Vydra je lasicovitá šelma, která byla v minulosti pronásledována člověkem. Dnes je však chráněným živočichem, v Červeném seznamu druhů České republiky je vedena jako zranitelný druh. Ještě před zhruba padesáti lety ji u nás hrozilo vyhynutí, když celorepubliková populace klesla na zhruba 170 zvířat. Jednou z Evropsky významných lokalit (EVL), které jsou důležité pro ochranu vydry říční, je Šumava.
„Výskyt vydry na Šumavě v posledních dvaceti letech prošel zajímavým vývojem. Mezi roky 2006 až 2011 poukázali hodnotitelé celorepublikového mapování na možný negativní trend. Zdálo se, že počty obsazených lokalit klesají. Výsledky dalšího mapování, už měly trochu pozitivnější vývoj, když obsazenost mapovacích kvadrátů vzrostla o 20 až 40 procent,“ vzpomíná vedoucí zoologického oddělení Správy NP Šumava Jan Mokrý.
„Na základě těchto výsledků jsme už v roce 2015 zahájili vlastní, podrobnější monitoring s cílem zjistit detailnější vývoj rozšíření vydry na území národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava,“ dodává..
V roce 2015 zoologové rozčlenili Šumavu do 86 čtverců o rozloze 6x5,6 km. V každém čtverci vybrali dva mosty překonávající řeku nebo potok, pod kterými panovaly vhodné podmínky pro značkování vyder. Tyto vybrané mosty se tak staly klíčovou součástí monitoringu.
„Vydra patří mezi teritoriální druhy, a své teritorium si značí mimo jiné trusem. Ten zanechává často pod mosty, kde výhodou je, že ho nesmývá déšť. Důležitou podmínkou je např. to, že konstrukce mostu musí umožnit vydře, aby pod ním prošla suchou nohou. V takovém případě je relativně snadné potvrdit přítomnost tohoto úžasného živočicha v dané lokalitě. A právě potvrzení přítomnosti je cílem tohoto monitoringu,“ vysvětluje Jan Mokrý.
Od roku 2015 se díky tomuto sledování potvrdilo, že výskyt vydry říční je stabilní ve většině území NP a CHKO Šumava. V průměru bylo každoročně obsazeno bezmála 90 procent všech monitorovaných lokalit, respektive vytýčených čtverců o rozloze přes 33 km2. Většina z nich je obsazena každoročně, některé lokality se v obsazenosti střídají.
Během celého monitorovacího období nebyla nikdy obsazená pouze jediná monitorovaná lokalita a to Bílá strž v oblasti Královského Hvozdu. Ale tady se není co divit: kyselá a dravá voda s mnoha vysokými skalními stupni není příznivá ani pro život pstruhů, kteří tvoří podstatnou složku jídelníčku vydry.
„Výsledky tohoto dlouhodobého monitoringu nám jasně říkají, že vydře říční se na Šumavě daří. Náš monitoring sice v tuto chvíli neumožňuje stanovit její početnost, ale odhadujeme, že jich zde žijí desítky. Důležité ale je, že její výskyt zde je stabilní a trend vývoje budeme sledovat i do budoucna,“ uzavírá Jan Mokrý.
Stabilita rozšíření vydry říční nepřímo dokazuje i stabilitu rybích obsádek v šumavských horských tocích. Vztah šelmy a její potravy se tedy zdá trvale vyrovnaný, přesně tak, jak v národním parku má být.
Foto Štěpán Rosenkranz
