Nosí kominíci štěstí? Na Pavla Krysla si lidé pro štěstí rádi sáhnou

Když potkáte na ulici kominíka, sáhnete si na něj pro štěstí? Určitě to udělejte, kominík Pavel Krysl v rozhovoru pro QAP.cz prozradil, že mu to vůbec nevadí! Jemu kominictví štěstí nosí a tuhle práci by prý za nic nevyměnil!

Jak jste se vlastně stal kominíkem? Pokračoval jste v rodinné tradici?

To byla náhoda. Manželka dělala na poště a nosila poštu kominíkovi, já jsem v té době začínal podnikat v klempířství a zednictví, ale práce bylo extrémně málo, protože ji ´spolkly´ velké firmy, a tak mě napadlo to zkusit. Teď už to dělám dvanáct let a využiju přitom i tu klempířinu a zedničinu, jsem schopný komín udělat komplet, včetně zapracování do střechy.

Co musí člověk udělat proto, aby se stal kominíkem? Nelitujete někdy, že jste do téhle profese šel?

Normálně existuje učební obor, ale já jako dospělý jsem si udělal v Praze kurz. Mě to baví moc a neměnil bych, ale není to určitě práce pro každého. Za prvé se nesmíte bát výšek a za druhé musíte brát v potaz, že je to hodně o práci s lidmi.

Kominík a štětka, to je spojení, které se každému vybaví, jak se vlastně správně jmenují pomůcky, které potřebujete při práci a kde se dají koupit?

Jsou specializované firmy, které je vyrábějí, ale běžně to v obchodě nekoupíte. No používám kartáč, štosák a čimprlík, to je krátký štosák. Jsou to v podstatě ty štětky, jak jim lidé říkají.

Je to hodně nebezpečná práce? Jak vůbec vypadají plzeňské střechy?

No, ke komínům musí vést lávka, ale v praxi to tedy někdy není žádná sláva. Lávky jsou třeba propadlé, zrezivělé, jsou kolem moc blízko antény, že tam ani neprolezu. Někdy se opravdu moc bezpečně necítím, pořád je to o tom, že musím mít respekt z té výšky, určitě nemůžu úplně ´vypnout´ a jen se kochat výhledem. Musím se na to soustředit. Jsou tu ale pěkná místa, mám spoustu fotek.

Musíte mít jako kominík nějaké speciální pojištění?

Byl jsem u pojišťovny, kde to brali v potaz, jako že jsou to výškové práce, ale ta pojistka se mi nezdála dostatečně výhodná, tak jsem přešel k jiné, kde s tím problém nemají.

Platí stále to, že lidé berou kominíky, jako že jim přinášejí štěstí?

Dneska už zase asi ano. Když jsem začínal, tak to bylo celkem zprofanované povolání, často jsem slýchal narážky na "...ožralé kominíky...". Než jsem svou klientelu naučil, že to neplatí, chvíli to trvalo. Pro mě je to úžasná práce, práce s lidma. Většinou je ten kontakt s lidmi prostě úžasný, třeba staré babičky, které si chtějí popovídat.

Když Vás potkají lidé v kominickém na ulici, chtějí si na Vás pro štěstí sáhnout?

Já v kominickém normálně po ulici běhám a jo, chtějí si sáhnout. Vůbec mi to nevadí, proč taky. Je to dobrý pocit, že se na Vás lidi usmějou.