Představte si situaci: na ulici před vámi zkolabuje žena. Nereaguje, nedýchá normálně a potřebuje okamžitou resuscitaci. Víte, co máte dělat? A co když bude potřeba rozepnout nebo odstranit její oblečení, sundat podprsenku nebo nadzvednout prs, abyste správně umístili elektrody automatizovaného externího defibrilátoru (AED)?
Právě v takových chvílích mohou sehrát roli nejistota, rozpaky a obavy z nevhodného dotyku. A přestože se o těchto překážkách při běžné výuce první pomoci příliš nemluví, výzkumy naznačují, že mohou mít skutečný dopad.
Když anatomie ovlivňuje ochotu pomoci
Rozdíly v poskytování první pomoci ženám a mužům nejsou pouze teoretickou otázkou. Zahraniční studie opakovaně zaznamenaly, že ženy při náhlé zástavě oběhu na veřejnosti dostávají laickou kardiopulmonální resuscitaci méně často než muži.
Příčiny jsou složité a nelze je vysvětlit jediným faktorem. Vedle rozdílů v rozpoznání srdeční zástavy se ale odborníci zabývají také společenskými a psychologickými bariérami. Zachránci se mohou obávat, že se ženy nevhodně dotknou, způsobí jí zranění nebo bude jejich jednání okolím nesprávně pochopeno.
Zajímavé výsledky přinesla také studie z roku 2025, která sledovala 80 studentů ošetřovatelství při nácviku resuscitace na mužské a anatomicky ženské figuríně.
Zatímco na mužské figuríně správně umístilo ruce pro stlačování hrudníku 97,5 % účastníků, na ženské to bylo pouze 57,5 %. Rozdíl se projevil také v rychlosti zahájení resuscitace. Na mužské figuríně začali studenti v průměru po devíti sekundách, na ženské až po čtrnácti.
Při práci s ženskou figurínou navíc vykazovali vyšší tepovou frekvenci a uváděli větší míru stresu. Následné rozhovory odhalily nejistotu, váhání a rozpaky spojené s ženskou anatomií.
Výsledky jedné studie samozřejmě nelze automaticky vztahovat na všechny zachránce. Ukazují ale, že i lidé se zdravotnickým vzděláním mohou při nácviku na ženském těle narazit na překážky, se kterými se při tréninku na běžné figuríně nesetkávají.
Prsa nejsou překážka. Neznalost a ostych ale být mohou
Podobný problém se objevuje také při použití automatizovaného externího defibrilátoru. AED je přístroj, který dokáže analyzovat srdeční rytmus a v případě potřeby doporučit elektrický výboj. Je navržen tak, aby ho podle hlasových pokynů mohl použít i člověk bez zdravotnického vzdělání.
Elektrody se však musí nalepit na správná místa na obnaženém hrudníku. U žen může být nutné odstranit podprsenku, pokud překáží správnému umístění elektrod, nebo nadzvednout prs. Právě tyto situace mohou nezkušeného zachránce zaskočit.
Ve zmíněné studii z roku 2025 správně použilo AED na mužské figuríně 98,8 % studentů, zatímco na ženské pouze 31,3 %. Rozdíly se projevily i v rychlosti nalepení elektrod.
Přitom základní pravidlo první pomoci zůstává stejné bez ohledu na pohlaví. Pokud člověk nereaguje a nedýchá normálně, je nutné přivolat záchrannou službu, zahájit stlačování hrudníku a co nejdříve použít AED, je-li dostupné.
Při záchraně života nesmí stud dostat přednost před potřebnou pomocí.
Co si nevyzkoušíme, může nás zaskočit
Většina lidí, kteří někdy absolvovali kurz první pomoci, si resuscitaci zkoušela na figuríně s plochým hrudníkem. Takové figuríny jsou pro výuku velmi užitečné, neumožňují však dostatečně realisticky nacvičit všechny situace, které mohou při pomoci ženám nastat.
Právě na to upozorňuje Oblastní spolek Českého červeného kříže Plzeň, který se dlouhodobě věnuje výuce první pomoci pro veřejnost, školy i firmy.
„Chceme, aby lidé z našich kurzů odcházeli připravení pomoci komukoliv. Nestačí jim jen vysvětlit, že se při resuscitaci ženy nemají bát dotknout jejího hrudníku. Potřebujeme, aby si to mohli skutečně vyzkoušet. Když se s podobnou situací setkají poprvé až při skutečné zástavě oběhu, může je zbytečně zaskočit,“ vysvětlují zástupci plzeňského Červeného kříže.
Zkušenosti z výzkumu přitom ukazují i povzbudivou skutečnost. Po opakovaném nácviku na ženské figuríně se výsledky účastníků zlepšily. Praktický trénink tak může pomoci odbourávat nejistotu a zvyšovat připravenost zachránců.
Plzeňský Červený kříž proto usiluje o pořízení resuscitačních figurín s anatomicky ženským hrudníkem. Ty by umožnily zařadit do kurzů také situace, které se při tradiční výuce často opomíjejí.
O vážném tématu i s humorem
Na problém se plzeňský Červený kříž rozhodl upozornit také poněkud netradičním způsobem. Ve spolupráci s travesti umělci připravil osvětovou kampaň, která s humorem otevírá otázky ostychu při resuscitaci žen.
Součástí kampaně je benefiční večer Transky for Kříž, který se uskuteční 21. listopadu 2026 v plzeňském Buena Vista Clubu. Výtěžek pomůže financovat pořízení ženské resuscitační figuríny pro výuku první pomoci.
Poselství celé iniciativy je přitom jednoduché: Prsa nejsou překážka. Důležité je nebát se pomoci.
