Spor památkářů o opravu náměstí v Plzni. Je ořezávání dlažby a nové osvětlení správná cesta?

O co v celém sporu jde? Přinášíme přehled hlavních bodů, na kterých se ochránci památek nedokážou shodnout...

Spor o historickou dlažbu: Záchrana, nebo ničení?

Největší emoce budí nakládání s tradičními velkými žulovými deskami.

Pohled NPÚ: „Mediálně frekventovanou úpravu historických kamenných desek dlažby ořezem ze spodu a ze stran a jejich zpětné použití v kontextu nové dlažby (tedy pouhou materiálovou recyklaci) nepovažuje NPÚ, ÚOP v Plzni za přístup respektující a zachovávající památkovou hodnotu,“ uvedl Národní památkový ústav s tím, že takové nakládání s dlažbou je podle nich svévolné a neobhajitelné ničení kulturně historických hodnot.

Pohled Magistrátu města Plzně: Odbor památkové péče magistrátu oponuje, že starou dlažbu naopak zachraňuje před kompletní výměnou za novodobou. „Kameníci na kamenných deskách odstraní defekty, které vznikly mnohonásobným velmi nešetrným rozebíráním a sestavováním při zemních pracích v minulosti. Upravená dlažba pak umožní rovinnější položení a bude tedy pro uživatele veřejného prostoru komfortnější. Charakter dlažeb tak zůstane zachován a přiblíží se podobě z konce 19. stol., kdy nebyla ještě na svých okrajích značně poškozená. Chodníky budou ale rozšířeny a dojde také k jejich prolnutí s centrální plochou náměstí, a to jak funkčně, tak částečně i vizuálně,“ reagoval v oficiálním vyjádření magistrátu vedoucí Odboru památkové péče Magistrátu města Plzně Karel Zoch.

Stromy a nové lucerny: Historická iluze versus moderní design

Spor se vede také o to, jak moc se má tvář hlavního plzeňského náměstí proměnit vizuálně.

Pohled NPÚ: Státní památkáři z NPÚ podle oficiálního vyjádření dlouhodobě prosazovali zachování historického rázu. Doporučovali čistotu prostoru bez nových masivních prvků (jako jsou mlžítka či kamenné lavice) a chtěli zachovat stávající historizující lampy. Připouštěli umístění stromů za podmínky zachování důležitých pohledových os a průhledů z bočních ulic do prostoru náměstí a na jeho hlavní dominantu – kostel sv. Bartoloměje.

Pohled Magistrátu města Plzně: Město se naopak přiklonilo k radikální obměně veřejného osvětlení. Původní lampy podle nich nebyly originály, ale nepříliš věrné imitace. „Napodobování historických vzorů vytváří nežádoucí nepravdivou iluzi, že jde o cenný originál. Proto MMP OPP požaduje, aby každý prvek v historickém prostředí byl kvalitním designem doby svého vzniku,“ vysvětlil Zoch v oficiálním vyjádření magistrátu s tím, že nové lampy budou nižší a méně rušivé. U stromů pak magistrát zdůraznil, že porota vybrala takové dřeviny, které mají vysoko nasazenou korunu, takže nebudou bránit výhledu na katedrálu sv. Bartoloměje.

Spor o dokumentaci a kontroly

„NPÚ, ÚOP v Plzni nemá k dispozici verzi projektové dokumentace, podle níž se stavba realizuje, a neví tedy, jestli stavba probíhá na základě pravomocných rozhodnutí příslušných správních orgánů. NPÚ, ÚOP v Plzni nebyl přizván k účasti na kontrolních dnech stavby,“ postěžoval si ve stanovisku Národní památkový ústav. 

Magistrát se však brání tím, že zástupkyně NPÚ (Mgr. Alena Aubrechtová, vedoucí odd. garantů území) byla jako expertka v porotě architektonické soutěže, která vítězný návrh od ateliéru MAAUS schválila. Když ale město poslalo dokumentaci k finálnímu schválení, v NPÚ změnili dle magistrátu názor.

„Z vyjádření bylo jasně patrné, že NPÚ, ÚOP Plzeň v dané věci diametrálně změnil názor oproti názoru dříve formulovanému v průběhu architektonické soutěže,“ uvádí Magistrát města Plzně.

V průběhu příprav se NPÚ snažil projekt u Krajského úřadu Plzeňského kraje napadnout pro nezákonnost, ale neúspěšně. „Po vydání závazného stanoviska MMP OPP si odvolací úřad, Krajský úřad Plzeňského kraje, Odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu vyžádal zaslání spisu. Učinil tak na základě podnětu ze strany NPÚ, ÚOP Plzeň, který žádal o zahájení přezkumného řízení vydaného stanoviska MMP OPP, neboť se domníval, že je nezákonné. Odvolací úřad po podrobném seznámení se spisovým materiálem neshledal k zahájení přezkumného řízení důvod. Tím stanovisko MMP OPP potvrdil," uvádí ve vyjádření Magistrát města Plzně.

„Stavební práce jsou prováděny pod pravidelným dohledem památkové péče. Realizaci dozoruje rovněž archeologické pracoviště Západočeského muzea v Plzni,“ uzavřel za město Karel Zoch.

Aktuálně na náměstí probíhá 1. etapa prací, která se týká západní strany. Jak bude vypadat zbytek náměstí, se teprve ukáže – projektová dokumentace pro 2. etapu se totiž teprve zpracovává.

---

Zajímá vás úplné vyjádření obou stran? Přikládáme k přečtení níže:

---

Stanovisko Národního památkového ústavu k úpravám náměstí Republiky v Plzni (vydáno 25. 6. 2026)

Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Plzni považuje za důležité uvést svůj postoj k probíhajícím úpravám náměstí Republiky v Plzni.

NPÚ, ÚOP v Plzni nebyl proti revitalizaci náměstí jako takové ani proti umístění stromů do jeho prostoru. Od počátku však prosazoval řešení, které by při modernizaci veřejného prostoru zachovalo pro Plzeň tradiční ráz náměstí a historické památkové hodnoty, jež jsou chráněny v rámci městské památkové rezervace Plzeň (dále jen MPR).

Jaké hodnoty NPÚ prosazoval

NPÚ, ÚOP v Plzni zastával odborný postoj, v jehož rámci zejména:

• podporoval zachování původní historické dlažby,
• připouštěl umístění stromů za podmínky zachování důležitých pohledových os a průhledů z bočních ulic do prostoru náměstí a na jeho hlavní dominantu – kostel sv. Bartoloměje,
• prosazoval citlivější přístup k archeologickým souvrstvím, tvořícím součást hodnot MPR,
• doporučoval zachování historického členění jednotlivých ploch náměstí, přičemž připouštěl jejich výškové sjednocení pro potřeby sdílené zóny,
• upřednostňoval zachování stávajících historizujících svítidel před jejich nahrazením novými typy osvětlení, které nejsou v souladu s dlouhodobě uplatňovanou koncepcí osvětlení v prostředí městské památkové rezervace,
• prosazoval „čistotu“ prostoru bez osazení nových masivních mlžítek a kamenných lavic.

Historické souvislosti

Náměstí Republiky představuje historické centrum městské památkové rezervace Plzeň, vyhlášené v roce 1989. Současná podoba náměstí není výsledkem jednorázové úpravy, ale odráží historický vývoj města, zejména proměny veřejného prostoru na přelomu 19. a 20. století.

V uplynulých desetiletích byla obnova historického centra Plzně vedena snahou o zachování a postupnou obnovu charakteristických prvků veřejného prostoru, jako jsou plzeňské kamenné desky, dlažební kostky nebo historizující osvětlení. Pro oblast městské památkové rezervace byl zpracován generel veřejného osvětlení, který se stal podkladem pro postupnou obnovu ulic a veřejných prostranství v historickém jádru města a který byl dlouhodobě uplatňován.

Závěr

NPÚ je odbornou organizací státní památkové péče. V řízeních podle zákona č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči nevydává konečná rozhodnutí, ale poskytuje odborná vyjádření a stanoviska správním orgánům. NPÚ, ÚOP v Plzni v průběhu celého procesu prosazoval ochranu historických a urbanistických hodnot náměstí Republiky jako nejvýznamnějšího veřejného prostoru Městské památkové rezervace Plzeň. NPÚ, ÚOP v Plzni nemá k dispozici verzi projektové dokumentace, podle níž se stavba realizuje, a neví tedy, jestli stavba probíhá na základě pravomocných rozhodnutí příslušných správních orgánů. NPÚ, ÚOP v Plzni nebyl přizván k účasti na kontrolních dnech stavby. Dochází-li při realizaci stavby ke změnám oproti projednané projektové dokumentaci, nejsou projednávány s NPÚ, ÚOP v Plzni a NPÚ, ÚOP v Plzni nemá informace, zda a jak jsou případné změny projednávány se státní památkovou péčí, tedy v tomto případě s Odborem památkové péče Magistrátu města Plzně (dále jen OPP MMP). NPÚ, ÚOP v Plzni musí mít za to, že závazná stanoviska k případným změnám vydávána nejsou, neboť OPP MMP od NPÚ, ÚOP v Plzni nežádá písemná vyjádření podle § 14, odst. 4 zákona o státní památkové péči č. 20/1987 Sb.

NPÚ, ÚOP v Plzni se domnívá, že navrhované doplnění náměstí Republiky o stromy a omezení dopravy na něm bylo možné i bez razantních proměn, se kterými je realizace nyní spojena. Mediálně frekventovanou úpravu historických kamenných desek dlažby ořezem ze spodu a ze stran a jejich zpětné použití v kontextu nové dlažby (tedy pouhou materiálovou recyklaci) nepovažuje NPÚ, ÚOP v Plzni za přístup a postup respektující a zachovávající památkovou hodnotu tohoto, pro Plzeň významného charakteristického prvku, a za takový přístup, který by byl v souladu s dlouhodobě prosazovaným názorem NPÚ, ÚOP v Plzni. NPÚ, ÚOP v Plzni je toho názoru, že zmíněné nakládání s historickou dlažbou ze žulových desek představuje svévolné a neobhajitelné ničení jedné z kulturně historických a památkových hodnot MPR.

---

Vyjádření Magistrátu města Plzně, odboru památkové péče (dále jen MMP OPP) ke stanovisku Národního památkového ústavu k úpravám náměstí Republiky v Plzni (vydáno 1. 7. 2026)
 
MMP OPP vnímá náměstí Republiky v Plzni jako mimořádně hodnotný prostor centra gotického jádra města Plzně. Proto MMP OPP již od fáze obecného záměru jeho úprav úzce spolupracoval s Útvarem koncepce a rozvoje města Plzně. V první fázi se jednalo o pojmenování nedostatků a problémů stávající podoby náměstí. Vzhledem k významu lokality, která je středobodem celého města, panovala od počátku shoda, že nejvhodnějším způsobem výběru správného řešení je veřejná architektonická soutěž. Jde o osvědčený a ze strany České komory architektů doporučovaný nástroj, který umožňuje transparentní odborný výběr vhodného architektonického řešení.

Soutěžní porota byla složena z renomovaných odborníků, z nichž někteří působí rovněž jako univerzitní pedagogové. Předsedou poroty byl prof. Ing. arch. Jan Jehlík, uznávaný urbanista a autor metodiky památkové péče pro revitalizaci gotických jader měst „Metodika komplexní identifikace a ochrany atributů hodnot historických měst a jejich veřejných prostorů pro záchranu a zachování jejich autenticity“. Jde o propracovanou komplexní metodiku, certifikovanou MK ČR a AV ČR, která slouží mj. jako důležitý odborný podklad rozhodovacího procesu orgánů státní památkové péče.

Památková péče byla do přípravy a průběhu architektonické soutěže zapojena od samého počátku. Všech zasedání poroty, ustavujícího i hodnotícího se účastnil jak zástupce Magistrátu města Plzně, Odboru památkové péče (Ing. Karel Zoch, vedoucí odboru), tak zástupce Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Plzni (Mgr. Alena Aubrechtová, vedoucí odd. garantů území), a to v roli expertů poroty. Vítězný návrh, vypracovaný brněnským architektonickým atelierem MAAUS s.r.o. byl na hodnotícím zasedání shledán z pohledu památkové péče plně akceptovatelným. V dané situaci měli všichni zúčastnění oprávněně za to, že se podařilo vybrat návrh, který splnil nejen představy zadavatele, ale je rovněž v souladu s požadavky státní památkové péče, neboť se na tom shodli jak zástupci MMP OPP, NPÚ, ÚOP Plzeň, tak autor metodiky.

Vítězný soutěžní návrh byl, po dohodě investora s autorským týmem, rozdělen na 2 samostatné etapy. Projektová dokumentace ke stavebnímu řízení na 1.etapu zahrnující západní stranu náměstí Republiky byla po dokončení předložena ke schvalovacímu řízení, ke kterému MMP OPP vydal kladné závazné stanovisko. Projektová dokumentace pro 2. etapu zahrnující zbývající řešenou část náměstí Republiky je nyní ve fázi zpracování.

MMP OPP si v průběhu schvalovacího řízení vyžádal, v souladu se zákonem o státní památkové péči, písemné vyjádření NPÚ, ÚOP Plzeň. Ten doporučil MMP OPP uložit ve správním rozhodnutí podmínky, jejichž akceptování by dle názoru MMP OPP znamenalo nutnost předloženou projektovou dokumentaci označit jako zcela nepřípustnou. Z vyjádření bylo jasně patrné, že NPÚ, ÚOP Plzeň v dané věci diametrálně změnil názor oproti názoru dříve formulovanému v průběhu architektonické soutěže. MMP OPP ve svém správním rozhodování postupoval předvídatelně a kontinuálně navazoval na předchozí stanoviska a postoje v dané věci, neboť vnímá architektonickou soutěž konanou za účasti orgánů památkové péče jako klíčový moment projednání celého záměru.

Po vydání závazného stanoviska MMP OPP si odvolací úřad, Krajský úřad Plzeňského kraje, Odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu vyžádal zaslání spisu. Učinil tak na základě podnětu ze strany NPÚ, ÚOP Plzeň, který žádal o zahájení přezkumného řízení vydaného stanoviska MMP OPP, neboť se domníval, že je nezákonné. Odvolací úřad po podrobném seznámení se spisovým materiálem neshledal k zahájení přezkumného řízení důvod. Tím stanovisko MMP OPP potvrdil.

V současné době probíhá realizace 1. etapy. Stavební práce jsou prováděny pod pravidelným dohledem památkové péče. Památkový dohled nad realizací vykonává v souladu se zákonem o státní památkové péči MMP OPP. Realizaci dozoruje rovněž archeologické pracoviště Západočeského muzea v Plzni.

MMP OPP se nedomnívá, že by se při celém procesu připravované opravy náměstí Republiky v Plzni, a to od fáze pojmenování nedostatků stávající podoby náměstí, přes participaci na přípravě architektonické soutěže, jejím průběhu, schvalovací řízení 1. etapy opravy, až po samotnou realizaci, dopustil jakéhokoliv jednání v rozporu s platnou legislativou. Právě naopak, MMP OPP je toho názoru, že celý proces byl transparentní, s maximálním důrazem na odborné posouzení navrhovaných úprav.

K celkové koncepci, ale i jednotlivým detailům byla vedena obsáhlá odborná diskuse, a to už ve fázi přípravy architektonické soutěže, především pak v jejím průběhu a při zpracování projektové dokumentace ke stavebnímu řízení. Výsledkem odborného posuzování bylo mj., že MMP OPP upřednostnil zachování stávající dlažby z kamenných desek a jejich odbornou kamenickou úpravu před kompletní náhradou za kamenné desky nově vyrobené. Doposud totiž byla tato dlažba v ulicích historického jádra často plošně nahrazována dlažbou novodobou. Kameníci na kamenných deskách odstraní defekty, které vznikly mnohonásobným velmi nešetrným rozebíráním a sestavováním při zemních pracích v minulosti (opravy inženýrských sítí a jejich přípojek aj.). Upravená dlažba pak umožní rovinnější položení a bude tedy pro uživatele veřejného prostoru komfortnější. Charakter dlažeb tak zůstane zachován a přiblíží se podobě z konce 19. stol., kdy nebyla ještě na svých okrajích značně poškozená. Chodníky budou ale rozšířeny a dojde také k jejich prolnutí s centrální plochou náměstí, a to jak funkčně, tak částečně i vizuálně formou porfyrových „třásní koberce“.

MMP OPP se rovněž přiklonil k celkovému přepracování podoby veřejného osvětlení. Původní historické lampy se nedochovaly a byly v období socialismu nahrazeny tehdy běžnými. Stávající osvětlovací tělesa jsou tvořena nepříliš věrnými imitacemi historických lamp, pocházejí z 90. let 20. století, v kombinaci s vysokými osvětlovacími stožáry. Autoři vítězného návrhu přišli s řešením, které spočívá v náhradě stávajícího osvětlení za nové. Namísto vysokých svítidel budou použila mnohem nižší, méně rušivá, atypická. Také lucerny budou nové, v soudobém pojetí. Bodou mít výrazně lepší světelně technické parametry. Ponechání historizujících svítidel MMP OPP nepreferoval, neboť má za to, že napodobování historických vzorů vytváří nežádoucí nepravdivou iluzi, že jde o cenný originál. Proto MMP OPP požaduje, aby každý prvek v historickém prostředí byl kvalitním designem doby svého vzniku.

MMP OPP si je vědom faktu, že navržené stromy přinesou do prostoru náměstí Republiky změnu. Má však za to, že z pohledu památkové péče nepůjde o změnu negativní. Při posuzování soutěžního návrhu v porotě architektonické soutěže byla k umístění stromů vedena obsáhlá diskuse, kdy porotci ocenili, že zpracovatelé vítězného návrhu pečlivě pracovali s charakteristickými pohledy na katedrálu i náměstí jako celek a navrhli rozmístění zeleně tak, aby tyto pohledy nijak zásadně nenarušila. Tyto pohledy byly v soutěžním návrhu prověřeny a vyznačeny. Navržené stromy zohledňují požadavky na prezentaci památkových hodnot mj. také tím, že mají mít vysoko nasazenou korunu umožňující volné průhledy prostorem z normálního horizontu pod korunami. Dále koruny stromů budou částečně transparentní, tedy umožní průhledy přes koruny i v jejich ozeleněném stavu.

MMP OPP vnímá historické jádro gotického města jako živý organismus, který se permanentně vyvíjí a reaguje tak na potřeby jeho obyvatel. Cílem památkové péče není zachovat historické jádro neměnné. Kromě památkových hodnot čistě materiálních je třeba posuzovat i hodnoty nehmotné. Mezi ně se řadí např. obydlenost historického jádra, způsob využívání nemovitostí, preference pěší komunikace nad individuální automobilovou dopravou, pestrost služeb, způsob využívání veřejných prostranství aj. Cílem péče o dané území by pak mělo být jeho perfektní fungování z pohledu každodennosti.

MMP OPP má za to, že realizací úprav náměstí podle vítězného návrhu, který vzešel z architektonické soutěže, nedojde k poškození žádných kulturně historických hodnot památkově plošně chráněného území Městské památkové rezervace Plzeň. Správní orgán se domnívá, že realizace záměru zásadním způsobem přispěje především k obnově nehmotných hodnot dané lokality. Přispěje k tomu zejména rozšíření chodníků, srovnání výškových úrovní chodníků a komunikací, redukce individuální automobilové dopravy, preference pěší dopravy a MHD, smysluplné zpřístupnění centrální plochy náměstí a její plynulé propojení s chodníky. Zeleň doplněná prvky soudobého mobiliáře včetně mlžítek učiní náměstí obyvatelným v letních měsících. MMP OPP je toho názoru, že se autorskému týmu podařilo nenásilně a efektně propojit původní autentické prvky s nově vnášenými. Proto MMP OPP vnímá prováděné úpravy náměstí Republiky jednoznačně pozitivně.
 

Foto ilustrační