Společnost

Hrad Švihov je tradičně spajtý s natáčením legendární pohádky Tři oříšky pro Popelku režiséra Václava Vorlíčka. A právě v pohádkovém prostředí hradu si mohou zájemci už nějakou dobu zajistit také svatbu.

Nejnovějším prostorem k uspořádání svatby je víceúčelový sál ve špýcharu. Na tento rok si přitom správa hradu přichystala pro snoubence novinku v podobě úplně nové výzdoby (viz fotogalerie). Sál má kapacitu až 150 osob a vstup je oddělený, takže běžný návštěvnický provoz nijak svatby neruší. K dispozici je i předsálí, které je možné využít pro občerstvení. Sál je navíc bezbariérový díky schodišťovému výtahu.

Taneční sál, kaple nebo přímo nádvoří? Švihov nabízí i další místa pro svatby...

Zájemci o svatby si kromě špýcharu mohou na Švihově vybrat také další prostory. Největším hitem je v posledních letech taneční sál ve druhém patře jižního paláce hradu. Kapacita je 80 osob a má i zvukovou aparaturu.

Hlavně pro církevní sňatky se využívá hradní kaple, ale je možné v ní sjednat i civilní svatbu. Nachází se v prvním patře hradního jádra. Tady je kapacita 30 lidí.

V nabídce jsou také venkovní svatby, a sice na západním parkánu vlevo za vstupní bránou.

Obecně je nutné svatby domlouvat nejpozději 30 dní před plánovaným termínem. Nejdražší pronájem má kaple, která vyjde na 10 tisíc. Na ostatních místech hradu vyjde svatba na 7 a půl tisíce. V mimosezónním období, tedy v období od 1. listopadu do konce března, jsou ceny vyšší.

Zdroj foto: Hrad Švihov

Město upraví vrch Chlum i jeho okolí. Přibydou zde nové stromy a dřeviny, pěší a cyklistické trasy, nový mobiliář i herní prvky pro děti. Architektonicko-krajinářskou studii navrhující tyto úpravy představí město veřejnosti v D-klubu na Doubravce.

Úpravy mají přispět ke zlepšení možností relaxace i aktivního trávení volného času v této oblasti. Zájemci se s nimi mohou seznámit 12. března od 17 hodin v sále doubraveckého D-klubu, Zábělská 54B.

Studii zadal ke zpracování Útvar koncepce a rozvoje města Plzně. Zabývá se možnostmi úprav vrchu Chlum a jeho okolí a také území zvaného Vlčí jámy či oblasti Pod Chlumkem, rozprostírající se podél pravého břehu řeky Berounky v Bukovci.

„Oblast mezi Doubravkou a Bukovcem byla vždy hojně využívána Plzeňany i obyvateli blízkých obcí k procházkám v okolí či přímo na vrch Chlum, kde se nachází i rozhledna s nádherným výhledem na Plzeň i okolí. My si tohoto koutu přírody v našem obvodu velice ceníme, a proto jej chceme pro obyvatele více zpřístupnit a zpříjemnit,“ uvedl starosta čtvrtého městského obvodu Tomáš Soukup.

„Úpravy, které studie navrhne, by měly zpříjemnit pobyt v lokalitě zejména místním, ale i obyvatelům ze vzdálenějších částí Plzně. Proto nás před dokončením návrhové studie zajímá názor občanů,“ dodala ředitelka Útvaru koncepce a rozvoje města Plzně Irena Vostracká.

FOTO: Magistrát města Plzně

Ke změnám dochází v souladu se záměrem, o kterém informoval rektor ZČU Miroslav Holeček před svým zvolením do druhého funkčního období. Od ledna došlo ke změně na pozici prorektora pro studijní a pedagogickou činnost, od února na pozici kvestora. Od března je zcela nově zřízen post prorektorky pro internacionalizaci.

Prorektorkou pro studijní a pedagogickou činnost je od začátku ledna RNDr. Blanka Šedivá, Ph.D. Na ZČU působí jako akademický a výzkumný pracovník od roku 1997, nejprve na katedře statistiky a operačního výzkumu Fakulty ekonomické, od roku 2001 na katedře matematiky Fakulty aplikovaných věd. Hlavním cílem prorektorky Blanky Šedivé pro následující období je získání institucionální akreditace pro ZČU, na čemž společně s ní nadále spolupracuje i její předchůdce Ladislav Čepička.

Za jednu z  největších výhod ZČU považuje Blanka Šedivá její pestrost a možnost rozvíjet v rámci akademického prostředí mezioborovou výměnu poznatků. Společné sdílení myšlenek a názorů podle ní vytváří skvělé předpoklady pro nacházení inspirativních  a inovativních přístupů. „Naši budoucí absolventi mohou ve světě plném změn uspět pouze tehdy, pokud při jejich vzdělávání překročíme hranice uzavřených tradičních oborů a nabídneme jim v rámci studia i příležitost k mezioborovému dialogu a interdisciplinární spolupráci,“ říká prorektorka Blanka Šedivá.

S cílem posílit postavení Západočeské univerzity na mezinárodním poli a vytvořit k tomu příznivé univerzitní prostředí, bude na ZČU zřízena pozice prorektorky pro internacionalizaci. Vykonávat ji bude Ing. Dita Hommerová, Ph.D., MBA, která do této funkce nastoupí 1. března.

Dita Hommerová pracuje od roku 2003 jako odborná asistentka na katedře marketingu, obchodu a služeb Fakulty ekonomické. Od roku 2017 spolupracuje s Institutem pro udržitelnost v technice a hospodářství na Východobavorské technické vysoké škole (Ostbayerische Technische Hochschule) Amberg – Weiden. Na přelomu let 2007 a 2008 vyučovala šest měsíců na Univerzitě aplikovaných věd v bavorském Hofu.

Ve spolupráci se zahraničními univerzitami Dita Hommerová připravuje kurzy, workshopy, konference i double degree studijní programy. Má také mnohaleté zkušenosti s projektovým managementem na národní a mezinárodní úrovni.

Internacionalizace je podle Dity Hommerové reakcí vysokých škol na to, že žijeme v globalizovaném světě. „Abychom dosáhli špičkové akademické úrovně, je nezbytně nutné se otevřít a vytvořit síť pro vzájemné porozumění a mezikulturní učení, tedy stabilní internacionální univerzitní prostředí, které nám a našim studentům umožní získávat dovednosti a kompetence potřebné v 21. století,“ konstatuje Dita Hommerová. Dodává, že míra internacionalizace je jedním z kritérií úspěšnosti vysokých škol u nás i v zahraničí a stává se i hodnoticím ukazatelem ze strany některých institucí, jako je např. Národní akreditační úřad, ale i ze strany veřejnosti, zájemců o studium a zahraničních partnerů.

Mezi cíle Dity Hommerové patří zkvalitnění péče o příchozí zahraniční studenty a pracovníky, podpora mobilit akademických pracovníků, příprava koncepce mezinárodního prostředí ve spolupráci s městem Plzní a Plzeňským krajem, které přiláká zahraniční zájemce o studium. Zaměřit se chce také na získání excelentních vědeckých pracovníků ze zahraničí a na vytvoření společné studijní nabídky se zahraničními partnery a studijní nabídky v cizím jazyce.

Po čtyřech letech na vlastní žádost odchází z pozice kvestora ZČU Petr Beneš. Na jeho místo nastoupí od 1. února Mgr. Marta Kollerová, dosavadní vedoucí kanceláře rektora, která ve výběrovém řízení obstála nejlépe ze tří přihlášených uchazečů. Marta Kollerová vystudovala Fakultu filozofickou ZČU, v letech 2001–2007 působila na fakultě jako tajemnice, v letech 2007–2008 pracovala na rektorátu jako vedoucí odboru pro vědu a výzkum. V roce 2012 se vrátila na Fakultu filozofickou, kde zastávala funkci tajemnice katedry politologie. Během své pracovní kariéry působila Marta Kollerová jako projektová manažerka řady projektů ZČU, základních škol a firem. Vedoucí kanceláře rektora byla od roku 2016.

FOTO: ZČU

Letošní již 16. reprezentační ples Plzeňského kraje se nesl v duchu proslulých vídeňských plesů v Opeře. Společenská událost se konala v sobotu 2. února na již tradičním místě – v plzeňském Parkhotelu.

Ani letos nechyběla charitativní akce, při které byly předávány šeky s finanční podporou. Částku 200 tisíc korun si rozdělilo pět osob, kterým peníze ulehčí život s handicapem.

Hlavní slovo po celý večer měla hlavě hudba, a to v podání Big Bandu Felixe Slováčka. Orchestr zahájil ples slavnostní fanfárou, po které se na pódiu představili moderátoři – Martina Kociánová a Petr Rychlý. "Po zahájení plesu hejtmanem Plzeňského kraje Josefem Bernardem přišel na řadu první valčík v podání Tanečního klubu MZ dance team. Zahajovací promenádu si vzala na starost choreografka Petra Parvoničová, která spolu s profesionálním tanečníky, připravila pro diváky slavnostní podívanou. V úvodu plesu také hejtman předal šeky s částkou 40 tisíc pro pět obdarovaných osob a poděkoval partnerům Plzeňského kraje, kteří na charitativní akci přispěli," uvedla Alena Marešová, tisková mluvčí PK.

Po osmé hodině začal hrát známé taneční melodie Big Band Felixe Slováčka a od té doby byl parket stále zaplněný. K orchestru se během večera připojili také Felix Slováček mladší, zpěvačka Martina Bárta a také Anička Slováčková. "Nečekaným zpestřením večera byly pěvecké vstupy Petra Rychlého, který po vzoru televizní show „Tvoje tvář má známý hlas“ zazpíval songy z repertoáru Václava Neckáře nebo Honzy Nedvěda. Krátký muzikálový vstup patřil Fantomu Opery. Známé melodie zazpívala Lucie Černíková spolu s Radimem Schwabem," řekla Alena Marešová.

Program ovšem běžel i v sále Conferenza, kde mělo hudební vstupy dívčí swingové trio Hot Sisters. V sále Emporio byla opět vyhlášená kavárna Orient Coffee, která tentokrát nabízela například slavný Sachrův dort.

Netradiční pomoc návštěvníkům nabízely ve vstupních prostorách hotelu švadlenky, které řešily drobné aktuální opravy. "Kromě přišívání utržených knoflíků dokonce dvakrát musely zkracovat dámám šaty," doplňuje tisková mluvčí PK.

FOTO: Krajský úřad Plzeňského kraje

Plzeňští radní přijali primátora hlavního města Prahy Zdeňka Hřiba. Zajímaly ho řešení informačního systému města Plzně, rozvoj technického vzdělání, využití dronů v prostředí města a spolupráce s integrovaným záchranným systémem.

Pražský primátor přijel na návštěvu Plzně společně s generálním ředitelem akciové společnosti Prahy Operátor ICT Michalem Fišerem. Na radnici je přivítal primátor Plzně Martin Baxa a technický náměstek Pavel Šindelář. Luděk Šantora, ředitel Správy informačních technologií města Plzně (SIT), poté pražského primátora provedl Centrem robotiky, úsekem dronů a zázemím Správy informačních technologií města Plzně v areálu v Cukrovarské ulici.

„Praha hledá nový způsob komunikace mezi městem a městskou IT společností. Nyní bychom chtěli redefinovat naši spolupráci. Díváme se, jak tato spolupráce funguje v jiných městech a právě Plzeň by mohla být pro nás jedním z inspirativních měst,“ uvedl primátor Zdeněk Hřib.

„Naše město udělalo v posledních letech obrovský skok v oblasti informačních technologií. Intenzivně jsme se také zaměřili na koncept Smart City, který pro nás není pouze prázdným termínem, ale reálně nám funguje již mnoho projektů, jež usnadňují život našim občanům i návštěvníkům,“ řekl primátor Martin Baxa.

Pražského primátora Zdeňka Hřiba a ředitele Michala Fišera zajímalo nastavení spolupráce mezi městem a městskými obvody v oblasti IT, protože pražské části jsou na rozdíl od plzeňských decentralizované, mají odlišné informační systémy a rádi by do budoucna provedli integraci do jednoho systému. „Na rozdíl od Prahy nemají plzeňské městské obvody svoji právní subjektivitu. Co se týká IT problematiky, plně respektují v této oblasti celoměstskou politiku. Naším subjektem, který má IT problematiku nejen města, ale i městských obvodů a našich příspěvkových organizací na starosti, je Správa informačních technologií města Plzně,“ vysvětlil technický náměstek Pavel Šindelář. „SIT má ve správě v současnosti šest tisíc počítačů, sto organizací a všechny naše klíčové systémy jsou centralizované,“ doplnil Luděk Šantora. Tématem jednání byla i výrazná elektronizace služeb pro občany města.

„Dalším úkolem Správy informačních technologií je podpora a rozvoj technického vzdělání. Prvním krokem bylo vybavení našich škol moderní elektronikou a vzdělání pedagogů při práci s ní. To probíhá v našem Centru robotiky, kde jsme postupem času začali pro děti vytvářet volnočasové aktivity, abychom jim přiblížili techniku hravou formou. Dále jsme začali se zaváděním výuky robotiky na základních školách. V Plzni máme již dokonce jednu základní školu, kde je povinný předmět robotika od první třídy. Podporou technického vzdělání se nezabýváme pouze na úrovni základních škol, ale pokračujeme i na středních a vysokých školách, kdy studentům předkládáme k řešení některé reálné problémy města a vybereme-li si některý z návrhů řešení, projdeme pak celým procesem vývoje prototypu, testování. V podstatě se tak stáváme prvním zákazníkem, první referencí. Tyto projekty mohou být základem pro vznik start-upů,“ přiblížil proces rozvoje podpory technického vzdělání Luděk Šantora.

Primátor Zdeněk Hřib si v areálu Správy informačních technologií v Cukrovarské ulici prohlédl úsek dronů, kde se především zajímal o využití dronů v prostředí města, jako jsou inspekce mostních konstrukcí, sportovních hal apod., ale i spolupráci plzeňských dronařů s integrovaným záchranným systémem, která byla v Plzni navázaná jako jedna z prvních v Evropě. Dále si prohlédl Centrum robotiky a navštívil kroužek Programování pro holky.

FOTO: Magistrát města Plzně

Tři muži a jedna žena byli v pátek slavnostně přivítaní v řadách městské policie. Z rukou zástupců vedení městské policie si slavnostně převzali osvědčení pro výkon služby strážníka.

"Náročné zkoušce, kterou novopečení strážníci skládali na počátku týdne před komisí složenou ze zástupců Ministra vnitra, předcházel neméně náročný kurz. Během nej museli zvládnout jak fyzickou průpravu pro výkon služby, tak i znalost zákonů týkajících se jejich práce," řekla tisková mluvčí městské policie Jana Pužmanová.

Mluvčí policie dále uvedla, že nezbytnou součástí kurzu byla i střelecká příprava.

Noví strážníci by měli společně s ostatními velkou měrou přispět k zajištění větší bezpečnosti občanů a veřejného pořádku.

FOTO: Městská policie Plzeň

Podpora technického vzdělávání a rozvoj podnikavosti u žáků základních škol jsou hlavní cíle projektového dne Naše firmy. Unikátní program má za sebou první rok fungování a sklízí kladné ohlasy od kantorů i školáků.

Dosud se jej zúčastnilo přes 1500 žáků a poptávka po projektu, při němž si školáci osvojí pravidla trhu, marketingu, fungování firmy nebo vyzkouší výrobu a vývoj robota včetně programování, neustále roste. Za realizací projektu stojí město Plzeň ve spolupráci se společností nvias.

„Město technické vzdělávání podporuje dlouhodobě a tento projekt je důkazem, že spojení teorie a praxe ve výuce funguje a žáky motivuje k lepším výsledkům. Z ohlasů pedagogů je patrné, že se zapojují i ti, kteří k technice vztah doposud neměli. Najednou zjišťují, že jsou schopni sestavit nebo naprogramovat robota a navíc se při tom baví. Taková zkušenost jim rozšíří obzory a samozřejmě může mít i vliv na výběr dalšího studia,“ řekl primátor města Plzně Martin Baxa.

Projektový den, který žáky směruje ke studiu v oblastech s vysokou přidanou hodnotou, jako jsou věda, výzkum nebo marketing, probíhá standardně čtyři hodiny a je určen pro skupinu o 25 až 30 dětech. „Žáci jsou rozděleni do pěti skupin, každý má určitou roli v týmu, od vývojáře, programátora až po tiskové oddělení, přičemž spolu musí všichni úzce spolupracovat. Během jednoho dopoledne si vyzkouší různé procesy pro návrh produktů – Design thinking, Value proposition nebo Lean business model,“ vysvětlil Luděk Šantora, ředitel Správy informačních technologií města Plzně, jež se na vývoji hry podílela.

Velkou výhodou programu je i fakt, že neklade výraznější požadavky na časovou dotaci, nárokuje si pouze dopolední část výuky, přičemž žáci nemusí opustit školu. Za první rok fungování prošel projektový den nejrůznějšími změnami. Ve vylepšování produktu navíc tvůrci chtějí pokračovat. Kromě herních dnů realizovaných přímo ve školách zorganizovali také týdenní letní kemp Naše firmy, jehož se zúčastnilo několik desítek mladých lidí.

„Neustále se snažíme vnímat potřeby žáků a zapracovávat je do metodiky. Velký skok je vidět například na aplikaci, s níž žáci v průběhu hry pracují na tabletech. Aplikaci vytvořil student Západočeské univerzity v Plzni a momentálně ji chceme přizpůsobit tak, aby mohla fungovat při více hrách současně, což zatím není možné. Jsme moc rádi, že díky tomuto projektu žáci rozvíjí svoji kreativitu, spolupráci a zjišťují, že technika není tak záludná, jak si někteří z nich mysleli,“ doplnila Lucie Kantorová, radní města Plzně pro oblast školství.

„Jsem rád, že se tento nevšední projekt dostal i za hranice našeho města. Program se odehrál například v Ústeckém kraji a nově probíhají jednání s odborníky ze slovenské Žiliny. Nejen velké projekty, ale právě i tyto menší nás mohou prezentovat jako skutečně chytrou metropoli,“ uvedl Vlastimil Gola, radní pro oblast podpory podnikání a Smart Cities.

Více informací naleznou zájemci na webových stránkách www.nasefirmy.eu.

FOTO: ilustrační

Město Plzeň novou sokolovnu postaví na místě dnešní zcela nevyhovující klubovny u fotbalového hřiště v ulici Kolem Zahrad. Nová budova bude sloužit nejen jako zázemí klubu TJ Sokol Lhota, ale stane se jediným místem v obvodě, kde se budou moci občané potkávat a pořádat zde akce.

„Stavbou této budovy výrazně zkvalitníme podmínky místním sportovcům, zároveň ale pomůžeme našemu rozlohou nejmenšímu městskému obvodu k rozvoji společenského života na jeho území,“ uvedl primátor města Martin Baxa.

„Stavba sokolovny je rozdělena na dvě části. První část by měla být dokončena již v září letošního roku. Celkové náklady jsou vyčísleny na 22 milionů korun bez DPH. Druhá část bude možná až po přidělení potřebných finančních prostředků. Předběžné náklady druhé etapy jsou odhadnuty na 22,5 milionu korun včetně DPH,“ přiblížil financování nové sokolovny technický náměstek Pavel Šindelář.

„Nová sokolovna našemu společenskému životu ve Lhotě velmi pomůže. Do současnosti nemáme prostory, kde bychom mohli pro naše občany pořádat akce a setkání. Nyní je pořádáme pouze v zasedací místnosti v budově úřadu městského obvodu nebo jsme nuceni je pořádat mimo náš obvod. Na stavbě sokolovny se bude náš obvod podílet částkou šesti milionů korun,“ řekla starostka obvodu Zdeňka Hončarová.

Nový objekt bude vystavený na místě stávající zchátralé klubovny, která bude demolovaná. „V první etapě budou vybudovány inženýrské sítě, parkovací plochy a dojde ke stavbě vlastní budovy o celkové ploše 312 metrů čtverečných. Ta bude rozdělena na šatny, tvořící zázemí pro fotbalová družstva, a klubovnu, která bude sloužit sportovcům i návštěvníkům, o celkové rozloze 78 metrů čtverečných. Kapacita klubovny je 40 míst k sezení. V objektu dále budou sociální zařízení, sklady a klubový bar,“ přiblížil stavbu vedoucí přípravy a realizace vodních a pozemních staveb Odboru investic Magistrátu města Plzně Jaroslav Petrák.

„Objekty jsou jednopodlažní a tvoří je nosná ocelová konstrukce se skládaným provětrávaným stěnovým systémem, kdy vnější plášť tvoří pozinkovaný plech vrstvený plastem v barevném provedení. Samozřejmostí je bezbariérové užívání stavby,“ doplnil Pavel Šindelář. Součástí je vybudování 25 parkovacích míst, nová dešťová kanalizace a přístupové komunikace.

V druhé etapě stavby dojde k realizaci multifunkčního cvičebního sálu, jehož součástí budou dva sklady určené pro cvičební pomůcky a nábytek. Nad sklady bude umístěna otevřená galerie. Budova sálu bude provozně po realizaci propojena s předchozí etapou.

VIZUALIZACE: Magistrát města Plzně

Absolvent studijního oboru Počítačová grafika, resp. programu Inženýrská informatika na FAV) Lukáš Hruda získal na konci loňského roku stříbro v soutěži IT SPY. Zajistila mu ho diplomová práce Hledání symetrie v geometrických modelech.

Metoda, kterou v projektu popsal, může najít uplatnění v archeologii, v antropologii a dalších disciplínách. Symetrii se chce doktorand věnovat i nadále.

„Reálné objekty mají rovinu symetrie téměř vždy nebo alespoň velice často. Když si představíte lidský obličej, je tam rovina symetrie, která prochází mezi očima a nosem. Cílem mojí metody je rovinu symetrie u trojrozměrných objektů najít,“ popisuje doktorand na Fakultě aplikovaných věd ZČU Lukáš Hruda účel své diplomové práce. S ní v prosinci loňského roku získal ve velmi silné konkurenci více než šestnácti set absolventů informatických fakult v ČR a SR druhé místo v soutěži IT SPY. Soutěže se účastní čeští a slovenští vysokoškolští studenti s diplomovými pracemi z oblasti informatiky.

 „V praxi obecně platí, že objekty nejsou dokonale symetrické, což znamená, že mezi oběma polovinami není korespondence 1:1. Moje metoda dokáže najít i přibližnou symetrii a zároveň umí najít symetrii u objektů, kde některé části chybí,“ vysvětluje mladý vědec, že jeho metoda pro nalezení roviny zrcadlové symetrie pro trojrozměrné objekty si umí poradit i tehdy, když vstupní informace není dokonalá. To se dá použít pro různé rekonstrukce objektů, například v archeologii. „Když znáte rovinu symetrie daného objektu, můžete chybějící část doplnit,“ vysvětluje Lukáš Hruda a dodává, že třeba 3D skeny archeologických nálezů bývají často neúplné.

Kromě archeologie se jeho metoda může uplatnit i v antropologii. Časté využití symetrie je také zarovnávání objektů, když je potřeba trojrozměrný objekt v prostoru vykreslit na obrazovku z určitého pohledu, aby byla vidět konkrétní část. „Když znáte rovinu symetrie, dokážete objekt automaticky zarovnat tak, aby se vykreslil správně, a ne nějak náhodně,“ říká student ZČU.

„V tuto chvíli se nezabývám aplikací, ale čistě hledáním symetrie jako takové,“ upozorňuje s tím, že na doplňování chybějících částí objektů existují různé metody. „Já mám v tuto chvíli naprogramovanou aplikaci, do které lze vložit trojrozměrný objekt, a program najde rovinu symetrie. To pak eventuálně někdo další může použít pro různé jiné aplikace, jako třeba rekonstrukci a podobně,“ upřesňuje mladý programátor.

Vedoucí práce, s níž Lukáš Hruda uspěl v soutěži IT SPY, byla Ivana Kolingerová z katedry informatiky a výpočetní techniky FAV. „Na tématu jsem pracoval se svým spolužákem už v rámci semestrální práce. Naši metodu jsme představili i na studentské konferenci na Slovensku,“ popisuje Lukáš Hruda, co předcházelo sepsání oceněné diplomové práce. „Profesorka Kolingerová, vyučující předmětu, ve kterém jsme semestrální práci psali, mi nabídla, jestli bych v tématu nechtěl pokračovat dál v rámci diplomové práce. Zatímco můj kolega už měl domluvené jiné zadání, já jsem do toho šel a navrhl jsem úplně novou metodu, která z té původní vycházela jen minimálně. Z toho pak vznikla celé diplomka,“ přibližuje.

Práce Lukáše Hrudy pak prošla přes dvě kola výběru, kdy 1607 diplomových prací bylo zredukováno na 17 a poté na 9, které postoupily do nejužšího finále. To proběhlo začátkem prosince na půdě Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. Každý finalista měl vyhrazeno dvacet minut - dvanáct na prezentaci svých výsledků a osm na dotazy poroty, tvořené českými a slovenskými odborníky. Kvalitní práce i výborná prezentace nakonec vynesla studentovi Fakulty aplikovaných věd ZČU ve velmi vysoké konkurenci druhé místo.

Doktorand se tématu chce věnovat i nadále. „V současné době pokračuji na vývoji této metody. Možností, jak navázat, je celkem dost, ale asi bych se chtěl pokusit tuto metodu rozšířit i pro jiné typy symetrií, jako je třeba rotační symetrie nebo symetrie podle zakřivené plochy, což už je, myslím si, docela výzva. Kdyby se to podařilo a metoda by fungovala, mohlo by to hodně rozšířit její využitelnost,“ uvědomuje si Lukáš Hruda.

Vynikající umístění v IT SPY, nejen v tomto roce, je potvrzením, že FAV patří ke špičce vzdělávání v informatice.

Nejvýše na stupni vítězů v soutěži IT SPY 2018 stanul Petr Mánek z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy, třetí místo patří Miroslavu Bartyzalovi z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity. Více informací o pracích tří nejúspěšnějších účastníků soutěže IT SPY 2018 je zveřejněno na webových stránkách www.itspy.cz.

FOTO: Západočeská univerzita

Město Plzeň spustilo nové modernizované webové stránky www.plzen.eu. Díky jednodušší struktuře nabízejí přehlednější vyhledávání informací.

Velký důraz nyní klade městský web na to, aby lidé rychleji zjistili, jak a kde řešit propadlou občanku, kde ohlásit trvalý pobyt, co sebou vzít k zápisu vozidla a podobně, tedy jak řešit základní životní situace. Na horní lištu město umístilo hlavní témata, jako jsou vzdělávání, doprava, podnikání a sociální služby. Celý obsah webu byl kompletně aktualizován.

„Návštěvnost našeho městského webu rok od roku roste, vloni Plzeň evidovala téměř dva miliony jeho návštěv a 4,75 milionu zobrazení stránek, získala přes půl milionu nových uživatelů. Jsem proto rád, že máme přehledný web s moderním designem,“ řekl primátor města Plzně Martin Baxa. Dominantním prvkem je úvodní široká fotografie zachycující pohled na krajskou metropoli. Web je také optimalizován pro zájemce, kteří navštíví webové stránky z mobilního zařízení. Na modernizaci spolupracovaly Magistrát města Plzně a Správa informačních technologií města Plzně.

„Před zpracováním prvních grafických návrhů jsme si nechali zpracovat analýzu, ze které vyplynuly pro nás podnětné postřehy. V průběhu loňského roku nám plzeňské studio Beneš & Michl zpracovalo grafický návrh nových webových stránek. Kromě grafických změn doznala změn i struktura stránek,“ přiblížil technický náměstek primátora Pavel Šindelář. Nově tak už na hlavní stránce není dominantní karusel neboli rotující panel s aktualitami z města, ale stěžejní sekcí na homepage je řešení různých životních situací včetně formulářů, které si mohou občané stáhnout a rovnou vyplnit. Oblíbené sekce jako Tradiční akce a Aktuality z města na hlavní stránce zůstaly.

„Prioritou úvodní stránky jsou tedy odkazy vedoucí na řešení životních situací, tedy do sekce nazvané Vyřiďte si na úřadu rozděleném na Oblast registru řidičů a vozidel, Oblast sociální pomoci, Živnostenský úřad a Občanský průkaz a cestovní pas. Tato sekce Vyřiďte si na úřadu bude do budoucna podrobena další analýze a optimalizaci tak, aby uživatelé mohli s úřadem komunikovat ještě jednodušeji. Stejně tak platí, že po určité době vyhodnotíme přívětivost kompletně celého webu a na základě výsledků jej případně upravíme,“ doplnil Vlastimil Gola, radní města Plzně pro oblast Smart Cities a podporu podnikání.

Podle ředitele Správy informačních technologií města Plzně Luďka Šantory bude například do budoucna přímo provázáno vyřizování životních situací s interaktivními formuláři, elektronickou občankou a národní identifikační autoritou – NIA.

Souběžně s modernizací městského webu probíhá i modernizace portálu Turista.

FOTO: Magistrát města Plzně

Veletrh práce a vzdělávání Klíč k příležitostem se konal ve středu 30. ledna v bývalém Obchodním domě Prior. Na veletrhu se představilo 50 vystavovatelů.

Veletrh měl celodenní vzdělávací a poradenský program pro rozvoj kariéry. Kromě jiného se návštěvníci dozvěděli, jak hledat práci v zahraničí či nastartovat své vlastní podnikání. Nad akcí převzal záštitu plzeňský primátor Martin Baxa.

Na návštěvníky čekaly stovky různorodých nabídek práce od specializovaných inženýrských pozic po jednoduché práce ve výrobě či brigády. Nabízeny byly také profesní kurzy, jazyky, rekvalifikace a také zkoušky před autorizovanou osobou.

„Veletrh ukazuje to, že i když je momentálně konjuktura a pracovních míst je dostatek, zajímají se lidé o nová místa s přidanou hodnotou, tedy nejen o dělnické pozice v takzvaných montovnách. Je dobře, že se na takové akci, jako je tento veletrh, dovědí, že taková pracovní místa, která nabízejí zajímavou práci a vyžadují i technickou erudici, existují,“ uvedl radní pro oblast Smart Cities a podporu podnikání Vlastimil Gola.

„V boji o dobré zaměstnance se podniky předhánějí, kdo nabídne vyšší mzdu či lepší benefity. Je třeba ale dát si pozor, jak jsou daná opatření zakotvena v pracovní smlouvě a zda nabídka platu až 45 tisíc korun za dělnickou pozici náhodou neznamená jen lákavě vykreslenou možnost, na kterou běžný pracovník nikdy nedosáhne,“ uvedla Jana Brabcová za pořádající společnost Grafia. Doplnila, že podle údajů Úřadu práce je v Plzni 10,5 tisíce volných pracovních míst a v celém Plzeňském kraji bezmála 35 tisíc.

FOTO: Magistrát města Plzně

Vyhlášení proběhlo v rámci celoněmeckého veletrhu Grünen Woche zaměřeného na rozvoj venkovských oblastí a regionálních produktů. Projekt zvítězil v kategorii projektů zaměřených na rozvoj venkovských oblastí, vybrán byl z 27 uchazečů.

„Projekt je unikátní velikostí území - zasahuje území 21 obcí na podstatné části Šumavy a Bavorského lesa. Široké je i spektrum zaměření projektu. Jsou popsány turistické stezky na obou stranách hranice, které jsou v terénu opatřeny QR kódy. Byly vybudovány a opraveny zajímavé historické objekty jako repliky tavících pecí v Železné Rudě, obnovené poutní místo Křížkov v Hamrech či hrobka sklářů v Anníně. Za zmínku stojí i naučná stezka Modrava – Hradlový most. V rámci projektu byla dobudována turistická infrastruktura – Informační centrum v Modravě. Dále byly doplněny informační tabule a odpočinková místa v Kašperských Horách a v Dlouhé Vsi,“ uvedl koordinátor Mikroregionu Šumava – západ Jaroslav Tachovský.

Ocenění předala spolková ministryně výživy, zemědělství a ochrany spotřebitelů Německa Julia Klöckner.

Mají dokonale propracované obličeje, nehty, kůži, do detailu vytvořené váhové rozložení tělíčka a někdy i lidské vlasy. "Reborn miminka" se stala skutečným fenoménem. Ženy jim pořizují klasické kočárky, nechybí normální dětská výbavička a doplňky.

Ženy, které si takzvaně "adoptují" miminko, pořádají srazy po celé republice. Jeden z nich nedávno proběhl i v Plzni. A kdo jsou vlastně ženy, které si taková miminka pořizují? "Je to hodně různorodé, jsou to maminky holčiček, které je kupují jim, jsou to ženy, které nemohou mít děti. Jsou to ženy, které si prostě dělají radost a tak dále. Někdy se mi stane, že miminko objedná muž pro svou drahou polovičku třeba k narozeninám či k Vánocům. Takových je ale minimum," říká Lucie Ryšavá, jedna z českých rebornistek nebo-li tvůrkyň miminek, která se jejich výrobou zabývá už zhruba deset let.

Miminko vzniká asi dva týdny. "Materiál objednávám z internetu, ale většinu věcí z ciziny, například z Německa a Velké Británie. Je tam mnohem větší výběr a je to i levnější. U nás se téměř nic nedá sehnat. Když už ano, tak je to většinou předražené a občas i nekvalitní," popisuje Lucie Ryšavá.

Ryze ruční práce, speciální barvení, nehtíky i lidské vlasy! Výroba Reborn miminka je extra náročná...

Každá "rebornistka" má svůj vlastní postup výroby. Každopádně pravá Reborn miminka jsou čistě ruční prací. "Já osobně používám nevypalovací barvy, protože když se vypalují, tak já mám zkušenost, že miminko je pak drsné něco, což není přirozené. Používám různé formy malby štětci. Žíly, nehtíky, záhyby, pusinku a obočí maluji ultra tenkým štětcem. Používám tupovací houbičky, které mám vystříhané tak, aby udělaly správnou strukturu pokožky. Je toho hodně co se na miminku vymalovává, aby vypadalo co nejpřirozeněji," pokračuje nadšená rebornistka.

Speciální záležitostí jsou pak vlásky. "Ty se buď malují nebo píchají speciálními jehlami a je to většinou vlásek po vlásku. Nejčastěji používám mohérové vlásky, jsou jemnější než lidské a tím pádem přirozenější pro miminka. Měla jsem ale také klientky, které chtěly už batolátka, a tam si zákaznice vyžádaly lidské vlasy," říká Lucie Ryšavá s tím, že se miminka se vyplňují speciálními materiály a vytěžkávají, aby to odpovídalo realitě.

Miminka si může zájemkyně většinou vybrat z nabídky konkrétní rebornistky. Možností je ale také výroba podle konkrétní fotografie. "To mne baví asi i více, než když vyrábím jen tak, je to takové konkrétnější a pro konkrétního člověka, což je mnohem více inspirující," uzavírá jedna z předních českých tvůrkyň miminek.

Pokud už se někdo rozhodne pořídit si Reborn miminko, rozhodně by měl vsadit na kvalitu. Na různých prodejních portálech se prodávají imitace, které mají například nalepenou parku nebo jde jen o vylepšenou panenku. Cena miminka se odvíjí od náročnosti a také od použitého materiálu. Některé mohou vyjít na zhruba šest tisíc, za některé může dát žena i přes deset tisíc.

FOTO: Milan Svoboda - další fotogalerie najdete zde

Plesová sezóna je v plném proudu. XVI. reprezentační ples Plzeňského kraje se chystá na 2. února, proběhne v Parkhotelu v Plzni na Borech. Vstupenky jsou stále v prodeji.

Večerem budou provázet Martina Kociánová a Petr Rychlý. Začátek plesu je v 19:30 a vstupenky zakoupíte v síti Ticket Art, www.ticket-art.cz. Cena vstupenek je od 250 do 550 korun.

O hlavní hudební program se postará Big Band Felixe Slováčka. Návštěvníci se mohou těšit na sedmnáct hráčů, kteří mají klasické bigbandové obsazení: 4 trumpety, 4 trombony, 5 saxofonů, kytara, baskytara, bicí a klavír. V čele orchestru stojí od roku 1983 jako šéfdirigent Felix Slováček.

"Ani tento ročník reprezentačního plesu neztratí charitativní podtext. I tentokrát budou předány šeky s finančním darem hendikepovaným a těm, kterým jejich hendikep neumožní zapojení do běžného způsobu každodenního života," říká Eva Mertlová z krajského úřadu.

FOTO: ilustrační

Sérii zabijačkových hodů zahájí Plovárna Hradiště v Plzni, která vepřové dobroty nabízí po celý víkend 19. - 20. ledna. O akci jsme psali ve článku zde.

Zabijačkové hody chystá i restaurace Tunel v Lobzích, kde v sobotu od 10 do 17 hodin ochutnáte vše od polévky „prdelačky“ přes jitrnice po krvavou tlačenku.

Ve stejnou dobu proběhne zabijačka také v Plzni na Bolevecké návsi. „Zabijačka a hody s ní spojené patří k oblíbeným akcím, které každoročně pořádá městský obvod Plzeň 1. V letošním roce zahájíme sérii vepřových hodů na Bolevecké návsi, pokračovat se pak bude v únoru na Košutce a v březnu zavítáme s masopustní veselicí i na Vinice,“ říká starostka obvodu Helena Řežábová. Lidé si pochutnají na domácích zabijačkových specialitách, zahřeje je svařák či medovina a jako zákusek určitě ocení něco sladkého. K zabijačce patří i muzika, součástí doprovodného programu bude vystoupení Pětatřicátníků a Švejk bandu Michala Karpíška.

První únorovou sobotu se chystá "Pivovarská zabijačka v Purkmistru". Akce začíná v 11:30 h komentovanou ukázkou výroby a zpracování masa i s ochutnávkou. Pro ty, kteří si v sobotu rádi přispí, se bude to samé opakovat ještě ve 13:30 h.

Plzeňský Prazdroj zve k hodování nad nádvořím u zahradního pavilonu Formanka v sobotu 9. února. Od 12 do 17 hodin zde budou probíhat vepřové hody, na kterých nebude chybět muzika, pivo a zabijačkové speciality.

Ovar, jitrnice, guláš a další řeznické lahůdky budou k ochutnání 9. února také na "Zabijačce v Lokále Pod Divadlem". Připraven bude vnitřní i venkovní výčep a zabijačkovou atmosféru dokreslí kapela. Na zahřátí budou pod venkovním stanem spuštěné teplomety.

FOTO: ilustrační

Plzeňský Prazdroj přichystal na počátek roku zkušební sérii sušenek ve sladké a slané variantě. Cílem je zkusit z odpadních surovin vyrobit plnohodnotnou a zdravější variantu běžných sušenek.

Mláto i nápad na jeho zpracování se zrodily v Prazdroji. Samotná realizace proběhla v Biopekárně Zemanka, která dokázala využít příznivých vlastností mláta, které vzniká jako odpadní surovina z ječmenného sladu používaného v pivovaru při výrobě piva. „Mláto má oproti běžným moukám vyšší obsah bílkovin a vlákniny a nižší obsah sacharidů. Těchto vlastností dokonale využívá několik startupů v USA a vyrábí z něho speciální mouku nebo zdravé tyčinky. Rozhodli jsme se najít partnera, který by spolu s námi zkusil experimentálně vyrobit něco podobného i u nás,“ říká iniciátorka projektu Tereza Kamal, která je v Plzeňském Prazdroji zodpovědná za CSR aktivity. Z experimentu vzešly dvě varianty sušenek, sladká s medem, ovesnými vločkami a rozinkami a slaná, která se hodí například k pivu.

Mláto Prazdroj i dosud zpracovává ekologicky a dodává jej zemědělcům, kteří jej používají jako krmivo pro hospodářská zvířata. „Zemědělci se o mláto ani v budoucnu nemusejí obávat. Jedná se o jednorázový experiment, naší ambicí, aspoň prozatím, není výroba pečiva ve velkém. A i kdybychom se v budoucnu vydali cestou pravidelné výroby sušenek, budeme používat jen malý zlomek celkového množství mláta, které máme k dispozici. Naší snahou je hlavně ukázat, že i z odpadu se dá vytvořit něco s přidanou hodnotou. A jsem moc ráda, že se to podařilo a že do toho s námi šla právě Biopekárna Zemanka,“ říká Tereza Kamal. „Pro nás to byla zajímavá výzva. I my jsme se vydali cestou udržitelné výroby a rádi jsme se podíleli na tomto projektu. Ukázali jsme, že výrobu pořád můžeme posouvat ekologičtějším směrem,“ dodává Jan Zeman z Biopekárny Zemanka.

Plzeňský Prazdroj trvale snižuje ekologické dopady svého podnikání a patří mezi nejzodpovědnější pivovary na světě. „Dnes recyklujeme nebo znovu využijeme 98,5 % veškerého odpadu z výroby. Mláto, kvasnice a sladovnický odpad dodáváme zemědělcům jako krmivo. Čistírenské kaly se používají jako hnojivo. Odpadní filtrační křemelina se zaorává, což přispívá ke zlehčování půdy pro rekultivovaná území. Zbytek třídíme,“ uvádí Tereza Kamal. V loňském roce se stal Plzeňský Prazdroj členem Asociace společenské odpovědnosti, která je největší iniciativou společenské odpovědnosti a udržitelného rozvoje od OSN v Česku.

FOTO: Plzeňský Prazdroj

Plzeňský primátor a náměstek pro dopravu a životní prostředí navštívili 2. ledna sociální zařízení. V sedmi organizacích v sociálních službách poděkovali vedení a zaměstnancům organizací, popovídali si s klienty a seznámili se s poskytovanými službami. Poděkování spojili s předáním dárků v hodnotě pěti tisíc korun pro každé zařízení.

Před Vánocemi navštívili sociální zařízení náměstkyně Eliška Bartáková, radní David Šlouf a radní Martin Zrzavecký. Město Plzeň v rámci tzv. Spanilé jízdy věnovalo organizacím poskytujícím sociální služby dary v celkové výši 110 tisíc korun.

Primátor Martin Baxa navštívil stacionář Jitřenka v Doubravce, Domov sv. Jiří Městské charity Plzeň a Domovinku. „Návštěvy plzeňských sociálních zařízení jsou příležitostí poděkovat jménem města Plzně všem zaměstnancům, kteří toto náročné povolání vykonávají a na něž jsme patřičně hrdí,“ uvedl při návštěvě Jitřenky Martin Baxa a doplnil: „Do zdejšího zařízení jezdím pravidelně již od roku 2010, pouze jednou jsem nemohl přijet. Město jako dar Jitřence zakoupilo vyřezávací strojek pro ergoterapii.“ Klienti si také připravili vystoupení, jež představilo průřez slavných písní od vzniku samostatného Československa až po současnost. Domov pro seniory sv. Jiří za poskytnuté finance nakoupí podklady pro obraz sv. Jiří s drakem, který se svými rozměry 2 x 2,5 metru bude dominantou tamní jídelny. Domovinka díky nové dělící stěně, zrcadlu a hodin zvelebí společné prostory zařízení.

„Při své první návštěvě sociálních zařízení jsem zavítal do Domova se zvláštním režimem Petrklíč, kam jsme jako dárek přivezli laminovačku, vysoušeč vlasů, tavné pistole a tempery. Azylový dům MáTa pro rodinu je zařízení poskytující přechodné ubytování dospělým a jejich dětem v nepříznivé situaci. Zde dostali děti dřevěný domek na zahradu. Dále jsem navštívil Domov sv. Aloise, kde si přáli odšťavňovače a Domovu se zvláštním režimem Sněženka jsme zakoupili terapeutickou panenku, hru Tactilo a molitanové míčky na míčkování,“ přiblížil svoji návštěvu plzeňských zařízení náměstek pro oblast dopravy a životního prostředí Michal Vozobule.

Náměstkyně Eliška Bartáková se seznámila v prosinci s Dětským centrem Plzeň na Vinicích, kam od města přivezla dětem dárky. Dále navštívila Domov se zvláštním režimem Čtyřlístek Městského ústavu sociálních služeb v Plzni, zařízení Senior rezidence Terasy a Domov sv. Zdislavy, azylový dům Městské charity v Plzni.

Radní David Šlouf předal jako dar Diecézní charitě Plzeň pračku pro účely humanitárního skladu. Ten si v areálu v Cukrovarské ulici prohlédl za doprovodu emeritního biskupa plzeňského Františka Radkovského i potravinovou banku a seznámil se s terénní krizovou službou, kterou charita zajišťuje. Dále si prohlédl i zařízení Městského ústavu sociálních služeb v Plzni Nováček pro osoby se zdravotním postižením, stejně tak navštívil i denní stacionář Človíček a charitní Domov sv. Františka.

Radní Martin Zrzavecký navštívil zařízení Městské charity Plzeň – Domov sv. Zity. Tam předal seniorům dary, které si přáli. Zavítal i do Domova sv. Alžběty a také do zařízení v Železniční ulici Naděje. Z poskytnutých financí zakoupilo centrum vánoční dárky pro tamní děti. Poslední návštěvou bylo Salesiánské středisko mládeže – Vzducholoď.

Město Plzeň poskytuje na sociální služby zhruba čtyři procenta městského rozpočtu.

FOTO: Magistrát města Plzně

Druhý svátek vánoční je ve znamení svatého Štěpána a tedy i koledování. Dnes už se tyto tradice dodržují jen velmi málo a jen na několika místech republiky, druhý svátek vánoční tak zůstává spojený především s návštěvami příbuzných.

Svatý Štěpán byl podle katolické církve jeden z prvních mučedníků, vynikal prý zejména nebojácností. Jeho světský život ukončilo ukamenování před Damašskou bránou do Jeruzaléma, protože věřil ve vzkříšení Ježíše Krista. Podle pramenů zároveň tvrdil, že Ježíš je rovný Bohu. Krom toho se ale právě svatý Štěpán stal patronem koní a vinné révy.

V českých zemích je svátek svátého Štěpána spojován s tradiční vánoční koledou. Tu obstarávali mladí koledníci, kteří se vydávali po vsi s klasickou říkankou: "Koleda, koleda Štěpáne! Co to neseš ve džbáně? Nesu, nesu koledu, upaď jsem s ní na ledu, psi se na mě sběhli, koledu mi snědli...“

Během koledy chlapci obcházeli stavení, přáli krásné Vánoce sousedům a odměnou jim bylo pohoštění ve formě nejrůznějších lihovin a někdy i peněz.

V 19. století chodívaly na koledy děti s hůlkou, na které byla připevněna betlémská hvězda s bedýnkou, ve které měly postavené malé jesličky. Koleda byla zejména pro chudší rodiny zdrojem zásob i na několik dalších týdnů. S vánoční přáním obcházel domy i pastýř, který u každého zatroubil. 

Dnes je druhý svátek vánoční zejména ve znamení rodinných návštěv.

Koleda, koleda Štěpáne

Koleda, koleda, Štěpáne,
co to neseš ve džbáně,
nesu, nesu koledu,
upad' jsem s ní na ledu.
Psi se na mě sběhli,
koledu mi snědli.

Já jsem malý koledníček,
přišel jsem k vám pro pětníček,
pětníček mi dejte,
nic se mi nesmějte,
však já jsem se najedl,
suché řepy neberu.

Co mně dáte to vezmu,
třeba trochu kaše,
vždyť je všechna vaše,
třeba starou krávu,
vezmu ji na kávu,
třeba zlatý tele,
vezmu do kabele.

Třeba malý rohlíček,
mám tu na něj pytlíček,
a to že mi nic nedáte,
hlavně si mě nahněváte,
otluču vám všechny hrnce,
co v polici máte.

FOTO: ilustrační

Primátor přál Plzeňanům i návštěvníkům města krásné svátky i úspěšný nový rok plný zdraví, pohody a štěstí. Vedle přání rozdával punč, čaj a vanilkové rohlíčky.

Setkání se uskutečnilo před katedrálou sv. Bartoloměje u příležitosti rozdávání betlémského světla, které Plzeňanům každoročně přivážejí a rozdávají skauti. „Je to hezká příležitost se potkat s Plzeňany, kteří přicházejí pro betlémské světlo a dát jim něco dobrého a teplého. Všichni moc příjemně reagují. Jsem rád, že se zastavují pro betlémské světlo u skautů, pro mě osobně to byla vždy důležitá součást Vánoc a jeden z jejích symbolů,“ řekl Martin Baxa. Z akce, kterou pracovně nazval Primátorský punč, chce do dalších let udělat tradici. Ve stanu během odpoledne promluvil s několika stovkami lidí, na začátku akce spolu s ním nápoj naléval také biskup plzeňský Tomáš Holub.

Betlémské světlo, oheň zažehnutý v místě narození Ježíše Krista v Betlémě, každoročně do Plzně přivážejí skauti z plzeňského střediska ICHTHYS. Do Plzně letos doputovalo vlakem v neděli 16. prosince. Jeho vydávání se uskutečnilo ve stanu před vstupem do katedrály, ale i na dalších místech Plzně – v Parku Lochotín, v kostele sv. Jana Nepomuckého, v kostele Nanebevzetí Panny Marie nebo v kostele svatého Martina a Prokopa. Betlémské světlo 2018 zapálil ve středu 28. listopadu v jeskyni narození Ježíše v Betlémě jedenáctiletý skaut Niklas Lehner z Horního Rakouska, který světlo dopravil již do rakouského Lince. Odtud putovalo vlaky do celé Evropy.

FOTO: Magistrát města Plzně

Boží hod je v dnešní době časem rodinných návštěv, svátečních obědů a setkávání. Původně tomu tak ale nebylo. Na Boží hod se rozhodně nemělo uklízet a pracovat, ale spíš naopak odpočívat. Tradičním obědem má být husa se zelím a knedlíky.

Prvním svátkem vánočním, tedy 25. prosincem, fakticky začínají Vánoce. Na Boží hod se nemá pracovat. Kdysi se ani nezametalo, nesměly se dokonce ani stlát postele a už vůbec nemělo v domě viset prádlo. To všechno by znamenalo neštěstí. Naopak po náročných přípravách Vánoc se mělo hodně odpočívat a užívat si vánoční atmosféry.

Dokonce ani rodinné návštěvy nebyly zrovna tradiční. Když už někdo na návštěvu dorazil, měl s sebou přinést koledu a v klidu jen popřát šťastné a veselé svátky.

Husa, kachna, krůta a hlavně zelí i knedlíky. To je tradiční božíhodový oběd...

Tradičním jídlem na Boží hod byla od pradávna pečená husa nebo kachna či krůta. K tomu se podávalo dušené zelí a knedlíky. V mnoha rodinách se tento zvyk drží dodnes, i když naopak v řadě domácností je zvykem spíš dojídání řízků a kapra ze Štědrého dne. Za tradiční božíhodový oběd se mnohde považuje také svíčková nebo krocan s bramborovou nádivkou.

Jedním z hlavních tradic na Boží hod byla rodinná vycházka spojená s návštěvou kostela. Také dodnes se na První svátek vánoční řada rodin vydává do kostelů k jesličkám. Božíhodová mše byla dřív nazývaná Hrubá. Kouzelná moc se přisuzovala chlebu, který se na Boží hod upekl. Za zázračná byla považována také vejce, která slepice snesly.

FOTO: ilustrační