Vedení městského obvodu Plzeň 9 nechalo v okolí řeky Mže osadit tabule s informacemi o tom, jak se lidé mají chovat vůči přísně chráněnému bobrovi evropskému a čeho jsou vlastně v daném místě svědky. Kolemjdoucí se zde dozvědí více i o nežádoucí nutrii říční, která se v Malesicích vyskytuje ve velkém počtu.
"Bobr evropský a nutrie říční jsou živočichové na první pohled podobní, avšak ve skutečnosti zejména pro svůj vliv na životní prostředí velmi odlišní,“ uvádí Karel Makoň z plzeňské záchranné stanice živočichů.
Pohled na následky činnosti bobrů vyvolává u mnoha lidí emoce a mnohdy mylné názory, že jsou to škůdci, které je potřeba vyhubit, přestože ve skutečnosti jsou přírodě prospěšní. Nutrie naopak leckdo považuje za roztomilá neškodná zvířátka a dokonce je krmí, přestože se jedná o škůdce. "Aby tyto a další souvislosti lidé pochopili a vzali za své a chovali se podle toho, vytvořili jsme společně s odborem životního prostředí plzeňského magistrátu na popud malesického starosty Aleše Tolara vysvětlující a varovné cedule s texty a obrázky, které jsme v uplynulých dnech v Malesicích instalovali,“ vysvětluje Karel Makoň.
Po desetiletích se do naší přírody vrací jeden z největších volně žijících hlodavců. Velice plachý noční živočich, původně vyhubený člověkem pro maso a kožešinu, se v posledních letech začal postupně rozšiřovat na všechny vodní plochy a místa, kde původně žil.
"Dokonce je na místě tvrdit, že návrat bobra do námi zdevastované, násilně přetvořené a vyčerpané krajiny byl moudrým krokem přírody, a to doslova za pět minut dvanáct. Díky jeho neuvěřitelné píli systematicky a hlavně efektivně zadržuje vodu v krajině, zakládá nové tůně, rybníky, mokřady, kořenové čistírny a zásobárny vody. Ty pak posilují spodní vody, zavlažují vyprahlou půdu, výrazně snižují erozi zemědělské půdy a jsou základem vzniku nových biotopů či stanovišť pro vegetaci i živočichy. Dále na břehové vegetaci a dřevinách realizuje bobr přirozené a nezbytně nutné pěstební zásahy, nekompromisně potlačuje nepůvodní a u vody nevhodně rozšířené druhy dřevin a naopak preferuje, podporuje a zmlazuje dřeviny původní. To vše bez ohledu na skutečnost, že opravdový výsledek jeho snažení se na lokalitě projeví až za několik desítek let ku prospěchu ekosystému a dalších generací,“ shrnuje klady návratu bobrů do naší přírody Karel Makoň s tím, že to, co se některým lidem zdá jako pustošení a pohroma, je pouze subjektivní pocit, v jehož důsledku mohou v daném místě vzniknout podstatně větší škody.
Z informačních tabulí v Malesicích se kolemjdoucí dozvědí několik zásad, které je třeba v souvislosti s návratem bobrů, dodržovat:
-Respektujte, prosím, přírodu a naše zvířecí sousedy.
-Nezasahujte škodlivě do jejich přirozeného vývoje, chovejte se ohleduplně.
-Ve vlastním zájmu dbejte při pohybu na lokalitě zvýšené opatrnosti, zejména v blízkosti ohlodaných, poražených a podnorovaných vzrostlých dřevin (stromů).
-Vysvětlete dětem, čeho všeho se mají na lokalitě vyvarovat.
-Nelikvidujte a neodnášejte poražené dřeviny (potravu a stavební materiál bobra).
-Hlídejte si domácí mazlíčky a nenechávejte je volně pobíhat bez dozoru.
-Nekrmte a nepodporujte šíření nutrie říční (nepůvodního druhu živočicha dovlečeného člověkem z Ameriky).
ZDROJ, FOTO: Městský obvod Plzeň 9
