V Rokycanech srazilo auto dítě! Skončilo na urgentním příjmu

Rokycanská a Stodská nemocnice rozšiřují péči o pacienty s onemocněním tepen a žil. Od ledna v nich působí cévní poradny, které vede zkušený chirurg a specialista na cévní chirurgii MUDr. Miloslav Čechura. Pacienti mohou přijít bez objednání i bez doporučení svého ošetřujícího lékaře.

Cévní poradna zajišťuje diagnostiku, léčbu a dispenzarizaci pacientů s onemocněním tepen a žil. „V případě žilních onemocnění se jedná nejčastěji o varixy, tedy křečové žíly. Kromě vyšetření a konzervativní léčby provádíme samozřejmě i operativní léčbu,“ říká Miloslav Čechura s tím, že onemocnění žil se týká širokého spektra pacientů prakticky všech věkových kategorií.

Tepenná onemocnění jsou výrazně častější u pacientů nad padesát let a postihují hlavně dolní končetiny. Vyšší riziko komplikací je u pacientů s cukrovkou. Neléčená nebo špatně léčená onemocnění tepen mohou mít za následek i ztrátu končetiny.

„V ambulanci budeme samozřejmě řešit i onemocnění krkavic, protože v současné době je problematika cévních mozkových příhod na vzestupu a jejich prevence operační léčbou sklerotických zúžení krčních tepen je velmi důležitá,“ říká dále cévní specialista s dlouholetou praxí na klinickém pracovišti Miloslav Čechura. A doplňuje, že poradny se budou zabývat prevencí, kompletní diagnostikou včetně indikací vyšetření na sono nebo CT a indikaci konkrétní léčby včetně operativní. 

V neposlední řadě bude možné v cévních poradnách objednávat k operacím i pacienty například s kýlami všech lokalizací a typů a s onemocněním štítné žlázy, která jsou endokrinologem určená k operačnímu řešení.

Ve Stodské nemocnici je cévní poradna novinkou. V Rokycanské již dříve působila. Cévní poradny provozuje rovněž Domažlická a Klatovská nemocnice.

Ordinační doba

Stodská nemocnice úterý  9:00 - 12:00

Rokycanská nemocnice čtvrtek  12:00 - 15:00

FOTO: ilustrační

Paní Věra Syrová je vášnivou sběratelkou zvonečků. Jsou z celého světa z mnoha materiálů. Jak je vlastně získává?  To se dočtete v následujících řádcích.

Odkud máte více než dva a půl tisíce zvonečků?
Jsou z celého světa. Opravdu, jsou z Ameriky, Austrálie, Afriky, Islandu, Nového Zélandu a mnoha dalších míst.

Jak se k vám dostanou?
Přátelé mi je vozí a navíc sestřino syn jezdí dopravou po celém světě, ak si na mě vždycky vzpomene.

Z jakých jsou materiálů?
Z různých. Kromě klasických kovových má také skleněné, porcelánové, slaměné, dřevěné, ale také obyčejné papírové, šité, krajkované, háčkované, perníkové, ty sice nezvoní, ale zvonečky to pořád jsou.  Taky je mám na stovkách pohlednic.

Jaký je největší a jaký nejmenší?
Mezi největší patří asi ten u dveří, ten je svítící z umělých větví a má asi půl metru, pak je jsou tu keramické kolem 30- 40 centimetrů. A nejmenší? Ten mám na krku a je zlatý. Dostala jsem jej ke kulatinám.

Kde všude je máte?
V celém mém patře domu. Na všech zdech, v poličkách, vitrínkách. Asi tisícovka jich visí z háčků ze stropu. Jsou na chodbě, v kuchyni i v obývacím pokoji. 

Jak je čistíte?
Tak to se sejde celá rodina a omýváme kus po kusu asi tak čtrnáct dní. Letos jsem na podzim malovala, to, co bylo na zdi, jsme sundali, ale ty, co vidí ze stropu nikdy nesundavám. Visí ze dřevěných lištiček a malíř je jen opatrně obmaloval. Dal si s tím práci, ale já je sundat nemohl, už bych je tak přesně neusadila a mám v tom řád. Jsou tam místa třeba jen modrých, pak hnědých, další z určitého místa a podobně.

Ani jsem se už paní Syrové neptala, co by si přála od Ježíška. Závěrem jsme si všichni zacinkali, aby už brzy přišel.

Foto a video: Martina Sihelská