Projekt pomáhající v boji s africkým morem prasat přináší první výsledky

26.01.2022 17:01

Desítka divokých prasat loni dostala v Národním parku Bavorský les obojky s GPS vysílačkami. Jejich sledování už přináší první zajímavé poznatky. Obojková zvířata denně urazí skoro dvě desítky kilometrů.

Prasata divoká-foto_NP Bavorský les

Projekt telemetrie divokých prasat zajišťují vědci ze Správy Národního parku Bavorský les. „V rámci celého Bavorska se jedná o zcela unikátní projekt. Poskytne nám důležité poznatky o chování divokých prasat, které mohou být následně použity k rozvoji opatření, k prevenci, respektive boji s velmi nakažlivou a rychle se šířící nemocí známou jako africký mor prasat,“ říká vedoucí projektu Marco Heurich.

V příštích letech budou v Národním parku Bavorský les shromažďovány podrobné údaje o velikosti domovských oblastí nebo třeba o sezónních migracích divočáků, či o vzdálenostech, které překonávají. Tyto informace jsou potřebné především pro výpočet velikosti oblastí, které by bylo nutné uzavřít v případě vypuknutí prasečího moru.

„Abychom byli schopni zabránit šíření viru, potřebujeme vědět, jaký mají divočáci akční rádius,“ říká koordinátor projektu Christian Fiderer a dodává: „O ekologii pohybu zvířat v oblastech, jako je Bavorský les, dosud nejsou téměř žádné znalosti. Zatím skoro nic nevíme o jejich chování, když je na hřebenech vysoká sněhová pokrývka. Problém je v tom, že pokud se při výpočtu potenciálně uzavřených oblastí podcení velikost jejich teritoria, nebo pokud se přehlédne místní migrace, mohou nakažení divočáci uniknout a rozšířit nákazu dál.“

Vzhledem k tomu, že prase divoké je mimo národní parky intenzivně loveno, představují rozsáhlá území bez lovu ve dvou sousedících národních parcích, Bavorský les a Šumava, celoevropsky unikátní území pro sledování lovem neovlivňovaného pohybu zvířat.

V současné době je pomocí GPS obojků sledováno deset divokých prasat. K nim by se mělo letos přidat dalších třicet zvířat. První data, která prasata pomocí obojků vědcům zaslala, ukazují nejen na velké vzdálenosti, které za den dokážou překonat, ale také na častou migraci mezi sousedními národními parky.

Už první výsledky ukázaly, že bachyně, která byla obojkovaná v údolí Reschbachu v nadmořské výšce kolem 900 m n. m., během krátké doby vystoupala do oblasti Pramenů Vltavy a dokonce až na vrchol Černé hory ve 1316 m n. m. Jiné prase obojkované na kótě Sulzriegel u Zwieselu přešlo přes hranici u Medvědích jam a došlo až k Poschingerovu Dvoru u Javorné. Ochrana před prasečím morem bude tedy jednoznačně vyžadovat přeshraniční koordinaci.

 

fotopast: NP Bavorský les

SDÍLEJTE ČLÁNEK
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT