Kulturní dům Peklo je plzeňským kulturním objektem. Nachází se v havarijním stavu. O koupi památkově chráněného objektu před časem dle města nikdo zájem neprojevil, město tak musí řešit, co s areálem Pekla dál.
Pracovní skupinu tvoří zástupci vedení města, kulturních institucí, architekti, památkáři a další odborníci. „Pracovní skupina má třináct členů a jejím cílem je navrhnout, jak řešit stav tohoto významného a veřejností oblíbeného kulturního objektu,“ uvedla radní města Plzně pro oblast kultury Eliška Bartáková.
Pracovní skupinu tvoří Eliška Bartáková, technický náměstek primátora Pavel Bosák, ředitel Divadla J. K. Tyla v Plzni Martin Otava, jednatel společnosti MĚŠŤANSKÁ BESEDA PLZEŇ s. r. o. Ivan Jáchim, ředitelka Plzeňské filharmonie Lenka Kavalová, ředitel Divadla pod lampou Petr Choura, historik architektury a místopředseda spolku Pěstuj prostor Petr Klíma, ředitelka Útvaru koncepce a rozvoje města Plzně Irena Vostracká a její zástupkyně Stanislava Maronová, ředitelka Ekonomického úřadu Magistrátu města Plzně Hana Kuglerová, vedoucí odboru památkové péče magistrátu Karel Zoch, vedoucí odboru kultury magistrátu Květuše Sokolová a Petr Kukla – jednatel společnosti Junesta s. r. o. a zakládající člen Asociace hudebního průmyslu České republiky.
Bývalý Dělnický dům Peklo je dnes zapsanou nemovitou kulturní památkou vedenou v Ústředním seznamu kulturních památek. Se stavbou se začalo už v roce 1894. “Celý komplex budov (Pobřežní 10 a 12) vytváří uliční frontu směrem do Pobřežní ulice a navazuje na Fischerovu vilu. Zadní část komplexu, orientovaná do Jízdecké – Tyršovy ulice, má spíše průmyslový charakter s celou řadou zásobovacích ramp,” uvádí město s tím, že dne 9. listopadu 2020 schválilo Zastupitelstvo města Plzně usnesením č. 412 záměr objekt prodat, což se následně nezdařilo. Kulturní dům přitom patří mezi nejvýznamnější kulturní objekty v Plzni. Stávající objekty jsou celkově ve špatném technickém stavu.
foto ilustrační
