Jaká je pravděpodobnost, že bude v Plzni na Štědrý den sníh?

13.12.2022 15:15

Český hydrometeorologický ústav vydal analýzu, která se týká sněhu a teplot na Štědrý den v minulých letech. Přinášíme podrobnosti.

„Pro přesnější předpověď počasí na Štědrý den je stále brzy. I když se počasí mezi lety často výrazně mění, z dlouhodobých pozorování se dá odhadnout pravděpodobnost, s jakou můžeme v Česku počítat s Vánocemi na sněhu,“ uvádí Český hydrometeorologický ústav.

Z dostupných informací ČHMÚ vyplývá, že za posledních 30 let bylo celkem 6 Štědrých dnů v Plzni se sněhovou pokrývkou o výšce alespoň 1 cm. Naposledy jsme sníh v západočeské metropoli zažili v roce 2010 (16 cm).

Jaká je pravděpodobnost bílých Vánoc? "Pravděpodobnost (v procentech) bílých Vánoc čerpáme z dat po roce 2000. V oblastech jako je jihozápadní Plzeňsko je pravděpodobnost bílých Vánoc nižší než 20 %. Na horách (polohy nad 1000 m) pak přesahuje zpravidla 80 %, na hřebenech pohraničních hor i 90 %. Pravděpodobnost bílých Vánoc v Plzni je do 20 %," uvedl ČHMÚ.

Plzeňské rekordy na Štědrý den:

Maximální teplota vzduchu 12,2 °C (rok 1977)
Minimální teplota vzduchu −17,7 °C (rok 2001)
Výška nového sněhu 6 cm (rok 2010)
Maximální výška sněhové pokrývky 23 cm (rok 1969)

Jako „bílé Vánoce“ jsou dle meteorologů brány ty, kdy v čase měření sněhu – tj. 07:00 ráno ležel alespoň 1 cm sněhu a to buď 24. 12. anebo 25. 12.

Co dlašího vyplývá z analýzy ČHMÚ?

Teploty:

Průměrná denní teplota vzduchu pro 24. prosinec je −0,4 °C (za období let 1991–2020).
Nejteplejší Štědrý den s průměrnou teplotou vzduchu 6,4 °C, jsme na území ČR zaznamenali v roce 1980. Nejchladněji (dle průměrné denní teploty vzduchu) bylo v letech 1961 a 1962 s průměrnou teplotou −14,9 a −12,5 °C. Nejchladnější Štědré dny v posledních 30 letech byly zaznamenány roku 1996 a 2003 s průměrnou teplotou −10,5 a −10,3 °C.
V loňském roce 2021 byla průměrná teplota vzduchu na našem území 4,7 °C. Nejtepleji bylo v Praze, Klementinu, kde průměrná denní teplota vzduchu měla hodnotu 8,6 °C. Nejchladněji bylo loni (2021) na Sněžce (−4,0 °C).
Od roku 2008 neklesla průměrná denní teplota vzduchu na území ČR na Štědrý den pod 0 °C. Zažíváme tedy sérii nejteplejších Štědrých dnů za posledních 30 let.
Nejvyšší maximální teplotu vzduchu v historii, 14,5 °C, jsme zaznamenali v roce 1958 na stanici Lučina v Moravskoslezském kraji a v Kolíně v roce 1977.
Nejnižší minimální teplotu vzduchu jsme naměřili v roce 2001 na Šumavě. Na stanici ČHMÚ Horská Kvilda bylo minimum −31,5 °C. V mrazových kotlinách klesla teplota dokonce i pod −35 °C.

Sníh:

Nejvíce sněhu na Štědrý den leželo na našem území v roce 1981. Maximální výšku sněhové pokrývky v tomto roce (194 cm) zaznamenala stanice na nejvyšším vrcholu Jeseníků Praděd. Na Šumavě jsme na Filipově Huti naměřili 164 cm.
Rekordní výšku sněhové pokrývky v historii jsme na Štědrý den naměřili v roce 1974 v Krkonoších na Vrbatově boudě, kde leželo 215 cm sněhu.
V loňském roce 2021 ležel sníh kromě hor jen ve východní polovině našeho území, a to i v nížinách. Například v Ostravě a v Olomouci byly ráno 2 cm sněhu. Maximum sněhu bylo na Šumavě, stanice Blatný vrch zaznamenala výšku sněhové pokrývky 64 cm.
Nejvíce nového sněhu na stanici, celkem 40 cm, napadlo na Štědrý den na Špičáku (973 m n. m.) v roce 1970.

Foto ilustrační

SDÍLEJTE ČLÁNEK