Přijít ze zaměstnání, zajet na nákup, napsat s dětmi úkoly, připravit jim svačinu, vyvenčit psa a navíc stihnout vyprat, vytřít či vyžehlit, zní jako dosti nadlidský úkol. Ženy, které mají ochotné partnery a o práci v domácnosti se dělí, mají v tomto směru výhodu. Najdou se ale i takové domácnosti, u kterých vládne stále stereotyp a ženy jsou na většinu práce samy.
Některé z nich jistě pomyslely na to, že by nebylo od věci najmout si na domácí práce pomocnici. Česká republika zůstává v této otázce ale stále poněkud konzervativní a hospodyně a chůvy nejsou v domácnostech tak rutinní záležitostí jako v některých západních zemích. Je ale zároveň pravdou, že za to možná může i horší ekonomická situace u nás.
Služby pomocné hospodyně si však nemůže vynachválit paní Libuše z Plzně, která pracuje jako účetní. "Slečnu, která nám pomáhá s úklidem, už si najímáme několik let. Když se vrátíme z práce, tak máme doma čisto a naklizeno a starost s domácností můžeme úplně vypustit," prozrazuje paní ve středních letech.
Paní Libuše se se slečnou na úklid seznámila přes jednoho známého, a proto vzájemná nedůvěra nebyla pro spolupráci překážkou. "Slečna k nám chodí na běžný úklid dvakrát týdně. Za jeden úklid jí platíme 200 korun. Zatím je studentkou, tak je s drobným přivýdělkem myslím spokojená," říká dále. Studentka chodí paní Libuši občas i na nákup nebo vyžehlí prádlo.
Mnozí z nás však pravidelný úklid řeší svépomocí a profesionály si do své domácnosti pozvou snad jen před Vánoci nebo při zvláštních příležitostech.
Je ale na každém z nás, jak by několikastovková investice týdně za pomoc v domácnosti zasáhla do rodinného rozpočtu a kolik práce a času by naopak ušetřila.
foto : Ilustrační
