Chladno a teplo se budou střídat
Minimálně příštích pětadvacet let budeme potřebovat více uhlí a dřeva. Vědci předpokládají, že jsme na začátku přibližně třicetiletého chladného období, které s sebou přinese více vláhy, ale tím pádem také povodně.
Svou předpověď zakládají vědci na fungování takzvané Atlantské dlouhodobé oscilace (AMO), což je dlouhodobá přirozená změna teploty mořské hladiny v Atlantiku, která se pravidelně opakuje v přibližně sedmdesátiletém cyklu. Ten se dělí na chladné a teplé období. Existuje také Pacifická dlouhodobá oscilace (PDO). Jejich objev koncem minulého století, přinesl zajímavé poznatky.
Povrchová teplota Atlantiku se podle výsledků měření od roku 2003 snižuje, což přivedl vědce k tomu, že nastává chladnější část cyklu. Ta by měla omezovat sucha a přinést vláhu. Pro naše podmínky to může znamenat přívalové deště a povodně.
Zima, kterou právě prožíváme, nebude v příští letech nic výjimečného. Podle ředitele geologického ústavu Akademie věd Václava Cílka můžeme čekat chladnější zimy s teplotami hluboko pod bodem mrazu i v příštích asi pětadvaceti letech.
"Nyní nastane chladná fáze atlantské a pacifické oscilace či obou oscilací najednou. Ty způsobují chlad. Za třicet let se to změní v pozitivní stav, tehdy se sečte antropogenní působení se solárním a oceánickým a po roce 2035 můžeme očekávat poměrně velký nárůst oteplování," informoval média Cílek s tím, že obecně ale teploty stále stoupají a díky působení protichůdného studeného mechanismu pak dochází ke kolísání teplot.
Je chladno, ale bývalo hůř
Dnes a v nejbližších dnech se budou teploty přes den pohybovat v rozmezí od -8 do -1°C.
Určitě se to nedá srovnávat s rokem 1929, kdy teploty v tomto období trhaly rekordy.
Nejteplejší Nejchladnější
12. 2. 13,7 ºC 1958 -26,2 ºC 1929
13. 2. 14,1 ºC 1992 -25,7 ºC 1929
14. 2. 17,2 ºC 1958 -21,9 ºC 1799
15. 2. 15,4 ºC 1998 -18,0 ºC 1929
Nejnižší teplotu vůbec naměřili v pražském Klementinu 1. března 1785, bylo to -27,6°C
