Plzeňské náměstí je hotové ledové království - FOTKY!

U příjezdu do Plzně od Černic na Nepomucké na Slovanech proběhlo v uplynulých dnech velké kácení. K zemi šlo stromořadí sakur u hlavního tahu.

Kácení proběhlo v úseku mezi křižovatkami s ulicí Za Vodárnou a Ke Starým valům. Konkrétně se jednalo o stromořadí víc jak dvaceti stromů. V drtivé většině šlo o sakury, třešně pilovité ´Kanzan´. Mezi nimi byly i dvě vrby, které zde vysadili obyvatelé lokality.

"Jedná se o stromy dospělé až stárnoucí, u kterých dochází k zastavování růstu a odumírání kosterních větví, k tvorbě výmladků. Rozložité koruny, které zasahují do prostoru chodníku a do komunikace se musí upravovat řezem, některé zasahují i do vzdušného vedení. V místech řezu, tak dochází k infekcím, ke hnilobám dřeva, k lámání větví. Jejich provozní bezpečnost se snižuje," vysvětluje druhý plzeňský obvod rozsáhlé kácení posledních dnů.

Jedním z hlavních důvodů byla podle obvodu také rekonstrukce kanalizace, která se chystá. Stromy byly vysazené příliš blízko ke kanalizaci. "Při její rekonstrukci by byly poškozeny, či by se mohly vyvrátit," uvádí ÚMO2.

Po rekonstrukci kanalizace a vodovodu se u hlavního tahu mají vysázet nové stromy. Dojít by k tomu mělo v podstatě za rok, na podzim příštího roku. Bude se jednat o drobnější okrasné třešně, celkem by jich mělo být 24.

FOTO: QAP.CZ, čtenář

Bednáři tentokrát opraví a vysmolí 15 sudů, které se pak vrátí do historických prazdrojských sklepů, kde v nich zraje a kvasí jedinečný ležák Pilsner Urquell, stejně jako před 177 lety.

O dubové sudy a kádě se v Prazdroji stará osmičlenná bednářská parta v čele s mistrem Josefem Hrůzou. Celkem má pivovar ve svých sklepích více než stovku dřevěných sudů a bednáři je postupně opravují a vysmolují, a to dvakrát do roka – vždy na jaře a na podzim. Velký ležácký sud má objem až 40 hektolirů a prázdný váží 800 kilo. Vysklepení, tedy vykulení všech sudů ze sklepů ven, jejich smolení a následný návrat zpátky "pod zem“ zabere bednářům dva týdny. Kromě péče o velké ležácké sudy, jejich opravu a výrobu nových bednáři také vyrábějí dárkové sudy a soudky na objednávku.

Smolení je tradiční postup údržby sudů. "Používáme smolu nahřátou na 200 stupňů Celsia. Nalije se do sudu, jejím převalováním se rovnoměrně rozprostře po celé ploše sudu a tím ho také dezinfikuje. Zároveň tato vrstva zajistí, že pivo nebude v přímém kontaktu se dřevem, aby z něj nepřebíralo nežádoucí vůně a chutě,“ vysvětluje proces bednářský mistr Josef Hrůza.

Bednáři vždy byli neoddělitelnou součástí pivovaru. Už v době první republiky, konkrétně v roce 1926, si tehdejší Měšťanský pivovar v Plzni nechal registrovat kruhovou ochrannou známku s bednářským soudkem, který se stal do dnešní doby jeho neodmyslitelnou součástí a jedním ze symbolů pivovaru. Plzeňské pivovarské bednářské řemeslo je natolik unikátní, že na konci loňského roku byli prazdrojští bednáři zapsáni na Národní seznam kulturních nehmotných statků. To jim otevřelo cestu k zápisu na seznam UNESCO, o který aktuálně usilují.

Plzeňská bednářská parta je poslední pokračovatelkou tohoto kdysi tradičního pivovarnického řemesla pracující přímo v pivovaru. Jejich práce je pro plzeňský pivovar velmi důležitá. Vzorky piva ze sudů se totiž porovnávají s tím, které zraje v moderních cylindrokonických tancích. Díky tomu lze zachovávat stálou a neměnnou chuť plzeňského ležáku Pilsner Urquell jako v době jeho vzniku před 177 lety.  

FOTO: Plzeňský Prazdroj