Zprávy Plzeň

Den otevřených dveří ZČU začne pro všechny fakulty shodně ve středu 26. ledna v 9 hodin, každá z nich má pak připravený svůj vlastní harmonogram.

Fakulta pedagogická, Fakulta filozofická, Fakulta právnická se už rozhodly zůstat po celý den online, nicméně uchazeči o informace nepřijdou. Fakulty jim představí nabídku studia na dálku a jednotlivé katedry, v chatovacích místnostech dají prostor dotazům budoucích studentů, seznámí je s prostředím, které na ně čeká.

Fakulta designu a umění Ladislava Sutnara měla svůj den otevřených dveří pro uchazeče o bakalářské studium už v říjnu, nicméně studium přiblíží i nyní, a to v odpoledním online setkání s proděkanem pro studijní a pedagogické záležitosti.

Fakulta aplikovaných věd, elektrotechnická, strojní, ekonomická a Fakulta zdravotnických studií chystají hybridní formu Dne otevřených dveří, a od 9 hodin zvou jak k návštěvě budov, tak k online setkáním v chatovacích místnostech. Fakulta ekonomická navíc uchazeče osloví také v pátek 28. ledna v Chebu. Od 10 do 11 hodin poskytne potřebné informace o studiu online i na své tamní pobočce v Hradební ulici 22.

Bohatý program Dne otevřených dveří rozdělený po fakultách naleznou zájemci na stránkách školy v záložce Poznejte fakulty, která jim poslouží jako rozcestník.

foto: ZČU

Jedním z hlavních cílů v oblasti sportu v krajské metropoli je podpora a rozvoj mladých talentů, kteří reprezentují město Plzeň na všech úrovních sportovních soutěží. A to až s cílem pomoci mladým sportovcům k cestě na vysněné olympijské hry.

Rada města Plzně schválila na svém jednání uzavření memorand. „Výsledkem našich jednání je nyní podepsání všech memorand s osmi subjekty, které zastřešují následující sporty – hokej, fotbal, tenis, triatlon, atletiku, dívčí a klučičí házenou a golf. Současná memoranda navazují na předchozí podepsané. V současných memorandech došlo ke sjednocení podmínek všech sportovních akademií,“ vysvětlil první náměstek primátora Roman Zarzycký.

Sportovní akademie na území města Plzně jsou povinny zajistit odborně vedený tréninkový proces s individuálními tréninky, mimosezonní individuální tréninkové plány, kompenzační cvičení a zajistit regeneraci a rehabilitaci pro členy akademie bezplatně.

Akademie také musí zajistit kvalitní sportovní infrastrukturu pro tréninkový a zápasový proces, tréninkovou halu, regenerační a rehabilitační centrum, kvalitní materiální zajištění a minimální finanční spoluúčast rodičů. „Akademie kromě sportu ale musí striktně dbát na sledování studijního prospěchu, docházky a studijní disciplíny,“ dodal první náměstek Roman Zarzycký.

Město Plzeň má ve schváleném rozpočtu alokovanou částku na podporu těchto akademií ve výši 13 milionů korun.

foto: Pixabay

Korela chocholatá, která ulétla svému majiteli, se usadila pod okny jednoho z domů v Plzni na Doubravce.

„Před hrozícím nebezpečím v podobě hladové kočky a před mrazivým počasím ji zachránil náhodný kolemjdoucí, který zavolal na linku městské policie. Strážníci z odchytové skupiny ‚ptačího uprchlíka‘ odchytili,“ sdělila mluvčí městské policie Jana Pužmanová.

Protože se nepodařilo zjistit, komu okroužkovaný papoušek patří, odvezli jej strážníci do zvířecího útulku, kde je o něj v současné době dobře postaráno.

foto: MPP

Dosud neznámý pachatel či pachatelé poničili v tomto týdnu vnější stěnu halových garáží v ulici Barákova a část fasády bytového domu v ulici Topolová.

„Na stěny nastříkali spreji různých barev blíže nespecifikovatelné nápisy. Policisté ve věci zahájili úkony trestního řízení pro podezření z poškození cizí věci a případy se zabývají,“ uvedla policejní mluvčí Michaela Raindlová.

Pachatelům této trestné činnosti, hrozí v případě prokázání viny až jeden rok ve vězení. 

foto: PČR

„V rámci zvyšování bezpečnosti nemocnice jsme do nového kamerového systému nedávno investovali zhruba 58 milionů korun. Na Lochotíně i na Borech máme rozmístěno přes 400 kamer, z nichž je 220 vybaveno analytickým softwarem s inteligentními funkcemi,“ informuje technicko-provozní náměstek FN Plzeň Milan Topinka.

Chytré technologie, kterými kamery disponují, umí například vyhledat osobu podle barvy oblečení nebo jiného konkrétního popisu. Není proto problém najít třeba ztracené dítě.  

„Díky novému systému máme v případě potřeby dokonalý přehled o každém člověku, který vstoupí do nemocnice. Můžeme trasovat pacienty, kteří kliniku neoprávněně opustí a umíme včas zachytit bezpečnostní rizika, například detekovat podezřelé chování nebo dlouho odložený předmět,“ doplňuje náměstek Milan Topinka.

Obsluha bezpečnostního velínu, kam jsou napojeny zabezpečovací a tísňové systémy, monitoruje nepřetržitě dění v celé nemocnici. Ve spolupráci se zaměstnanci Oddělení bezpečnosti může na dálku uzavřít celou budovu nebo jednotlivé pracoviště, a to díky automatickým dveřím, kterých je v současné době 390 a jejich počet stále roste.

Ke zvyšování bezpečnosti přispívá také definice koridorů a prostor. Na jednotlivá pracoviště mohou vstoupit jen zaměstnanci, kteří mají vstup povolen na zaměstnanecké kartě. Okruh osob, které smí vstoupit do všech prostor v nemocnici je velmi omezený.

Investice do moderních technologií, které zvyšují bezpečnost v obou nemocničních areálech, se ukázala jako jedna ze zásadních položek rozpočtu nemocnice. „Je třeba chránit naše pacienty a zaměstnance, jejich majetek a vybavení i zařízení nemocnice. Je zcela zřejmé, že modernizace bezpečnostních systémů eliminuje nežádoucí události, takže skutečně mohu říct, že je Fakultní nemocnice Plzeň bezpečným místem,“ dodává ředitel Václav Šimánek.

Během roku 2021 bylo ve Fakultní nemocnici hospitalizováno celkem téměř 60 tisíc nemocných a zdravotníci provedli 1 042 000 ambulantních vyšetření. Ve všední den projde nemocnicí cca 3 000 ambulantních pacientů.

foto: FN Plzeň

„I kdyby došlo na nejhorší scénář, co se týká extrémního nárůstu nemocných, jsou naše městské firmy připraveny zajišťovat nutné služby,“ popsal situaci primátor Pavel Šindelář.

U řidičů Plzeňských městských dopravních podniků je nemocnost řidičů ve výši 8,8 procenta, z toho v souvislosti s onemocněním covid-19 je mimo službu v absolutních číslech sedm řidičů.

“Pokud by se situace zhoršila, tak máme vytipované spoje, které bychom mohli omezit. K tomu bychom přistoupili až v případě nemocnosti ve výši 15 procent. U 20procentní hranice nemocných bychom nastavili prázdninový provoz. Součástí opatření v naší firmě je i dělení týmů tak, aby se klíčoví zaměstnanci nepotkávali,“ přiblížil například situaci v Plzeňských městských dopravních podnicích jejich generální ředitel Jiří Ptáček.

Z celkových 405 zaměstnanců je momentálně ve Vodárně Plzeň covid pozitivních osm osob, jde tedy o dvě procenta celkového počtu. „Dobrým vkladem pro nastávající situaci a sílící vlnu je u nás to, že již 89,6 procenta zaměstnanců má 3. dávku očkování,“ přiblížil ředitel plzeňské vodárny Jiří Kozohorský.

Klíčovým pracovištěm vodárny s nejpřísnějším režimem úpravna vody. V ní musí být zachován počet minimálně šesti pracovníků ze 16 na jedné směně, aby byla společnost schopná upravovat vodu pro Plzeňany.

Na dvě skupiny jsou rozděleni také zaměstnanci Čisté Plzně. Testování v pondělí 17. ledna nezachytilo žádného pozitivního, na neschopence jsou momentálně dva zaměstnanci. Zásadní pro zajištění svozu odpadů jsou řidiči, kterých je dlouhodobě nedostatek.

V Plzeňské teplárenské je podle generálního ředitele Václava Paška situace klidná a společnost ji zvládne i s vyšší mírou nemocnosti. „Přímo ve firmě mají naši zaměstnanci možnost testování antigenním testem v ordinaci závodního lékaře, a to v předem sjednaných termínech. U pana doktora se lze rovněž nechat očkovat 1, 2. nebo třetí dávkou vakcíny proti onemocnění covid-19. I v plzeňské teplárně jsou zaměstnanci děleni do týmů tak, aby se vzájemně nepotkávali, zejména potom výrobní a administrativní pracovníci. Zamezen je přístup ostatních osob na výrobní velíny ve všech závodech. Z počtu zhruba 600 zaměstnanců je jich pozitivních do deseti,“ informoval Václav Pašek.

foto: ilustrační

Pro cesty za těžce nemocnými využívá nyní plzeňský Hospic svatého Lazara auto zapůjčené od prvního městského obvodu. „Moc si vážím práce, jakou zaměstnanci hospice odvádějí. Jejich poslání je obdivuhodné, takže podpora je na místě,“ řekla starostka prvního městského obvodu Helena Řežábová. Auto bylo zdravotnickému zařízení zapůjčeno na měsíc s tím, že se výpůjční doba automaticky prodlouží, a to maximálně na tři měsíce. Vozidlo nyní využívají lékaři, sestry i sociální pracovníci, kteří jezdí nejen po Plzni, ale v okolí krajské metropole.

Žádost o službu je možné podat na webových stránkách Hospice svatého Lazara hsl.cz. „Cena za poskytované služby činí 350 Kč za den. Ta pokrývá jen část nákladů na péči, zbytek nákladů hradíme z příspěvků od soukromých i firemních dárců. Nadále budeme rozvíjet dosavadní dobré vztahy s vedením města Plzně a Plzeňského kraje, které jsou pro nás velmi důležité. Zároveň usilujeme o uzavření smluv na poskytování domácí hospicové péče s pojišťovnami, jejichž požadavky po stránce personální i provozní splňujeme,“ dodala ředitelka hospice Jiřina Helíšková.

Foto: UMO 1

Letos je tomu přesně 53 let, co se 20. ledna v Plzni pokusil upálit Josef Hlavatý. Následoval studenta Jana Palacha, který podobný čin spáchal o několik dnů dříve v Praze.

Oba muži svým jednáním vyjádřili nesouhlas s okupací Československa armádami států Varšavské smlouvy. Životní osud Josefa Hlavatého si město Plzeň připomíná pravidelně od roku 2019. I dnes byla proto položena květina a zapálena svíčka u pomníku na náměstí T. G. Masaryka, tehdejšího Dukelského náměstí, přesně v místech, kde se tento hrůzný čin odehrál.

Pětadvacetiletý Josef Hlavatý utrpěl popáleniny druhého stupně na téměř 70 procentech povrchu těla. Po převozu do vojenské nemocnice byl při vědomí a podle dostupných zdrojů během ošetřování lékařům stále opakoval, že čin spáchal na protest proti tomu, že jsou zde Rusové. Svým zraněním v nemocnici podlehl.

Tehdejší komunistický režim se však snažil, aby se na tuto událost zapomnělo. Josef Hlavatý sice čelil v lednu 1969 osobním problémům, je ale historicky prokázáno, že se v srpnu 1968 účastnil protestů před budovou tehdejšího Československého rozhlasu. Byl tedy jedním z Plzeňanů, kteří vytvořili lidský řetěz, bránili obsazení rozhlasu okupačními vojsky a snažili se co nejdéle udržet nezávislé svobodné vysílání.

foto: M. Pecuch

Zloděj nelenil a v průběhu pondělní noci "navštívil" jednu z přízemních garáží v Rybářské ulici v Plzni. „Jedno ze zaparkovaných osobních vozidel přilákalo zloděje, kterému majitel vozu měl usnadnit přístup do interiéru automobilu a zanechaným cennostem. Ve své Škodovce totiž zapomněl klíče od vozidla,“ uvedla policejní mluvčí Veronika Hokrová.

Majitel se o krádeži věcí z automobilu dozvěděl z výpisu potvrzené platby, který mu přišel v sedm hodin dnes ráno na telefon. „Obratem šel sám tuto skutečnost prověřit do garáže, kde se opravdu přesvědčil, že mu zanechané cennosti z vozu zmizely. Jednalo se o samotné klíče od vozidla a peněženku s finanční hotovostí ve výši 9 000 korun a platebními kartami,“ vyjmenovala Veronika Hokrová.

S jednou platební kartou zloděj zrealizoval minimálně 10 plateb za zboží v obchodech po Plzni za necelých 2 500 korun. „Policisté ve věci provádí důkladné prověřování a v současné chvíli mimo jiné pracují na ztotožnění neznámého pachatele majetkové trestné činnosti, po kterém pátrají,“ uzavřela Veronika Hokrová.

foto: ilustrační

Na Jižní polokouli je léto a mnoho rostlin je v plném květu. Aby se i návštěvníci plzeňské zoologické a botanické zahrady mohli pokochat jejich krásou či pozastavit se nad zajímavostmi z jejich biologie, jsou letos poprvé vystaveny rozkvetlé rostliny Austrálie, Chile či Nového Zélandu ve skleníku Svět sucha.

„S mnoha těmito druhy se lze setkat v letní sezóně ve venkovních expozicích. Zimu však tráví ve vytápěných zásobních sklenících. Postupně, tak jak budou vykvétat, budou prezentovány, včetně doplňujících informací, návštěvníkům,“ říká botanický náměstek ředitele plzeňské zoo Tomáš Peš.

Tento týden záhon září v odstínech žluté. „Australské akácie, včetně národní rostliny Acacia pycnantha, jsou předlohou i pro australské národní barvy, žlutou a zelenou. Rod Acacia je na druhy nejbohatším rodem Austrálie. Roste zde téměř 960 druhů mnoha podob listů, stonků i květů. Všechny, až na jednu výjimku, v barvě žluté,“ uvádí Tomáš Peš.

„Oranžové plody slizoplodu Pittosporum multiflorum kyselé chuti pojídají nejen Aboriginci, ale jsou také oblíbenou potravou holubů wonga. Listy okusují v noci housenky ohniváčka Paralucia aurifer. Přes den se schovávají v hnízdech mravenců Anonychomyrma nitidiceps při patě rostliny. V mraveništích se také kuklí,“ doplnil zajímavost.

V australské expozici je možno se seznámit i s osobností českého botanika Karla Domina a jeho australskými objevy.

Návštěvníci se mohou už těšit na variace odstínů růžové a červené. Poupata australských nitkokvětů a grevilejí se rozvinou každým dnem.

foto: Kateřina Misíková

Ve dnech 17. a 18. ledna bylo u nádražní budovy v Plzni uzavřeno parkoviště, a to z důvodu instalace jeřábu. Uzavírka pro řidiče už skončila.

Stavbaři ze Správy železnic mají nyní k dispozici dva jeřáby a může začít další etapa rekonstrukce památkově chráněné secesní výpravní budovy, v rámci které projde kompletní proměnou střecha a fasáda.

Aktuálně jsou veškeré služby na plzeňském nádraží přesunuty do horní haly. Celá spodní hala se pro veřejnost uzavřela 10. ledna, zůstal v ní pouze koridor k výtahu.

Podle mluvčí Správy železnic Nely Friebové potrvá uzavření spodní haly přibližně jeden rok. Práce na rekonstrukci výpravní budovy plzeňského hlavního nádraží začaly minulý rok v květnu a potrvají minimálně dva a půl roku. Cena celkových rekonstrukcí dosahuje 668 milionu korun.

foto: SŽ, QAP

Vánoční strom z plzeňského náměstí Republiky byl odvezen ve středu 19. ledna dopoledne. „Odstrojování stromu trvalo dva dny, v úterý 18. ledna večer bylo hotovo. Odstrojování proběhlo bez větších komplikací, akorát trochu foukalo. Strom se zužitkuje stejně, jako ostatní vánoční stromky které nechali obyvatelé Plzně u popelnic. Jedle se seštěpkuje a použije se v bio kotli v Plzeňské teplárenské,“ říká Michal Vozobule.

Štepka, která se používá jako podestýlka pod strom, bude využita na rozbahněné cesty v rekreačních oblastech, a na lesní cesty, kde se často pohybují běžci.

Jak je to s vánočními ozdobami? „Základní ozdoby jsou města Plzně, ty velké, dominantní ozdoby si ale každý rok pronajímáme. Vždy v září děláme anketu mezi občany na sociálních sítích o tom, jakou výzdobu by si přáli. Díky tomu máme možnost mít každý rok vánoční strom o něco zajímavější. Takže velké ozdoby vrátíme zpět a naše základní zůstávají zde,“ uzavřel.

foto: QAP

„Momentálně jsme ukončili chov jednoho ze dvou chovaných druhů, a to plameňáka chilského, kterého jsme poslali do pražské zoologické zahrady,“ říká mluvčí plzeňské zoo Martin Vobruba.

Současný vzhled expozice plameňáků se do budoucna promění. „Od teď se budeme věnovat pouze jednomu druhu, a to plameňáku růžovému. Budeme se snažit o sestavení velkého hejna. Expozice bude mít biotop a celkový vzhled nové expozice bude koncipovaný tak, aby navozoval atmosféru jednoho z největších evropských močálů, Albufera, na ostrově Mallorca, kde hnízdí velká kolonie plameňáků,“ popisuje Martin Vobruba.

Pro vytvoření dokonalého zážitku bude voliéra i její okolí osázeno rostlinami domácími na Baleárech, včetně několika vzácných endemitů. Spoluobyvateli voliéry budou vzácné druhy mokřadních druhů ptáků Středozemí, včetně čírek úzkozobých, které zoo plánuje reintrodukovat zpět na Baleáry v rámci záchranného projektu německých a španělských ornitologů.

„Plameňák je naše erbovní zvíře a máme ho v logu od roku 2000, protože jsme měli kdysi československý prvoodchov. Proto by si určitě zasloužil důstojný výběh,“ doplňuje.

Současná nezasíťovaná expozice již delší dobu nevyhovuje nárokům na zodpovědný chov plameňáků. Plameňáky již nelze dle zákona kupírovat a v nejbližší době nebude možné ani zastřihávání letek.

Časový rámec plánované změny expozice plameňáků zatím stanovený není.

Současně je ve výběhu plzeňské zoologické zahrady patnáct plameňáků, z toho čtyři samci a jedenáct samic. Hejno se bude do budoucna dále rozšiřovat.

foto: QAP

Transfuzní oddělení FN Plzeň patří mezi největší transfuzní zařízení v republice zajišťující celé spektrum činností související s transfuzní problematikou.

„U nás na Borech v Plzni můžete darovat také krevní destičky, plazmu či kostní dřeň. Darovat krev mohou všichni ti, kteří jsou v dobrém zdravotním stavu, jsou ve věku od 18 do 60 let a váží více jak 50 kilogramů,“ uvedla jedna ze sestřiček na transfuzním oddělení s tím, že je velmi důležité nezapomínat na pitný režim před odběrem a také nevynechat alespoň malou snídani.

Z důvodu velkého zájmu dárců, byl od 1. ledna letošního roku zaveden objednávkový systém i pro klasické dárce krve, kteří si tak na oddělení ušetří čekání i o celou hodinu. Objednat se můžete online na stránkách fnplzen.cz.

foto: QAP

Městská policie Plzeň bude za účelem zvýšení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích měřit rychlost vozidel ve dnech 21. – 31. ledna, vždy od 07:00 hodin do 17:00 hodin na vybraných a schválených úsecích komunikací a ulic. Měřit rychlost budou provádět ručním silničním laserovým rychloměrem LTI 20/20 TruCam.

V obvodu Plzeň 1 – Lochotín: alej Svobody, Gerská, Karlovarská, Kotíkovská, Na Chmelnicích, Na Roudné, Radčická, U Velkého rybníka, 28. října

V obvodu Plzeň 2 – Slovany: Jasmínová, K Hrádku, Ke Kolešovce, Koterovská, Koterovská náves, Lobezská, Letkovská, Malostranská, Na Hradčanech, Nepomucká, Slovanská, Štefánikova

V obvodu Plzeň 3 – Bory, Radobyčice, Skvrňany, Valcha: Dlážděná, Dobřanská, Do Štěnovic, Domažlická, Edvarda Beneše, Heyrovského, Klatovská ulice, Klatovská třída, Křimická, Litická, Říjnová, Tyršova, U Borského parku, U Prazdroje, Vejprnická, Za Rybárnou, Zborovská

V obvodu Plzeň 4 – Doubravka: Červenohrádecká, Dlouhá, Jateční, Masarykova, Rokycanská tř., Těšínská, Zábělská

V obvodu Plzeň 5 – Křimice: Chebská, Prvomájová,

V obvodu Plzeň 6 – Litice: Klatovská ulice, K Valše, Řepná

V obvodu Plzeň 7 – Radčice: Radčická, V Radčicích

V obvodu Plzeň 8 – Černice: K Cihelnám, Nepomucká, Štefánikova

V obvodu Plzeň 9 – Malesice: Chotíkovská, Ke Kostelu, Mlýnská, Malesická náves

V obvodu Plzeň 10 – Lhota: K Sinoru

foto: ilustrační

Městský ústav sociálních služeb města Plzně uzavřel pobytová zařízení sociálních služeb provozovaná ústavem. Důvodem je narůstající počet pozitivních osob nakažených covidem-19.

Ve výjimečných případech lze návštěvu uživatele dohodnout individuálně se sociálním pracovníkem příslušného pobytového zařízení sociálních služeb za poskytovatelem stanovených podmínek.

Ředitel ústavu také rozhodl o tom, že k znovuotevření provozoven dojde tehdy, až bude hodnota týdenní incidence v okrese Plzeň - město nižší než 300 nebo pokud dojde ke zrušení rozhodnutí ředitele.

V neomezeném provozu zůstávají návštěvy prostřednictvím návštěvnické místnosti v Čtyřlístku.

Foto: plzen.eu

Policisté prověřují všechny okolnosti nahlášené krádeže 333 kusů rybiček v konzervě z obchodu s potravinami v centru města Plzně. „Na základě zjištěných skutečností si měl během dne 15. ledna celkem třikrát zajít nakoupit do tamní prodejny dosud neznámý pachatel. Jeho cíl byl zřejmě jasný. Z regálu na prodejní ploše si postupně vybral celkem 333 kusů vystavených konzerv s tuňákem za více jak 36 tisíc korun,“ popsala policejní ,luvčí Veronika Hokrová.

Zboží si měl ukrýt dle všeho do s sebou přineseného batohu a z obchodu odejít, aniž by za zboží zaplatil. Policisté v současné době shromažďují důkazní prostředky v prověřovaném případu, na kterém intenzivně pracují a po pachateli aktivně pátrají. 

foto: Pixabay

Hospic svatého Lazara rozšířil od 3. ledna letošního roku své služby o domácí hospicovou péči na území města Plzně a přilehlých obcí.

„Jsem přesvědčena o tom, že kvalita života každého jednotlivce by měla být zajištěna od jeho narození až do doby, kdy opouští tento svět. Právě období před tímto posledním okamžikem může být složité nejen pro něj samotného, ale i členy rodiny,“ říká hejtmanka Plzeňského kraje Ilona Mauritzová

Zkušenosti s doprovázením lidí v terminálním stadiu nemoci má plzeňský Hospic svatého Lazara od roku 1998. Rostoucí potřeba pokrýt domácí hospicovou péči na Plzeňsku ho vedla k uskutečnění kroku, na který se již delší dobu připravoval. Základem kvalitní péče je týmový přístup.

„Naši službu zajišťuje multidisciplinární tým ve složení lékařů, sester a psychosociální pracovnice, a to 24 hodin denně. Podstatou péče je umožnit nevyléčitelně nemocným lidem žít v posledních dnech, týdnech, případně měsících svého života tak, jak si přejí, bez zbytečného utrpení a strádání ve svém prostředí. Věříme, že naše odborná pomoc pacientovi i jeho blízkým vede k těmto cílům,“ uvedl hlavní lékař domácího hospice Radovan Kunc.

„Rodině pomůžeme získat příspěvek na péči, k dispozici je také naše půjčovna kompenzačních pomůcek. Služby domácího hospice poskytujeme v okruhu 30 km od našeho sídla, pokud nám kapacity dovolí, jsme k dispozici i na větší vzdálenost. Naše profesionální podpora vedená s respektem k hodnotám a přáním pacienta pomáhá vracet umírání tam, kam přirozeně patří – domů,“ upřesnila Markéta Karpíšková, vrchní sestra domácího hospice.

Za pouhé první dva týdny fungování domácího hospice projevilo o jeho služby zájem více než 15 rodin, s tím, že většina z nich byla do péče přijata.

foto: Krajský úřad PK