„Léta s námi žijí a sdílejí stejný prostor. V Plzni s nimi žijeme už několik let a dělíme se nejen o příměstské oblasti a parky, ale dnes i o některé neudržované vnitřní plochy, areály a objekty. My ve dne a oni zase pod rouškou tmy po setmění a v noci. Začalo to na Valše, pak v Borském parku, Liticích, Bolevci, Doubravce, Bílé Hoře, Roudné, Mikulce, Homolce, Pecihrádku, Chlumu,“ popisuje Karel Makoň a pokračuje: „Dnes je potkáme už úplně všude, a jelikož patří mezi nejinteligentnější a nejpřizpůsobivější živočišný druh, který má k lidem nejblíže a kolikrát se i my chováme mnohem hůře než oni, tak nám začali vadit. A to zejména na podzim a v zimě, kdy je brzy tma, krajina je holá, přehledná a jsou všude vidět.“
Na území Plzně probíhá už několik měsíců monitoring divokých prasat. „Na monitoringu a pohybu divokých prasat pracují kolegové z Odboru životního prostředí Magistrátu města Plzně. Večer co večer drží hlídky na jednotlivých úsecích a místech v různých částech Plzně. Mapují, kolik kde operuje bachyní (samic) se selaty (mláďaty), kudy chodí, odkud jsou, kde žerou a kde odpočívají přes den. Noční vidění, infra kamery, fotopasti, nejrůznější pamlsky a nástrahy,“ popsal Makoň ze Záchranná stanice živočichů Plzeň.
Za přítomnost divokých prasat v Plzni mohou dle Karla Makoně obyvatelé města sami. „Není to fér a za to, že jsou dnes nejenom v okrajových částech Plzně, ale i uprostřed vnitřní zástavby, si můžeme jen a jen sami. Černé skládky, hromady bio-odpadu, nepořádek kolem odpadkových košů a popelnic, tábořišť bezdomovců, všude poházené zbytky jídla, nepořádek, odpadky. Navíc divoká prasata nejsou ani zdaleka tak nebezpečná, jako například volně pobíhající psi anebo i nutrie, které si ochotně a s oblibou krmíme na plzeňských řekách! Dokonce ani nedokáží udělat takový nepořádek, jako například bezdomovci, kteří jsou dnes nastěhovaní v každém remízu či zeleni,“ komentoval Makoň.
Strážník Městské policie Plzeň, odchytává divočáka holýma rukama do sítě v uzavřeném průmyslovém objektu v Koterově, prosinec 2015.
