Výstava Cestou světla byla zahájena. Jan Dinga se představil v Galerii Na Roudné - FOTKY

Jan Dinga, malíř, jehož tvorba zaujme nejen jemnou barevností, ale i duchovní hloubkou, je absolventem Pedagogické fakulty na katedře výtvarné výchovy dnešní Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Původně měl být vojákem, ale jeho cesta vedla jiným směrem – k umění. 

Výstava „Cestou světla“, která je aktuálně k vidění v Galerii Na Roudné, symbolicky navazuje na předchozí výstavu jeho dlouholetého přítele, mistra Vladimíra Komárka, se kterým sdílel nejen umělecké vidění světa, ale i dlouholeté přátelství.

„To, co maluju, je můj život. Maluju krásu vnitřního světa. Malba je vášeň, droga, balzám pro duši. Umění utěšuje, přivádí k úžasu. Jde o vyjádření pocitů a představ, o zviditelňování neviditelného,“ říká Jan Dinga.

Úterní vernisáž v Galerii Na Roudné byla plná emocí a neobyčejné atmosféry. Večer umocnilo hudební vystoupení konzervatoristů – klavíristy Vojtěcha Fencla a operního pěvce Filipa Mareše. Vernisáž tradičně zahájila galeristka Zdena Benešová a přivítala přítomné i samotného malíře. „Velmi si vážíme, že mistr Jan Dinga dorazil. Před čtrnácti dny podstoupil operaci srdce, přesto je tu s námi a rozdává radost,“ sdělila návštěvníkům galeristka.

V úvodu vernisáže také promluvil Zbyněk Suchý, který přiblížil Dingovu uměleckou cestu. „Jeho tvorbu ovlivnili dva významní malíři. Jedná se o Miroslava Proška, který mu dal pevné základy a naučil ho pracovat s barvami a také o Vladimíra Komárka, se kterým měl čest se potkávat dvacet let. Společně sdíleli myšlenky i umělecké nápady.“

Zároveň vyzdvihl Dingovy portréty žen. Ty návštěvníky zaujaly svou energií a hloubkou. Jan Dinga s humorem vyprávěl, že se k jejich malbě dostal nečekaně: „Nikdy jsem portréty nemaloval, ale jednou jsem byl v Kladně v kadeřnictví, kde měli několik nepovedených portrétů Karla Gotta. Upozornil jsem na jejich chyby, a majitelka mi podala plátno, abych jí ukázal, jak se to dělá,“ řekl se smíchem.

„Myslel jsem si, že ji pouze naznačím proporce. No a najednou jsem měl půlku Karla hotovou. Kadeřnice byla nadšená, a tak chtěla, abych namaloval i Marilyn Monroe, Ježíše, Martu Kubišovou...dokonce přinesla fotku své dcery! A od té doby maluji i portréty,“ vysvětlil malíř.

Jan Dinga také povyprávěl o svém přátelství s Vladimírem Komárkem. Když Komárek nestihl dokončit výzdobu kostela v Konecchlumí, právě Dinga dokončil pravý oltář, čímž pomohl uchovat mistrovo dílo.

Tento neobyčejný český malíř hledá inspiraci v přírodě, poezii i v každodenních okamžicích. „Miluji poezii Jaroslava Seiferta, jeho verše mě inspirují. Je to úžas z existence jako z bytí. Někdy stačí zahlédnout krásnou tvář a hned mám chuť ji namalovat,“ prozradil.

Dingovy obrazy vznikají postupně, ve vrstvách olejomalby, která jim propůjčuje hloubku a světlo. „Obrazy maluji na vícekrát, vracím se k nim, přidávám vrstvy, dokud nedosáhnu požadovaného efektu,“ popsal svou techniku.

Výstava „Cestou světla“ potrvá v Galerii Na Roudné do 28. března. Dingova díla přinášejí divákům pocit harmonie, hloubky a poetického vnímání světa, které umělec mistrně zachycuje ve svých obrazech. Určitě si výstavu nenechte ujít!

Foto QAP