Dnes je Bílá sobota! Je čas obarvit vajíčka a napéct mazance

I když letos budou Velikonoce bez klasického koledování, můžete zvyky dodržet alespoň v rámci domova. Bílá sobota je dnem před Hodem Božím Velikonočním a Velikonočním pondělím. S těmito velikonočními dny se pojí mnoho tradic.

Po Škaredé středě, Zeleném čtvrtku, Velkém pátku, přichází Bílá sobota. Den, kdy končí postní doba. Bílá sobota je dnem, kdy se pekly mazance, beránci a také chléb, aby bylo vše nachystáno na Boží hod velikonoční. Je také čas nabarvit vajíčka a udělat pomlázky. Dříve se na Bílou sobotu vymetaly domy novým koštětem a také se bílilo, aby byl dům čistý po celý rok.

Recepty na mazance najdete zde.

Velikonoční neděle (zmrtvýchvstání, "Hod Boží velikonoční“)

Podle Bible v tento den vstal Ježíš Kristus z mrtvých. Pro křesťany jde o nejvýznamnější svátek roku. V kostele se světí jídlo, které se pak podává u slavnostní tabule.

Velikonoční pondělí (červené)

Velikonoční pondělí je z náboženského pohledu oslavou Kristova vítězství nad smrtí, oslavou vzkříšení. Od pradávna je pondělí spojené především s koledováním, které má v různých národních variantách jiné podoby. U nás jde v zásadě o šlehání děvčat a žen pomlázkami, za což si koledníci odnáší barvená vajíčka nebo jiné koledy. Nejspíš nejcennější vajíčkem bylo vždy červené, bylo symbolem Kristovy krve, v lidových tradicích byla červené barva spojená hlavně s ženskou plodností. Vejce obecně je o Velikonocích symbolem nového života.

Z tradice mělo šlehání nebo jinak šupání význam hlavně pro svěžest a krásu žen. Naopak pokud někdy chlapci na dívku zapomněli, bralo se to spíš jako smutná záležitost. Z tradice se koledování muselo odehrát od svítání do pravého poledne. Nicméně i dívčí polévání chlapců vodou má svoji tradici, mělo by také přinést svěžest. Od pohanských dob se koledování spojovalo také s námluvami.

ilustrační foto