V naší republice se nastálo zavedl v roce 1979, využíval se ale už dříve, například během druhé světové války, a to dokonce po dva válečné roky nepřetržitě. Od roku 1996 zavedla Evropská unie pravidlo, kdy letní čas trvá déle než původní pásmový - od posledního víkendu v březnu do posledního víkendu v říjnu.
Na letní čas se přechází poslední neděli v březnu, kdy po 1:59:59 (středoevropského času) následuje 03:00:00 středoevropského letního času. Jednoduše řečeno, ve 2 hodiny v noci se posunul čas o hodinu dopředu, tedy na 3 hodiny.
Také letos se přechod dotknul MHD v Plzni. Ranní spoje už nicméně vyjely podle nového času. Regionálních vlaků se ale změna přímo netýká.
První vážný návrh na změnu času uvedl v roce 1907 William Willett, ale neprosadil jej. Prvně byl letní čas zaveden až za první světové války v roce 1916. Jako první zřejmě letní čas zavedlo Švédsko od 14. dubna 1916 do 30. září téhož roku, ale v dalších letech v něm už nepokračovalo. Dále pak v Německu a v Rakousko-Uhersku, jehož součástí tehdy byly i české země, platil mezi 30. dubnem a 1. říjnem 1916. Tento letní čas se v obou říších uplatňoval až do roku 1918. Také Velká Británie si upravila hodinky a letní čas zde ve třetím válečném roce fungoval mezi 21. květnem a 1. říjnem 1916.
