Zkušení řemeslníci během něj ošetřili mohutné dubové nádoby o objemu 40 hektolitrů, ve kterých dozrává pivo Pilsner Urquell. Při jeho výrobě se tak dodnes uplatňují postupy spojené se samotnými počátky pivovaru.
V historických sklepích Plzeňského Prazdroje se nachází přes sto dřevěných ležáckých sudů. Dvakrát ročně, na jaře a na podzim, je pracovníci vyvážejí na povrch, aby mohli provést potřebnou údržbu a u vybraných kusů obnovit ochrannou vrstvu smoly. Při letošní podzimní akci se tato péče týkala celkem 17 nádob.
„Sud je vyrobený z dubového dřeva, které 6 až 8 let přirozeně schne v našich skladech. Důvodem je, že se tak zbaví vlhkosti na takovou úroveň, kdy jsme schopni to dřevo opracovat a ohnout do požadovaného tvaru pivního ležáckého sudu,“ vysvětlil Petr Tůma, manažer tradičních řemesel Plzeňského Prazdroje.
Jedna taková nádoba pojme přibližně 4 000 litrů piva a váží zhruba 900 kilogramů. Její přemisťování proto vyžaduje nejen zkušenosti, ale také sehranost celého týmu. Na manipulaci se podílí osmičlenná bendářů, jejich souhra je při náročné práci nezbytná.
Řemeslo, které se předává dál
Plzeňská bednářská parta patří mezi výjimečné svého druhu. Podle zástupců pivovaru jde pravděpodobně o poslední tým na světě, který se přímo v pivovaru věnuje údržbě těchto tradičních dřevěných nádob. „Naše bednářská parta je jedinou pracující přímo v pivovaře, která se zabývá údržbou sudů,“ doplnil Petr Tůma.
Cesta k tomuto řemeslu přitom není jednoduchá. Zájemci by měli mít zkušenosti se zpracováním materiálů, například jako tesaři, truhláři nebo modeláři. Ani po nástupu však jejich příprava nekončí. Následující tři roky působí na pozici tovaryše, během nichž se seznamují s jednotlivými postupy a získávají potřebné dovednosti pro výrobu i údržbu sudů.
Význam zdejšího řemesla potvrzuje také jeho zařazení na národní Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury České republiky v roce 2018.
Smolení sudů
Samotné smolení probíhá tak, že do dubového sudu bednáři nalijí smolu ohřátou na 200 stupňů Celsia a jeho převalováním ji rovnoměrně rozlijí po celé vnitřní ploše. Tato vrstva zajistí, že pivo nebude v přímém kontaktu se dřevem, aby z něj nepřebíralo nežádoucí vůně a chutě.
Základním materiálem pro výrobu smoly je pryskyřice, která se získává z jehličnatých stromů, hlavně z borovic. Plzeňští bednáři používají směs čínské, kanadské a americké pryskyřice. Vysklepení, tedy vyvalení ležáckých sudů ze sklepů na povrch, jejich smolení a následný návrat zpátky do sklepů.
