Plzeňští památkáři dali za pravdu kritikům oprav Karlova mostu. Národní kulturní památka, která je i na seznamu UNESCO, byla podle nich nenávratně poškozena a škody jsou nevyčíslitelné. Pokuta přesahující tři miliony korun je tak spíše symbolická, i když horní hranice byla maximálně čtyři miliony korun.
"Mezi nejzávažnější pochybení patří provedení prací bez respektu k tradičním technikám kamenického řemesla, poškozování bloků a nadměrné vyřazování původních kamenů za nové," uvedla mluvčí kraje Petra Jarošová s tím, že plzeňští památkáři konstatovali i další chyby. "Použití nevhodné malty, špatně provedené spárování i aplikace moderních materiálů neodpovídajících národní kulturní památce, jako je například trvale plastický tmel v dilatačních spárách. Problematické a v rozporu s rozhodnutím Magistrátu hlavního města Prahy z roku 2005 je také použití množství betonu jako podkladu pro stříkanou metakrylátovu izolaci."
Obviněn je ředitel odboru památkové péče
Dodavatele oprav, společnost Mott MacDonald, trest nečeká, vše prováděl na objednávku a s plnou mocí od hlavního města, na které tak padá plná zodpovědnost.
Policie už obvinila ředitele Odboru památkové péče pražského magistrátu Jana Kněžínka. Trestní oznámení podala Asociace sdružení pro ochranu a rozvoj kulturního dědictví, která kritizovala postup rekonstrukce i to, že před začátkem oprav se neudělal stavebně-historický průzkum a nebyli řádně informování archeologové.
Podle asociace nemá Kněžínek na magistrátu co dělat. "Jan Kněžínek, který o opravách závazně rozhodoval, nemá na magistrátu co dělat a budeme usilovat o jeho odchod," sdělil viceprezident ASORKD Martin J. Kadrman a pokračoval: "Druhým hlavním viníkem je primátor Prahy Pavel Bém, který veřejně lhal o opravách mostu a za celou dobu nic proti jeho poškozování neudělal. Pokutu by měli zaplatit oni dva, bylo by mimořádnou nemravností a nespravedlností, kdyby měla být pokuta zaplacena z rozpočtu města a tedy by na její na úhradu museli přispívat Pražané a další občané této země ze svých daní."
