V Plzni jsou pasti, které pomohou při monitoringu sršně asijské - FOTKY

Sršeň asijská představuje značné riziko nejen pro chovy včel, ale i pro volně žijící druhy hmyzu, protože se jimi živí.

„Nechceme nic ponechat náhodě, proto se soustředíme na prevenci. Pro včelaře i přírodu znamená sršeň asijská nebezpečí. Musíme udělat vše pro to, aby se u nás neuchytila. Třeba ve Francii situaci zpočátku podcenili, teď tam působí nemalé škody a šíří se dál. Ani sršeň nezná hranic. Snažíme se proto do monitoringu zapojit nejrůznější instituce, včelaře i veřejnost, a právě jim patří můj dík za informace o jejím možném výskytu,“ konstatuje ministr životního prostředí Petr Hladík, který na konci března past pro monitoring sršní v Plzni instaloval.

Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s odborníky má Plán eradikace sršně asijské, který se nyní ještě aktualizuje o zkušenosti s jejím letošním výskytem. Finálním znění bude zhruba do měsíce, nicméně návrh Plánu stanovuje i postupy spolupráce s Hasičským záchranným sborem, včelaři a dalšími, které je možné již nyní při nálezu sršně asijské uplatnit.

„První sršně asijské se objevily právě v Plzni, proto jsme nabídli, že bychom se mohli do vývoje vhodných pastí zapojit," říká ředitel výzkumného centra RTI Jan Řehoř ze Západočeské univerzity v Plzni. „Navrhujeme a testujeme vhodné bio materiály, velikosti vstupních a výstupních otvorů, povrchy a barvy. Pasti se tisknou na 3D tiskárně a nově se vyrábí na vstřikolisu do 3D tištěných forem v našem výzkumném centru. Klíčové je, aby v pastech skončilo co nejméně jiných druhů hmyzu. Při správném použití by měly být vhodným pomocníkem, který napoví, zda se sršně asijské v okolí vyskytují,“ vysvětluje.

Past tvoří vletový otvor o průměru cca 8 mm a boční otvory ve stěně o velikosti cca 6 mm. Sršeň vlétne otvorem dovnitř, ale kvůli své velikosti se ven už nedostane. Do pasti bude létat i jiný hmyz, menšími otvory by se měl ale dostat ven. Nemusí se to ale podařit vždy, je proto potřeba pasti kontrovat.

Pasti však nejsou jedinou aktivitou, které se budou v rámci monitoringu sršně asijské v letošním roce odborníci zabývat. „Je nutné zapojit co nejvíce občanů do jejího monitoringu, naučit je sršeň poznávat a řádně ji nahlašovat. Do aktivit souvisejících s jejím výskytem se jako Západočeské muzeum v Plzni zapojíme i v letošním roce," dodává Jan Walter ze Západočeského muzea v Plzni.

Pasti slouží jako doplněk k přímému pozorování. Ve spolupráci s odbornými institucemi či včelaři se budou instalovat především v místech, kde už se sršně objevily. Je totiž možné, že se některým královnám podařilo na podzim nepozorovaně vylétnout, přezimovat a na jaře se vydají do okolí, aby založily nové kolonie.

„Lidé mohou hlásit podezření na výskyt sršně asijské nejlépe s fotografií na náš e-mail invaznidruhy@nature.cz nebo přes aplikaci Nahlaš sršeň. Hlášení, kterých se nám již sešlo na osm stovek, následně prověřujeme. Stále platí, že hlavním pomocníkem při hledání jedinců je právě přímé pozorování. Tak jsme se o všech dosavadních nálezech dozvěděli,“ konstatuje Tomáš Görner z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, která monitoring sršně asijské koordinuje.

Foto MŽP