Lidé krmí zvířata ve volné přírodě špekáčky. Vrcholný extrém lidské hlouposti, říká Karel Makoň

Názory na přikrmování volně žijících druhů zvířat v přírodě se liší. Jak říká Karel Makoň, i on donedávna patřil spíše k těm, kteří hlásali, že rozumné přikrmování zejména ptáků má v naší leckde monokulturní krajině svůj opodstatněný význam.

„Ovšem poté, co za poslední tři roky se k nesprávnému přecpávání vodních ptáků pečivem přidal i fenomén krmení nutrií, městských holubů a tím i masivní podpora populace potkanů v Plzni, mě tento novodobý fenomén, umocňovaný na sociálních sítích, přivádí k šílenství,“ říká Makoň.

To, že jde maminka či babička s malými dětmi se podívat na labutě a kachny k Papírenské lávce nebo na náplavku Denisova nábřeží a dítě se rozdělí s vodními ptáky o suchý rohlík, nepovažuje zvířecí záchranář vcelku za nic tak špatného.

Ale co vše a v jakém množství lidé k vodě zvířatům nosí, Karla Makoně děsí. „Po třiceti letech vysvětlování mě přepadá děs, běs, vztek a beznaděj! A je úplně jedno, jestli k vodě nesete krouhanou zeleninu, odřezky z kuchyně, slupky od brambor, ovesné vločky, kusy nádherné omyté kořenové zeleniny, tašku starého pečiva, vánočku s mandlemi, perníčky či jiné pochutiny,“ říká.

„Vrcholným extrémem lidské hlouposti pro mě byla tato středa 14. 2. 2024, kdy k řece pod lávku přinesl někdo minimálně jeden kýbl poctivých uzenin! Špekáčky výběrové, klobásy, půlka salámu, a to minimálně v počtu 30 – poházených jak na trávníku, tak ve vodě! Na závoz uzenin nás upozornil a fotografie nám poslal náhodný kolemjdoucí, který úplně stejně jako my nepochopil, kdo a proč tyhle dobroty zvířatům k řece donesl,“ uvedl Makoň, kterému došla trpělivost.

„Takže, přátelé! Nejenom, že sobecky a v rámci svého falešného pocitu šlechetnosti zkracujete život těm, kterým krmení v dobré víře nosíte, ale zároveň i výrazně značně znečišťujete veřejné prostranství a podporujete nepůvodní druhy zvířat, která se v důsledku své početnosti následně stanou přenašeči nebezpečných zoonóz a nákaz pro všechny kolem! Přesněji, to co děláte na řece Mži i Radbuze v Plzni, má fatální následky pro naše původní volně žijící zvířata, je ale zároveň i velice nebezpečné pro vás a další lidi, návštěvníky lokality!“

Foto DESOP