Běžky nebo pěšky: Ze Srní k Tříjezerní slati - FOTKY a VIDEO

Pěškovýlet ze Srní k Tříjezerní slati je výletem, který obstojí i před turistickými fajnšmekry. Našlapete necelých 18 km, přičemž první polovinu trasa stoupá, aby zpět mohla příjemně klesat. Celou cestu vás bude provázet panenská šumavská přírodní nádhera, ale palec nahoru si zaslouží také pestrost zajímavých atrakcí, na které cestou narazíte.

Začátek výletu je v Srní, oblíbeném a celoročně využívaném středisku plném penzionů, hotelů a kaváren. Můžete tu obdivovat starobylé roubené chalupy i „šumavsky“ vzhlížející kostel Nejsvětější Trojice z počátku 19. století, jehož jižní stěnu pokrývá šindel používaný na stavbách jako ochranný prvek před nepříznivým podnebím. 

Cesta do podmanivého okolí vede s modrou turistickou značkou nejprve po silnici a poté po užší asfaltce přes Staré Srní. Asi po kilometru půjdete dál lesem a u hospodářství před rozcestím Pod Kostelním vrchem se přímou zkratkou přesunete na zelenou značku, kde se poprvé krátce setkáte s unikátní technickou památkou, Vchynicko-tetovským kanálem. Po mostu ho překonáte a vystoupáte k tajemnému místu opředenému mnoha legendami, k bývalé Hauswaldské kapli označované za malé Lurdy. Vznikla v roce 1820, ale v padesátých letech minulého století se stala obětí budování vojenského prostoru. Na proslulé místo se však nezapomnělo a později se podařilo obnovit alespoň základy kaple a léčivý pramen, který je dnes vkusně upraven.

Trasa výletu: 

Trasa dále pokračuje po naučné stezce, která vás přes sedlo přivede k rozcestí Hakešická cesta, kde začíná nejtěžší stoupání až k Tříjezerní slati. Tato vzácná přírodní památka je typickou ukázkou horského vrchoviště se třemi rašelinnými jezírky. Vnitřek rašeliniště můžete blíže prozkoumat díky dřevěnému chodníku, po němž vede krátká naučná stezka.

Pak se žlutou značkou sejdete o 150 výškových metrů zpět k Vchynicko-tetovskému kanálu. V letech 1799–1801 ho nechal vystavět kníže Schwarzenberg podle návrhu Josefa Rosenauera. Kanál spojuje řeku Vydru s Křemelnou v délce 14,4 km a dosahuje šířky 1–5 m při průměrném spádu pouze 2–3 ‰. U rozcestí se zelenou značkou uvidíte jeden z jeho tří dřevěných skluzů na dřevo. Stavidlo nad skluzem při plávce zachytávalo dřevo, které se pak kontrolovaně pouštělo dál.

Žlutá značka vás přivede až do Rokyty, kde si můžete prohlédnout venkovní geologickou expozici s ukázkami nejvýznamnějších místních hornin. Pokud vás nepřemohla únava, je zde možnost si výlet ještě trochu prodloužit. Nedaleko odsud po zelené turistické značce na konci Vchynicko-tetovského kanálu se totiž nachází unikátní, 72 metrů dlouhý, hradlový most Rechle, jehož hlavní funkce nespočívala pouze v přemostění řeky, ale zároveň jako hradlo, které odvádělo plavené dříví a vodu z řeky Vydry do Vchynicko - Tetovského plavebního kanálu. Provoz na Hradlovém mostě byl ukončen roku 1953, od této doby postupně až do roku 1999 zcela zchátral. Po roce 2000 byl ale plně obnoven a tak ho lze obdivovat v celé původní kráse. 

Při cestě zpět navrhujeme ještě jednu zacházku z Rokyty, zvláště milujete-li divost vody. Podívejte se k nedalekému Antýglu, bývalému králováckému dvorci v údolí řeky Vydry, která se zde nespoutaně valí přes balvany a tvoří tak fascinující podívanou.

A teď už opravdu zpět. Z Rokyty nastoupáte několik metrů lesem ke křížku a pak budete klesat k návštěvnickému centru Národního parku Šumava, které se zaměřuje na život šelem. Jeho zajímavou součástí je vlčí výběh s vyhlídkovou lávkou. Žije zde poměrně početná vlčí smečka, takže budete-li mít štěstí, uvidíte tyto dravé šelmy v jejich přirozeném prostředí. Zpět do Srní pokračujte po naučné stezce Karla Klostermanna. Spojuje místa, kam „básník Šumavy“ rád chodil, a kromě životopisných údajů uvádí i citáty z jeho děl, které krásně završí celý výlet.

Foto: Plzeňský kraj