Chřestýšovec mangšanský pochází z malého území v horských mlžných lesích ve střední Číně a je učebnicovým příkladem takzvaného mikroendemického druhu. V plzeňské zoologické zahradě obývá terárium naproti želvám obrovským, kde mu odborníci napodobují podmínky horského vlhkého lesa co nejpřesněji, včetně nočních poklesů a zimování při teplotě několika stupňů Celsia.
Expozice je poměrně zarostlá, i botanicky atraktivní, za povšimnutí zde stojí například bujný porost endemického čínského ostružiníku druhu Rubus ichangensis, nebo palmu připomínající tráva bér palmolistý (Setaria palmifolia).
Právě věrná přírodní expozice však chovatelům připravila nečekané záhadné překvapení. „Přírodní expozice nám na jednu stranu umožňuje představit zvířata v jejich přirozeném prostředí, skýtá ale i určitá úskalí. Chřestýšovci jsou mistři ve schovávání, a jak se ukázalo, nejen sebe samých, ale i vajec,“ popsal neobvyklou situaci Karel Kodejš z plzeňské zoologické zahrady.
Samička na sobě nedala vůbec nic znát, a tak objev snůšky přijel doslova jako blesk z čistého nebe. „Jelikož jsme nečekali rozmnožení hned v první sezoně po přesunu do nových podmínek a zvířata nám blížící se kladení nesignalizovala ani změnou chování, ani sníženým apetitem, nález snůšky 8 vajec při běžném prostřihu expozice pro nás byl velkým překvapením,“ uvedl Karel Kodejš.
„Tři z vajec byla vyschlá, čtyři se jevila oplozeně, poslední, polovyschlé a tvářící se neživotaschopně, jsme ze zvědavosti rozstřihli a k našemu úžasu/úděsu v něm našli embryo ve velmi pokročilém stadiu vývoje, dokonce již pokryté šupinami," zmínil Kodejš.
Ošetřovatelé okamžitě zakročili a čtveřici nejslibnějších vajec přemístili do bezpečí chovatelského zázemí. „Čtyři hezká vejce byla přemístěna do inkubátoru a v rekordním čase 16 dnů se z nich 2. září vylíhla první mláďata tohoto druhu v Zoo Plzeň. Nyní žijí v chovatelském zázemí,“ dodal Karel Kodejš.
