Divadlo J. K. Tyla zve na premiéru muzikálu Noc na Karlštejně!

Noc na Karlštejně má zajímavou historii

Jaroslav Vrchlický, neuvěřitelně plodný a všestranný básník, se dramatickou tvorbou začal zaobírat na prahu třicítky. Že také tato oblast jeho díla je poměrně bohatá, o tom nacházíme doklady i v historii plzeňského divadla, které uvedlo dobré dvě desítky jeho her - komedií a dramat zhusta s historickým námětem. Většina jich byla nastudována za autorova života, některé z nich opakovaně. Ve 30. letech Vrchlického hry z repertoáru postupně vymizely až na dvě (resp. čtyři) výjimky, které nás provázejí i v 21. století. Neúprosnou prověrkou času vítězně prošla trilogie melodramů s hudbou Zdeňka Fibicha Hippodamie (Námluvy Pelopovy, Smír Tantalův, Smrt Hippodamie) spolu s ranou – a nejúspěšnější - komedií Noc na Karlštejně!

Epizodu ze života Otce vlasti, k níž nalezl námět v Riegrově slovníku naučném (první česká obecná encyklopedie, vycházející 1860–1874), zpracoval Vrchlický v l. 1882-3. Tiskem vyšla Noc na Karlštejně na pokračování v Lumíru v r. 1884 a hned vzápětí byla poprvé nastudována a provedena v Královském zemském českém divadle národním v Praze 23. května 1884. O pouhých pět měsíců později se 29. listopadu 1884 dočkala v režii ředitele Pavla Švandy ze Semčic i své plzeňské premiéry a otevřela cestu na zdejší jeviště i dalším Vrchlického dílům. Noc na Karlštejně se v Plzni vrátila znovu v řadě dalších inscenací (1903, 1932, 1943, 1947 a 1967).

Vtipná zápletka komedie, jejíž děj se odehrává na Karlštejně v červnu r. 1363, je postavena na dvojím porušení údajného nařízení Karla IV., že v posvátných prostorách hradu, kde jsou uloženy zemské klenoty a kam se císař uchyluje ke zbožnému rozjímání, nesmí přenocovat žádná žena. Výjimka neplatí ani pro mladičkou novomanželku, čerstvě korunovanou českou královnu a v pořadí čtvrtou Karlovu ženu Elišku (Alžbětu) Pomořanskou.

První stejnojmenný film podle divadelní hry vznikl již v r. 1919. V němé verzi ho natočil režisér Olaf Larus podle původního scénáře Emila Vachka (první a poslední spisovatelova spolupráce s českým filmem). Tato verze však vycházela jen ze základních dějových motivů Vrchlického veselohry. Kostru příběhu tvořilo snové setkání dvou novodobých milenců, uvězněných přes noc v hradní síni Karlštejna, s postavami dávné minulosti.

První muzikálová verze Noci na Karlštejně se zrodila v r. 1965 jako televizní film režiséra Františka Filipa s herci Vladimírem Rážem, Jiřinou Bohdalovou, Jaroslavem Marvanem a Rudolfem Deylem ml.

Zábavní potenciál půvabné dobové hříčky plně zužitkovali další filmoví tvůrci v r. 1973, kdy Noc na Karlštejně podle svého vlastního scénáře natočil režisér Zdeněk Podskalský. Zárukou úspěchu se staly písně Karla Svobody na slova Jiřího Štaidla. Jejich film není jistě třeba blíže představovat, připomeňme si jen jeho hvězdné obsazení: Vlastimil Brodský (Karel IV.), Jana Brejchová (Eliška Pomořanská), Karel Höger (Arnošt z Pardubic), Jaroslav Marvan (purkrabí) Miloš Kopecký (vévoda Štěpán), Waldemar Matuška (král Petr), Slávka Budínová (hofmistryně Ofka), Daniela Kolářová (Alena) a Jaromír Hanzlík (Pešek). Z populárních zpěváků se tu setkáváme s Karlem Hálou a Karlem Štědrým, Petrem Spáleným, Pavlínou Filipovskou, Viktorem Sodomou a Jiřím Laufrem.

Filmový scénář pro divadlo zpracoval Zdeněk Podskalský ml. a premiéru si tato divadelní verze, obohacená o nové tři písně s texty Eduarda Krečmara, odbyla v r. 2004 na jevišti Hudebního divadla v Karlíně.

Foto: Z filmu Noc na Karlštejně (1973), nejznámější adaptace Vrchlického hry.