Mezinárodní úspěch vědce ze ZČU! Lukáš Picek získal prestižní Cenu Josepha Fouriera – FOTKY

Vědecké ceny, které uděluje francouzské velvyslanectví už od roku 1994, mají nadějné vědce a vědkyně povzbudit k vědecké kariéře a poskytnout jim příležitost budovat si síť kontaktů také v zahraničí. Lukáše Picka z katedry kybernetiky FAV ZČU porota ocenila prvním místem v oboru Počítačové vědy, a to za výzkum a vývoj metod počítačového vidění a strojového učení pro automatickou identifikaci a lokalizaci biologických druhů v přirozeném prostředí a čase.

„Jde o aplikace pro rozpoznávání různých biologických druhů, například hub, živočichů nebo rostlin. Moje práce hledá nové metody strojového učení a počítačového vidění, které se k těmto účelům dají využít,“ vysvětluje mladý vědec s tím, že jeho práce má uplatnění nejen v monitorování biologické rozmanitosti, ale také v ochraně přírody a potenciálně i ve zdravotnictví.

„Důležité pro mě je, že výsledky spojené s mou prací nekončí v šuplíku, ale jsou skutečně využitelné. V provozu máme již několik let například aplikace na rozpoznávání hub a hadů či detekce kleštíka včelího,“ dodává oceněný vědec, který za prvenství v kategorii Cena Josepha Fouriera získal finanční odměnu od partnerské společnosti soutěže Atos a stipendium od Velvyslanectví Francie v ČR na měsíční výzkumný pobyt ve francouzské laboratoři dle vlastního výběru.

Slavnostního předávání vědeckých cen, jemuž byl přítomen francouzský velvyslanec Alexis Dutertre a nositel Nobelovy ceny za chemii Jean-Marie Lehn, se však Lukáš Picek nemohl zúčastnit. Počítačovému vidění se totiž aktuálně věnuje na konferenci ve Vancouveru. Na francouzském velvyslanectví ho proto zastoupil vedoucí oddělení umělé inteligence katedry kybernetiky FAV Luděk Müller.

Pro Lukáše Picka to není první úspěch. Ještě jako student doktorského studia získal ocenění za aplikaci na rozpoznávání hub Svampeatlas, za počítačový systém na rozpoznávání nebezpečných druhů hadů, za řešení pro automatickou detekci zvířat z fotopastí v Národním parku Serengeti v severní Tanzánii nebo za systém pro rozpoznání rzi pšeničné z fotografií.

Projektům využitelným v ekologii či druhové ochraně se chce úspěšný vědec věnovat i nadále. Jak sám říká, téma ochrany životního prostředí je mu blízké už od dětství. I v současné době tak věnuje pozornost pokročilým metodám počítačového vidění určeným k detekci, identifikaci a monitoringu živočichů, zabývá se také studiem vlivu klimatických změn na stav včelstev prostřednictvím biologických analýz a umělé inteligence. Současně plánuje výzkumný pobyt v USA, kde by se obdobným tématům měl věnovat.

Do soutěže o vědecké ceny francouzského velvyslanectví nominovaly vysoké školy nebo výzkumné ústavy celkem 68 uchazečů a uchazeček, a to na základě kvality jejich vědeckých prací v rámci doktorského studia. O výsledcích rozhodovalo sedm komisí složených ze 43 českých a francouzských vědců a vědkyň. Ocenění získalo 24 uchazečů a uchazeček v sedmi kategoriích: Chemie (Cena Jean-Marie Lehna), Medicína (Cena Alberta Schweitzera), Farmacie (Cena Sanofi), Jaderné vědy výzkum (Cena Henriho Becquerela), Počítačové vědy a informatika (Cena Josepha Fouriera), Výzkum životního prostředí a klimatu (Cena „Make Our Planet Great Again”), Společenské a humanitní vědy (Cena Jacquese Derridy).

Foto Eva Kořínková, foto Lukáše Picka archiv ZČU