidla, to znamená hlavně nošení roušek na lanovce, desinfekce rukou a udržování rozestupů,“ uvádí Vladimír Kasík.

Nastávající víkend 24. – 25.10., ve středu 28.10 (státní svátek) a v sobotu 31.10. pojede lanovka na vrchol Špičáku. Otevřený bude také bikepark, rozhledna a výdejové okénko v kiosku pod ní.

Personál areálu bude na nejvíce navštěvovaných místech dbát na dodržování kapacity i rozestupů. „Každopádně rozloha našeho střediska je tak obrovská, že umožnuje individuální pohyb v přírodě na čerstvém vzduchu, aniž by se lidé blíže potkávali na více než na 10 metrech,“ uzavírá V. Kasík.

Návštěvníci už ve středisku nemohou v uvedených dnech počítat se službami servisu, půjčovny kol a logicky jako jinde ani restaurací. Všechny tyto služby byly v souladu s aktuálními nařízeními uzavřeny.

Podél Vydry v národním parku Šumava vede naučná stezka Povydří, měří 7,5 kilometrů a vede po červené turistické značce z Antýglu do Čeňkovy pily. Na stezce jsou informační tabule, které vám přiblíží celou oblast Povydří. Zjistíte, jak se řeka utvářela, jak vznikají obří hrnce v korytě Vydry, kamenná moře nebo viklany. Cesta je určena pro pěší, cyklistům je vjezd zakázán!

Procházku kolem Vydry můžete absolovat z Antýglu do Čeňkovy pily nebo obráceně. Cesta z Antýglu stále mírně klesá, naopak z Čenkovy pily půjdete mírně do kopce. Podél Vydry vede široká vozová cesta, který původne sloužila ke svážení dřeva. Cesta je vhodná i pro kočárky, nenáročná, zvládnou ji i menší děti. Mezi Antýglem a Čeňkovou pilou jezdí autobusy, to kdybyste nechtěli cestu absolvovat zpět.

My jsme vycházeli z Antýglu. Tady zaparkujete přímo u silnice nedaleko kempu na veřejném parkovišti. Je zde parkovací automat, stání vás přijde na 100 korun za den. Dostat se na stezku můžete i z Rokyty, také tady je turistům k dispozici parkoviště (od Antýglu cca 0,5 km).

Z parkoviště Antýgl  vyrazíte zhruba 150 metrů po silnici, poté už půjdete celou dobu po zpevněné lesní cestě podél kouzelné řeky Vydry. Cesta vede v bezprostřední blízkosti řeky, někdy vysoko nad korytem.

Po necelých 4 kilometrech dorazíte k Turnerově chatě, jediné veřejně přístupné turistické chatě nacházející se v 1. zóně národního parku Šumava. Stylová roubená stavba pochází z 30. let minulého století a dodnes si zachovala svoji původní podobu. Místo od nepaměti sloužilo k oddechu a občerstvení kolemjdoucích turistů.

Po zhruba 7,5 kilometrech dojdete na Čeňkovu pilu. Ta leží na soutoku Vydry a Křemelné a přijdou si tu na své zejména milovníci technických památek. Je zde dodnes funkční unikátní vodní elektrárna.

Více o řece:

Vydra má délku 23 kilometrů, vzniká u Modravy soutokem několika potoků (Roklanský, Javoří, Filipohuťský a Modravský). Nalézá se zde přírodní rezervace Povydří.

Vydra má balvanovité řečiště, k vidění jsou peřeje a kaskády. Vidět můžete také obří hrnce, které vznikají činností vody a písku. U Čeňkovy pily se Vydra stéká s Křemelnou a vzniká tak řeka Otava.

Výlet na Šumavu stojí vždycky za to. Zvláště když vyjde počasí. My jsme pro vás popsali výlet z Modravy kolem Modravského potoka přes Ztracené na Březník a dále přes Cikánskou slať zpět do Modravy. Výlet je pro pěší turisty, z Březníku na Cikánskou slať je zakázána jízda na kole. Okruh měří celkem 14,5 km.

Zaparkovat můžete přímo v Modravě na placeném parkovišti. Pozor, pokud nepřijedete včas, místo na parkovišti se jen těžko hledá. Zvláště o víkendech bývá parkoviště plné.

Z Modravy jdeme dva kilometry příjemnou asfaltkou k rozcestí u Modravského potoka. Podél Modravského potoka pokračujeme po modré 3,5 km k rozcestí Na Ztraceném a dále až na Březník. Tady se nám naskytne nádherný výhled na Luzný (Lusen v Bavorsku). Na Březníku jsou lavičky, můžete si odpočinout, nasvačit se, kochat se krásnými výhledy.

Pokračujeme do kopce po asfaltové cestě k hájovně. Ta se v hlavní sezoně otevírá a nabízí turistům občerstvení, ceny tady ale nejsou zrovna lidové. I tady ale můžete posedět před další cestou.

Od hájovny pokračujeme po zelené do Modravy. Zde platí zákaz pro cyklisty, proto pro pěší turisty je cesta ještě příjemnější. Nikde se na vás nevyřítí „rychlý cyklista na elektrokole“, kterých se teď po Šumavě pohybuje opravdu hodně.

Po čtyřech kilometrech dojdete k Cikánské slati, kterou můžete projít po podvalovém chodníku. Leží v nadmořské výšce 1090 metrů v NP Šumava. Jde o šumavské cenné rašeliniště se vzácnými porosty. Vyskytují se tu houfy motýlů, které si na vás i sedají. Pro děti je procházka rašeliništěm určitě zážitek.

Ze slatě vystoupáte už lesní cestou, znovu procházíte krásnou šumavskou přírodou. Zpátky do Modravy se dostanete po 3 kilometrech. Poslední část cesty je strmé klesání. Z Březníku se sice můžete vrátit po stejné cestě, je ale škoda nepodívat se na Cikánskou slať a pokochat se po výstupu zase jinými výhledy.

Většina cesty je asfaltka, poslední úseky je pohodová lesní cesta. Počítat musíte zvláště v posledním úseku se stoupáním a klesáním. I tak ale cestu zvládnou i menší děti, které jsou zvyklé trochu šlapat. Pro kočárek je vhodná první část cesty z Modravy na Březník.

Doporučujeme dále:

Pohodový jezerní okruh na Šumavě

Vodní svět na Tachovsku, za bobry a dalšími živočichy

Hrad a zámek Klenová s galerií pod širým nebem

Na šumavský vrchol OStrý z bavorského Lamu

Naučná stezka vás provede okolím Padrťských rybníků

foto: QAP.CZ

Obora s jelení zvěří u návštěvnického centra na Kvildě se o víkendu 10. - 11. října uzavře z důvodu probíhající jelení říje. Uzavřené je i NC Srní. "Jelení zvěř můžete sledovat ze dvou přístupných vyhlídek mimo výběh. Návštěvnické centrum Srní bude ještě o tomto víkendu z provozních důvodů uzavřeno," informuje vedení parku.

Od pondělí 12. října se pak uzavírají veškerá infocentra, které provozuje NP Šumava, a to kvůli koronaviru.
"Z důvodu mimořádných opatření proti šíření koronaviru budou až do odvolání všechna naše informační a návštěvnická zařízení uzavřena," uvádí dále NP Šumava.

Od pondělí 12. října se uzavře také environmentální centrum v Železné Rudě. Místní infocentrum ale zůstane otevřené.

Své brány zavřou od pondělí i hrady a zámky. Některé můžete navštívit naposledy o nadcházejícím víkendu 10. - 11. října.

"10 a 11. října máme otevřeno od 9 do 15 hodin. Od pondělí 12. 10 jsou totiž zámky, hrady a muzea z epidemiologických nařízení na 14 dnů zavřená," informují například provozovatelé zámku Chudenice.

Také šumavský hrad Kašperk se od pondělí uzavře. Ještě před tím, ale přichystal pro návštěvníky zcela mimořádné individuální prohlídky. Na samostatnou trasu se mohou návštěvníci vydat bez průvodce rovněž o víkendu. 

"Využijte poslední možnost navštívit hrad Kašperk! Letošní výletní sezona s nadcházejícím víkendem bohužel pravděpodobně končí, a od pondělí bude muset být brána hradu zavřená. Proto jsme pro vás na rozloučenou, milí návštěvníci, připravili něco speciálního," láká hrad na samostatné prohlídky na svém facebooku.

O víkendu bude otevřeno také ve Velharticích. Podle správce hradu a zámku Velhartice se i tady pravděpodobně bude jednat o poslední letošní víkend, kdy bude otevřeno.

O víkendu se otevře i klášter v Plasích. Otevřeno bude v běžném režimu, tedy od 10 do 16 hodin a přístupné budou prohlídkové okruhy Konvent, Hodinová věž a Galerie Stretti.

ilustrační foto

 

Prohlídky se konají každý den od čtvrtka do neděle. Po dobu nouzového stavu, od čtvrtka 8. října, má hrad prohlídky omezené na počet maximálně 9 osob. Otevírací doba hradu je 10:00 - 16:30. Venkovní areál hradu Kašperk je i nadále volně přístupný.

Prohlídkový okruh Život na hradě je zaměřen na každodenní život na středověkém hradě. Během prohlídky navštívíte purkrabství, kde se dozvíte, jak probíhal na hradě hospodářský život a jak se připravovalo jídlo. Prohlédnete si zříceninu hradního paláce s erby držitelů hradu, východní věž. Dozvíte se i to, jak probíhala ve středověku hygiena.

Druhý prohlídkový okruh nese název Stavba hradu. Dozvíte se, jak se stavěl středověký hrad. Prohlídka vás zavede na hradní parkán s netradiční prezentací obrazů z dějin hradu, do přízemí východní věže s ukázkami pracovních nástrojů a ukázkou opracování kamenného ostění a prohlédnete si zříceninu hradního paláce. V rámci prohlídky navštívíte západní věž, tam se přímo před zraky návštěvníků a současně kolem nich postaví, vybaví nábytkem a nakonec zanikne středověká komnata.

foto ilustrační QAP.cz

Milovníci zimy a sněhu se dnes na nejvyšší hoře Šumavy a Bavorského lesa dočkali sněhu. Předpověď meteorologů se vyplnila.

Velký Javor (německy Großer Arber) je s výškou 1 456 metrů nejvyšší horou horského masivu na pomezí Čech a Bavorska a bývá proto také nazýván „Král Bavorského lesa“. Leží jen 10 minut od hraničního přechodu v Železné Rudě.

I když leží Velký Javor už na německé straně Šumavy, domluvíte se tu prakticky všude česky — jak s lanovkářem, tak s obsluhou v restauraci nebo s lyžařskými instruktory. Kromě toho jsou i jídelníčky v restauracích stejně jako webové stránky střediska přeložené do češtiny.

Podívejte se fotky ve fotogalerii a načerpejte zimní atmosféru.

Foto: oficiální stránky www.arber.de

V neděli 27. září se bude konat komentovaná vycházka, kterou pořádá CHKO Český les, pracoviště Přimda. Účastníci se mohou těšit na desetikilometrovou trasu. Více uvádí Lucie Koryťáková. "Sejdeme se v deset hodin v obci Pleš u hostince. Půjdeme směrem k zaniklé obci Václav, kde si povíme mnoho zajímavostí o bývalé rotě tamní pohraniční stráže. Pak si představíme přírodní rezervaci Veský mlýn, povíme něco o mokřadních loukách. Celou výpravu povede zkušený průvodce Antonín Hříbal."

Pořadatelé dopředu varují, že je nutné mít pevné nepromokavé boty, místy jsou mokřady a vyhlídka na počasí také nejsou příznivé. Případné další dotazy můžete volat na tel:  728 496 075.

Foto: Martina Sihelská
 

Při křtu 24. září dostala malá lvíčátka jména Fazan (vládce) a Farida (jedinečná nebo vzácná). Kmotrem malých lvíčat se stal 1. náměstek primátora města Plzně Roman Zarzycký. Tomu ředitel zoo děkoval hlavně za podporu, které se zahradě dostalo, aby překonala ztráty způsobené dopadem koronavirové pandemie.

Ředitel plzeňské zoo nešetřil při křtu slovy chvály, náměstka primátora dokonce označil za frajera. „Chtěl bych opravdu velmi poděkovat za spolupráci, je obrovská až pro mě neuvěřitelná, protože jsme byli v opravdu tíživé situaci díky koronaviru. Byli jsme 2,5 měsíce byli bez návštěvníků a propad byl více než 20 milionů, což bylo téměř likvidační, vzpomenu si na řadu německých či anglických, světových zoo, které padly. Protože byly soukromé nebo protože město nemělo peníze. My jsme naštěstí nedopadli jako řada západoevropských zoo, dopadli jsme krásně. Zrovna včera přišlo z Rady města Plzně potvrzení, že jsme získali 16 milionů na likvidaci těch finančních problémů kvůli koronaviru. Takže, za to si ještě jednou dovolím poděkovat, protože jste velkej frajer a protože máte rád zahradu a vážíme si toho,“ uvedl ředitel zoo směrem k Romanu Zarzyckému.

A slova díků se od náměstka dočkal také ředitel zahrady. „Já bych zase ocenil vás, jak se vám povedlo nastavit tady zaměstnance a péči o zvířata v době, kdy to bylo opravdu složité, takže za to především děkuji já Vám, pane řediteli. Zároveň děkuji celému vašemu týmu,“ uvedl Roman Zarzycký.

Náměstek byl na křest pozván s celou rodinou, jeho obě dcery byly z malých lvíčátek unesené. „Moje dcera Lotynka tu kdysi se mnou křtila lvíčátko, dostalo jméno Luisa podle oblíbené knihy mé dcery Luisa a Lotka. No a protože mi moje starší dcera Anetka vyčítala, že Lotka už křtila, tak přišla rovnou celá rodina. Tedy s výjimkou syna, který bohužel musel do školy,“ usmíval se před křtem Roman Zarzycký.

Malá lvíčátka se v plzeňské zoo narodila 4. srpna. Pečuje o ně samice Tamika.

Plzeňská zoo chová berberské lvy (Panthera leo leo) od roku 2002, reprodukce se daří od roku 2016 od tria Mates (*2010 Olomouc), Tamika a Neyla (*1.7.2014 Hannover). Prvním odchovem byla samice Amira 12.9.2016 (Mates/Tamika). Následoval Baqir od Neyly, trojčata od Tamiky a Luisa aka Esma od Tamiky. Z prvních odchovů jsou nyní 3 lvi v různých francouzských zoo a nejstarší, Amira v Rakousku (už je sama matkou).

Dne 18.9. 2020 se odstěhoval lev Dabir do Zoo Chleby ve Středočeském kraji jako poslední z první skupiny odchovanců. Podle webu zootierliste.de nyní chová berberské lvy 30 zoo v Evropě. V letech 1940-2000 chovala Zoo Plzeň lvy pustinné bez přiřazení ke konkrétnímu poddruhu, poslední předchozí odchov se podařil v roce 1974.

Severoafrický poddruh lva, zvaný někdy také lev atlaský, byl ve 40. letech 20. století považován za v přírodě vyhubeného, později se zjistilo, že byl zachován v soukromém chovu marockých králů. Současná koordinovaná populace v lidské péči tak pochází z této linie.

Od 4.8. 2020 pečuje samice Tamika o další dvojčata, samce a samici. Při křtinách 24.9. obdržela lvíčata jména FAZAN – vládce a FARIDA - jedinečná, vzácná. Kmotrem se stal 1. náměstek primátora města Plzně Roman Zarzycký.

"Dnem 15. 9. jsme ukončili každodenní provoz lanové dráhy a areál je v týdnu uzavřen. Areál včetně lanové dráhy, rozhledny, půjčovny, občerstvení a dětského hřiště bude nadále v provozu o víkendech a svátcích až do konce října," informuje vedení areálu.

Kvůli ochraně přírody už se uzavřela i cesta na Rozvodí. "Uzavřela se sezónní cesta z vrcholu Špičáku na Rozvodí z důvodu nařízení o rušení ptactva od ochrany přírody. Znovu si projít naučnou Zajícovu a Datlíkovu stezku na ledovcová jezera bude možné od 15. 6. 2021," informuje dále vedení areálu návštěvníky.

A pozor pokud vyrazíte na lanovku, nezapomeňte si roušku. Lanová dráha patří zařazením mezi veřejnou dopravu a proto je každý cestující od 1. září povinnen mít při nástupu, běhěm jízdy a při výstupu zakrytý nos a ústa.

" Jednorázové roušky je možné zakoupit v pokladně lanové dráhy," uvádí se na stránkách špičáckého areálu.

foto: areál Špičák

Hrad Kašperk

"Letošní druhé Dny šumavského trojhradí budou ve znamení chutí a vůní, ústředním a společným tématem bude stolování a kuchyně ve středověku. Na Kašperku bude možné ochutnat původní recepty středověké kuchyně, jež pro vás připraví skutečný francouzský kuchař, jenž přišel s dvorem krále Karla IV. z Francie, a nyní slouží na jedné z královských držav – na hradě Kašperk," informuje vedení hradu.

Hrad a zámek Velhartice - Buškova číše

Prohlídky hradu budou probíhat každou celou hodinu, návštěvníky čekají ukázky a ochutnávky středověké kuchyně, tábor středověkého šlechtice a jeho zbroj. Interaktivní výstava o středověkém stavitelství. V neděli a v pondělí proběhnou ochutnávky a prodej moravských vín.

Hrad Rabí

"O prodlouženém svatováclavském víkendu vás rádi přivítáme na hradě Rabí a v rámci projektu Šumavské Trojhradí vás zveme i na prohlídky hradního areálu, během nichž se mimo jiné dozvíte, jaká jídla se objevovala na středověkých stolech, co bylo vyhledávanou pochoutkou, anebo co jste neměli dělat během svátečního oběda," zve vedení Rabí na internetových stránkách.

ilustrační foto QAP.CZ

Linku zajišťuje dopravce ČSAD autobusy Plzeň a.s.

Na základě přání cestujících je opět zavedena možnost přistoupit či vystoupit také v zastávce Karlovy Vary,Svatoššská v Doubí.

Jízdní řád této linky se měnil už na konci srpna při celostátní změně jízdních řádů ve veřejné dopravě. Při této příležitosti po lince vyjely dva nové spoje v pracovní dny, samozřejmě rovněž zrychlené.

Ve 13:20 z Plzně od Stavebních strojů resp. ve 13:35 z CANu do Karlových Varů. Opačným směrem jezdí nově spoj v 15:35 z terminálu Dolní nádraží Karlovy Vary do Plzně.

Sobotní spoj i pro cyklisty. "Zajímavou novinkou je, že příznivci cyklistiky si mohou pro označené sobotní spoje (vedené v upravených časech) objednat zařazení cyklovleku s kapacitou až 24 jízdních kol. Vhodné pro jednotlivce i skupinu kolařů," říká Miroslav Slaný, tiskový mluvčí ČSAD autobusy Plzeň a.s.

Objednávky přepravy jízdních kol ve vleku jsou nutné oznámit alespoň 24 hodin předem, a to buď zprávou do e-mailové adresy csadplzen@csadplzen.cz nebo telefonicky na čísle 377 454 151.

Při změně jízdního řádu k 30. srpnu byly ještě sjednoceny vybrané časy odjezdů v rámci týdne. Každý den nyní jede první spoj z Plzně do Karlových Varů v 9:10 (9:25 z CANu).

Sobotní a nedělní spoj z Karlových Varů pak vyráží vždy shodně v 13:10 z terminálu. První sobotní spoj z lázeňského města vyjíždí až v 9:20 hod.

Na lince jsou uznávány všechny státní slevy pro děti, studenty, seniory atd. Navíc dopravce ČSAD autobusy Plzeň poskytuje další komerční slevy jako zpáteční jízdné se slevou 20 %, sleva 10 % pro držitele zákaznické karty COOP nebo 15% sleva při bezhotovostní úhradě u řidiče z čipové karty.

Foto: ilustrační

Rozsáhlé monitorování oblasti nyní přineslo nová zjištění. Region dvou velkých přeshraničních chráněných území již nevyužívá jen jedna, ale dvě vlčí smečky. 

„Jedna vlčí rodina využívá hlavně lesy mezi Finsterau a Srní,“ vysvětluje ředitel Národního parku Bavorský les Franz Leibl. „Druhá smečka je stále více vidět mezi přehradou Frauenau a Železnou Rudou,“ dodává jeho český protějšek Pavel Hubený. Po prokázání prvních mláďat v roce 2017 je založení druhé smečky dalším výrazným mezníkem v populačním vývoji těchto divokých zvířat. 

V oblasti Finsterau / Srní se zoologům podařilo zaznamenat kojící vlčici. "To znamená, že mléčné žlázy samice jsou plné, což je jasná známka potomstva," říká profesor Marco Heurich, koordinátor monitoringu vlků v NP Bavorský les. Jan Mokrý, jeho protějšek z Národního parku Šumava, může tento důkaz potvrdit: „Další fotopast v oblasti zaznamenala čtyři vlčata.“

„Pomocí stopování speciálně cvičeným psem a následnou stimulací vytím se podařilo prokázat přítomnost mláďat ve dvou vzdálených místech, což potvrdilo reprodukci a výskyt nejen původní, ale i další nové smečky. Na předchozí akustickou stimulaci vlci v obou oblastech jejich výskytu reagovali vytím, přičemž se dalo rozlišit, že v obou smečkách jsou přítomna i letošní mláďata,“ uzavírá Aleš Vorel.

Foto: Štěpán Rosenkranz, fotopast

Veřejnost si mohla opravený vodní hamr prohlédnout už od června, oficiální slavnostní otevření se ale konalo až v sobotu 5. 9. 2020. „Opravy a celkové restaurování strojního vybavení trvaly téměř 3 roky a náklady na opravu činily více než 15,5 milionu korun. Na financování se podílela Evropská unie prostřednictvím Ministerstva pro místní rozvoj ČR, dále pak Plzeňský kraj a Západočeské muzeum v Plzni,“ uvedl náměstek pro oblast kultury a památkové péče Vladislav Vilímec.

Během oprav byly zjištěny zcela nové poznatky, které přispěly k prohloubení znalostí vývoje hamru a historie zpracování železa na Dobřívsku.

Historii vodního hamru v úvodu slavnostního otevření shrnul ředitel Západočeského muzea v Plzni František Frýda. Otevření restaurované národní památky se za Plzeňský kraj zúčastnila také náměstkyně vykonávající funkci hejtmana Marcela Krejsová a náměstek Pavel Čížek.

Obdobné zařízení se nikde jinde ve střední Evropě nedochovalo v provozu a nezměněné podobě od 19. století. Na hamru je předváděna funkčnost zařízení a kovářské hamernické práce pod buchary i ruční práce na kovadlině. Hamr je umístěn v přírodním prostředí bez okolní zástavby na okraji obce Dobřív.

Jedinečnost vodního hamru v Dobřívě spočívá ve funkčnosti celého zařízení a dochovaném stavu z konce 19. a počátku 20. století. Budova hamru byla postavena v 18. století na místě staršího dřevěného hamru ze 17. století. V 18. století byla součástí objektu vysoká pec na zpracování železné rudy, jejíž pozůstatky byly nalezeny při opravách v roce 2019. Podoba  vybavení odpovídá polovině 19. století, později byla doplněna o další stroje na konci 19. století.

Foto: Krajský úřad Plzeňského kraje

Prohlídky s názvem Proměny hradu na Kašperku začaly 1. září a jsou na programu až do neděle 6. září. Prohlídka trvá 80 minut, kapacita je 25 osob. 

"Podívejme se společně na méně připomínanou historii hradu Kašperk v posledních sta letech – jak se například vyvíjel přístup k památkové péči? Připomeňme si také průsečíky s dějinnými událostmi, významné akce obnovy, zajímavé a zapomenuté lidské osudy," informuje hrad.

Prohlídky začínají vždy v 10:30, 13:00 a 15:00. Vstupenky lze zakoupit online zde.

Ceny vstupenek:

plné vstupné 160 Kč

snížené 120 Kč

děti do 6 let 20 Kč

Foto:QAP.CZ

Na Rabí si letos přichystali představení Aucassin a Nicoletta. Jedná se o nevšední zpracování středověké, starofrancouzské legendy.
Romantickým duším hrad nabízí také procházku zšeřelým hradem, který bude osvětlen svíčkami. Prohlídky se uskuteční mezi 19:00 a 22:00.

Do akce se zapojil také zámek Červené Poříčí, které se návštěvníkům ukáže v úplně jiném světle. Vnitřní prostory zámku budou podmalovány hrou barevných světel přenosných lamp. Prohlídky proběhnou mezi 20:00 a 22:30.

Noční program si přichystal také kláštěr Kladruby. Letos ve spolupráci s Hvězdárnou v Rokycanech a v Plzni. Proto není divu, že pořadatelé nabízejí návštěvníkům pozorování slunce a noční oblohy. Součástí akce bude také přednáška o Lunochodu. Začíná se v 18:30.

Na zámku Kozel se můžete těšit na neobvyklé prohlídky historií rodu Valdštejnů v kulisách zámku. "Návštěvníci se ocitnou v období gotiky s Janem z Valdštejna, dále v baroku s Albrechtem z Valdštejna a budou svědky převodu zámku Kozel do rukou Kristiana Valdštejna či prodeje Valdštejnských strojíren Emilu Škodovi. Na závěr bude oko návštěvníka potěšeno secesním tancem v zámeckém divadle, lákají pořadatelé. Prohlídky se uskuteční mezi 18:00 a 21:00.

V Manětíně si přichystali noční prohlídku s názvem Příběh oranžerie anebo Jak se staví sen. Během prohlídky se návštěvníci dozví o hraběnce Marii Gabriele, která zvelebila zdejší panství a nechala postavit velkolepou zahradní stavbu. Prohlídky se uskuteční mezi 19:00 a 22:00.

Již tradičně oslaví Hradozámeckou noc hrad Švihov, a to komponovaným pořadem Hrad na hradě. Každý rok zde představí amatérské filmy o hradních zříceninách na západě Čech. Letos pod názvem Hrady Půty Švihovského pořadatelé představí dokument o hradu Švihov a zlatým hřebem večera bude premiéra dokumentu o hradě Nový Hernštejn! Prohlídky proběhnou mezi 20:00 až 22:00.

Za vším hledej ženu Windischgrätzovu, to je téma nočních prohlídek na zámku v Tachově. V průběhu kostýmovaných prohlídek se setkáte hned s několika šlechtičnami z rodu Windischgrätzů, které sehrály důležitou roli v historii tachovského zámku. Prohlídky se uskuteční mezi 18:00 a 22:00.

Ve Velharticích si připravili večerní divadelní prohlídku s názvem Prokletí velhartických pánů. Prohlídky se uskuteční mezi 18:00 a 21:00.

V Horšovském Týně návštěvníky provede samotný kastelán, který pohovoří o restaurování. Prohlídky proběhnou mezi 19:00 a 21:00.

FOTO: ilustrační

Od čtvrtka 20. do soboty 22. srpna ožije ztemnělý hrad Kašperk nočními prohlídkami inspirovanými životem loupeživého držitele hradu z 15. století Petra mladšího Zmrzlíka. Prohlídky pro děti začnou ve 20.30 a 21 hodin, pro dospělé pak v 21.30, 22, 22.30 a 23 hodin. Zájemci by si měli raději rezervovat vstupenky předem.

Pokud na Kašperk dorazíte během dne, můžete si vždy od úterý do neděle vybrat některý z prohlídkových okruhů "Život na hradě" nebo "Stavba hradu".

V sobotu 22. srpna navíc památka ožije koncertem skupiny Pacifik, který začne v 17 hodin. "Stálice české folkové a country hudby vystoupí v horní části nádvoří na pódiu před purkrabstvím,“ informuje správa hradu.

Další koncert s názvem Výprava 2020 se na Kašperku uskuteční 25. srpna. Setkají se při něm britský hráč na obří gongy Beara Love a přední tuzemský hráč na australský domorodý nástroj didgeridoo Ondřej Smeykal. Akustický koncert na nádvoří začne v 18 hodin.

FOTO: kasperk.cz