Archeologové ze ZČU odkryli významnou pohřební stavbu – FOTKY

09.08.2022 12:55

Dlouhou mohylu zkoumají archeologové Západočeské univerzity v Plzni a Univerzity Karlovy u obce Račiněves na Podřipsku. Povedlo se jim odkrýt unikát!

Archeologové ZČU objev_ZČU a Mykiska (2)
Archeologové ZČU objev_ZČU a Mykiska (2)Archeologové ZČU objev_ZČU a Mykiska (1)Archeologové ZČU objev_ZČU a Mykiska (3)Archeologové ZČU objev_ZČU a Mykiska (4)Archeologové ZČU objev_ZČU a Mykiska (5)

Archeologové odkryli pohřeb významného jedince s lukostřeleckou výbavou z pozdní doby kamenné a konstrukci, svědčící o existenci někdejšího dutého prostoru uvnitř mohyly, který sloužil k rituálním aktivitám. V Čechách byla podobná konstrukce mohyly doložena vůbec poprvé.

„Mohyla v Račiněvsi představuje nejdelší pohřební monument tohoto typu na Podřipsku. Měří přes 120 metrů a její konstrukce je zcela jiného typu než u dříve zkoumaných lokalit,“ říká vedoucí výzkumu Petr Krištuf z katedry archeologie Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni.

Mohylový násep v Račiněvsi měl na východní straně vchod, kterým se dalo vstoupit do nitra mohyly. Týmu archeologů se podařilo doložit, že ve východní části mohyly existovala dutá komora o rozměrech asi 5,5 x 2 metry, do které se dalo vstoupit právě vchodem ve východní straně. „Jde o zásadní zjištění. Existence těchto komor v dlouhých mohylách v Čechách je zde doložena poprvé. Analogie můžeme sledovat v severozápadní Evropě, kde evidujeme tzv. megalitické hrobky vybudované z velkých kamenných bloků. V našem prostředí byl kámen nahrazen dřevem,” upřesňuje Petr Krištuf.

Asi 40 metrů od východního okraje mohyly byla objevena mohutná hrobová jáma o rozměrech asi 3x2 metry a hloubce okolo 160 cm. Obsahovala pohřeb ve skrčené poloze. Výzkum pohřbu stále probíhá, ale již nyní mají archeologové k dispozici soubor čtyř kamenných hrotů šípů, které naznačují, že pohřbený jedinec měl pravděpodobně společenský status válečníka, lukostřelce.

Kromě výše uvedeného pohřbu byl v mohyle objeven i dodatečný pohřeb ženy. Její hrob byl do mohylového pláště zapuštěn asi 1000 let po vystavění mohyly. Podle keramických nádob v pohřební výbavě byl hrob datován do kultury se šňůrovou keramikou ze závěru doby kamenné. „Tento pohřeb ukazuje, že dlouhé mohyly byly v krajině patrně stovky i tisíce let a byly stále využívány k pohřbívání a uctívání kultu předků,“ doplňuje Jan Turek z Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy.

 

Foto ZČU, Martin Mykiska

SDÍLEJTE ČLÁNEK
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT