Anna Pavlova (1881–1931) patří k nejslavnějším tanečnicím všech dob. Přestože pro své tělesné proporce nesplňovala tehdejší ideál klasické baleríny, dokázala se prosadit na scéně petrohradského Mariinského divadla. Její křehký, mimořádně expresivní taneční projev okouzlil publikum po celém světě. Se svým vlastním souborem navštívila čtyřicet zemí – v roce 1909 vystoupila v Praze, a přivedla balet i tam, kde jej do té doby téměř neznali.
Její životní příběh inspiroval šéfa plzeňského baletu Jiřího Pokorného k vytvoření nového celovečerního díla. Diváci budou sledovat její cestu od dětských snů přes první úspěchy a setkání s významnými osobnostmi baletního světa až po mezinárodní slávu a poslední chvíle jejího života.
„Anna Pavlova nebyla typem dokonalé baleríny podle tehdejších měřítek, přesto dokázala něco, co se podařilo málokomu. Za její zdánlivou lehkostí na jevišti se skrývala obrovská disciplína, vytrvalost a odhodlání. Chtěl jsem vyprávět příběh ženy, která zasvětila tanci celý život, ale zároveň ukázat, co všechno ji tato cesta stála,“ říká choreograf Jiří Pokorný.
Na jevišti ožijí také osobnosti, které zásadně ovlivnily její kariéru – choreografové Marius Petipa a Michail Fokin, tanečník Vaclav Nižinskij či slavný impresário Sergej Ďagilev, kterého ztvární sám ředitel divadla Martin Otava. Důležitou roli v příběhu hraje také Annin životní partner Victor d’André. Tuto roli si zatančí Justin Rimke nebo Gaëtan Pires. Scénu připravil Ondřej Brýna, kostýmy navrhla Anna Pokorná.
Hudební podoba nového baletu vznikla spojením skladeb jedenácti autorů. Jiří Petrdlík a Vojtěch Frank sestavili celek, v němž vedle Čajkovského, Rimského-Korsakova či Delibese zazní také méně známá díla Antona Arenského, Anatolije Ljadova nebo Vasilije Kalinnikova. Součástí je i hudba, na kterou Pavlovová sama tančila, včetně slavné Umírající labutě, kterou pro ni Michail Fokin vytvořil na skladbu Camilla Saint-Saënse Labuť. „Jsem rád, že takto s orchestrem dostaneme k hudbě, která se u nás běžně neslýchá,“ říká šéf souboru opery a dirigent Jiří Petrdlík, jenž dílo také hudebně nastudoval.
Jméno Anny Pavlovové dodnes připomíná také dezert Pavlova. Nadýchaný dort ze šlehaných bílků, šlehačky a čerstvého ovoce pojmenovali na její počest během turné po Austrálii a Novém Zélandu – dodnes se obě země přou o to, kde byl připraven jako první. Křehká pusinka a lehká šlehačka měly připomínat éterický projev baletní legendy, která dokázala na jevišti působit téměř beztížně.
Před premiérou 14. listopadu i reprízou 3. ledna mohou diváci zdarma navštívit dramaturgický úvod, který začíná v 18.30 ve foyer Velkého divadla.
