Výzkumy ukázaly, že asanace Na Ztraceném byla nutná, protože populace kůrovce je vysoká. Podle výsledků průzkumu je parazitace kůrovce jen 14%. Mohlo tak dojít k dalšímu nakažení stromů.
Výsledná zpráva Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, která se zabývá hodnocením parazitace populace lýkožrouta v lokalitě Na Ztraceném jednoznačně potvrdila nutnost asanačních zásahů Správy Národního parku Šumava Na Ztraceném.
"Kdyby zde asanační práce neproběhly, tak by kůrovec napadl osmi až desetinásobek dalších stromů," říká mluvčí NP Šumava Pavel Pechoušek.
Výsledek zaručuje kapacita mezi vědci
Zprávu sestavil docent Jaroslav Holuša, který průzkum Na Ztraceném provedl se svými studenty. Ten je jedním z našich předních odborníků na problematiku kůrovce a jeho parazitace. Pracuje ve Výzkumném ústavu lesního hospodářství a myslivosti a vyučuje na České zemědělské univerzitě v Praze.
Z Holušova hodnocení situace Na Ztraceném vyplývají tři základní body:
1) počet brouků letošní generace opouštějících hostitelské dřeviny je značný
2) míra parazitace kůrovce byla nízká. Napadeno bylo 14 procent žijících stadií kůrovce
3) výzkum jasně vyloučil nákazu kůrovce entomopatogenními houbami, což tvrdili ekologičtí aktivisté
