S celoročním monitoringem vodních rostlin v Seneckém rybníce letos plzeňským vodohospodářům pomohl tým Drony SIT. S malou ponorkou prozkoumal výskyt a druhové složení vodní vegetace.
Letos poprvé nemuseli biologové rostliny v rybníce monitorovat sami, což je časově i fyzicky náročné. Na pomoc byla povolána moderní technika, kterou město Plzeň vlastní.
„Úzká spolupráce kolegů ze Správy veřejného statku města Plzně s Drony SIT začala na jaře při kontrole výpusti Velkého boleveckého rybníka pomocí podvodního dronu. Nasazení moderní techniky je v takových případech rychlejší a velmi přesné. Ze záběrů navíc zjistíme i přesnou polohu porostů dna a hloubku, ve které se ponorka pohybovala,“ řekl Daniel Kůs, radní města Plzně pro oblast Smart Cities a podporu podnikání.
K podvodní misi použili plzeňští dronaři speciální ponorku, která byla původně pořízena pro inspekce mostních konstrukcí a především pilířů, které stojí ve vodě. Ponorka disponuje šesti motory, dva z nich kompenzují výšku, čtyři zajišťují rotaci a pohyb. „Řídíme ji maximální rychlostí jeden metr za sekundu, což je optimální vzhledem ke zvíření dna a zhoršené viditelnosti,“ konstatoval Josef Navrátil, ředitel úseku Drony SIT s tím, že nejtěžším úkolem pilota bylo obkroužit rostliny tak, aby se vegetace nedostala do motorů.
Tato moderní technologie byla v Seneckém rybníce využita poprvé. „Výsledky průzkumu jsou pro nás důležité hlavně pro správné nastavení managementu rybí obsádky. Průběžně provádíme i kontrolní odlovy, protože potřebujeme najít rovnováhu mezi velikostí ryb a množstvím rostlin pod hladinou. Všechny tyto informace nám pak umožní dobře nastavit parametry pro dobrou vodu v tomto rekreačním rybníce,“ řekl Martin Gregar, vedoucí oddělení vodního hospodářství a rybářství SVSMP.
Z provedeného monitoringu biologové zjistili, že v Seneckém rybníce není nutné biomasu redukovat sečením jako v případě Velkého boleveckého rybníka.
„Rostliny osidlují dno ve skupinkách, někdy třeba dva druhy dohromady, například stolístek s růžkatcem. Ty mohou kořenovat ve dně a rostou ve vodním sloupci. Bývají zde i nízké rostliny do deseti centimetrů výšky jako například bahnička jehlovitá a úpory, které rostou na dně v písku a odčerpávají z rybníka živiny, a tak čistí vodu a zabraňují přemnožení sinic. Někomu mohou rostliny vadit, ale pro dobrou kvalitu vody je jejich přítomnost nezbytná,“ vysvětlila Zdeňka Chocholoušková, botanička, která řadu let sleduje vegetaci ve všech rybnících bolevecké soustavy.
