Kultura

V Černošíně funguje veřejná knihovna jednou týdně. Ale nyní knihy nabízí i regál, který je umístěný u schodiště v prostoru nákupního střediska na náměstí. To je otevřeno šest dní v týdnu, lidé tak mají možnost si knihy vyzvednout při cestě na nákup.

„Jde vlastně o malou veřejnou knihovnu. Knihu si lidé mohou půjčit, vzít, vyměnit, vložit jinou. Knihobudka vznikla díky šikovným rukám naší Lízy Honomichlové a knihy nám dodal pan Miroslav Koutecký z Černošína, oběma patří dík. Prvotní ohlasy na umístění knihobudky do prostor nákupního střediska COOP v Černošíně jsou pozitivní. Věřím, že bude plnit účel, za kterým byla vyrobena a nesetká se s útokem vandalů,“ uvedla místostarostka Černošína Hana Merglová.

Při cestě z obchodu se u knihobudky zastavil Milan Nouzovský. „Je to výborný nápad. Já jsem si to tam prohlížel s Hankou a vzali jsme si domů knihu Praha před sto lety, je úžasná. Máme doma také nějaké knihy, které už nečteme, tak sem rádi něco dodáme,“ řekl Nouzovský.

Foto: Martina Sihelská
 

Zahajovacím koncertem celého festivalu bude 3. března symfonie č. 9. Antonína Dvořáka Novosvětská s vynikajícím houslistou Albanem Beikircherem. Plzeňskou filharmonii povede její šéfdirigent Chuhei Iwasaki.

Organizátoři ale slibují i další výjimečný hudební zážitek, a to vystoupení Symfonického orchestru hlavního města Prahy FOK s šéfdirigentem Tomášem Braunerem a sólistkou Kateřinou Kněžíkovou ve čtvrtek 17. března.

Smetanovské dny zvou již na jednu únorovou akci, která je naplánovaná na neděli 13. února, kdy se v Plzni bude konat Masopust, masopust, jen mě holka nevopusť! V 16 hodin se na vystoupení mohou těšit zájemci U Branky ve Smetanových sadech. Pořadatelem je Plzeňský lidový soubor Mladina.

Ve středu 2. března v 9:30 hodin bude v Západočeském muzeu zahájeno 42. plzeňské mezioborové sympozium na téma Dílo a proměna myšlení v české společnosti 19. století. Potrvá do 4. března.

Ve středu 2. března ve spolupráci s Odborem kultury Magistrátu města Plzně je také naplánován pietní akt u pomníku Bedřicha Smetany v Kopeckého sadech.

Smetanovské dny zakončí koncert Kristiny Fialové a Tomáše Braunera v Měšťanské besedě 24. března

Festival Smetanovské dny patří již od roku 1980 k největším kulturním svátkům města Plzně. U jeho zrodu stála idea mezioborového odborného sympozia k problematice 19. století, jež se od roku 1981 tradičně koná v prostorách Studijní a vědecké knihovny Plzeňského kraje.

foto: Smetanovské dny

Duchovní otec legendárních loutek Spejbla a Hurvínka, český loutkář Josef Skupa, se narodil 16. ledna 1892 v jihočeských Strakonicích. Skupa byl talentovaný loutkoherec, režisér a scénograf, který ovlivnil vývoj loutkového divadla u nás i ve světě. Profesně působil také v Plzni, kam se s rodinou jako malý přestěhoval.

V roce 1930 založil Skupa profesionální Plzeňské loutkové divadlo prof. Josefa Skupy. Loutkářství proslavil Skupa ale nejen v Plzni, ale i po celém světě.V Plzni na Ústředním hřbitově najdete hrob Josefa Skupy. Právě tam před několka dny proběhlo pietní setkání, které připomnělo nejen narození Skupy, ale i 65 let od jeho úmrtí.

Skupu máme spjatého s nejslavnějšími českými loutkami, Spejblem a Hurvínkem. Na ty můžete narazit na několika místech v Plzni. Na náměstí i v sadech najdete jejich sochy, připomíná je ve velké míře samozřejmě i Muzeum loutek na náměstí Republiky. Nejnověji se těmto známým loutkám věnuje i naučná stezka Spejbla a Hurvínka  v okolí plzeňských Boleveckých rybníků. Více jsme psali zde.

Sochy Spejbla a Hurvínka na náměstí Republiky byly instalovány v roce 2020 k výročí 100 let od vzniku loutky Spejbla. Bronzové sochy Spejbla a Hurvínka vytvořila je česko-kanadská sochařka Lea Vivot. Reportáž najdete zde. Sousoší v Křižíkovo sadech stojí nedaleko Západočeského muzea od roku 2002.

Skupovu pozůstalost spravuje Archiv města Plzně, a nejsou to jen loutky, ale také propagační a upomínkové předměty ke S + H, knihy, drobné tisky, výstřižky, plakáty, pozvánky, podklady ke hrám, gramofonové desky s nahrávkami, fotografie i osobní doklady Josefa Skupy a jeho manželky Jiřiny. A mnoho dalšího. Ukázky z těchto sbírek můžete vidět např. při dnech otevřených dveří, které archiv pořádá.

foto: Milan Janoch, Muzeum loutek

Děj opery Alceste se odehrává v Řecku, kde se manželka smrtelně nemocného krále Adméta rozhodne obětovat svůj život za jeho uzdravení. „Ve své inscenaci se zaměřuji na traumatizující rodinné drama odehrávající se kolem umírajících rodičů dvou malých dětí. Potlačuji jeho společenský rozměr, upozaďuji okázalost a do popředí kladu samotnou obnaženou hrůzu z neustálé blízkosti smrti,“ přibližuj své pojetí opery režisér Tomáš Ondřej Pilař a dodává: „Přestože jsme se pro tuto operu rozhodli ještě před začátkem covidové pandemie, je dnes až mrazivě aktuální – její postavy přestávají ve chvílích krize rozlišovat mezi dobrem a zlem, mezi pravdou a lží.“

Titulní roli alternují Karolina Plicková a Barbora de Nunes-Cambraia, která se pravidelně objevuje jak na našich, tak zahraničních scénách. S Gluckovou tvorbou se však profesně setkává poprvé. „Gluckovu hudbu mám velmi ráda, a proto jsem vděčná, že mohu vystupovat v této vynikající opeře, která poskytuje nejen mně, ale i ostatním interpretům obrovské možnosti – a to nejen hlasové, ale i herecké. V plzeňském divadle jsem již několikrát hostovala a s chutí se do něj vracím, zvláště v tak emotivně vypjaté roli, kterou považuji za jednu z mých životních. Doufám, že tato inscenace přinese divákům stejné potěšení jako mně a kolegům,“ komentuje své účinkování v opeře Barbora de Nunes-Cambraia.

Premiéra opery, která zazní v italském originále s českými a německými titulky, je 15. ledna. Představena bude na na jevišti Velkého divadla.

Plzeňské nastudování bude také uvedeno ve dvou reprízách na prestižním festivalu Musica Bayreuth v květnu tohoto roku.

foto: M. Root

Středisko západočeských spisovatelů a Spolek německých spisovatelek a spisovatelů, regionální skupina Východní Bavorsko připravily výstavu Pohled zblízka: Lidé ve městě u příležitosti výročí 30 let příhraniční spolupráce.

Z iniciativy bavorských autorů vznikl projekt, jenž vzdal hold přátelství mezi dvěma organizacemi. Město Regensburg uspořádalo v říjnu loňského roku výstavu a podpořilo vydání dvojjazyčné publikace s texty a fotografiemi všech autorů, která se nyní představuje v Plzni.

Plzeňská fotografka a výtvarnice Eva Hubatová byla vyzvána k výběru osmi černobílých snímků ze své tvorby a dalších osm snímků pro výstavu dodali fotografové z Regensburgu. Fotografie zachycují zvláštní úhel pohledu na lidskou existenci ve městě.

Poté do projektu vstoupili čeští a němečtí literáti, kteří se nechali fotografiemi inspirovat a napsali básně či krátké texty.

Vernisáž výstavy se uskutečnila 11. ledna v přednáškovém sále Západočeské galerie v Plzni. Členové z plzeňského střediska i autoři z Regensburgu na vernisáži četli básně, které jsou součástí výstavních bannerů. Expozice je k vidění do 6. února letošního roku v přednáškovém sále Západočeské galerie v Plzni.

Dne 3. února od 17 hodin se bude v přednáškovém sále konat Literární večer z tvorby autorů střediska západočeských spisovatelů, které uvede Jiří Hlobil.

Galerie je otevřená denně kromě pondělí od 10 do 18 hodin.

foto: ZČG

"Z důvodu aktuální epidemické situace je přesunut termín reprezentačního plesu města Plzně z 21. ledna 2022 na nový termín 22. dubna 2022. Místo a čas konání zůstávají stejné, ples se uskuteční v Měšťanské besedě Plzeň, jeho začátek bude ve 20 hodin," informuje Eva Barborková, tisková mluvčí plzeňského magistrátu.

Pokud jste si již zakoupili vstupenky, platí vám i na náhradní termín. "Zakoupené vstupenky zůstávají v platnosti, případně je možné je i vrátit," říká dále tisková mluvčí. Vstupenky na ples lze ještě zakoupit v tradičních předprodejích nebo v infocentru na náměstí Reubliky.

Kvůli epidemii covidu-19 byla většina plesů a dalších tradičních akcí již zrušena. Například v plzeňské Měšťanské besedě není v plánu na letošní rok žádný jiný ples kromě plesu města Plzně.

Kvůli sílící se vlně omikronu ministerstvo zdravotnictví také plánuje dalšé omezení týkající se právě hromadných akcí. Avizoval to minulý týden ministr zdravotnictví Vlastimil Válek. "Plánujeme omezení pro hromadné akce, kina, divadla, sportovní akce apod.," uvedl Válek s tím, že i tato věc se stále diskutuje a měla by platit od 17. ledna zhruba do poloviny února.

ilustrační foto

Panelová výstava Posláni na Sever je o Češích, kteří museli za druhé světové války odejít do totálního nasazení do Norska.

Po slavnostním zahájení v úterý 11. ledna v 17 hodin bude následovat komentovaná prohlídka. Panely doplní soubor 15 portrétních fotografií potomků nasazených od uměleckého fotografa Vojtěcha Vlka. Texty připravili Vendula V. Hingarová z oddělení skandinavistiky Ústavu germánských studií Karlovy Univerzity a Zdenko Maršálek z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd České republiky.

Na sever Evropy v roce 1942 nedobrovolně putovalo na nucené práce přes 1 300 Čechů, v nehostinných podmínkách stavěli opevnění a železnici. Po válce se začali scházet a říkat si Noráci. Stejný název nese i projekt badatelů Karlovy Univerzity a Technické univerzity v Trondheimu. Výstava je výsledkem jejich bádání, příběhy nasazených doplňují dobové materiály z pozůstalostí včetně úryvků z válečných dopisů a deníků.

Historici po osudech nasazených stále pátrají. A vyzývají případné příbuzné následujících mužů z Plzeňska, aby se jim ozvali.

Výstava bude v hlavní budově Studijní a vědecké knihovny Plzeňského kraje k vidění do konce února.

foto: ilustrační

Písně z populárních světových muzikálů Kočky, Chyť mě, jestli na to máš, Duch, Donaha!, Josef a jeho úžasný pestrobarevný plášť, Billy Elliot, Elisabeth, American Idiot, Něco shnilého!, Sunset Boulevard, ale i z české Dobře placené procházky si můžete nově poslechnout i v klidu vašeho domova nebo při jízdě autem.

Na albu zpívají Stanislava Topinková Fořtová, Pavel Režný, Soňa Hanzlíčková, Jozef Hruškoci nebo Pavel Klimenda. Bonusově i několik populárních hostů – například Ivana Chýlková, Dasha, Jan Kříž či Tomáš Savka. Zpěváky doprovází převážně orchestr muzikálu divadla pod vedením dirigentů Dalibora Bárty, Kryštofa Marka a Jakuba Šafra. Čtyři skladby jsou pak v podání Symfonického orchestru Českého rozhlasu s dirigentem Jakubem Žídkem.

„Soubor muzikálu prošel v posledním období velkou proměnou. Od někdejšího operetního ansámblu až po dnešek, kdy je schopen uvádět ty nejnáročnější světové muzikály a řadí se tak k české špičce. Přispělo k tomu i otevření technicky skvěle vybaveného Nového divadla v roce 2014, které tehdy umožnilo uvést světoznámý hit Kočky,“ řekl ředitel Divadla J. K. Tyla Martin Otava.

Práce na CD zabraly souboru více jak dva roky, většina skladeb byla natočena v Novém divadle díky modernímu technickému vybavení. Slavnostní křest se uskuteční 12. ledna příštího roku ve foyer Nové scény. CD je k zakoupení již nyní v pokladně předprodeje divadla, ve foyer Nové scény hodinu před a během představení či on-line.

foto: M. Root (ilustrační)

Do čtení proslovů se zapojili primátor města Plzně Martin Baxa, biskup plzeňský Tomáš Holub, fotograf Radovan Kodera, signatáři Charty 77 Petr Kahovec a Vladimír Líbal, Roman Černík, ředitel centra Johan, který byl autorem připomínkové akce, zástupci plzeňské kulturní scény i členové Dramacentra.

Program připravilo kulturní centrum Moving Station s městem Plzní. Na akci přinesli betlémské světlo, plamínek naděje, plzeňští skauti. Náměstek primátora Michal Vozobule připomněl památku Václava Havla položením květin k pamětní desce na borské věznici, kde byl vězněn, a k Lavičce Václava Havla v Šafaříkových sadech. Primátor Martin Baxa v podvečer na Moving Station přečetl poselství prezidenta republiky Václava Havla k mezinárodnímu dni divadla.

„Atmosféra v sobotu 18. prosince na Moving Station byla skvělá. Čtení proslovů příjemně doprovodila i vystoupení pianisty a písničkáře Jana Buriana, kytaristky Jany Kozubkové, šansoniérky Olgy Paškové a vystoupení improvizátorky BioMashy a nechyběl ani básník slam poetry Anatol Svahilec. Lidé s radostí ochutnávali i Ančku hladkou, krkonošskou houbovou polévku podle kuchařky Václava Havla,“ uvedla Jana Komišová, vedoucí Odboru prezentace a marketingu, která se podílela na přípravě akce. Prostor kavárny představil i fotografie Václava Havla pořízené při jeho návštěvách Plzně fotografem Radovanem Koderou.

Knihovna Václava Havla poskytla organizátorům sobotní připomínkové akce v Plzni 85 textů z proslovů, které Václav Havel pronesl k mnoha různým příležitostem. Nejen velké státnické projevy, jako například v Kongresu USA v roce 1990, v Rudolfinu k oběma komorám Parlamentu České Republiky v prosinci 1997, projev při vstupu České republiky do NATO či novoroční prezidentské projevy, ale také například zdravice z měst, která navštívil při různých příležitostech, gratulace laureátům různých ocenění či výročí týdeníku Respekt a festivalu Jeden svět.

Václava Havla si může společnost připomenout také prostřednictvím jeho citátů, které putují ulicemi Plzně na vozech městské hromadné dopravy od středy 1. prosince.

„Na deseti tramvajích a deseti trolejbusech od začátku prosince připomínáme prvního českého prezidenta prostřednictvím jeho nejznámějších citátů. Jeho myšlenky se tak prolnou veřejným prostorem našeho města a mohou tak oslovit širokou veřejnost,“ vysvětlila Jana Komišová, vedoucí Odboru prezentace a marketingu Magistrátu města Plzně.

foto: A. Huclová

Pravidelné úsilí plzeňské činohry zabývat se tématy spjatými s městem Plzní oceňuje režisér připravované inscenace Radovan Lipus: „Jsem toho názoru, že každé divadlo má povinnost zpracovávat místní příběhy. V plzeňském DJKT budu pracovat poprvé a jsem rád, že zrovna na tak zajímavé látce. V minulosti jsem měl možnost točit na Novém Zélandu a tam zná Lindauerovo jméno snad každý a za jeho obrazy se tam platí astronomické sumy.“

Autorkou hry o plzeňském malíři je Renata Putzlacher, která společně s Jaromírem Nohavicou, Tomášem Kočkem a Radovanem Lipusem napsala dnes již legendární dílo Těšínské niebo. Inscenaci Lindauer? Pākehā! připravovala téměř rok.

„Má první myšlenka byla: Co já mám společného s Maory?“ vzpomíná autorka na nabídku šéfky činohry Apoleny Veldové, „zaujala mě ale ta Plzeň, protože jsem před 10 lety zjistila, že Putzlacherové, kteří pocházejí ze Štýrska, žili i na Plzeňsku. Nejdříve jsem zhlédla spoustu filmů o Novém Zélandu, následovala podrobná četba všeho, co by se mi mohlo během psaní hodit, navštívila jsem Náprstkovo muzeum… Prošla jsem si i Plzeň – místa kudy chodil Bohumír Lindauer a jeho blízcí. Středobodem toho všeho bylo Velké divadlo, které vyrostlo starému panu Lindauerovi na jeho milované zahradě.“

K činohře Lindauer? Pākehā! vyjde ještě letos publikace, která v sobě bude kromě samotného textu hry Renaty Putzlacher obsahovat celou řadu doprovodných materiálů. Má za cíl provést diváka od prvotního námětu přes zamyšlení tvůrců nad tématem, přes fotografie z první čtené zkoušky až po dokument výsledku.

Premiéra hry se odehraje ve Velkém divadle v sobotu 18. prosince od 19 hodin.

foto: Irena Štěrbová

„Odbor kultury Magistrátu města Plzně předložil Komisi kultury Rady města Plzně jednotlivé žádosti o dotace. Komise je dne 22. listopadu projednala a doporučila Radě města Plzně poskytnout subjektům dotace v uvedených výších. Rada poté na svém jednání 13. prosince s tímto návrhem souhlasila a doporučila zastupitelům, aby přidělení dotací podle návrhu kulturní komise schválili,“ uvedla Eliška Bartáková, náměstkyně pro oblast kultury, památkové péče a sociálních věcí.

Společnost Plzeň 2015 obdrží 15,3 milionu korun. Organizace provozuje areál DEPO2015, který je uznávaný na celostátní úrovni jako odborný partner i zajímavá turistická destinace. Finanční podpora města je určena na financování provozních nákladů společnosti a základních projektů vzešlých z projektu Plzeň – Evropské hlavní město kultury 2015, například festival BLIK BLIK, Evropský den sousedů, Treffpunkt a další.

Plzeňská filharmonie získá dotaci 23,2 milionu korun na provoz a umělecký program. Dále obdrží 1,5 milionu korun na částečnou úhradu nákladů nutných pro realizaci 42. ročníku festivalu Smetanovské dny 2022, jenž je plánován na 3. až 24. března příštího roku. Cílem činnosti společnosti je propagace zejména klasické hudby ve špičkové kvalitě a její zpřístupnění co nejširšímu spektru posluchačů, realizace koncertní činnosti v Plzni i regionu, reprezentování města Plzně a Plzeňského kraje v České republice i v zahraničí a nahrávací činnost. Je pořadatelem Kruhu přátel hudby v Plzni a tradičního festivalu Smetanovské dny, jenž je jako ojedinělý mezioborový festival již přes čtyři desetiletí součástí kulturní nabídky města Plzně.

Divadlo pod lampou obdrží 3 miliony korun na provoz a umělecký program. Jeho posláním je být otevřeným prostorem, který se kontinuálně a profesionálně věnuje širokému spektru kulturních služeb se zaměřením na progresivní, menšinovou, alternativní a nekomerční oblast kultury. Zásadní důraz v celém spektru činnosti klade na podporu vlastní autorské tvorby umělců.

Dotaci 3,5 milionu korun získá Galerie města Plzně, která je jedinou institucí v Plzeňském kraji, jež se soustavně věnuje prezentaci současného umění s důrazem na kulturní potřeby plzeňského regionu. Její celoroční výstavní koncepce je zaměřena především na tvorbu současných českých i zahraničních autorů, kteří představují aktuální trendy soudobého umění. Výstavní program doplňuje galerie o programy lektorské a animační.

Zájmové sdružení Mezinárodní festival DIVADLO Plzeň obdrží dotaci 3,1 milionu korun na projekt Mezinárodní festival DIVADLO Plzeň 2022. Cílem akce je představit především mimořádné inscenace zahraničních divadel, a to v konfrontaci s inscenacemi českými, a prezentovat tak umělecké výsledky v oblasti divadelní tvorby včetně možnosti setkávání divadelníků a kultur z celého světa. Festival má své pevné místo v evropské síti prestižních festivalů a propaguje tak v evropském i světovém měřítku město Plzeň a jeho vztah ke kultuře.

foto: ilustrační (Festival světla 2019)

Komedie Vánoce na poušti sleduje příběh dvou kamarádů z české rockové skupiny Tataturk, která byla kdysi stejně slavná jako kapela Lucie. Přestože se po ní slehla zem, v jedné zemi je stále populární, a to v totalitním Turkmenistánu. Její cestu zpátky ke slávě a penězům však zhatí nečekaná událost… To je výchozí situace hry, která vznikla přímo pro plzeňskou činohru.

Autoři, Petr Pýcha a Jaroslav Rudiš, jsou kamarádi od dětství a na svém společném kontě mají již několik divadelních a rozhlasových her, například Léto v Laponsku, které získalo Cenu Alfréda Radoka a Cenu Českého rozhlasu 3 – Vltava, Strange Love oceněnou nominací na Cenu Alfréda Radoka nebo Lidojedi, na níž spolupracovala i režisérka Natália Deáková a která se s úspěchem představila i v Plzni v rámci hostování Činoherního studia města Ústí nad Labem.

„V případě Vánoc na poušti jsme se nechali vést zadáním – napsat hru pro činohru DJKT, na Novou scénu, žánr tragikomedie či hořká komedie. Kromě toho tam byla poznámka, že by bylo fajn, kdyby součástí hry byly písničky. Takže jsme to vzali tou nejpřímější cestou a vymysleli si postavu muzikanta Olina, kterému jsme pořádně naložili, včetně krize středního věku,“ přibližuje vznik hry Petr Pýcha a Jaroslav Rudiš, který začátkem října převzal od německého prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera Záslužný řád Spolkové republiky Německo za kulturní činnost, doplňuje: „Olina je mi líto, ale současně, nemůžu si pomoct, se mu musím smát. To, že jsme od počátku věděli, že Olina bude hrát Martin Stránský, jsme brali jako výhodu.“

Světová premiéra proběhne 17. prosince na Nové scéně v Plzni. Nejbližší reprízy budou 21. prosince a 16. ledna.

foto: Irena Štěrbová

Poslední zastávkou putovních výstavních panelů představujících všech 40 přihlášených staveb do letošního ročníku soutěže Stavba roku Plzeňského kraje je město Plzeň. Všechny stavby nominované na titul Stavba roku Plzeňského kraje 2020 jsou doplněny o hodnocení odborné poroty.

Atriový dům ve svahu v Plzni získal v letošním roce jeden z titulů Stavba roku Plzeňského kraje, a to za inovativní a mistrovské zvládnutí vnitřní prostorové organizace rodinného domu. V tom smyslu je objekt ve svahu významným obohacením typologie bydlení. Odborná porota také ocenila zajímavou prostorovou kompozici jednotlivých hmot soustředěných kolem centrálního atria a přesvědčivé estetické aspekty stavby. A v neposlední řadě jedno z nejdůležitějších kritérií – obyvatelé domu jsou nadšeni a maximálně spokojeni s jeho řešením pro každodenní život vícečlenné rodiny.

„S výstavbou na první pohled jiných, zajímavých domů jdou ruku v ruce i nová a tvůrčí řešení použitá v nosných konstrukcích, interiérech a exteriérech. Do života jsme uvedli dům, který kombinuje těžký a lehký dřevěný skelet, velkorysé prosklené plochy i plné plochy modřínové fasády. V interiérech se prostor dokázal nadechnout tím, že se otevírá až do hřebenů sedlových střech. Použití přírodních materiálů je nejen na fasádách a nosném systému, ale též vnitřní prostor oživuje dřevěný obklad,“ řekl Jaromír Eisman, ředitel společnosti PALIS Plzeň, která je zhotovitelem stavby.

Ve vstupních prostorách Měšťanské besedy si budete moci prohlédnout výstavu od 15. prosince do 4. ledna.

foto: stavbarokupk.cz

Tvůrci se nejprve inspirovali hrou dramatika Luigiho Pirandella, aby si nakonec půjčili jen upravený název a vytvořili zcela autorský kus. Zaujali je současní vyznavači teorie, která stovky let po procesu s Giordanem Brunem tvrdí, že Země je plochá.

„Každý, kdo pravidelně sleduje výměny názorů na sociálních sítích, může být frustrovaný z množství rezolutních ‚pravd‘, z agresivního obhajování konspiračních teorií všeho druhu a z relativizací vědou doložených faktů. Zdá se, že lze popírat i přírodní zákony, o kterých jsme si mysleli, že jejich znalost sdílíme vespolek,“ uvedla Petra Kosová, dramaturgyně Divadla ALFA.

Diváci se mohou těšit mimo jiné na loutkářskou rekonstrukci přistání na Měsíci. Různé rafinované výtvarné detaily by nebylo možné zvládnout bez nápaditosti a nasazení zaměstnanců dílen Divadla ALFA.

Slavnostní večerní premiéra se uskuteční v pátek 17. prosince od 18 hodin.

foto: M. Hajn

Zima kolem nás láká fotografy k zachycení zasněžených okamžiků. V Černošíně se tomuto tématu vyhradila i malá vystavovací plocha ve vstupní prostoru tamního městského úřadu. Na výstavu zapůjčili fotografie čtyři profesionální fotografové, a to Ladislav Vaindl (Plzeň), Vladimír Novotný (Stříbro), Jan Pakosta (Skapce) a Jan Picka (Stříbro).

Všichni svým objektivem zachytili sníh v mnoha podobách, v přírodě, ve městech i zvěř v lese. Ladislav Vaindl z Plzně zapůjčil snímky předvánočně vyzdobeného města a také snímek zasněžené krajiny. „Fotografování je můj koníček, navíc ho potřebuji i ke svému povolání. Fotím věci, které mi přijdou nějak zajímavé, ať už je to architektura, lidé, památky, příroda, prostě cokoliv, co mě zaujme. Do výstavy jsem půjčil předvánoční Stříbro, protože Vánoce mám odmala rád a také jednu fotku koní v krajině, tu jsem pořídil na Rokycansku,“ uvedl Ladislav Vaindl z Plzně.

Skapecký Jan Pakosta se většinou rád věnuje umělecké fotografii a detailům. Do Černošína ale zapůjčil zimní krajinu, prozradil i techniku fotografování. „Focení zasněžené krajiny vyžaduje v dnešní době úplně jiné nastavení aparátu, než tomu bývalo dříve. Například při klasickém focení na film musím expoziční dobu zkrátit, naopak při fotografování na dnešní digitální aparáty je nutné dobu prodlužovat, ale to jsou, samozřejmě, jen takové drobné technické rady, o fotografování se jinak dá mluvit i  celé hodiny,“ usmívá se Jan Pakosta, který do výstavy půjčil několik snímků z poslední doby.

Foto: Martina Sihelská
 

„Plzeň v současnosti pracuje na novém koncepčním přístupu k pořizování a umisťování mobiliáře. V této souvislosti se návrh nové podoby městského mobiliáře stal předmětem studentské soutěže pořádané ve spolupráci s Fakultou designu a umění Ladislava Sutnara Západočeské univerzity v Plzni. Jsem rád, že studenti naší krajské metropole pracují na reálných potřebách města, ve kterém se rozhodli studovat,“ uvedl náměstek primátora města Plzně pro oblast dopravy a životního prostředí Michal Vozobule.

Cílem soutěže bylo navrhnout jednotnou podobu mobiliáře zastávek městské hromadné dopravy tak, aby bylo možné takový mobiliář uplatňovat univerzálně v rámci budování nových zastávek i obnovy stávajících.

„Pro Plzeň je výstup soutěže hodnotný z mnoha důvodů. Kromě konkrétních návrhů je stěžejním přínosem celé soutěže propojení studentů s praxí, čímž získají reálné představy o možnostech uplatnění po ukončení studií. Soutěž je dokladem toho, že se daří prohlubovat vztahy mezi studenty Západočeské univerzity a městem Plzní,“ doplnila Irena Vostracká, ředitelka Útvaru koncepce a rozvoje města Plzně.

Do projektu bylo v rámci letního semestru 2021 zapojeno celkem 44 studentů z ateliérů Průmyslového designu, Produktového designu a Interiérového designu z různých ročníků bakalářského a magisterského studia, kteří na designových návrzích pracovali pod vedením svých pedagogů. Studentská soutěž byla rozdělena do dvou kol a byla hodnocena odbornou porotou a technickými experty, kteří se podíleli i na přípravě zadání.

Prvky mobiliáře použité na zastávkách, které se běžně vyskytují i v jiných částech veřejného prostoru, měly být navrženy tak, aby mohly být použity i mimo zastávky - v parcích nebo ulicích. Řešený mobiliář tedy zahrnuje zastávkový přístřešek, označník, panely pro dopravní informace a případnou reklamu, lavičku, odpadkový koš a zábradlí. Hlavními posuzovanými požadavky byly kvalitní materiál a technický detail, vysoká odolnost, jednoduchá konstrukce, snadná obsluha a údržba, příznivá pořizovací cena, modulovost a variabilita, estetická příbuznost prvků a jednotný vizuální styl, soudobý, spíše nenápadný, vzhled s možností použití v různých městských prostředích. Odborná porota organizátorům soutěže doporučila tři nejlepší studentské práce. Jedná se o návrhy studentů Daniela Skotáka, který se umístil na prvním místě, Kryštofa Píši na druhém a na místě třetím to byl návrh Markéty Blažkové.

Nejlepší výstupy studentských vizí jsou až do 15. ledna 2022 k vidění na výstavě Mobiliář pro Plzeň. Výstava byla komorně, vzhledem k aktuálním epidemickým nařízením, zahájena v úterý 7. prosince.

foto: ZČU

Klip k nové písni Andělé v mých vlasech vznikal v listopadu na severním Plzeňsku v prostorách bývalého kláštera Mariánská Týnice. Kromě Basikové se v něm představí populární plzeňský dětský sbor Andílci nebo Cimbálová muzika Milana Broučka.

„Prožívám teď opravdu skvělé období. Nová píseň, nový partner…“ září štěstím Bára Basiková. „Natáčení v Mariánské Týnici bylo báječné, měla jsem z něj krásný pocit. Spolupráce s Andílky je vždy velmi profesionální. Samotná píseň je krásná a videoklip tento dojem ještě umocní,“ nešetří chválou zpěvačka, ačkoliv při natáčení jí šlo chvílemi o život. „Když jsme točili, jak běžím za schodů, dvakrát jsem se zamotala do dlouhých plesových šatů. Jednou jsem to ustála, ale podruhé jsem se opravdu skácela k zemi. Bylo to ale naštěstí až na posledních dvou schodech,“ směje se Basiková.

„Chtěla jsem sbor motivovat vzhledem k dlouhé covidové pauze, kdy jsme nemohli vystupovat,“ vypráví o vzniku písně sbormistryně Andílků Jana Marie Kateřina Korbelová. „Tato píseň má v posluchačích naladit ducha Vánoc, avšak nese v sobě ještě další poselství – i přestože občas ztratíme světlo na cestě, tak je vždycky někdo, kdo nám ho ukáže,“ vysvětluje Korbelová.

O text písně se postarala Ladislava Horová, hudbu složili manželé Petr a Pavla Zemanovi. Videoklip v režii Jiřího Bláhy bude mít premiéru na sociálních sítích a na Youtube v pondělí 13. prosince v 18:00 hodin.

Pěvecký sbor Andílci byl založen v roce 2009. Sbor založila a dodnes vede Jana Marie Kateřina Korbelová. Ve sboru zpívá kolem 60 dětí od 4 do 19 let. Andílci mají za sebou celou řadu koncertů jak samostatných, tak koncertů, kde spolupracovali například se skupinou Čechomor, Lucií Bílou, Evou Urbanovou, Markem Ztraceným, Tomášem Klusem nebo Celeste Buckingham. Podporovali svým zpěvem plzeňské hokejisty při play off zápasech a také fotbalisty FC Viktorie Plzeň při důležitých utkáních. Zpívají česky, ale nebojí se nazkoušet písně ve finštině, latině, italštině i angličtině.

foto: Pavel Šesták

Boundaries, nový název pro Mezinárodní fotografické sympozium a výstavu, je zároveň platformou pro propagaci fotografie a umění, pro vzájemnou diskusi v rámci rostoucí komunity.

„Studenti i profesionálové se prostřednictvím prezentací hostujících umělců setkávají s různými přístupy k médiu, dozvídají se o jejich jedinečných uměleckých nápadech a získávají znalosti a poznatky, které odráží současný význam fotografie,“ vysvětluje kurátor Jan Van Woensel.

Přednášející z USA, Izraele, Rakouska, Slovenska, České republiky, Polska a Číny ve svých příspěvcích přistoupili k tématu čas jedinečným způsobem, odrážejícím jejich uměleckou praxi a pojetí fotografické práce. „Čas byl diskutován z hlediska jeho pomíjivosti, jeho vlivu na prostor a zkušenost s uměleckým dílem, jeho plynutí a prožitkového charakteru ve vztahu k fotografii jako médiu, které zmrazuje čas v obraze,“ přibližuje Vojtěch Aubrecht.

Osobní a online prezentace představily různé přístupy k fotografickému médiu, včetně jejich přesahů k instalaci, performanci, filozofii a dalším disciplínám. Ewa Bobrowska ve své přednášce zdůraznila vztah mezi filozofií a fotografií prostřednictvím díla Jacquese Derridy a své vlastní umělecké praxe. Publikum zaujali i Tina Frank a Lee Ranaldo, kteří sdílejí experimentální a improvizační přístup k fotografii založený na performanci, pohyblivém obrazu, zvuku a interaktivně. Z českých umělců prezentovala Libuše Jarcovjáková, jejíž fotografická kariéra a syrový a osobní přístup k tématům potvrdily důležitou úlohu dokumentární fotografie.

Vedle přednášek českých i zahraničních hostů nabídlo sympózium dvě doprovodné výstavy Boundaries: Time, a to v pražské Galerii Nová síň a plzeňské Galerii Ladislava Sutnara, kde je expozice k vidění až do 23. prosince. Vybraná umělecká díla mezinárodních účastníků kombinuje tak, že vytváří zážitek, v němž je čas buď performativní, nebo se na něj odkazuje více konceptuálním způsobem – v závislosti na významu uměleckého díla nebo způsobu, jakým bylo vytvořeno. Návštěvníky výstava osloví i prostřednictvím souhry takzvaného slow artu a umění, které je převážně založeno na obraze.

Desátý ročník mezinárodního fotografického sympozia na Sutnarce tak podle proděkana Vojtěcha Aubrechta úspěšně pokračoval v propagaci interdisciplinárních přístupů k médiu fotografie, vzbudil zájem zahraničních hostů o pokračování spolupráce a studentům i publiku poskytl výjimečnou příležitost poznat práci, filozofii a přístup profesionálních tvůrců s rozdílným uměleckým, kulturním i profesním zázemím.

foto: Alex Dym