Bednáři Plzeňského Prazdroje přijali nového člena do party

19.10.2022 16:19

V úterý 18. října dokončili bednáři Plzeňského Prazdroje pozimní smolení 14 ležáckých sudů, aby v nich mohl zrát ležák tak, jako před 180 lety. Při této příležitosti mezi sebe bednáři přijali nového člena řemeslné party.

Nový bednář_PP_1022_PP (6)
Nový bednář_PP_1022_PP (6)Nový bednář_PP_1022_PP (1)Nový bednář_PP_1022_PP (2)Nový bednář_PP_1022_PP (3)Nový bednář_PP_1022_PP (5)Nový bednář_PP_1022_PP (4)

Po čtyřech letech byl přijat do party plzeňských bednářů nový člen. Stát se takovým bednářem není jednoduché. Na zájemce o toto řemeslo čeká tříleté učení v pozici tovaryše, poté je nutné složit mistrovskou zkoušku, při které musí vyrobit dřevěný soudek, naplnit ho pivem a podle tradice představit vedoucímu bednářské party. To vše nový bednář Milan Kubizňák zvládl na jedničku. „Je to starý zvyk, který ale nejlépe ukáže, jestli se tovaryš naučil všechna specifika zpracování dubového dřeva a výroby sudu. Pokud jeho soudek těsní a pivo z něj neteče, je správně vyrobený a tovaryš uspěl,“ řekl Karel Hofman, vedoucí prazdrojské bednářské party.

Po zkoušce obdržel bednář vandrovní knížku a stal se stálým členem prazdrojské party bednářů, která je poslední pokračovatelkou tohoto kdysi tradičního pivovarnického řemesla pracující přímo v pivovaru. „Vandrovní knížku dostávali bednáři v 19. století a byl to nejen výuční list, ale byly v ní uvedeny také jejich osobní údaje včetně výšky nebo barvy očí. Obsahovala také reference od mistra bednáře. Díky tomu mohli být najímáni na práci po celém Rakousku-Uhersku. Byla to vlastně kombinace životopisu a cestovního pasu, jen detailnější. My jsme tuto tradici před lety obnovili,“ dodává Karel Hofman.

Prazdroj ve svých historických sklepích nechává v otevřených kádích kvasit a v dřevěných sudech následně zrát proslulý ležák Pilsner Urquell, který pak sládci porovnávají s tím, který zraje a kvasí v moderních cylindrokonických tancích.

Bednáři v Plzeňském Prazdroji udržují a opravují více než sto ležáckých sudů. Každý rok na jaře a na podzim se sudy vyvalí a vysmolí. „Smolení je tradiční postup údržby dřevěných sudů a jde v podstatě o dezinfekci dubového sudu před jeho opětovným naplněním pivem. Velký ležácký sud má objem až 40 hektolitrů a prázdný váží 800 kg, proto práce vyžaduje přítomnost všech členů party a hodně opatrnosti,“ vysvětluje Karel Hofman s tím, že do dubového sudu bednáři nalijí smolu ohřátou na 200 stupňů Celsia a jeho převalováním ji rovnoměrně rozlijí po celé vnitřní ploše.

foto Plzeňský Prazdroj

SDÍLEJTE ČLÁNEK
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT