Zemřel bývalý sólista opery Dalibor Tolaš. V Plzni za 33 let ztvárnil většinu stěžejních barytonových rolí

22.04.2024 19:31

Dalibor Tolaš se narodil v roce 1960 v Ostravě. Zpěv studoval soukromě, po krátkém angažmá v Ostravě získal v roce 1984 angažmá jako sólista v Ústí nad Labem, od roku 1990 byl sólistou opery DJKT.

"S hlubokým zármutkem oznamujeme, že 19. dubna, zemřel bývalý sólista opery Dalibor Tolaš," zveřejnilo plzeňské Divadlo J. K. Tyla.

Dalibor Tolaš hostoval nejen na většině českých operních scén, ale po celé Evropě a také v Japonsku. Byl nositelem řady ocenění: Ceny Českého literárního fondu, Ceny Svazu českých dramatických umělců, laureátem soutěže Mozartova Praha, dvakrát byl nominován na Cenu Thálie.

Jeho dobře technicky zvládnutý baryton vynikal měkkým nasazením tónů a v Plzni za 33 let svého angažmá ztvárnil většinu stěžejních barytonových rolí ze světových i českých oper.

Do jeho repertoáru patřili například Kalina (Tajemství), Přemysl (Šárka), Bohuš z Harasova (Jakobín), Figaro (Lazebník sevillský), Holanďan (Bludný Holanďan), Scarpia (Tosca), Jago (Othello), Nabucco (Nabucco), Rigoletto (Rigoletto) či Michonett (Adriana Lecouvreur).

Často vystupoval v operetách i muzikálech, kde s úspěchem ztvárňoval velké role, například Fred Graham (Kiss me, Kate), Otto (Ferdinand), Jupiter (Orfeus v podsvětí), Obolski (Ohňostroj), Dr. Falke (Netopýr), Starobyl Vznešený (Cats), Otec Lorenzo (Romeo a Julie) nebo Řek Zorba ve stejnojmenném muzikálu.

Na Dalibora Tolaše vzpomíná šéf plzeňské opery Jiří Petrdlík:

„Dalibora jsem poznal hned na začátku svého angažmá v DJKT jako charismatického člověka plného optimismu a energie, vstřícného a velkorysého kolegu a zároveň příkladného a nesmírně zkušeného profesionála. A vždy jsem mu v dobrém slova smyslu záviděl, jak kromě toho umí výborně vykládat skvělé vtipy, což mně nikdy nešlo. I jen letmé setkání s Daliborem třeba na chodbě v zákulisí mi často zvedlo náladu. Myslím, že mnoho mých kolegyň a kolegů toto cítí podobně. A Dalibor takový zůstal až do posledního období, kdy i přes své zdravotní peripetie dokázal s naprostou přirozeností kolem sebe šířit úsměv a radost. I nyní, když s lítostí píši tyto řádky, jsem se přistihl, že při vzpomínání na něj se usmívám. Díky, Dalibore!"

Foto DJKT

SDÍLEJTE ČLÁNEK