Společnost

Pačejov ležící na Klatovsku je vítězem jubilejního 25. ročníku soutěže Vesnice roku 2019 pro Plzeňský kraj. Pačejov ji získal především za to, že je to živá obec s bohatým komunitním a společenským životem, ve které se velmi dobře daří čerpat dotace a rozvíjet se. Fungují tu místní spolky - hasiči, Junáci, soubory Švitorka a Šikbaby. Vyhlášení se uskutečnilo právě v Pačejově, kde si další ocenění odnesly i zástupci dalších obcí.

Kompletní výsledky:

Vítězové krajského kola soutěže Vesnice roku 2019 v Plzeňském kraji

Zlatá stuha – vítěz v Plzeňském kraji

Obec: Pačejov, okres Klatovy

Modrá stuha - za společenský život

Obec: Tlučná, okres Plzeň-sever

Bílá stuha - za činnost mládeže

Obec: Kařez, okres Rokycany

Zelená stuha - za péči o zeleň a životní prostředí

Obec: Staré Sedliště, okres Tachov

Komise ocenila především revitalizaci rybníka a soustavy tůní v části Nové Sedliště, příkladnou péči o památné stromy a citlivý přístup v péči o zeleň a životní prostředí.

Oranžová stuha - za spolupráci obce a zemědělského subjektu

Obec: Cekov, okres Rokycany

Obec spolupracuje se dvěma soukromými zemědělci, kteří jsou jedni z hlavních účastníků při veškeré dobrovolnické činnosti, zajišťují dovoz a odvoz, pomáhají svojí technikou při zemních a stavebních prací, obec s jejich pomocí realizuje výsadbu ovocných nebo listnatých stromů. Místní zemědělci darovali obci polovinu pozemků určených k výstavbě rodinných domů a obec pokryla prodejem těchto stavebních pozemků větší část výdajů na výstavbu infrastruktury.  

Cena hejtmana Plzeňského kraje (obec obdržela od Plzeňského kraje šek na 60 000 Kč)

Obec: Příchovice, okres Plzeň-jih

Cena Rady Plzeňského kraje (obec obdržela od Plzeňského kraje šek na 40 000 Kč)

Obec Křenovy, okres Domažlice

Diplom za moderní knihovnické a informační služby (obec obdržela od Plzeňského kraje šek na 10 000 Kč)

Město: Kasejovice, okres Plzeň-jih

Diplom za vzorné vedení kroniky (obec obdržela od Plzeňského kraje šek na 10 000 Kč)

Obec: Ždírec, okres Plzeň-jih

Cena naděje pro živý venkov - za místní spolkový život a občanskou společnost v obcích (obec obdržela od Plzeňského kraje šek na 10 000 Kč)

Obec: Všekary, okres Domažlice

Obec žije bohatým společenským a kulturním životem, přes nízký počet obyvatel se zde v průběhu roku koná řada společenských i sportovních akcí, do kterých se zapojuje většina vesnice. V obci nezapomínají ani na historii.

Fulínova cena – za kvalitní květinovou výzdobu (obec obdržela od Plzeňského kraje šek na 10 000 Kč)

Obec: Kostelec, okres Tachov

Zlatá cihla v Programu obnovy venkova za příkladné stavby na venkově, realizované v duchu Programu obnovy venkova

Kategorie A - obnova či rekonstrukce památkově chráněných objektů a památek místního významu

Obec: Kvášňovice, okres Klatovy, za obnovu sochy sv. Jana Nepomuckého

V řetězcových drogeriích a supermarketech zakoupil dTest 32 výrobků značek, které se prodávají jak v Německu, tak i u nás. Šlo o dětské příkrmy, pleny, sušenky, obilné kaše, počáteční kojenecké mléko i ovocný čaj. Průzkum ukázal, že kvalita je téměř stejná, čeští zákazníci si ale výrazně připlatí. Redaktoři dTestu zjišťovali, zda se nějak liší údaje o složení výrobků, hmotnosti a výživových hodnotách. Na žádné významné rozdíly tentokrát nenarazili.

„Velká míra shody byla pravděpodobně dána i tím, že se v mnoha případech v České republice prodává zboží určené pro německý trh, jen je dodatečně označeno českou etiketou. Z naší zkušenosti se ukazuje, že potíže s rozdílným složením většinou vznikají, když zboží pro různé trhy pochází z různých továren,“ komentuje zjištění Hana Hoffmannová, šéfredaktorka časopisu dTest. A dodává: „Zarazil nás ovšem významný rozdíl v ceně. Ve všech námi sledovaných případech vyšlo zboží z Německa levněji. A to velmi výrazně, v průměru činil cenový rozdíl 43 %. Pokud bydlíte nedaleko hranic, případně byste chtěli pořídit větší nákup, měla by tedy cesta do německého obchodu smysl.“

Konkrétní rozdíly?

Sušenkové kaše Bebivita Milchbrei Keks. (V Německu 500g balení 65,20 Kč, u nás 600g 169 Kč. 100 g / 13 Kč Německo, 28,20 Kč Česko).

Hipp Bio ovocný čaj - v ČR o 89 % dražší než v Německu.

Krekry Bebivita Reiswaffeln Himbeere-Joghurt a příkrmy značky Hipp (Hippis Jablko-Hruška-Banán, Mango-Banane in Apfel a Zelenina a rýže s telecím masem) - v ČR o 50 % dražší než v Německu.

Plenky...

„Nemile nás překvapil také rozdíl v ceně jednorázových plenek. Zcela shodné balení se nám podařilo koupit jen v případě plenek dm Babylove Premium Windeln 4+, kde jedna plenka českého kupce vychází na 5 Kč, zatímco německého na 3,70 Kč, což je 35% rozdíl,“ říká Hana Hoffmannová.

V ČR stejný košík za 1710 Kč, v Německu 1369,- Kč

„V českých prodejnách jsme za nákupní košík zahrnující jednu kojeneckou výživu, dvojici ovocných čajů, dvě balení plen, dvě instantní kaše, čtvery sušenky a pětici příkrmů nechali 1710,90 Kč. V Německu nás totožný nákup vyšel na 53,59 eura, což při kurzu eura na konci června odpovídalo 1369,60 Kč,“ uvádí Hoffmannová.

Nejblíže si byly ceny české a německé kojenecké výživy Nestlé Beba, i když i zde vyšlo zboží v českém obchodě o 7 % dráž. Podobný cenový rozdíl (8%) dTest zaznamenal i u instantní kaše dm Babylove Bio Milch­brei Banane.

Na cenu malý vili mají rozdílné sazby daně z přidané hodnoty. V Německu je to u potravin 7 % a u plenek 19 %. V České republice se počáteční kojenecká výživa daní 10 %, ostatní dětské potraviny 15 % a plenky 21 %. „Pouze rozdílná daň ovšem zjištěné cenové rozdíly nevysvětluje,“ uzavírá Hoffmannová.

Přehled všech srovnávaných výrobků nejdete na https://www.dtest.cz/clanek-7464/ceny-a-kvalita-detskeho-zbozi-v-cr-a-srn?subscribe=953720.

foto: ilustrační

Čistá Plzeň rozmístila na území Plzně osm šedých kontejnerů na kovy, které jsou určené zejména pro kovové obaly, jako jsou plechovky, víčka či zátky. Pokud budou Plzeňané kontejnery využívat, zvýší se časem jejich počet.

Kontejnery městu poskytla autorizovaná obalová společnost EKO-KOM, a. s. „V roce 2018 se v našich sběrných dvorech vytřídilo bezmála 400 tun kovů. Věříme, že díky tomuto pilotnímu projektu, který testujeme na území celého města a v různých druzích zástaveb, se nám podaří množství vytříděného kovu výrazně navýšit,“ uvedl primátor města Martin Baxa.

„Dvě nádoby na kovy jsme umístili u sběrných míst ve Lhotě a v Malesicích, další dvě rovněž do zástavby rodinných domů v Radčicích (ulice Družstevníků) a v Červeném Hrádku (ulice Křivá). Čtyři kontejnery budou testovány naopak v husté zástavbě na panelovém sídlišti v rámci Městského obvodu Plzeň 1 v ulici Sokolovská, Žlutická, Plaská a u úřadu prvního městského obvodu v ulici alej Svobody. Po několika měsících projekt vyhodnotíme a vytipujeme další vhodné lokality na území města Plzně. V případě pozitivních ohlasů od občanů společně s městem síť sběrných nádob doplníme,“ vysvětlil ředitel Čisté Plzně Otakar Horák.

„Města a obce musí zajišťovat možnost třídění kovů díky vyhlášce k novele zákona o odpadech od 1. ledna 2015. Mohou tak učinit formou sběrných dvorů, velkoobjemových kontejnerů či sběrných nádob. Občanům chceme kromě možnosti odvézt kovy do sběrných dvorů nabídnout komfortnější verzi, a to nádoby v blízkosti kontejnerů na ostatní tříditelné odpady. I když se může zdát, že se v domácnosti tyto odpady vyskytují zřídka, opak je pravdou. Předností kovu je především jeho stoprocentní recyklovatelnost,“ doplnil technický náměstek primátora Pavel Šindelář.

„Do nových kontejnerů na kovy patří hliníkové i železné plechovky od nápojů a potravin, kovová víčka nebo zátky, alobal a další kovové drobnosti z domácností, jako jsou kancelářské svorky, drátěná ramínka či staré klíče. Prosíme zároveň občany, aby i u kontejnerů na kovy dodržovali zásadu minimalizace objemu a například plechovky od nápojů před vhozením sešlápli. Kovový odpad se nesmí vhazovat v žádných obalech. Vhazovat se smí pouze čistý kovový odpad bez příměsí a nadměrného znečištění,“ vysvětlila Petra Paulová z Čisté Plzně.

„Do šedého kontejneru naopak nepatří například nápojové kartony, spreje a deodoranty se zbytky obsahu, plechovky od barev a laků, elektroodpad či baterie,“ dodal František Sýkora z Technického úřadu Magistrátu města Plzně.

FOTO: Magistrát města Plzně

Kérka sem, kérka tam...

Nejčastěji se nechávají tetovat lidé ve věku 18-30 let. Ale Masha, plzeňský tatér, který se této profesi oficiálně věnuje již od roku 2004, nám prozadil, že i někteří 70letí tetování neříkají ne. Přičemž u Mashy si může udělat kérku každý, kdo překročil hranici 18 let a od 17 let pouze se souhlasem rodičů či zákonného zástupce.

Jaké motivy frčí...

"Dříve byli lidé více konzervativní a opatrnější, nešli tolik do barev a do velkých motivů, zato dneska se lidi toho nebojí. Dřív, když takhle vzpomínám, frčely čínské znaky, tribaly, pak zase šla třeba biomechanika, bioorganika a v dnešní době, bych řekl, jsou oblíbený akvarely, abstraktní věci a takový stylový věci a především lidi hodně ovlivňuje internet (peříčka, infinity osmička, hodiny, kompasy apod.)" vyjadřuje se k trendům Masha a dodává: "V 50. a 60. letech hlavně v zahraničí takoví ti frajeři tetovali ty oldschoolový mořský panny, kotvy, což se teď vrací s tou vlnou hipsterství."

A kde to nejvíc bolí? "Nejbolestivější místa jsou bezpochyby žebra, loketní i kolenní jamky, slabiny, nárt, břicho, určitá místa na zadku a tam, kde je kost," upozorňuje Masha. Naopak mezi ta nejméně bolestivá místa se řadí záda, rameno, horní část paže a stehno. Avšak nezbytné je zmínit, že každý ten práh bolesti má jiný. "Není to, že by víc ukňučené byly ženské. Přijde třeba chlap jako hora, kňučí mi tady celou dobu a od toho to prostě nečekáš a jsou naopak ženy, které drží jako by nic," vyjasňuje situaci Masha.

Lidé si často nechávají tetovat právě paže. Někteří tateři používají zklidňující krém, který “oblbne” kůži, která je poté znecitlivělá. Tomu se Masha snaží vyhýbat, a hlavně tvrdí, že bolest z první kérky si musí každý prožít, neboť je to určitý rituál. "Já tetuji tak dlouho, že mi už nic nepřijde divný," odpověděl Masha na otázku Co bylo to nejkurióznější místo, které kdy tetoval?

Nejčastější důvody, proč se lidé nechávají tetovat, jsou prosté. Buď se jim to prostě líbí, má to pro ně nějaký význam, a nebo chtějí být cool.

Správný tatér nikdy nekopčí něčí vytetované motivy

"Když mi lidé ukážou nějaké tetování, které má už někdo jiný a řeknou "Jo, tak tohle chci", tak se s nimi prostě nedomluvím a rozejdeme se. A stejný to je s návrhama. Myslím si, že seriozní tatér nikdy nevytetuje nárvh někoho jiného. To prostě není správný. Ovšem, že když si někdo přinese vlastní návrh, který nevypadá vůbec špatně a já se s tím ztotožním, nemám s tím vůbec problém," dodává Masha.

Tetování může zabrat pár minut nebo několik hodin. Náročnější návrhy se poté dělí do více sezení. "Nejdéle jsem tetoval osm hodin, a to na stehno," říká Masha.

A jak vypadá samotná realizace tetování? "Nejprve proběhne konzultace s klientem, pak se dohodneme na návrhu, následuje samotná příprava motivu, buď ho dělám na papír nebo na tabletu. Na samotném sezení připravím obtisk, vydezinfikuji zákazníkovi kůži, předkreslím motiv na kůži a pak už nezbývá nic jiného, než začít tetovat," vysvětluje Masha.

A co hojení? Délka je individuální, většinou se pohybuje kolem dvou týdnů. V období hojení se jedinec musí vyvarovat koupání, chození do sauny a přímému slunci.

Stará pokérováná kůže...?

Mnoho lidí argumentuje vyhýbání se tetování tím, že na staré kůži to pak vypadá děsivě. Masha říká: "No a co, až budu starej, tak budeme pokérovaní všichni a bude nám to jedno. Všichni budeme mít vrásky, jizvy a tetování."

Maluju a lituju. "Spousta lidí ke mně chodí na předělání kérky, protože si nechali vytetovat buď nějakou blbost, nebo protože šli k  tatérovi, který třeba nebyl tak kvalitní, ale byl levný, a nebo prostě ty lidi potřebovali honem honem kérku, ale nepřemýšleli, jestli se jim styl toho daného tatéra líbí, což je ovšem špatně," uvádí Masha a pokračuje: "Já osobně nelituji žádné mé kérky. Moje tělo je taková kronika. Za každým tetovaním je nějaký příběh či to mám spojené s konkretním obdobím."

Předělání či odstranění tetování je nejen dražší než samotná kérka, ale je to i běh na dlouhou trať.

Rukáv třeba i za 40 tisíc, záda za mnohem víc...

"Lidé hodně řeší cenu, a ne kvalitu,” říká Masha a pokračuje: "Cena kérky se odvíjí od náročnosti provedení a originality, takže originál návrh od umělce má přidanou hodnotu.” Hodinová taxa se v Plzni pohybuje od 1000 Kč po 1500 Kč.

A jakou hodnotu má potetovaná kůže? "No tak když má někdo rukáv, může to být nějakých 20, ale i za 40 tisíc Kč. Záleží zde na náročnosti motivu, originalitě, a zda je to provedené u nás, či v zahraničí. Za záda může někdo dát dobrých 30 tisíc, nebo jsou ty částky mnohem vyšší. Troufám si říct, že dobře pokérovaný člověk má kůži o hodnotě auta."

A co radí tatér Masha závěrem?

"Přemýšlejte dvakrát co a hlavně u koho se necháte potetovat. Ale hlavně buďte originální a nekopčete ostatní. Pamatujte, je to investice na celý život, která se ve výsledku vyplatí. Když se to tak vezme, za kérku dáte cca 5 tisíc, kterou máte do smrti, podobně jako za telefon, který vám vydrží pár let," apeluje Masha.

Foto: Masha tattoo

Desítky milionů korun investovala v uplynulých čtyřech letech Plzeň do modernizace technologického vybavení na svých základních školách. Peníze šly z rozpočtu města i z evropských dotací. V současnosti město dokončuje práce na pěti školských zařízeních – Masarykově ZŠ, Benešově ZŠ, Tyršově ZŠ, 22. ZŠ a 33. ZŠ.

Odborníci na základkách aktuálně pracují na vnitřní datové konektivitě, která je důležitá například pro funkčnost výukových programů. „Do technického vybavení na školách investujeme dlouhodobě. Jedinečné je například to, že všechny námi zřizované základní školy jsou napojeny na optickou síť. Ta zajišťuje rychlé připojení k internetu. Naši školáci tak mají nejlepší technické vybavení v republice. Snažíme se o to, aby moderní technologie smysluplně prostoupily do výuky a děti s nimi mohly bez problémů pracovat. A já jsem velice rád, že se tento cíl daří naplňovat,“ řekl primátor města Plzně Martin Baxa.

Podle radní pro oblast školství Lucie Kantorové byla rekonstrukce datové sítě na celkem 26 městských základních školách rozdělena do čtyř let. „Letos v létě odstartovaly práce na posledních pěti institucích. Na konci prázdnin bude na všech školách fungovat nová datová síť kategorie 5E, která zajistí rychlé, kvalitní a bezpečné připojení do 1GB přenosové rychlosti,“ vysvětlila Lucie Kantorová.

Podle Bohuslava Horaise, ředitele úseku podpory uživatelů Správy informačních technologií města Plzně, musí odborníci vyřešit roztříštěnost datových sítí, která generuje závady a problémy, malou přenosovou kapacitu, ale třeba i problém s nedostatkem zásuvek. „Konkrétně v případě zásuvek instalujeme ‚vnitřní strojek‘ v kovovém provedení, a to proto, že vydrží i případné hrubší zacházení. Mění se také lišty, ve kterých vede kabeláž, případně se zasekávají rovnou do stěny, vše tak působí estetičtěji,“ vysvětlil Bohuslav Horais.

Životnost nově instalovaných technologií je minimálně 10 let, provedení je navíc naddimenzované tak, aby bylo dostačující i v případě dalších požadavků ze strany škol, které by mohly v průběhu let přijít. „Může jít o docházkové systémy, kamerové systémy, nové počítačové učebny, interaktivní vybavení, zásuvky na chodbách pro tiskové řešení atd., to všechno stávající řešení bez problému zvládne. Pokud se budeme bavit o tom, že jednou bude opět třeba síť obnovit, i tento proces už bude díky provedeným úpravám o dost jednodušší,“ doplnil ředitel Správy informačních technologií města Plzně Luděk Šantora.

Rekonstrukci datové sítě zajišťuje školám městská příspěvková organizace Správa informačních technologií města Plzně. Takový postup je v rámci republiky výjimečný a poskytuje školám značný komfort. „Běžně musí školy získat peníze od města, nebo je hledat ve svém rozpočtu, připravit projektovou dokumentaci a celý projekt realizovat samy. V západočeské metropoli to funguje tak, že škola v podstatě jen sdělí své požadavky a pracovníci Správy informačních technologií zajistí vše potřebné, včetně toho, že fungují jako stavební dozor. To je rozhodně nadstandard, který často vyzdvihují odborníci napříč republikou,“ doplnil technický náměstek primátora Pavel Šindelář.

Náklady na obnovu datové sítě si letos vyžádají téměř 3,6 milionu korun bez DPH. V posledních čtyřech letech bylo do této oblasti investováno zhruba 30 milionů korun, přičemž část financí se podařilo čerpat z evropských dotací. Vše zatím běží podle plánu a práce na zbývajících základních školách by měly být dokončeny do 15. srpna.

FOTO: Magistrát města Plzně

Kromě kavárny Měšťanské besedy bude kompletně zmodernizované sociální zařízení v přízemí budovy, včetně elektroinstalace. Měšťanská beseda je od roku 1994 kulturní památkou, proto na úpravy jejích prostor dohlíží památkáři.

Na akci se podílí město Plzeň, které zaplatí za úpravy objektu 1,5 milionu korun, a provozovatel budovy Měšťanská beseda Plzeň s. r. o., který vynaloží 4,2 milionu korun na vnitřní vybavení a bar.

„V rámci oprav známé kavárny vyměníme podlahovou krytinu za velkoformátovou dlažbu s imitací terazzo a zrestaurujeme stávající zdobnou výzdobu interiéru. V přízemí budovy také zmodernizujeme sociální zařízení a opravíme elektroinstalaci,“ popsal rekonstrukci Petr Triner, ředitel Úřadu správních agend Magistrátu města Plzně.

Provozovatel pak zajistí obměnu vnitřního vybavení a baru. Kapacita kavárny se po opravě zvýší. „I po rekonstrukci si nová kavárna Café Beseda zachová dobový styl, který bude doplněn o moderní technologie umožňující přípravu široké nabídky nápojů i pokrmů. Hlavním posláním kavárny bude nabízet hostům čerstvé produkty a služby v té nejvyšší kvalitě a přitom v tradičním prostředí. Základem obměny vnitřního vybavení kavárny bude nový bar s vitrínou, kde bude vystaven sortiment čerstvých sladkých dezertů i slaných pochutin, jako jsou open sendviče či zdravé i chutné saláty,“ vysvětlil Ivan Jáchim, jednatel společnosti Měšťanská beseda Plzeň.

„Budova Měšťanské besedy byla postavena v roce 1901 podle návrhu profesora architekta Aloise Čenského, který v Plzni působil na stavební průmyslové škole, později se stal děkanem Fakulty stavební na Českém vysokém učení technickém v Praze. Stavební parcela k vybudování kavárny tehdy vznikla ubouráním poloviny úřední budovy, tzv. Kamerálu, jehož zachovaná druhá polovina stojí vedle Měšťanské besedy dodnes. Od počátku byla v přízemí Měšťanské besedy umístěna honosná kavárna s výhledem do sadového okruhu města. Zatímco exteriér objektu pojal autor ještě v duchu doznívajícího romantického historismu, interiér kavárny navrhl již v nově nastupujícím tehdy moderním secesním stylu,“ přiblížil historii stavby primátor města Martin Baxa.

„Zajímavý je bohatě zdobený strop. Ten není dřevěný, jak by se mohlo na první pohled zdát, ve skutečnosti byl proveden ze sádry, která byla barevně pojednána tak, aby vznikla imitace vzácných druhů dřeva. V čele kavárny je umístěna dvojice obrazů od malíře Viktora Olivy s výjevy kavárenského života. Na tehdejší dobu byl pokrokový systém otevírání velkoplošných oken orientovaných do parku. Ta bylo totiž možné spustit převodovým mechanismem o patro níže do suterénu. V létě tak byl prostor kavárny volně propojen s okolní zelení okružních sadů. Prostor kavárny Měšťanské besedy patří k nejhodnotnějším a nejhezčím secesním interiérům v Plzni. Dobový ráz kavárny po celkové rekonstrukci zůstane zachován,“ popsal prostředí kavárny Karel Zoch, vedoucí magistrátního odboru památkové péče.

„Beseda je především kavárna. Proto bude velká pozornost věnovaná právě kávě. V souladu s aktuálním trendem bude kromě tradiční espresso směsi nabízet i výběrovou kávu z různých koutů světa a vedle špičkového pákového kávovaru budou baristé využívat i moderní způsoby přípravy kávy jako například batch brew (filtrovaná káva),“ uvedl za provozovatele kavárny Pavel Kadeřábek.

Návštěvníci si budou moci občerstvení vychutnat u nových stolečků na židlích nebo čalouněné lavici, ale také v pohodlných křesílkách. Mobiliář byl vybrán s ohledem na dobový ráz kavárny.

Původní vybavení secesní kavárny bude z větší části využito společností Plzeň 2015.

FOTO: Magistrát města Plzně

Přeměnu dvorku investuje MO Plzeň 3 za podpory Nadačního fondu Zelený poklad. Celkové náklady jsou odhadované na 700 tisíc korun, nadační fond se podílel částkou 323 tisíc korun.

Nad vhodnou změnou stávající plochy, aby vyhovovala dětem k hraní, uvažovali zaměstnanci 32. MŠ společně se zahradní projektantkou Magdalenou Semtanovou už v roce 2017.

„Velká část dvorku byla tvořena pryžovými deskami, které byly jednak nevzhledné, místy už značně poškozené, a ve velkém horku vydávaly nepříjemný plastový zápach. Také herní prvky již dosluhují a je třeba je obnovit,“ informuje Helena Sládková, ředitelka 32. MŠ.

„V nové zahradě bude výrazně lepší mikroklima, a to především doplněním vhodné zeleně místo starého a nevhodného tartanu. Vzniknou zde herní koutky a nově vytvořený kopec, na kterém mohou děti například v zimě sáňkovat,“ přibližuje Petr Baloun, I. místostarosta MO Plzeň 3. „Zajímavostí a také novinkou je, že zde bude vybudována podzemní nádrž na zachycování dešťové vody, kterou pak bude zeleň v zahradě zalévána,“ doplnil.

Nevhodný tartanový povrch bude nahrazen zpevněnou plochou a únosným štěrkovým trávníkem odolávající vysoké zátěži a se schopností zachytávat dešťovou vodu. Písková plocha bude rozšířena a doplněna dřevěným rámem ve tvaru půlkruhu, uloženém ve štěrkovém loži. Přihrádky rámu pak budou vyplněny různým organickým materiálem, např. šiškami, kůrou, klacíky, odřezky dřeva, atd.

„Stávající kvalitní zeleň doplní nové stromy a keře. Dále zde budou vybudovány vyvýšené záhony, kde budou děti moci pěstovat rostlinky. Využitím dřevěných stojen pergoly může v rámci pískoviště vzniknout dětská herní kuchyňka doplněná o herní stolky v podobě akátových špalků různých průměrů. Samozřejmě nebudou chybět ani dvě dřevěné bedny na venkovní hračky,“ prozradil David Procházka, starosta plzeňského centrálního obvodu.

V zahradě bude i prostor s herními prvky, a to skluzavkou s dřevěnými schody z hranolů, tunelem a stupni z akátové kulatiny. Povrch je tvořen kačírkem a je oddělen od travnaté plochy terénní modelací. Zahrada by měla být otevřena v září letošního roku.

FOTO: Městský obvod Plzeň 3

Alpinum klub Plzeň chystá tradiční výstavu alpinek v zahradě gymnázia na Mikulášském náměstí. Výstava skalniček spojená s jejich prodejem odstartuje 10. září.

"Ač si to mnozí z nás ještě nechtějí připustit, více než polovina roku je již za námi, léto pomalu končí a blíží se podzim. Listí na stromech začne žloutnout, velká část květin již dávno odkvetla a zahrádkáři budou končit sklizeň na svých zahrádkách. Jsou ale rostliny, které mají vrchol vegetačního aspektu ještě stále před sebou," říká Karel Lumerding z Alpinum klubu Plzeň, který dodává, že právě takové rostliny představí členové Alpinum klubu Plzeň na své podzimní výstavě, která bude spojena i s prodejem.

Výstava bude probíhat od úterý 10. září do soboty 13. září, v době od 9 do 18 hodin ve výstavním areálu zahrady gymnázia na Mikulášském náměstí.

Prodej se uskuteční ještě v sobotu 14. září do 12 hodin. Tento den bude vstup zdarma, ale pouze do prodejního areálu.

"Upozorňujeme, že z organizačních důvodů je začátek i konec výstavy, oproti datům v alpínkářském kalendáři, posunut o jeden den zpět, tedy začátek místo 11. září na 10. září. Stejně tak i konec výstavy," dodává Karel Lumerding.

FOTO: Alpinum klub Plzeň

Odborná porota udělila titul Stavba roku Plzeňského kraje 2018 Lobezskému parku v Plzni, založenému ve 30. letech minulého století.

Další ocenění v prestižní soutěži získala přístavba školní družiny v Plzni – Újezdě a modernizace železniční trati Plzeň – Rokycany. Podrobnosti jsme přinesli ve článku zde.

Lobezský park byl založen v letech 1934-1935 v místě bývalého pískovcového lomu. Romantické scenérie se skálou a vodními prvky od svého založení přitahovaly návštěvníky ke krátkodobé rekreaci. V posledních letech však rozrůstající se zeleň uzavřela cesty a odpočinková místa. "Dožívající a nevhodný mobiliář nelákal k jeho využití. Z těchto důvodů proběhla v roce 2018 celková rekonstrukce parku včetně prostoru kolem pomníku Stanka Vodičky. Autorem projektu je Ing. Tomáš Rákos. Základním zásahem byla regenerace porostů s důrazem na přírodní charakter prostředí," uvedla Hana Hrdličková ze Správy veřejného statku města Plzně. Kompletní obnovou prošly cesty a zpevněné plochy. V parku jsou vyměněné a doplněné lavičky, odpadkové koše, stojany na kola, vyhlídky a odpočívadla. Zcela nově se objevil program pro děti. Oblíbené jsou trampolíny a skluzavky. Starší občané využívají posilovací prvky. "Že celková úprava parku splnila svůj účel, potvrzuje výrazný nárůst návštěvnosti," potvrdila Hana Hrdličková.

Obnova Lobezského parku v Plzni získala titul Stavba roku Plzeňského kraje 2018 v kategorii Veřejná prostranství. "Porota ocenila především kvalitní řešení enviromentální problematiky a následováníhodný přístup k zeleným a biologicky cenným příměstským strukturám. Vyzdvihla zajímavou, citlivou a vysoce kvalitní revitalizaci v historickém krajinném kontextu a to, že byly zachovány stěžejní přírodní prvky lesa a do nich integrovány nové kreativní programy," řekla Hana Hrdličková.

Celkové náklady na revitalizaci parku činily 16,5 mil Kč (včetně DPH). Z toho 2,5 mil Kč činí dotace z Operačního programu Životní prostředí. 

FOTO: Správa veřejného statku Plzeň

Speciální sedmnáctilitrový dřevěný soudek naplněný dvanáctistupňovým plzeňským pivem společně s osobním gratulačním dopisem primátora Martina Baxy darovala Plzeň k významnému životnímu jubileu zpěvákovi Karlu Gottovi. Tento slavný plzeňský rodák si jej osobně převzal ve čtvrtek 11. července v Praze. Na přední straně soudku jsou vyryta slova: Plzeň mistrovi.

"Pan Karel Gott je díky svému neúnavnému úsilí a mimořádnému talentu jednou z nejvýraznějších osobností naší země. Jsme si toho vědomi, proto se v roce 2009 stal naším čestným občanem. Plzeň tímto oceněním projevila, jak si velmi váží jeho úspěchů. Svým dílem významně přispěl i k prestiži našeho města,“ uvedl primátor Martin Baxa.

Mnohonásobný držitel ocenění Zlatý slavík a Český slavík se narodil v Plzni 14. července 1939. V západočeské metropoli žil s rodiči do roku 1945, poté se přestěhovali do Prahy. Karel Gott se vyučil elektromontérem. V 50. letech 20. století začal vystupovat jako amatérský zpěvák a účastnit se pěveckých soutěží. Začátkem 60. let začal studovat zpěv na pražské konzervatoři. Milníkem jeho kariéry byla nabídka na angažmá do divadla Semafor v roce 1962, o rok později získal svého prvního Zlatého slavíka.

Od roku 1965 se prodalo kolem 50 milionů nosičů jeho desek, což z Karla Gotta dělá nejúspěšnějšího českého interpreta. Vydal více než 290 sólových alb v zahraničí i na domácí scéně, kromě "slavíků“ získal přes 120 televizních ocenění, osm zlatých desek, jednu diamantovou desku, opakovaně se umisťoval na prvních příčkách hitparád a prodeje desek. Nazpíval téměř 1000 písní. Čestným občanem svého rodného města Plzně se stal 2. listopadu 2009.

FOTO: archiv Karla Gotta, Město Plzeň

Celostátní nezisková soutěž Žena regionu vyhlásila jubilejní desátý ročník. O titul bojuje 140 žen z celé České republiky. Za každý kraj soutěží 10 mimořádných žen, které svůj volný čas obětují druhým. Pro svou favoritku můžete hlasovat na www.zenaregionu.cz, a to do 31. srpna.

"Soutěž vyzdvihuje poctivou a soustavnou práci žen, kterou okolí vnímá většinou jako samozřejmou. Mnohé ženy jsou svými postoji občansky odvážné nebo dosahují špičkových výkonů, a přitom zůstávají obyčejné a příjemné pro své bližší či širší okolí a své rodiny,“ uvedla místopředsedkyně Senátu PČR a patronka projektu Žena regionu Miluše Horská.

Projekt patří všem ženám, které svým aktivním přístupem motivují a obohacují ostatní, pomáhají nemocným, dětem či zvířatům nebo přispívají ke zlepšení a rozvoji svého regionu. Přitom všem ještě zvládají pečovat o svou rodinu a docházet do svého běžného zaměstnání. Nejedná se přitom o známé osobnosti, ale především o ženy, o jejichž nezištných aktivitách nemá veřejnost většinou ani tušení. 

Možnost nominovat výjimečné ženy měla široká veřejnost do 14. června 2019. Za každý kraj je přihlášeno deset kandidátek. "Stejně jako loni je i letos omezen počet účastnic v krajských kolech na deset, které postoupily do soutěže o prvenství v rámci regionálních kol. Našim cílem je více se věnovat příběhům nominovaných žen a přitáhnout k nim pozornost médií, eventuálních sponzorů i veřejné samosprávy. Umístění jednotlivých soutěžících bude pak zveřejněno vždy v rámci slavnostního vyhlášení regionálního kola v daném kraji. Do té doby bude výsledné pořadí účastnic tajné,“ vysvětlila pravidla zakladatelka soutěže Žena regionu Denisa Kalivodová s tím, že absolutní vítězka pro celou Českou republiku, která získá od veřejnosti nejvyšší počet hlasů, bude vyhlášena v rámci slavnostního galavečera v Praze.

Slavnostní vyhlášení výsledků soutěže Žena regionu Plzeňského kraje se uskuteční 11. září ve 14:00 hodin na Krajském úřadě Plzeňského kraje. Seznam nominovaných najdete na webu www.zenaregionu.cz, kde můžete také hlasovat.

Celostátní nezisková soutěž Žena regionu se tradičně koná pod záštitou místopředsedkyně Senátu PČR Miluše Horské. Záštitu nad projektem převzala i Asociace krajů ČR. Záštitu soutěži poskytl také hejtman Plzeňského kraje Josef Bernard.

FOTO: ilustrační

Fakulta zdravotnických studií Západočeské univerzity v Plzni je připravena otevřít v akademickém roce 2020/2021 v Chebu bakalářské studium oborů Fyzioterapie a Všeobecná sestra v prezenční formě.

Informaci potvrdil rektor ZČU Miroslav Holeček a děkan Fakulty zdravotnických studií (FZS) Lukáš Štich na společném jednání s hejtmankou Karlovarského kraje Janou Mračkovou Vildumetzovou. Univerzita bude žádat Národní akreditační úřad o navýšení počtu studentů pro svoji pobočku v Chebu.

Kromě fyzioterapeutů a sester chybějí v kraji také radiologové, i ti by mohli v budoucnu studovat přímo v regionu. Novým oborům by poskytla potřebné zázemí pro praxi Karlovarská krajská nemocnice. „S výsledkem našeho jednání jsem velmi spokojena a děkuji zástupcům Západočeské univerzity za jejich aktivitu. Do 15. července bychom od pana děkana měli dostat rozvahu, jaké bude zapotřebí materiální i personální vybavení pro působení Fakulty zdravotnických studií v Chebu, a na základě toho získáme i představu o potřebném finančním krytí. Ráda bych se domluvila s ministry školství a zdravotnictví, aby měl Karlovarský kraj možnost získat finance na zajištění této vysoké školy z programu Restart,“ vysvětlila hejtmanka Jana Mračková Vildumetzová.

„Velký zájem Karlovarského kraje o rozšíření nabídky vysokoškolského studia v chebské části Západočeské univerzity, kde dlouhodobě působí naše Fakulta ekonomická, nás těší. Je to oboustranně prospěšná aktivita, která může v regionu zajistit tolik potřebné kvalifikované odborníky pro oblast zdravotnictví a v budoucnu třeba i pro další obory, a přispět tím k rozvoji Karlovarského kraje i univerzity,“ řekl rektor ZČU Miroslav Holeček.

Spolupráci s Karlovarským krajem vítá také Fakulta zdravotnických studií. „Vnímáme ji jako vstřícný krok vůči zájmu studentů a současně jako příspěvek k řešení situace na trhu práce, kdy je nedostatek zdravotnických pracovníků značným problémem. Jako součást akademické obce cítíme společenskou potřebu přispět k řešení tohoto problému,“ konstatoval děkan FZS Lukáš Štich.

Se ZČU by kraj mohl propojit i činnost nově založeného Institutu lázeňství a balneologie, který se má zabývat mimo jiné výzkumem účinků působení přírodních minerálních zdrojů a lázeňské léčby. „Institut by mohl využít odborné kapacity ZČU a navázat úzkou spolupráci s jednotlivými fakultami,“ dodala hejtmanka. Ta chce rovněž v nejbližší době přesvědčit ministra školství Roberta Plagu, aby se přijel podívat do Karlovarského kraje a posoudil, jak kvalitní prostředí budova ZČU Plzeň v Chebu může budoucím studentům nabídnout.

Rektor Miroslav Holeček potvrdil také trvající zájem Fakulty strojní spolupracovat se společností BMW Group, která bude pro plánované zkušební centrum na Sokolovsku potřebovat vysokoškolsky vzdělané specialisty v technických oborech. Hovořilo se i o tom, že by do Strategie regionálního rozvoje ČR, která kromě jiného zahrnuje působení univerzitních center, byly zahrnuty aktivity, které podpoří i plánované rozšíření pobočky v Chebu.

FOTO: ilustrační

Obyvatelé Skvrňan se znovu mohou vyjádřit k revitalizaci vnitrobloku Karla Steinera. Dotazník je pokračováním již proběhlého setkání občanů se zástupci města.

V polovině května se pracovníci Útvaru koncepce a rozvoje města Plzně vypravili za občany Skvrňan s dotazováním, jak by si přáli upravit centrální veřejné prostranství Zadních Skvrňan v ulici Karla Steinera. Občané dostali během společného setkání možnost, aby na mapě tohoto prostranství vyznačili místa, která jsou pro ně příjemná, kde se necítí dobře a také mohli označit, která místa by bylo potřeba změnit co nejdříve.

Pracovníci ÚKRMP přichystali také katalog možných variant řešení povrchů, zábavných prvků, mobiliáře pro odpočinek či různých typů vodních prvků.

„Lidé tak mohli na konkrétních příkladech vybrat, které řešení by jim nejvíce vyhovovalo. Zároveň také dostali prostor vyjádřit svá další přání a připomínky,“ uvádí Ing. arch. Jaroslav Holler, vedoucí úseku veřejného prostoru ÚKRMP. V závěru průzkumu byli obyvatelé seznámeni s návrhem revitalizace prostoru, který vychází z projektu regenerace sídliště Skvrňany. K tomuto návrhu bylo opět možné se vyjádřit.

„Setkání se účastnilo několik desítek místních, kteří ochotně sdělili své názory a požadavky k řešení veřejného prostoru v ulici Karla Steinera. Z jejich odpovědí jsme vytvořili seznam základních poznatků, které bychom dále rádi konzultovali s veřejností. Z tohoto důvodu jsme vytvořili online dotazník, který zájemci najdou na našich stránkách,“ dodává Ing. arch. Holler.

V dotazníku se mohou obyvatelé vyjádřit k tomu, jak by měl prostor po revitalizaci vypadat, a to do 30. června. Získané informace budou sloužit jako podklad pro zadání zpracování návrhu revitalizace, který bude opět konzultován s veřejností.

FOTO: Magistrát města Plzně

U příležitosti 150. výročí své existence spustil Archiv města Plzně dva elektronické projekty – Encyklopedii Plzně (encyklopedie.plzen.eu) a Digitální archiv (digiarchiv.plzen.eu).

Cílem elektronické Encyklopedie Plzně je přiblížit zájemcům historii plzeňských ulic, ale také událostí, budov a osobností spjatých s městem. Vzorem plzeňské encyklopedii byla Internetová encyklopedie dějin Brna. Digitální archiv umožňuje přes dálkový přístup studium archivních fondů uložených v Archivu města Plzně, jim přiřazených archivních pomůcek a digitalizovaných archiválií.

„Občané Plzně se mohou seznámit s historií svého města v knižní podobě díky třísvazkovému vydání Dějiny města Plzně. Městský archiv se rozhodl přiblížit zájemcům historii i v nové unikátní formě městských encyklopedií, jejímž základním kamenem je mateřská Internetová encyklopedie dějin Brna. Digitální archiv pak umožní zájemcům studium listin, fotografií, rukopisů či kronik v elektronické podobě,“ uvedl primátor města Plzně Martin Baxa.

„O elektronické encyklopedii Plzně jsme přemýšleli už několik let, ale její realizaci jsme museli odsunout kvůli projektu Dějiny města Plzně. Práce proto začaly až v polovině roku 2017. Inspirací a vzorem pro nás bylo Brno,“ vysvětlil městský archivář Adam Skála. Síť encyklopedií spojuje jednotný systém vyvíjený od roku 2001 brněnským autorským kolektivem, databáze hesel vytvářejí samostatné týmy odborníků v jednotlivých městech.

„Hlavním smyslem této encyklopedie je seznámit její návštěvníky s historií i současností města Plzně, a to formou hesel z rozličných oblastí. Encyklopedie nabízí přehled o osobnostech, událostech, ulicích, stavbách a obsahuje i dobové fotografie. Postupem času budou přibývat nejen další hesla, ale budeme doplňovat i ta stávající,“ doplnila Kateřina Fantová z Archivu města Plzně.

„Digitální archiv umožňuje dálkový přístup k digitalizovaným archiváliím uloženým v Archivu města Plzně. Z velkého množství fondů byly v první řadě vybrány jednak ty nejcennější a jednak ty nejpoužívanější. Projekt digitalizace začal na konci roku 2015 ve spolupráci s Českou/Slovenskou misií Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů. Digitalizáty jsou zpřístupněny prostřednictví programu Vademecum, který používá většina veřejných archivů v ČR. V digitalizaci našich fondů budeme pokračovat i v budoucnu,“ dodal městský archivář Adam Skála.

FOTO: Magistrát města Plzně

PROSIT je projekt města Plzně, který spustilo v loňském roce. Zkratka značí slova Porozumění, Respekt, Osvěta, Spolupráce, Inkluze a Technologie. Projekt cílí na zvýšení zájmu dětí o technické obory.

Město na projekt získalo podporu ve výši 22 milionů korun z Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání.

„Dlouhodobě vidíme klesající zájem žáků o technické obory, chceme jim proto umožnit dozvědět se přirozenou cestou o technických pozicích více a vzbudit o ně zájem. Investice do dětí patří mezi naše priority,“ vysvětluje primátor města Plzně Martin Baxa.

Projekt propojuje 15 plzeňských základních škol, čtyři velké městské firmy (PMDP, Vodárnu Plzeň, Plzeňskou Teplárenskou a Čistou Plzeň) a Centrum robotiky. Zapojené školy a Centrum robotiky byly vybaveny špičkovými technickými pomůckami a zapojené firmy zvou žáky do svých provozů. Městské společnosti tak dostávají možnost prezentovat svoji činnost části obyvatel a mohou se i představit jako perspektivní zaměstnavatelé.

„Rádi bychom, aby naše snaha představit žákům přirozenou cestou možné technické pozice a obory neskončila. Připravujeme proto výstupy z tohoto projektu, mezi nimiž bude mapa podpůrných opatření týkající se spolupracujících organizací na území města Plzně, pracovat také budeme například na sborníku nápadů do výuky s tipy na aplikace a zajímavé on-line zdroje,“ přiblížil technický náměstek primátora města Plzně Pavel Šindelář. Vzniknou i informační panely o spolupracujících firmách, stejně tak interaktivní materiály, díky kterým si žáci hravou formou zopakují učivo o regionu.

Na projektu PROSIT se podílí i městská společnost Čistá Plzeň, a to přednáškami přímo ve školách, a především exkurzemi v sídle společnosti.

„Čistá Plzeň sice nedisponuje špičkovými technologiemi, jako některé další firmy, které se do projektu zapojily, ale zase máme tu výhodu, že s naší technikou se děti setkávají dnes a denně. Snažíme se jim ukázat, jak vyspělá technika umožňuje povýšit obyčejnou lidskou dřinu na smysluplnou činnost, která se pro některé z žáků může stát i budoucím zaměstnáním. Také jim ukazujeme, jak městem dobře řízená posloupnost nakládání s odpady ústí právě ve využití špičkové ekologické technologie v chotíkovské spalovně komunálního odpadu. Propojujeme tak v očích dětí techniku s ohleduplností vůči životnímu prostředí,“ říká ředitel Čisté Plzně Otakar Horák.

„Z našeho pohledu je projekt PROSIT velmi úspěšný,“ říká Radek Dolanský, ředitel plzeňské 1. ZŠ, kterou navštěvuje 940 dětí. „Chápeme ho převážně jako volnočasovou aktivitu dětí, kterou jsme zaměřili do školní družiny. Díky projektu jsme získali špičkové technické vybavení a velký zájem je i o exkurze. PROSIT nám dává šanci zprostředkovat dětem informace o nových profesích i o proměňování těch stávajících. Umožní jim to snazší posouzení toho, co je v životě čeká a jakou mají zvolit budoucí profesi.“

Stávající etapa projektu vrcholí, do konce června bude zrealizováno 115 exkurzí do všech 4 společností. Zbývajících 5 z celkového počtu 120 je naplánováno na září - listopad 2019.

FOTO: Magistrát města Plzně

Západočeská univerzita v Plzni (ZČU) opravila památkově chráněné sídlo v centru Plzně, rohový městský dům spojující Sedláčkovu a Veleslavínovu ulici. Budova je památkově chráněná od května 1958 a patří do plzeňské památkové rezervace. 

Zrekonstruovaný objekt tvoří dvě propojené budovy - Sedláčkova 38 a 40. "V prvním patře sídlí děkanát Fakulty filozofické, který byl po dobu oprav provizorně umístěn v budově v Jungmannově ulici, v přízemí se nachází studijní oddělení fakulty, z nedalekých prostor na rohu Sedláčkovy a Solní (Sedláčkova 31) se do opraveného objektu přestěhovala katedra historických věd, dále jsou tu kanceláře a laboratoře katedry antropologie a katedry archeologie," uvedla tisková mluvčí ZČU Šárka Stará.

Původně gotický dům, který se později dočkal nejprve renesanční a před rokem 1738 také barokní přestavby, rekonstruovala ZČU ve třech etapách rozložených do sedmi let. "První etapa se týkala učeben a laboratoří a financovala ji dotace Operačního programu VaVpI ve  výši přes 20 mil. Kč, druhou etapu, která spočívala v pořízení nové střechy v hodnotě asi 5,2 mil. Kč vč. DPH, hradila ZČU z vlastních zdrojů. Závěrečná třetí etapa za 14,5 milionů Kč vč. DPH, z nichž 10,2 milionů hradila dotace Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, zajistila budově nové prostory pro děkanát fakulty, prostory kateder a učebny a nová okna," sdělila Šárka Stará.

Celá rekonstukce probíhala pod dohledem památkářů. Během ní našli stavbaři v několika místnostech určených pro děkanát dřevěné parkety. "I ty tak prošly renovací a přispívají k reprezentativnímu vzhledu kanceláře děkana a sousedních prostor včetně jednací místnosti," řekla mluvčí ZČU. Letos na jaře získala budova novou fasádu.

Kromě nově zrekonstruovaného objektu v Sedláčkově 38 působí Fakulta filozofická ještě v Sedláčkově 15, v Sedláčkově 19, dvě učebny využívá v Sedláčkově 31 a učebny má také v Jungmannově ulici 1.

FOTO: ZČU

Olympiádu techniky Plzeň uspořádala katedra matematiky, fyziky a technické výchovy Fakulty pedagogické ZČU v Plzni. Akce, která umožňuje výměnu zkušeností mezi studenty učitelských oborů zaměřených na techniku, se zúčastnilo letos 61 studenti z patnácti univerzit ze šesti států. 

Z domácích studentů byla nejúspěšnější Světlana Stolaříková, která získala první místo s didakticky zaměřenou prací věnující se rozvoji prostorové orientace u dětí v mateřských školách.

První místo v rámci prací technicko-didaktických získaly Magdalena Czepiel a Maria Kurecka z Polska za projekt Od vlny až po šaty - středověká móda. Jako druhý se umístil Kuzmin Artyom Yurevich z Ruska za umělecké zpracování dřeva při výcviku studentů v předmětu Technologie. O třetí místo se dělí studenti Západočeské univerzity Kateřina Sýkorová s unikátním botanickým dominem a Aleš Lindovský, který soutěžil s konstrukcí historického nožního svěráku, zvaného dědek.

V sekci technicko-didaktických prací studenti představili řadu zajímavých výukových pomůcek. Odbornou porotu zaujal koncept didaktického prkénka pro demonstraci časových údajů Kristýny Vonáskové nebo domeček pro měření úhrnu srážek a prostupů tepla pomocí termokamery studentky Veroniky Gabrielové. Studenti z Masarykovy univerzity v Brně představili model řízení dopravy na železnici, jejich kolegové z univerzity v polském Rzeszówe přivezli model koloběhu vody v přírodě.

„V sekci prací multimediálně a didakticky zaměřených jsme mohli vidět našeho studenta Pavla Hubeného s cyklem videí z oblasti kovářského řemesla, studentku z Ruska Varvaru Studentovu s projektovou výukou technických předmětů či řecké duo ve složení Maria Mitroulia a Athina Nikou s aktivitami v rámci Internetu věcí,“ popisuje člen organizačního týmu z Fakulty pedagogické ZČU Jan Krotký.

Absolutním vítězem v sekci multimediálních a didaktických prací se stal Jan Fiala z Univerzity Karlovy s projektem pro rozvoj algoritmického myšlení. První místo v didaktické podsekci obsadila studentka ZČU Světlana Stolaříková za práci věnující se rozvoji prostorové orientace u dětí v mateřských školách. O druhé místo se dělila studentka ZČU Hana Kučerová s prací Výsledky ve výzkumu sledování funkční kreativity u žáků se studentkou z Ruska Nurievou Ramilevnou, která se zabývala online platformami nejen pro výuku jazyků. Třetí místo získali Christos Zotos z Řecka za program pro seberegulaci při přípravě učitelů a Anton Shamyshev z Ruska za software pro správu konferencí. Speciální cenu za projekt směřující k rozvoji digitální gramotnosti získali studenti ZČU Eliška Benešová a Miroslav Zíka za web s projekty pro kreativní fotografování.

Olympiádu techniky zakončili ve středu 22. května inspirativními přednáškami Ján Bajtoš a Zlatice Huľová a následně workshop v plzeňské Techmanii. Olympiáda se konala pod záštitou primátora města Plzně Martina Baxy, rektora Západočeské univerzity v Plzni Miroslava Holečka a děkana Fakulty pedagogické ZČU Miroslava Randy.

FOTO: ZČU

Stříbrský klub Stříbrná míle je parta motorkářů ze Stříbra a okolí. Na svých jednostopých vozidlech brázdí tisíce kilometrů na výlety, ale také pomáhají. Jedna členka z týmu má totiž velmi vážně nemocného vnoučka, který potřebuje velkou léčbu, rehabilitace a lázně.

Rok a tři čtvrtě malý Kubíček neměl moc dobrý start do života a rodiče se mu stále plně musí věnovat. „Pojišťovny vše neuhradí. Kubíček musí pravidelně cvičit, rehabilitovat, potřebuje lázně. Zatím pořád jen leží. Má toho hodně, mimo jiné můžeme jmenovat dětskou mozkovou obrnu, centrální poruchu zraku a další nepěkné nemoci. Věříme, že mu péče a rehabilitace aspoň trošku pomohou. Moc všem motorkářům a těm co nás přišli podpořit děkujeme. Dobrovolným hasičům a městu za prostor plovárny. A panu starostovi Votavovi za jeho osobní zájem a velkou finanční pomoc. Všem moc děkujeme,“ vzkazují rodiče Kubíčka Michaela Pešková a Tomáš Peteřík, kteří žijí v obci Vránov.

Motorkáři jednali prý úplně spontánně. „Když se nám s tím jedna členka Anička svěřila, byli jsme z toho dost špatní. Hned jsme se všichni domluvili, že jim dáme nějaké peníze na pomoc. A hned přišel i další nápad, že by třeba pomohli i ostatní, kdyby o tom věděli. Tak vznikl tento projekt, benefiční akce pro Kubíčka, do které se zapojilo hodně lidí. Motorkáři, kamarádi, známí i cizí. A vznikl program pro celé rodiny za dobrovolný příspěvek. Kéž by jim ty peníze pomohly co nejvíce,“ uvedli Jaroslav Eiselt a František Hartman z klubu Stříbrná míle.

Velmi zajímavým nápadem přispěla také devítiletá Markéta Krejzlová, která jezdí rok na čtyřkolce. A rodiče ji prý podpořili. „Vymyslela jsem takový prodej různých předmětů, třeba hrnečků, šňůrek na klíče, samolepek a podobných věcí. Každý si něco vybere a za to přidá do kasičky. Moc bych si přála malému Kubíčkovi pomoci, já mám děti ráda,“ uvedla malá řidička, který jezdí off road závody.

Babička Kubíčka Anna Pešková posílá dojemný vzkaz. „Moc, moc za děti i vnoučka děkuji. Překvapilo mě, kolik je dobrých lidí, kteří pomohou cizím. Děkuji,“ řekla.

Foto a video: Martina Sihelská

Vyklízení, demolice nebo bourání není rozhodně věc, která by někoho bavila. Při demolici navíc musíte vyřizovat povolení, řešit bezpečnost i to, aby demolice nepoškodila třeba okolní zástavbu. Proto je lepší nechat tyto služby na odborníky.

„Demolice není práce bez pravidel, my máme školené zaměstnance. Před bouráním vypracujeme postupy, zajistíme povolení, vyřídíme veškerou administrativu. Dbáme na to, aby nevznikly žádné škody. Před každou demolicí vše prověřujeme například skryté sítě, pohyb lidí v okolí nebo povětrnostní vlivy,“ vysvětluje majitel firmy Jan Kebrdle.

Bourat se dá vše, firma se zaměřuje na demolice bytových jader a vnitřních prostor bytů. Bourá ale i staré stavby, garáže, přístavky, zídky, jednotlivé části domů i celé domy samotné, stodoly, haly, provádí demolice balkonů, odstraňuje staré fasády, komíny apod.

I v případě, že bouráte uvnitř bytu, je lepší si vzít odborníky. „Většinou se jedná o bourání ve vnitřních prostorách, když nechcete mít odřené zdi nebo vyražená okna. Bourají se například vestavěné regály, altány, dřevěné stavby, kůlny nebo nábytkové celky,“ vysvětluje dále Jan Kebrdle s tím, že firma se pak samozřejmě postará i o následný úklid a odvoz odpadu. 

Zaměstnanci firmy Global Service Kebrdle dělají s chutí i další práci, která je většině lidí nepříjemná, a to je vyklízení. „Vyklízíme starý nábytek, elektroniku, bílé spotřebiče, podlahové krytiny. Provádíme vyklízení po úmrtí, likvidace pozůstalostí i úklid po nepřizpůsobivých občanech. Zajišťujeme likvidace všech druhů odpadů včetně těch nebezpečných například: eternitu, vápenné barvy, lihových čistidel, olejů a dalších. Provádíme demontáž střešních krytin, úklid zahrad, kácení stromů, skartaci dokumentů a likvidace archivů,“ vyjmenovává Jan Kebrdle. 

A pokud byste chtěli pomoci s rekonstrukcí nebo stavbou, i to pro vás firma Global Service Kebrdle zajistí.

Tak nechejte vyklízení, demolice, rekonstrukce, likvidaci odpadů apod. na odbornících a vy si užívejte svoji krásnou čistou nemovitost.

Informace na www.global-service.cz.