Parní stanici nebo napařovací žehličku?

Časopis dTest provedl zkoušky na 14 napařovacích žehličkách a 6 parních stanicích. Koukněte se, jak test dopadl, než vyrazíte koupit novou žehličku a necháte se zlákat reklamou.

Kromě kvality žehlení byla pro závěrečné hodnocení důležitá například odolnost vůči zanesení vodním kamenem i odolnost žehlicí desky. Závěr je zřejmý. Při výběru se nevyplácí orientovat se podle ceny, ba ani nedat na sliby některých výrobců parních stanic, neboť ty nejsou vždy v žehlení úspěšnější než napařovací žehličky.

Nejlepší mezi žehličkami, Braun TexStyle 5-510, jako jediná dosáhla na nejvyšší možné ohodnocení. Poměrem cena versus výkon zaujal Tefal FV3510 Supergliss, který se hravě vyrovnal i dvojnásobně dražším modelům. Mezi parními stanicemi dobře zabodoval výrobek Tefal GV7250 Express Anti-calc.

Jednou z klíčových zkoušek byla odolnost vůči zanesení vodním kamenem, která patří mezi důležité vlastnosti žehliček a parních stanic. A tady se prokázaly dramatické rozdíly mezi jednotlivými modely. Některé přestaly napařovat či dokonce hřát již po šedesáti hodinách provozu, jiné naopak vydržely bez problémů 250 hodin.

Pro kvalitu žehlení je dle předpokladů podstatnou částí žehlicí deska. Povrchových materiálů se vyskytuje v zásadě pět druhů – eloxovaný materiál, smalt, nerezová ocel, broušený hliník a keramika. Václav Beneš má favority hned dva: "Mírně lepších výsledků v testech dosáhl eloxovaný materiál a smalt. Spíš než na povrch ale doporučuji zaměřit se na tvar žehlicí desky. Pro běžné žehlení jsou vhodnější žehličky s nižším kovovým okrajem a spíše plochou špičkou, které lépe zajedou například pod knoflíky. Počet a rozmístění otvorů pro páru se ukazuje pro potřebu kvalitně vyžehleného prádla jako zcela nedůležité prvky."